Stáhněte si mobilní aplikaci google play Stáhněte si mobilní aplikaci app store
Přejít na:
cz en

Víno

18. 08. 2025
 

Certifikace vín bez CHOP/CHZO (odrůda, ročník)

Stanovisko se zabývá pravidly pro certifikaci vín bez CHOP/CHZO označených názvem moštové odrůdy (moštových odrůd) a/nebo ročníkem sklizně, která jsou vyráběna na území České republiky z hroznů sklizených v EU nebo z hroznů sklizených na vinicích mimo viniční tratě stanovené vyhláškou č. 254/2010 Sb.

Právní předpisy:

  • Nařízení EP a Rady (EU) č. 1308/2013, v platném znění [dále jen „nařízení (EU) č. 1308/2013“];
  • Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/33, v platném znění [dále jen „nařízení (EU) 2019/33“];
  • Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2018/273, v platném znění [dále jen „nařízení (EU) 2018/273“];
  • Prováděcí nařízení Komise (EU) 2018/274, v platném znění [dále jen „nařízení (EU) 2018/274“];
  • Zákon č. 321/2004 Sb., o vinohradnictví a vinařství, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 321/2004 Sb.“);
  • Zákon č. 146/2002 Sb., o Státní zemědělské a potravinářské inspekci, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon č. 146/2002 Sb.“);
  • Vyhláška č. 88/2017 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vyhláška č. 88/2017 Sb.“);
  • Vyhláška č. 254/2010 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vyhláška č. 254/2010 Sb.“).

Česká republika na základě čl. 120 odst. 2 písm. a) nařízení (EU) č. 1308/2013 zavedla právní a správní postupy s cílem zajistit certifikační postupy, a to konkrétně v zákoně č. 321/2004 Sb. a v jeho prováděcím právním předpise – vyhlášce č. 88/2017 Sb.

SZPI dle ustanovení § 3 odst. 3 písm. a) zákona č. 146/2002 Sb. provádí certifikaci vína.

Certifikace je povinná pro všechny, kteří vyrábějí na území ČR vinařské produkty (vína bez CHOP/CHZO) a v jejich označení chtějí užívat název odrůdy a/nebo ročník sklizně.

Jaké jsou podmínky certifikace?

U vín bez CHOP/CHZO je vyžadován správní důkaz o pravdivosti moštové odrůdy (resp. moštových odrůd) nebo ročníku sklizně, které jsou dle čl. 12 odst. 1 nařízení (EU) 2018/274 uvedeny na etiketě nebo jinak prezentovány. Pravidla pro označování názvu moštové odrůdy nebo názvů moštových odrůd a ročníku sklizně jsou stanovena v článcích 49 a 50 nařízení (EU) 2019/33.

Ustanovení čl. 12 odst. 1 písm. a) a písm. b) nařízení (EU) 2018/274 umožňuje členským státům rozhodnout o provedení organoleptické zkoušky (vůně a chuti) k ověření, zda je základní vlastnost vína dána použitou moštovou odrůdou, resp. moštovými odrůdami; dále analytické zkoušky v případě vína vyrobeného z jedné moštové odrůdy (myšleno, že jedna moštová odrůda je ve víně obsažena minimálně z 85 %).

Česká republika v § 17a odst. 2 zákona č. 321/2004 Sb. stanovila, že certifikace se provádí zejména kontrolou evidenčních knih, tedy v případě podezření je kdykoli možné provést výše uvedené zkoušky.

V případě vín bez CHOP/CHZO z tuzemských hroznů sklizených mimo viniční tratě stanovené vyhláškou č. 254/2010 Sb., u nichž jejich výrobce hodlá  užívat název moštové odrůdy a/nebo ročníku sklizně, je nutné dále splnit požadavky § 17a odst. 1 zákona č. 321/2004 Sb.:

  • hektarový výnos nesmí překročit 14 tun/ha;
  • použity mohou být pouze hrozny révy vinné z odrůd podle § 17 odst. 1 písm. a) zákona č. 321/2004 Sb. (tj. z hroznů sklizených na území ČR, které jsou vhodné pro výrobu jakostního vína s. o. nebo z odrůd, které jsou uvedeny v příloze č. 11 vyhlášky č. 88/2017 Sb.), avšak na etiketě nebo v označení daných vín nesmí být nesmí být uvedeny odrůdy révy vinné uvedené ve Státní odrůdové knize (viz ODKAZ) a dále nesmí být použit výraz „odrůdové víno“.

