Stáhněte si mobilní aplikaci google play Stáhněte si mobilní aplikaci app store
Přejít na:
cz en

Instantní nápoje – kam s nimi?

14. 07. 2015
 
Současný trh nabízí celou škálu instantních nápojů. Kromě instantních nápojů, z nichž si připravíme osvěžující obyčejnou limonádu, a které jsou velmi praktické na cesty a dobře se dávkují, existují i speciální nápoje pro sportovce, pro redukční diety, různé typy sójových nápojů, nápoje určené pro osoby s poruchou přeměny látkové. Pro výrobce je důležité posoudit, k jakému účelu konkrétní nápoj vyrábí a na základě vlastního posouzení nápoj zařadit do příslušné skupiny podle komoditní vyhlášky tak, aby mohl dodržet požadavky právních předpisů, které se ke konkrétnímu typu instantního nápoje váží. 
Instantní nápoje lze zařadit dle charakteru výrobku podle několika různých komoditních vyhlášek k zákonu č. 110/1997 Sb. o potravinách a tabákových výrobcích:
Podle vyhlášky Ministerstva zemědělství č. 248/2018 Sb. patří podskupina „nápoje v prášku“ do skupiny "nápojový koncentrát". Vyhláška č. 248/2018 Sb. definuje nápojový koncentrát jako zahuštěnou směs jednotlivých surovin používaných k výrobě nealkoholických nápojů – zejména z ovocné, zeleninové, rostlinné nebo živočišné suroviny, přírodních nebo náhradních sladidel, medu, nebo kombinací některých z uvedených surovin – určenou k přípravě nápojů ředěním.
Jednou z podskupin nápojových koncentrátů jsou nápoje v prášku, kterými se rozumí homogenní směs jednotlivých surovin (uvedených na začátku tohoto odstavce) ve formě prášku, granulí nebo komprimátů, která je určená k přípravě nealkoholických nápojů rozpuštěním.
Sušenou ovocnou nebo zeleninovou šťávu definuje vyhláška jako výrobek získaný z ovocné nebo zeleninové šťávy fyzikálním odstraněním téměř veškerého obsahu vody.
Nápoje v prášku vyrobené z tepelně opracované sóji či sojové mouky či sojové bílkoviny se řadí do skupiny „sojový nápoj“ dle vyhl. č. 329/1997 Sb. pro škrob a výrobky ze škrobu, luštěniny a olejnatá semena.
Vyhl. č. 397/2016 Sb. vymezuje skupinu „sušených mléčných výrobků“. Jedná se o mléčné výrobky v prášku získané sušením plnotučného, odtučněného nebo částečně odtučněného mléka nebo smetany nebo jejich směsí, s obsahem vody nejvýše 5 % hmotnostních. Kromě toho definuje vyhláška ještě mléčný bílkovinný výrobek, což je sušený mléčný výrobek získaný oddělením bílkovin z mléka nebo syrovátky.
Dalším typem instantního výrobku může být káva nebo čaj. Požadavky stanoví  vyhláška č. 330/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Instantním čajem se podle vyhlášky rozumí instantní výrobek, obsahující čajový extrakt a jiné složky, určený k přípravě nápojů rozpuštěním ve vodě.
Podobnou definici má i instantní káva. Kávovým extraktem, instantní kávou, rozpustnou kávou, rozpustným kávovým extraktem je podle vyhlášky výrobek v jakékoliv koncentraci, získaný pražením kávy a následnou extrakcí s použitím vody jako extrakčního prostředí a s vyloučením všech postupů hydrolýzy zahrnujících přídavek kyseliny nebo zásady, obsahující rozpustné a aromatické složky kávy, které mohou obsahovat nerozpustné oleje pocházející z kávy, stopy jiných nerozpustných látek pocházejících z kávy nebo z vody, použité pro extrakci.
V instantní formě se mohou vyskytovat i kávovinové a cikorkové výrobky. Instantním kávovinovým výrobkem může být výrobek obsahující kávovinový extrakt a jiné složky, určený k přípravě nápojů rozpuštěním ve vodě. Cikorkovým extraktem, rozpustnou cikorkou, instantní cikorkou se rozumí výrobek získaný extrakcí z pražené čekanky, kdy se jako extrakční médium použije jen voda a kdy je vyloučen jakýkoli proces hydrolýzy zahrnující přidávání kyseliny nebo zásady. Kromě toho vyhláška definuje ještě instantní směs kávovin. Jedná se o výrobek získaný smícháním jednotlivých extraktů nebo společnou extrakcí směsi kávovin, popřípadě ve směsi s kávou.

Potravina má být dle čl.9 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) č. 1169/2011 označena názvem, což může být zákonný název vycházející z právních předpisů evropských nebo národních. Pokud takový název neexistuje, použije se název vžitý nebo popisný, který umožňuje spotřebiteli poznat skutečnou podstatu potraviny a odlišit ji od jiných, se kterými by mohla být zaměněna.

V případě nápojů v prášku by však měl být název potraviny doplněn údajem o způsobu její úpravy – jako zejména „v prášku“, „sušená“, „instantní“, pokud tyto údaje nevyplývají z názvu nebo charakteru druhu, skupiny nebo podskupiny výrobků (čl. 17 odst. 5 a část A odst. 1 přílohy VI nařízení (EU) č. 1169/2011 o poskytování informací spotřebitelům). Povinné jsou rovněž údaje o podmínkách a případně i návodu k použití (čl. 9 odst. 1 písm. q) a j) nařízení (EU) č. 1169/2011).

Aktualizováno: 7. 4. 2020
Zpracoval: Mgr. Pavla Kundríková Burešová, Ing. Kateřina Pavelková - oddělení speciální metodiky