Stáhněte si mobilní aplikaci Stáhněte si mobilní aplikaci
Přejít na:
cz en
Textová verze | Připomínky | Novinky |   |   |  

Dotazy podnikatelů

04. 10. 2016
 
 

Seznam kapitol

  1. Zahájení činnosti
  2. Dovoz
  3. Označování
  4. Různé

1. Zahájení činnosti

Co je potřeba k zahájení výroby a prodeje potravin z pohledu Vaší instituce?

SZPI kontroluje výrobu pouze u potravin jiného než živočišného původu. Dozor nad výrobou potravin živočišného původu je plně v kompetenci Státní veterinární správy ČR - www.svscr.cz
Výroba a prodej potravin se považuje za provozování potravinářského podniku. "Potravinářským podnikem" se rozumí veřejný nebo soukromý podnik, ziskový nebo neziskový, který vykonává činnost související s jakoukoli fází výroby, zpracování a distribuce potravin. Pojem PPP pro SZPI nově zahrnuje i provozovny společného stravování.
Základní povinnosti výrobců a prodejců potravin:
  • Výrobce i prodejce musí mít oprávnění k podnikání.
  • Registrace: Je to pouze ohlašovací povinnost, která vyplývá z § 3 zákona č. 110/1997 Sb. Registrační formulář: Oznámení provozovatele potravinářského podniku o zahájení/ukončení výkonu předmětu činnosti. Vyplněný formulář se zasílá územně příslušnému inspektorátu v místě sídla Vaší firmy. Územní působnost našich inspektorátů včetně kontaktů najdete na našem webu v rubrice „Organizační struktura“.
Základní povinnosti provozovatelů společného stravování:
Základní povinností provozovatelů společného stravování je zejména povinnost oznamovací, kterou mají nikoli vůči SZPI, nýbrž vůči orgánům ochrany veřejného zdraví, a to v souladu s § 3 odst. 1 písm. i) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Hygienická pravidla - veřejné stravování

Provozovatelé společného stravování mohou využít příručku hygienických pravidel pro oblast veřejného stravování ke stažení. Jedná se o materiál Codex Alimentarius, který má charakter doporučení. Tento dokument nemá oficiální právní status.

Seznam základních právních předpisů týkajících se výroby a uvádění potravin do oběhu: 
Evropské předpisy:
  • Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy  týkající se bezpečnosti potravin, v platném znění
  • Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004 ze dne 29. dubna 2004 o hygieně potravin, v platném znění - nařízení stanoví, mimo jiné, požadavky na potravinářské prostory a jejich vybavení
  • Nařízení Komise (ES) č. 2073/2005 ze dne 15. listopadu 2005 o mikrobiologických kritériích pro potraviny, v platném znění
  • Nařízení Komise (ES) č. 1881/2006 ze dne 19. prosince 2006, kterým se stanoví maximální limity některých kontaminujících látek v potravinách, v platném znění
  • Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1333/2008 ze dne 16. prosince 2008 o potravinářských přídatných látkách, v platném znění
  • Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011 ze dne 25. října 2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1924/2006 a (ES) č. 1925/2006 a o zrušení směrnice Komise 87/250/EHS, směrnice Rady 90/496/EHS, směrnice Komise 1999/10/ES, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/13/ES, směrnic Komise 2002/67/ES a 2008/5/ES a nařízení Komise (ES) č. 608/2004, v platném znění
České předpisy:
  • Zákon č. 146/2002 Sb., o Státní zemědělské a potravinářské inspekci a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů
  • Zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích, ve znění pozdějších předpisů
  • Vyhláška č. 417/2016 Sb., o některých způsobech označování potravin

České předpisy jsou dostupné ve Sbírce zákonů (platná znění).
Některé předpisy je možné dohledat také na našich webových stránkách v rubrice Právní předpisy. Odkaz na rubriku Právní předpisy je uveden zde. Znění evropských předpisů najdete např. na adrese http://eur-lex.europa.eu/cs/index.htm.

Přehled předpisů souvisejících s potravinovým právem a činností SZPI, které vyšly v Úředním věstníku EU za jednotlivá období, jsou k nalezení pod tímto odkazem.

Informace k označování potravin

Základní požadavky na označování balených a nebalených potravin v kontextu novely zákona č. 110/1997 Sb. a Nařízení (EU) č. 1169/2011 najdete ke stažení zde.

Informace ke způsobu označování alergenů najdete ke stažení zde.

Komentáře a výklad Nařízení č. 1169/2011 najdete v informačním materiálu s názvem: „Otázky a odpovědi k nařízení (EU) č. 1169/2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům“, který je ke stažení zde.

2. Dovoz

Chci dovážet do ČR potraviny, jaké mám povinnosti? Je potřeba nějaké schválení?

