V případě dekorativních perníků se jedná o tradiční výrobu. Kromě tradičně vyráběných perníků určených ke konzumaci spotřebitelem (tedy potravin[1]) se vyskytují též zdánlivě podobné výrobky neurčené ke konzumaci. Byly zaznamenány případy,  kdy byly výrobky neurčené ke konzumaci spotřebitelem uváděny na trh takovým způsobem, že mohly být zaměněny s potravinami.

Jak ukazují podněty a výsledky kontrol, jsou uvedené dekorativní předměty připomínající perník, zejména pro svůj název „perník“, ale i vzhled a způsob balení, skutečně velmi často jako potraviny spotřebitelem vnímány. 

Dotaz:

Jak přistupovat k výrobkům připomínajícím svým označením, tvarem a balením perník, ačkoli nejsou určeny k lidské spotřebě?

Odpověď:

V případě, že je uváděn do oběhu výrobek dekorativní perník, přičemž je zřejmé, že se nejedná o potravinu ve smyslu čl. 2 nařízení č. 178/2002 (kdy se jedná např. o suvenýr či dekorativní předmět atd., které nejsou určeny ke konzumaci člověkem), požádá SZPI bezodkladně po tomto zjištění Českou obchodní inspekci (dále „ČOI“) o zásah v souladu s ust.  § 7a zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 634/1992 Sb.“). Požadavek o zásah ze strany ČOI lze odůvodnit mimo jiné odkazem na § 2 odst. 4 písm. d) vyhlášky č. 18/2020 Sb., o požadavcích na mlýnské obilné výrobky, těstoviny, pekařské výrobky a cukrářské výrobky a těsta, ve znění pozdějších předpisů, kdy název „perník“ je vyhrazen pro potravinu (pekařský výrobek).

Důvodem zásahu ze strany ČOI je skutečnost, že označení dekorativního předmětu, který není potravina, zákonným názvem „perník“, dochází tak dle § 7a zákona č. 634/1992 Sb. k uvádění do oběhu výrobku nebezpečného svou zaměnitelností s potravinou ve smyslu § 2 odst. 1 písm. h)[2] zákona č. 634/1992 Sb.

Aktualizace: 23. 8. 2022