1. Kontrolní činnost SZPI – principy
2. Podmínky používání loga a logotypu SZPI
3. Vzor služebního průkazu inspektora
4. Postup při kontrole sledovatelnosti
5. Přístup SZPI ke kontrole uvádění složení u alkoholických nápojů
6. Přístup SZPI ke kontrole šarží na lihovinách
7. Přístup SZPI ke kontrole potravin s chráněným označením
8. Přístup SZPI ke kontrole CHZO České pivo
9. Přístup SZPI ke kontrole CHZO České pivo – seznam odrůd ječmene a chmele
10. Přístup SZPI ke kontrole CHZO České pivo – seznam pivovarů využívajících CHZO České pivo
11. Přístup SZPI ke kontrole CHZO „Valašský frgál“
12. Přístup SZPI ke kontrole CHZO Český modrý mák
13. Přístup SZPI ke kontrole prodeje potravin státními příslušníky jiných členských zemí EU na území ČR
14. Přístup SZPI ke kontrole práv duševního vlastnictví
15. Kontrola čerstvého ovoce a zeleniny
16. Cross Compliance – kontrola podmíněnosti

SZPI kontroluje, v rámci stanovených kompetencí, zemědělské výrobky, potraviny nebo tabákové výrobky, a rovněž předměty a materiály přicházející do styku s potravinami. Od roku 2015 přibyla do kompetencí SZPI také kontrola reklamy a kontrola pokrmů v některých zařízeních společného stravování. Tyto kompetence se vztahují na uvádění na trh, tedy mimo jiné na výrobu, uchování, přepravu i prodej (včetně dovozu).

Kontrolní postupy představují provádění auditů u provozovatelů potravinářských podniků (dále jen „ PPP “), provádění komplexních kontrol hygienických podmínek, HACCP a sledovatelnosti potravin při výrobě a uvádění potravin na trh, provádění kontrol v oblasti doplňků stravy, internetového obchodu, dovozu, kontrol na odhalení falšování, kontrol chráněných označení atd.

Základním typem kontrol jsou audity a komplexní kontroly zaměřené na bezpečnost potravin. Plánování těchto hloubkových kontrol zajišťuje jejich pravidelné opakování, takže provozovny klasifikované vysokým rizikem jsou kontrolovány výrazně častěji, než provozovny klasifikované jako málo rizikové. Výsledky kontrol včetně auditů jsou zohledňovány při plánování dalších kontrol typu inspekce.

Sestavením plánu frekvence kontrol provozoven PPP zajišťuje SZPI jejich pravidelné opakování podle požadavků legislativy. Za tím účelem jsou všechny provozovny PPP detailně popsány informacemi z hlediska principu hodnocení jejich rizika (Risk Assessment), konkrétně:

• postavení komodity ve spotřebním koši;
• rizikovost komodity;
• rizikovost analytu;
• kontrolovaná osoba (objem její produkce);
• nové potraviny na trhu.

Při hodnocení rizika provozovny pro účely účinné četnosti kontrol potom zvažuje SZPI následující čtyři kritéria, zjištěná rizika spojená:

• s typem potravin;
• s dosahem potravinářských provozoven na konečného spotřebitele;
• s historií kontrol a z nich plynoucího dosavadního chování provozovatelů;
• s důvěrou SZPI v systémy kontroly (certifikace) od certifikačních společností.

Takto komplexně pojatá kontrola umožňuje účinně zaměřit pozornost na komodity, na analyty nebo do míst, kde lze předpokládat nejvíce nedostatků nebo kde lze očekávat nejvyšší efekt kontroly. Jedná se tedy o kontrolu cílenou, jejímž účelem není monitorování, ale ochrana ekonomických zájmů občanů i státu - ochrana spotřebitele před nebezpečnými potravinami, před potravinami, které jsou klamavě označené, dále s prošlým datem použitelnosti nebo neznámého původu. Nedílnou součástí cílené kontroly jsou podmínky výroby a prodeje.

Pojetí a realizace kontroly potravin vycházejí z právní úpravy (zejména ze zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích, ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 146/2002 Sb., o SZPI, ve znění pozdějších předpisů nebo zákona č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád), ve znění pozdějších předpisů) a odpovídají principům kontroly potravin uplatňovaným v členských státech Evropské unie. Seznam zde: https://www.szpi.gov.cz/clanek/vybrane-predpisy-cr.aspx?q=JmNobnVtPTEmaGw9MTcyLzIwMTUg

Pod pojmem kontrola bezpečnosti potravin je zahrnuta kontrola mikrobiologických požadavků a kontrola obsahu cizorodých látek (tedy např. chemických prvků, aditiv, reziduí pesticidů atd.).

Pod pojmem kontrola jakosti je zahrnuta kontrola analytických znaků (např. obsah tuku, obsah cukru, vlhkost apod.), kontrola senzorických znaků. Zvlášť se posuzuje správnost označování výrobku.

Při rozhodování o zacílení kontroly se zohledňuje maximum dostupných informací. Kritéria pro rozhodování o kontrole mohou mít buď obecnou a šířeji definovanou platnost (obecná kritéria), nebo vycházejí z určitých konkrétních zjištění (konkrétní kritérium).

Konkrétními kritérii pro rozhodování o kontrole jsou:

• poznatky z minulých kontrol;
• analýzy dat v informačním systému;
• aktuální zjištění inspektorů v terénu;
• zjištění jiných orgánů státní správy (orgánů ochrany veřejného zdraví, veterinární správy, policie, celní správy, živnostenských úřadů, ČOI ad.);
• podněty spotřebitelů;
• podněty masmédií (tisku, rozhlasu a televize);
• zjištění partnerských organizací v zahraničí, např. VWA (The Dutch Food and Consumer Product Safety Authority) či DGCCRF (Direction générale de la concurrence, de la consommation et de la répression des fraudes) a další;
• doporučení Evropské komise;
• informace ze systému rychlého varování RASFF;
• atd.

Zaměření kontroly SZPI podle druhu rozborů

Při kontrole potravin odebírají inspektoři SZPI z jednotlivých šarží výrobků vzorky. Každý odběr vzorků je doložen záznamem o odběru vzorku. Pouze vzorky odebrané inspektorem jsou předány laboratořím a jsou podrobeny zkouškám (čili rozborům) podle zaměření kontroly.

Jedná se především o zkoušky na mikrobiologické požadavky a na obsah cizorodých látek ve smyslu platných právních předpisů (v obou uvedených případech se jedná o prokázání bezpečnosti zkoušené potraviny).

Dále se uskutečňují analytické a senzorické rozbory (tedy rozbory jakostních znaků, jejichž parametry jsou závazně stanoveny), hodnotí se také správnost označení a dodržování doby minimální trvanlivosti a použitelnosti výrobků.

Vzhledem k operativnosti kontroly je nutné, aby bylo o některých vzorcích rozhodnuto hned na místě, bez rozborů v laboratořích. Je to např. kontrola doby použitelnosti, doby minimální trvanlivosti, správnosti označování výrobků, jakosti čerstvého ovoce a zeleniny atd.

S výsledky kontroly je kontrolovaná osoba seznámena formou protokolu o kontrole.

Vzorky potravin, které doručí na SZPI sám spotřebitel v rámci podání podnětu ke kontrole, nemohou být předmětem rozborů prováděných v rámci úřední kontroly. 

SZPI celou záležitost zaprotokoluje a s kontrolovanou osobou může podle  zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, zahájit správní řízení o uložení pokuty.