Obchodování se zeměmi EU
Potraviny pocházející z jiné členské země EU se nepovažují za dovezené. Při obchodování v rámci členských zemí EU se uplatňuje tzv. volný pohyb zboží. K obchodování nepotřebujete žádná speciální povolení ani certifikáty. Potraviny musí být samozřejmě bezpečné, správně označené a musí splňovat příslušné obecně závazné právní předpisy.
Obchodování se třetími zeměmi, tj, zeměmi mimo EU

Dovoz potravin živočišného původu

SZPI kontroluje dovoz pouze u potravin jiného než živočišného původu. Dovoz potravin živočišného původu je plně v kompetenci Státní veterinární správy ČR (SVS). Kontakty najdete na adrese: www.svscr.cz

Dovoz potravin rostlinného původu

Za dovoz se považuje dovoz z tzv. třetí země, tj. země, která není členem EU. K dovozu potravin z třetí země nepotřebujete žádná speciální povolení ani certifikáty, pokud jsou dovážené potraviny bezpečné a nejedná se o potraviny, na které se vztahují přímo použitelné předpisy stanovující zvláštní podmínky pro dovoz. Více informací k dovozu potravin ze třetích zemí najdete na našem webu pod tímto odkazem.
Odpovědnost za to, že jsou dovážené potraviny bezpečné, nese vždy provozovatel potravinářského podniku. Jakým způsobem si bezpečnost svých výrobků zajistí, je na něm. Může si např. vyžádat od dodavatele v zahraničí laboratorní rozbory, nebo si je nechat udělat v některé z českých laboratoří akreditovaných pro vyšetřování potravin. Nemusí ale nic nikam ohlašovat ani nikoho žádat o souhlas. Přehled akreditovaných laboratoří můžete najít např. na adrese http://www.cia.cz. Kontakty na některé akreditované laboratoře, které využíváme, můžete najít také na našich webových stránkách pod tímto odkazem.
Všechny potraviny uváděné na trh v  rámci EU musí splňovat obecné požadavky na označování stanovené nařízením (EU) č. 1169/2011, v platném znění. U  nás byly požadavky na označování zapracovány do zákona č. 110/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů a vyhlášky č. 417/2016 Sb., o některých způsobech označování potravin, ve znění pozdějších předpisů. Dále záleží na tom, zda potraviny spadají do sféry harmonizované nebo neharmonizované. V případě sféry harmonizované musí potravina splňovat požadavky stanovené v příslušném evropském právním předpisu. V případě sféry neharmonizované musí být splněny požadavky národního předpisu té členské země, kde byla potravina vyrobena nebo poprvé uvedena daným dovozcem do oběhu v rámci EU (tzv. princip vzájemného uznávání).

3. Označování

1) V případě, že národní právní předpisy vyžadují označení výrobku určitým způsobem, který výrobce z EU na obale neuvádí, je povinností nás jako dovozce tento údaj zjistit a uvést na dolepce výrobku?

V případě, kdy potravina spadá do harmonizované sféry, musí splňovat požadavky stanovené v příslušném evropském právním předpisu. V případě sféry neharmonizované musí být splněny požadavky národního předpisu té členské země, kde byla potravina vyrobena nebo poprvé uvedena na trh v rámci EU. Všechny potraviny uváděné na trh v rámci EU musí splňovat obecné požadavky na označování dané nařízením (EU) č. 1169/2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům dále jen „nařízení“, v platném znění. Čl. 38 nařízení říká, že v otázkách výslovně harmonizovaných tímto nařízením nesmějí členské státy přijímat ani zachovávat vnitrostátní opatření, pokud to právo Unie nepovoluje. Tato vnitrostátní opatření nesmějí působit překážky volného pohybu zboží včetně diskriminace vůči potravinám pocházejícím z jiných členských států. Členské státy mohou přijímat vnitrostátní opatření v otázkách, které nejsou výslovně harmonizovány tímto nařízením, za předpokladu, že jimi nezakáží, neztíží ani neomezí volný pohyb zboží, které je v souladu s tímto nařízením. Pokud výrobek vyhovuje požadavkům nařízení, je správně označen.

2) Jaké jsou požadavky na označování potravin obsahujících některá potravinářská barviva?

Od 20. července 2010 je použitelné ustanovení článku 24 nařízení (ES) č. 1333/2008 o potravinářských přídatných látkách. Dle tohoto nařízení musí být potraviny, které obsahují některá stanovená azobarviva, označeny upozorněním, že tyto látky mohou nepříznivě ovlivňovat činnost a pozornost dětí.

Konkrétně se jedná o azobarviva:

  • Tartrazin - E 102
  • Chinolinová žluť SY - E 104
  • Žluť SY - E 110
  • Azorubin - E 122
  • Ponceau 4R - E 124
  • Červeň Allura - E 129
Potraviny uvedené na trh nebo označené před dnem 20. července 2010, které nejsou v souladu s článkem 24 nařízení (ES) č. 1333/2008 v platném znění, mohou být prodávány do dne jejich minimální trvanlivosti nebo data spotřeby.

