SZPI je organizační složka státu, která je přímo podřízená ministerstvu zemědělství. Je orgánem státního dozoru zejména nad bezpečností, jakostí a řádným označováním potravin.

Státní zemědělská a potravinářská inspekce

Potraviny na pranýři

Ministerstvo zemědělství [otevíráno do nového okna]

Hledání:

Uvádění výživových údajů a seznamu složek na obalu/etiketě vinařských výrobků

02. 10. 2023

Aktualizováno: 7. 2. 2024

Dotazy:

Od kdy musí být nově povinné údaje uvedeny v označení výrobků z révy vinné?
Jakým způsobem budou nově povinné údaje uváděny?
Jaká jsou pravidla pro uvádění výživových (nutričních) údajů na obalu/etiketě výrobků z révy vinné?
Jaká jsou pravidla pro uvádění seznamu složek na obalu/etiketě výrobků z révy vinné?

Právní předpisy, které se vztahují k dané problematice:

Nařízení EP a Rady (EU) č. 1308/2013, [dále jen „nařízení (EU) 1308/2013“];
Nařízení EP a Rady (EU) 2021/2117, [dále jen „nařízení (EU) 2021/2117“], které změnilo mimo jiné nařízení (EU) 1308/2013;
Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/33, [dále jen „nařízení (EU) 2019/33“];
Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/934, [dále jen „nařízení (EU) 2019/934“];
Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2018/273, [dále jen „nařízení (EU) 2018/273“].
Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2023/1606, [dále jen „nařízení (EU) 2023/1606“], které změnilo nařízení (EU) 2019/33 a nařízení (EU) 2018/273.

Odpovědi:

Povinnost uvádět na obalech/etiketách vinařských výrobků

Výživové údaje – bude vyplývat z čl. 119 odst. 1 písm. h) nařízení (EU) č. 1308/2013.
Seznam složek – bude vyplývat z čl. 119 odst. 1 písm. i) nařízení (EU) č. 1308/2013.

! Evropská komise k této problematice publikovala otázky a odpovědi – zde !

ÚČINNOST

Povinnost označovat údaje (výživové údaje a seznam složek) v označení výrobků z révy vinné lze podle čl. 6 pátého odstavce nařízení (EU) 2021/2117 vyžadovat ode dne 8. 12. 2023.

Podle čl. 5 odst. 8 nařízení (EU) 2021/2117 platí, že vína, která splňují požadavky na označování podle článku 119 nařízení (EU) č. 1308/2013 použitelné přede dnem 8. prosince 2023 a která byla vyrobena[1] před tímto datem, mohou být dodávána na trh až do vyčerpání zásob.

Pozn.: Výrobou je chápán proces kvašení (prvotní nebo druhotné), jehož výsledkem je vznik výrobku z révy vinné. Plnění výrobku do nádob a jeho označování se pro tyto účely nezahrnuje do výroby produktu. Povinnost tak bude dopadat např. na vína s přívlastkem slámové víno, ledové víno ročníku 2023 nebo šumivá či perlivá vína, jejíchž sekundárná kvašení proběhlo po tomto datu.

Výrobky vyrobené v České republice nebo v jiném členském státě Evropské unie před 8. 12. 2023 nemusí v označení obsahovat výživové údaje a seznam složek (do vyčerpání zásob).
Výrobky ze třetích zemí (plněné v třetích zemích nebo již na území Evropské unie) přivezené na území Evropské unie po 8. 12. 2023, musí v označení obsahovat výživové údaje a seznam složek.

ZPŮSOB UVÁDĚNÍ POVINNÝCH ÚDAJŮ

Výživové údaje a seznam složek je nutné uvádět v označení výrobků (tuzemských i zahraničních) naplněných do obalů určených pro spotřebitele.

Tyto údaje musí být dle čl. 15 nařízení (EU) č. 1169/2011 uvedeny v jazyce snadno srozumitelném spotřebitelům v členských státech, kde je potravina uváděna na trh. Podle § 3 odst. 1 písm. e) zákona č. 110/1997 Sb., jde-li
o balení pro tuzemského spotřebitele, musí být povinné údaje stanovené právními předpisy uvedeny v jazyce českém.

Budou-li výrobky nabízeny k prodeji prostřednictvím komunikačních prostředků na dálku (tj. např. e-shop), musí být v souladu s čl. 14 odst. 1 nařízení (EU) č. 1169/2011 povinné údaje (tedy i seznam složek a výživové údaje) k dispozici před dokončením nákupu a rovněž v okamžiku doručení.

Ačkoliv ust. § 16 odst. 15 písm. a) zákona č. 321/2004 Sb. vyžaduje na přepravním obalu (obsahujícím víno) etiketu s údaji podle čl. 119 nařízení (EU) č. 1308/2013 (tedy i výživové údaje a seznam složek), tak SZPI tyto údaje na etiketě vyžadovat nebude v případě, že má být víno určeno k prodeji jako sudové, čepované nebo rozlévané, neboť § 16 odst. 7 až 9 zákona tyto údaje nepožaduje.