Kdo hradí náklady certifikace?

Celkové náklady spojené s certifikací nese příslušný subjekt (výrobce). Tyto náklady zahrnují jednak paušální částku  500 Kč na jednoho inspektora za každou započatou hodinu výkonu činnosti (viz § 14 vyhlášky č. 88/2017 Sb.), jednak v případě provádění laboratorních rozborů také náklady za tyto rozbory.

Jakým způsobem lze žádat o certifikaci vín?

  • Certifikace bude provedena na základě písemné / elektronické žádosti výrobce vína (e-mailem, dopisem), který požádá o certifikaci vín bez CHOP/CHZO vyrobených z hroznů sklizených v EU nebo z hroznů sklizených v ČR na vinici/ích mimo viniční trat/ě stanovené vyhláškou č. 254/2010 Sb. Bude se jednat o vína, která by výrobce chtěl při uvádění do oběhu označit názvem moštové odrůdy, resp. moštových odrůd a/nebo údajem o ročníku sklizně nebo oběma údaji.

Jaké požadavky budou kontrolovány v průběhu certifikace?

  • Kontrola průvodních dokladů v souladu s přílohou V nařízení (EU) 2018/273 (v případě hroznů nebo moštu/rmutu) nebo v souladu s § 11 vyhlášky č. 88/2017 Sb. (v případě hroznů, moštu/rmutu nebo nebaleného vína).
  • V dokladu dle nařízení (EU) 2018/273 budou vyžadovány následující údaje o přepravě: referenční číslo dokladu, odesílatel, příjemce, místo odeslání / dodání, přepravce a přepravní údaje (registrační značka vozidla apod.), kód kombinované nomenklatury (KN kód), datum odeslání.
  • Dále budou dle nařízení (EU) 2018/273 vyžadovány údaje o výrobku: druh produktu s názvem odrůdy nebo ročníkem sklizně, provenience, množství (litr, hl), refraktometrická hodnota moštu (možný obsah alkoholu v % obj.) nebo objemová hmotnost moštu (v g/cm3), alergenní látky (pokud je obsažena) kód vinařské zóny, kód operace zpracování.
  • V dokladu dle vyhlášky č. 88/2017 Sb. budou vyžadovány následující údaje o přepravě: číslo dokladu, odesílatel, příjemce, místo odeslání / dodání, přepravce, informace o stáčírně nebo výrobci, druh produktu s názvem odrůdy nebo ročníku sklizně, číslo šarže, množství (litr, hl), provenience, datum zahájení a ukončení přepravy.
  • Oznamovací povinnost dle § 14a zákona č. 321/2004 Sb., tzn. příjemce hroznů nebo moštů (rmutu) přepravených z jiného členského státu EU, musí oznámit bezprostředně po jejich příchodu do prvního místa dodání na území ČR, nejpozději však do 12 hodin po tomto příchodu, jejich množství a další údaje dle § 14a odst. 2 zákona č. 321/2004 Sb. (do Registru vinic).
  • Kontrola evidenčních knih v souladu s předpisy EU [nařízení (EU) 2018/273 a nařízení (EU) 2018/274], zákonem č. 321/2004 Sb. a vyhláškou č. 88/2017 Sb.
  • Výrobcem bude jasně specifikován výrobek – druh produktu, číslo šarže, název odrůdy, původ; dále množství výrobku na vstupu a výstupu (datumy) a záznamy o provedených operacích (způsob zpracování), nakonec datum a podpis zodpovědné osoby, která zápis provedla.
  • Má-li být uveden ročník sklizně, pak musí být vyrobeno z hroznů sklizených v daném roce nejméně 85 % dotyčného výrobku [viz čl. 49 odst. 1 nařízení (EU) 2019/33].
  • Má-li být uveden název jediné moštové odrůdy (nebo její synonymum), pak musí být z této odrůdy vyrobeno nejméně 85 % dotyčného výrobku [viz čl. 50 odst. 1 písm. a) bod i) nařízení (EU) 2019/33].
  • Má-li být uvedeno více odrůd, pak platí, že z těchto odrůd musí být vyrobeno 100 % dotyčného výrobku. Moštové odrůdy pak musí být na etiketě uvedeny písmem stejné velikosti a v sestupném pořadí podle použitého množství [viz čl. 50 odst. 1 písm. a) bod ii) nařízení (EU) 2019/33].
  • OMEZENÍ (TUZEMSKÁ I ZAHRANIČNÍ SUROVINA): Po případném obohacování musí hrozny/mošt, které jsou předmětem certifikace vykazovat cukernatost nejméně 14,3 °NM. To odpovídá požadavku přílohy VII části II odst. 1 písm. a) nařízení (EU) č. 1308/2013, tedy minimálního obsahu skutečného alkoholu – 8,5 % obj.

