Stáhněte si mobilní aplikaci google play Stáhněte si mobilní aplikaci app store
Přejít na:
cz en

Kapr obecný

27. 07. 2015
 

Středoevropský rybí fenomén se jmenuje kapr, přesněji kapr obecný. Kde se vzal a jaký je jeho význam?

Zcela určitě se jednalo o první v zajetí chovanou (tzv. domestikovanou) rybu v Evropě. Jeho divoké předky mohou sportovní rybáři stále chytat v Dunaji, vzácně se s formou kapra zvanou sazan setkáváme i na dolních tocích Moravy nebo Dyje. Jeho předností je velmi rychlý růst a schopnost zkonzumovat téměř vše, co ve vodě, resp. na dně najde. Jeho zdomácnění má na svědomí církev, která ryby považovala za postní jídlo, a protože bez masa to nešlo ani v době půstu, začaly se v Čechách a na Moravě ve středověku rychle zakládat rybníky. Jejich výtěžnost v té době sice nebyla nijak vysoká, ale v porovnání s tehdy velmi primitivním zemědělství se jednalo o velmi lukrativní podnik.

Středověký trojstupňový chov kapra nebyl složitý, nynější intenzivní chovy jsou však o něčem zcela jiném. Stejně jako u jiných druhů hospodářských zvířat i zde se setkáváme s chovem speciálních linií kaprů a jejich vzájemným křížením, což ve svém důsledku znamená dobře rostoucí a nemocem odolnou rybu.

Na území České republiky se můžeme setkat i se zvláštní právní úpravou ochrany názvů zde produkovaných kaprů. Jako první získal statut chráněného označení původu Pohořelický kapr, který využívá ve své genové výbavě místní linii Pohořelického lysce. V rybnících v okolí Pohořelic není nouze o přirozenou potravu, takže kapři jsou pouze přikrmování obilovinami z místních zdrojů. Dále je třeba se zmínit i o chráněném zeměpisném označení Třeboňský kapr. Výhodou je jeho chov v čistých vodách rybníků Třeboňské pánve, kde kapři využívají především přirozené zdroje potravy.

Zde je na místě vyzvednout právě skutečnost, že u nás chovaní kapři využívají převážně přirozené zdroje potravy, což je diametrálně odlišné od jiných faremních způsobů chovů ryb, ať již sladkovodních nebo mořských (pangas x losos), kde se ryby krmí výhradně uměle z granulí získaných samozřejmě z méně jakostních surovin, často i přibarvovaných, aby například lososí maso mělo tu správnou barvu.

Národním specifikem u nás zůstává výrazná sezónnost konzumace kapra. Nicméně v rodinách sportovních rybářů dobře ví, že kapr se dá konzumovat po celý rok (záleží na šikovnosti rybáře) v nepřeberné řadě úprav. Zkuste ale i jiný recept než klasický trojobal, který sice pomáhá udržet v masa typickou chuť a vůni rybího masa, kterou ale každý nemusí. Skvělé jsou recepty na grilování marinovaného kapra s využitím celé palety koření, což může být zdravější a lehčí varianta letního grilování než např. marinovaná krkovička nebo bůček.

Bohužel současný rozsah rybniční sítě v porovnání se středověkem je odhadem možná pouze poloviční a obnova a údržba stávajících rybníků je velmi nákladnou záležitostí. Nicméně obliba kapřího masa pomalu roste a není vzácností, že se v krajině setkáváme s rybníky zcela novými, často budovanými na místě těch kdysi zrušených.

A jedna praktická poznámka sportovního rybáře. Ani opravdu velcí kapři o hmotnosti okolo 10 kilogramů nemusí být cítit bahnem, alespoň za posledních 30 let jsem na takového nenarazil. Naopak, kdo nemá rád vybírání rybích kostiček, tuto velikostní kategorii ocení. Ovšem v obchodech ji těžko najdete.


Zpracoval: Ing. Jindřich Pokora