Má-li být víno z přepravních nádob plněno do obalů pro spotřebitele, musí být tyto údaje poskytnuty např. prostřednictvím průvodních dokladů. [čl. 8 odst. 7 nařízení (EU) č. 1169/2011]

V případě přeprav výrobků mezi členskými státy Evropské unie musí průvodní doklady obsahovat povinné údaje (tedy i seznam složek a výživové údaje) nebo umožnit SZPI přístup k nim. [čl. 10 odst. 2 a příloha V část A nařízení (EU) 2018/273]

Výrobky dovážené na území Evropské unie, musí být doprovázeny dokladem VI-1obsahujícím seznam složek. [čl. 20 odst. 1 a příloha VII část III písm. C nařízení (EU) 2018/273]

PRAVIDLA PRO UVÁDĚNÍ VÝŽIVOVÝCH ÚDAJŮ

Jaké údaje musí být uvedeny v označení výrobků?

Výživové údaje musí obsahovat informace o:
1. energetické hodnotě a
2. o množství tuků, nasycených mastných kyselin (dále jen „NMK“), sacharidů, cukrů, bílkovin a soli.

[čl. 30 odst. 1 nařízení (EU) č. 1169/2011]

Pozn.: Údaje o energetické hodnotě a o množství tuků, NMK, cukrů a soli se mohou dle čl. 30 odst. 3 nařízení (EU) č. 1169/2011 na obalu pro spotřebitele opakovat.

Jakým způsobem se tyto údaje v označení výrobků uvádí?

Výživové údaje mohou být omezeny na energetickou hodnotu, která může být vyjádřena symbolem „E“ pro energii.

V takovém případě se úplné výživové údaje (tj. energetická hodnota a dále množství tuků, NMK, sacharidů, cukrů, bílkovin a soli) uvedou elektronickými prostředky identifikovanými na obalu nebo na etiketě výrobků. [čl. 119 odst. 4 nařízení (EU) č. 1308/2013]

Údaje poskytnuté elektronickými prostředky však NESMÍ zobrazovat jiné informace určené k prodejním nebo marketingovým účelům, ani nesmí být shromažďovány nebo sledovány žádné údaje o uživatelích. [čl. 119 odst. 4 nařízení (EU) č. 1308/2013]

Pozn.: Není možné poskytnout tyto údaje např. prostřednictvím internetových stránek výrobce, protože takovéto stránky obsahují informace relevantní pro marketing nebo údaji o prodejci. Kromě toho internetové stránky běžně sledují informace o uživatelích.

Výživové údaje musí být na nádobě výrobků uvedeny ve stejném zorném poli se všemi povinnými údaji. [čl. 40 odst. 1 nařízení (EU) 2019/33]

Velikost písma povinných údajů musí být větší nebo rovna 1,2 mm bez ohledu na použitý formát. [čl. 40 odst. 3 nařízení (EU) 2019/33]

Energetická hodnota musí být uvedena v kJ (kilojoulech) i v kcal (kilokaloriích) v daném pořadí (lze použít zkratku kJ/kcal). Současně musí být údaje o energetické hodnotě a obsahu živin vyjádřeny na 100 ml. [čl. 32 nařízení (EU) č. 1169/2011 ve spojení s přílohou XV tohoto nařízení]

Výživové údaje musí být uvedeny v tabulkovém formátu se zarovnanými čísly. Při nedostatku místa se údaje poskytnou v řadě za sebou.

Pokud by však výživové údaje byly poskytovány mimo obal či etiketu výrobků (elektronickými prostředky), pak platí, že musí být uvedeny v tabulkovém formátu se zarovnanými čísly.

[čl. 34 a příloha XV nařízení (EU) č. 1169/2011]

Pokud by některá z povinných živin byla zanedbatelná, pak lze dle čl. 34 odst. 5 nařízení (EU) č. 1169/2011 tuto informaci nahradit prohlášením: „Obsahuje zanedbatelné množství …“ umístěným v těsné blízkosti výživových údajů. V opačném případě musí být všechny povinné údaje uvedeny v pořadí stanoveném podle přílohy XV nařízení (EU) č. 1169/2011 (včetně nulových hodnot např. u tuků).

Jak se stanovují výživové hodnoty?

Energetická hodnota se vypočítává pomocí převodních faktorů uvedených v příloze XIV nařízení č. 1169/2011.

Příloha XIV nařízení 1169_2011

Výživové hodnoty jsou průměrné hodnoty založené z výsledků:
- analýzy výrobce dané potraviny;
- výpočtu s použitím známých nebo skutečných průměrných hodnot použitých složek, nebo
- výpočtu s použitím obecně zjištěných a přijímaných údajů.

[čl. 31 odst. 4 nařízení (EU) č. 1169/2011]

Jaká je tolerance v případě rozdílů uvedených hodnot a skutečného obsahu živin?