4. Různé

1) Je nutné mít pro prodej výrobku v BIO kvalitě schválení od Vašeho úřadu?

Každý nový zájemce, který hodlá podnikat v ekologickém zemědělství (výrobce biopotravin, obchodník s biopotravinami, apod.) musí mít uzavřenou platnou smlouvu s některou kontrolní organizací, která je pověřena Ministerstvem zemědělství ČR výkonem kontroly a certifikace v ekologickém zemědělství, a zároveň musí být registrován na Ministerstvu zemědělství jako ekologický podnikatel (kromě maloobchodníků, kteří prodávají balený a označený bioprodukt/biopotravinu přímo konečnému spotřebiteli)
Státní zemědělská a potravinářská inspekce kontroluje biopotraviny jako ostatní potraviny (k jejichž kontrole má kompetenci), tedy především ve smyslu zákona o potravinách. To znamená, že u nich kontroluje zdravotní nezávadnost (splnění mikrobiologických požadavků, požadavků na obsah cizorodých látek), smyslové, fyzikální a chemické požadavky na jakost, úplnost a správnost označení, data použitelnosti a minimální trvanlivosti, zda nejsou označeny klamavě nebo nabízeny klamavým způsobem, atd.
Od 16. 8. 2016 má SZPI kompetence ke kontrole biopotravin vzhledem k jejich označení "bio", "eko" atd., tzn. zda splňují požadavky zákona o ekologickém zemědělství a přímo použitelných předpisů Evropské unie.

2) Chci schválit složení výrobku k prodeji na území Česka, zároveň chci požádat o kontrolu správnosti etikety v českém jazyce.

Státní zemědělská a potravinářská inspekce neprovádí schvalování výrobků před jejich uvedením na trh. Je na Vás, jakým způsobem si zajistíte, aby výrobek odpovídal příslušným právním předpisům a byl bezpečný. Můžete si např. vyžádat laboratorní rozbory od dodavatele, nebo si je můžete nechat udělat v některé z českých laboratoří akreditovaných pro potraviny. Kontrolu správnosti zaslaných etiket výrobků taktéž neprovádíme. V tomto případě se můžete obrátit na některou z komerčních poradenských firem. Pokud nám blíže specifikujete, o jaký výrobek se jedná, zašleme Vám na Vaši adresu základní právní předpisy, které se týkají označování předmětného výrobku.

3) Na co klade SZPI při zahájení a průběhu farmářských trhů největší důraz, případně na co si má dát prodávající pozor?

Pokud prodáváte nebo chcete prodávat potraviny na farmářských trzích, pak je nezbytné, kromě požadavků na bezpečnost a jakost potravin, dodržet tyto zásady:
  1. Nebalené potraviny chránit před prachem, dotykem se zemí, kontaktem s kupujícími (ti nesmí na nabízené potraviny sahat, kýchat, kašlat…), kontaktem s rukama prodejce (ideální je s nebalenými potravinami manipulovat podávacími kleštěmi nebo s použitím jednorázových rukavic).
  2. Plochy stánku, na které jsou kladeny potraviny, musí být omyvatelné a udržovány v čistotě.
  3. Potraviny vyžadující chlazení (maso, masné a mléčné výrobky, sýry, mléko, čerstvé šťávy, rybí výrobky, cukrářské výrobky apod.), uchovávat v chladícím zařízení.
  4. Mít přístup k sociálnímu zařízení.
  5. Při prodeji nebalených potravin, u nichž případně dochází i k dělení, mít zajištěnu pitnou vodu, dle potřeby i teplou vodu, pokud nebude vyřešena očista nářadí a rukou jiným vhodným způsobem.
Povinností je samozřejmě víc. Prodávající má možnost kontaktovat příslušný inspektorát, podle místa prodeje, kde mu pověření pracovníci rádi poradí, co zlepšit. Kontakty na jednotlivé inspektoráty najdete zde.
Pokud budete vzhledem k nabízeným potravinám spadat pod dozorové kompetence Státní zemědělské a potravinářské inspekce (SZPI), měli byste se u ní registrovat. Registrační formulář je k dispozici např. na internetových stránkách www.szpi.gov.cz v sekci dokumenty ke stažení („Oznámení provozovatele potravinářského podniku“).
Dozorové kompetence při kontrole potravin nabízených na „Farmářských trzích“ má SZPI a Státní veterinární správa ČR (SVS). Dozorové kompetence jsou rozděleny takto:
a) potraviny rostlinného původu prodávané na schválených i neschválených tržištích – SZPI,
b) potraviny živočišného původu nezpracované a prodávané na schválených i neschválených tržištích – např. ryby, čerstvé maso, med – SVS,
c) potraviny živočišného původu zpracované, prodávané na trhu, stánku, tržním místě (pokud tedy nejsou schválené SVS ) – SZPI
d) u potravin živočišného původu zpracovaných na schválené tržnici či tržišti – SVS.