Příklad: Hrozny z ČR mimo viniční tratě [tj. ze zóny B – plochy vinic nezahrnuté v oblasti Morava a Čechy – viz dodatek I nařízení (EU) č. 1308/2013] tak mohou mít min. cukernatost hroznů 10,9 °NM (tj. 6,5 % obj. alk.), které lze následně max. obohatit až na požadovaných 14,3 °NM (tj. o 3,4 °NM = o 2 % obj.), pouze však ve stejné vinařské zóně B.

  • OMEZENÍ (SUROVINA ZE TŘETÍ ZEMĚ): Nelze vyrobit produkt z hroznů nebo moštu (rmutu) či jiných výrobků pocházejících ze třetích zemí [viz příloha VIII část II oddíl B odst. 5 nařízení (EU) č. 1308/2013].
  • OMEZENÍ: Na území ČR (vinařská zóna A – Čechy, nebo B – Morava) nelze obohacovat (zvyšovat přirozený obsah alkoholu) „hrozny“, „hroznový mošt“, „částečně zkvašený hroznový mošt“ nebo „mladé víno v procesu kvašení“ na víno, jejichž hrozny byly sklizeny v jiné vinařské zóně [viz příloha VIII část I oddíl D odst. 1 nařízení (EU) č. 1308/2013].

Příklad: Nelze obohacovat výrobek (např. mošt) ve vinařské zóně B (např. ČR – Morava), jehož hrozny byly sklizeny ve vinařské zóně C I (např. Maďarsko).

Příklad: Nelze obohacovat výrobek ve vinařské zóně A (ČR – Čechy), jehož hrozny byly sklizeny ve vinařské zóně B (např. Slovensko – Južnoslovenská oblast).

Příklad: Nelze obohacovat výrobek ve vinařské zóně A (ČR – Čechy), jehož hrozny byly sklizeny ve vinařské zóně B (plochy tuzemských vinic nezahrnuté v oblasti Morava a Čechy).

Pozn.: Níže přikládáme dodatek I nařízení (EU) č. 1308/2013 – Vinařské zóny.

Pozn.: Další informace k obohacování jsou zde.

  • OMEZENÍ: Obohacování se rovněž neprovádí, pokud celkový obsah alkoholu je vyšší jak limity stanovené v příloze VIII části I oddílu B odst. 6 nařízení (EU) č. 1308/2013.

Příklad: Nelze obohacovat výrobek (např. mošt) původem z vinařské zóny B (např. Slovensko – Južnoslovenská oblast) jehož celkový obsah alkoholu převyšuje 12 % obj. (cukernatost 20,2 °NM).

Pozn.: Pro zónu A pak platí výše 11,5 % obj., pro zónu C I platí výše 12,5 % obj., pro zónu C II platí výše 13 % obj., a pro zónu CIII platí výše 13,5 %.

