Vznik stanoviska: 6. 3. 2014

Dotaz:

Lze si ustanovení článku 28 odst. 5 prvního pododstavce nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2018/273 (dále jen „nařízení (EU) 2018/273“) – „evidenční kniha se vede přímo v zařízení, kde se výrobky skladují“ – vykládat tak, že evidenční knihy musí být na místě nejen vedeny, ale na místě i kdykoliv (tedy v průběhu kontroly) předloženy?

Odpověď:

Podle § 30 odstavce 2 zákona č.321/2004 Sb., o vinohradnictví a vinařství musí být evidenční knihy předkládány dozorovému orgánu bez zbytečného odkladu.

Čl. 28 odst. 5 první pododstavec nařízení (EU) 2018/273 stanoví, že „evidenční kniha se vede přímo v zařízení, kde se výrobky skladují“ (anglická verze / citace: „the register shall be kept on the premises where the products are held“ / chápeme jako „evidenční kniha se vede přímo v zařízení, kde jsou produkty drženy“).

Dále je možné poukázat na čl. 28 odst. 5 druhý pododstavec nařízení (EU) 2018/273, který stanoví že:

„Pokud je však možné kdykoli na základě jiných podkladů provést kontrolu vstupů a výstupů a zásob v zařízení, kde se výrobky skladují, příslušné orgány mohou povolit, aby

a) byla evidenční kniha vedena v sídle podniku, jsou-li výrobky skladovány v různých provozovnách jednoho podniku v téže místní správní jednotce nebo v místních správních jednotkách, které se vůči sobě nacházejí v bezprostřední blízkosti;

b) byl vedením evidenční knihy pověřen podnik se specializací v této oblasti.“

Z uvedeného vyplývá, že zákon o vinohradnictví a vinařství (národní úprava) je provázán s nařízením (EU) 2018/273 (evropskou právní úpravou). Tyto právní předpisy je nutné vykládat tak, že evidenční knihy musí být na místě nejen vedeny, ale na místě i kdykoliv (tedy v průběhu kontroly) předloženy, pokud příslušný orgán nepovolí postup podle čl. 28 odst. 5 druhý pododstavec nařízení (EU) 2018/273.

O nezbytnosti vedení evidenčních knih v místě, kde se nachází (skladují / drží) produkty, svědčí i relativně krátké lhůty pro zaznamenávání údajů do evidenčních knih, stanovené v čl. 20 odst. 1 až 3 prováděcího nařízení Komise (EU) 2018/274[1] (dále jen „nařízení (EU) 2018/274“).

Případnou možnost povolit delší lhůty (nepřesahující 30 dní) pro zaznamenávání údajů do evidenčních knih, poskytnutou jednotlivým členským státům EU[2], ČR nevyužila.

Rovněž je ve vztahu k účelu vedení evidenčních knih (potažmo jejich kontroly na místě) možné poukázat na účel daných ustanovení shora uvedeného nařízení, který se odráží v bodu 11 preambule nařízení (EU) 2018/274, kdy „u látek používaných při určitých enologických postupech, např. obohacování, přikyselování a slazení, je riziko jejich podvodného použití zvláště vysoké. O těchto postupech a látkách je tedy třeba vést záznamy a uvádět podrobné informace, aby příslušné orgány mohly provádět dohled nad jejich pohybem a používáním během celého procesu výroby vína“.

Lze tedy učinit závěr, že s ohledem na:

• požadavek vedení evidenčních knih na místě podle čl. 28 odst. 5 prvního pododstavce nařízení (EU) 2018/273,
• požadavek na zápis jednotlivých údajů v krátkých lhůtách podle čl. 20 odst. 1 až 3 nařízení (EU) 2018/274

lze vyžadovat předložení evidenčních knih bez zbytečného odkladu, tedy v nejkratším možném termínu, v průběhu samotné kontroly, a to přímo v místě kontroly.

Pokud by evidenční knihy nebyly k dispozici při kontrole, není jasné, jak by PPP plnil výše uvedené požadavky. Stěží by pak byla zajištěna účinná kontrola pohybu a držení vinařských produktů, jak je předvídáno v bodu 11 preambule nařízení (EU) 2018/274.