  • OMEZENÍ: Přikyselování a odkyselování vína (i meziproduktů) může být provedeno ve vinařské zóně, ve které byly hrozny sklizeny [viz příloha VIII část I oddíl D odst. 1 a odst. 3 nařízení (EU) č. 1308/2013.

Příklad: Nelze přikyselovat/odkyselovat víno ve vinařské zóně B (ČR, Morava), jehož hrozny byly sklizeny ve vinařské zóně C I (např. Maďarsko).

Příklad: Nelze přikyselovat/odkyselovat víno ve vinařské zóně A (ČR – Čechy), jehož hrozny byly sklizeny ve vinařské zóně B (plochy vinic nezahrnuté v oblasti Morava a Čechy).

Pozn.: Další informace k přikyselování a odkyselování jsou zde.

  • OMEZENÍ (TUZEMSKÁ SUROVINA): Hektarový výnos hroznů = min. 14 t/ha (§ 17a odst. 1 zákona č. 321/2004 Sb.).
  • Odběr vzorku vína pro kontrolu analytických parametrů nebo senzorických požadavků (jakostní požadavky, přítomnost chorob a vad, ověření „odrůdovosti“).

Kde ověřit správné označení názvu moštové odrůdy?

  • OMEZENÍ: Je-li název moštové odrůdy (příp. synonymum) uveden v příloze IV nařízení (EU) 2019/33 (určeno pouze pro vína s CHOP nebo CHZO), není možné víno certifikovat názvem dané moštové odrůdy případně synonymem.

Zároveň není možné víno označit názvem moštové odrůdy (synonymem), který je ve výše uvedeném seznamu EK (list 8) označen jako „nepovoleno pro vína bez CHOP/CHZO“.

Co je výstupem z certifikace?

  • Je-li odebrán vzorek za účelem laboratorního rozboru, bude výstupem „Doklad o provedených kontrolních úkonech“ s konstatováním, že do sdělení výsledku laboratorního rozboru (ukončení certifikace) není možné uvádět dané víno (vína) na trh s názvem odrůdy a/nebo ročníkem sklizně.
  • Konečným výstupem z certifikace bude „Protokol o kontrole“, ve kterém bude konstatováno, že dané víno bylo podrobeno certifikaci s kladným nebo záporným výsledkem včetně odůvodnění.
  • Náklady ze provedenou certifikaci budou výrobcem hrazeny po vystavení výzvy k úhradě nákladů.
  • Po certifikaci s kladným výsledkem lze uvádět název odrůdy (odrůd) a/nebo ročník sklizně v označení výrobku v obalu určeném pro spotřebitele nebo při prodeji sudového vína.
  • V případě použití synonym moštových odrůd je možné použít pouze takové, které jsou výslovně povoleny ve výše uvedeném seznamu EK (list 8) pro daný členský stát původu hroznů/moštu.
  • V případě následné přepravy výrobků, je nutné do průvodních dokladů vepsat prohlášení v souladu s přílohou VI části I nařízení (EU) 2018/273, že:

„Já, níže podepsán(a), odpovědný(á) za výrobky zde uvedené, potvrzuji, že byly vyrobeny a naplněny do nádob v ČR a že:

1. splňují požadavky na označování a obchodní úpravu, pokud jde o

  • ročník sklizně v souladu s pravidly stanovenými v čl. 120 nařízení (EU) č. 1308/2013;
  • moštovou odrůdou / moštové odrůdy v souladu s pravidly stanovenými v čl. 81 a 120 nařízení (EU) č. 1308/2013“

2. všechny výrobky splňují ustanovení, kterými se řídí produkce a propuštění výrobků k přímé lidské spotřebě podle právních předpisů Unie;

3. výrobky byly vyrobeny podle schválených metod produkce, a ne přímo za účelem vývozu

4. výrobky jsou pravé a vhodné k lidské spotřebě v Evropské unii“.

 
1 2 3 4 5 6 7 8 ... 15
 

Přílohy