Energetický obsah a obsah živin by měl být označen jako „průměrná hodnota[2]“.
Evropská Komise vypracovala POKYNY pro příslušné orgány pověřené kontrolou shody nutričních hodnot uvedených v označení výrobků s právními předpisy EU a SOUHRNNOU TABULKU, která poskytuje přehled různých hodnot tolerance.
Součástí pokynů je i tabulka 4 popisující návod na zaokrouhlování výživových údajů.
Pokyny stanoví, že provozovatelé by měli jednat v dobré víře tak, aby zajistili vysoký stupeň přesnosti nutričních údajů. Deklarované hodnoty by se měly přiblížit průměrným hodnotám napříč více šaržemi a neměly by být stanoveny na žádném extrému z definovaných tolerančních rozsahů.

Příklad: Bude-li na trh uváděna šarže vína (v rozpětí několika let), u které lze očekávat v průběhu času změny (stárnutí), platí čl. 31 odst. 3 nařízení (EU) č. 1169/2011 a to, že hodnoty uvedené v označení by měly odpovídat stavu, v němž je výrobek prodáván.

Jakým způsobem se poskytují výživové údaje elektronickými prostředky?

Předpisy EU nestanovují konkrétní elektronické prostředky pro poskytování informací. Například „e-label“ musí být strojově čitelný kód, který poskytuje přímý přístup k povinným informacím. Zařízení s univerzálním přístupem (chytrý telefon) musí být schopen přečíst/naskenovat kód a okamžitě jej převést na adresu URL.

Pozn.: Není například možné, aby v označení výrobku (na obalu/etiketě) byl uveden odkaz na webové stránky výrobce (www.výrobce.cz), které by obsahovaly informace pro prodejní nebo marketingové účely, anebo by sledovaly a shromažďovaly údaje o uživatelích.

Takovými to prostředky lze chápat jakékoli druhy kódů (2D jako např. QR kódy a jiné kódy), které budou obsahovat požadované informace a které budou snadno dostupné spotřebitelům. [čl. 12 odst. 1 nařízení (EU) č. 1169/2011].

2D kódy je možné „nalepit“ k etiketě obsahující povinné údaje tak, aby všechny tyto údaje byly ve stejném zorném poli. 2D kódy mohou být rovněž součástí etikety.

Tyto kódy musí být doprovázeny informací, že obsahují konkrétní údaje (výživové hodnoty, seznam složek). Nestačí tak pouze v označení uvést „kód“ bez jakékoliv informace, k čemu takový kód slouží.

PRAVIDLA PRO UVÁDĚNÍ SEZNAMU SLOŽEK

Jakým způsobem se seznam složek poskytuje?

Seznamu složek musí předcházet výraz „složení: …“. Seznam složek by měl být uveden v sestupném pořadí podle hmotnosti (stanovené v okamžiku jejich použití při výrobě produktů). Složky, které tvoří méně než 2 % konečného výrobku, mohou být uvedeny v různém pořadí za ostatními složkami. [čl. 18 odst. 1 a příloha VII část A nařízení (EU) č. 1169/2011]
Složky[3] se označují svým specifickým názvem podle čl. 18 odst. 2 a přílohy VII nařízení (EU) č. 1169/2011, s výjimkami uvedenými v čl. 48a nařízení (EU) 2019/33 (např. „hrozny“ odkazující na surovinu, nebo např. „cukr“ použitý při obohacování).
Enologické sloučeniny (tj. přídatné látky a pomocné látky) musí být ve složení označeny:
1. názvem skupiny, do které látka patří (např. „Konzervant a antioxidant“) a po ní následuje

2. specifický název látky případně její číslo „E“ (např. „sorban draselný“ nebo „E 202“).

[čl. 48a odst. 3 nařízení (EU) 2019/33]
Seznam složek lze poskytnout elektronickými prostředky identifikovanými na obalu/etiketě výrobků, přičemž údaje poskytnuté elektronickými prostředky NESMÍ zobrazovat jiné informace určené k prodejním nebo marketingovým účelům, ani nesmí být shromažďovány nebo sledovány žádné údaje o uživatelích.

Je-li seznam složek poskytnut elektronickými prostředky, pak se všechny látky způsobující alergie a nesnášenlivost uvedou přímo na obalu/etiketě výrobků se slovem „obsahuje“. [čl. 119 odst. 5 nařízení (EU) č. 1308/2013].

Seznam složek musí být na nádobě uveden ve stejném zorném poli se všemi povinnými údaji s ohledem na výjimky stanovené v čl. 40 odst. 2 nařízení (EU) 2019/33. [čl. 40 odst. 1 nařízení (EU) 2019/33]

Velikost písma povinných údajů musí být větší nebo rovna 1,2 mm bez ohledu na použitý formát. [čl. 40 odst. 3 nařízení (EU) 2019/33]

Jakým způsobem uvádět alergenní látky na obalu/etiketě výrobku?

Pokud je seznam složekuveden přímo v označení výrobků (ve stejném zorném poli s povinnými údaji), pak musí obsahovat všechny názvy látek způsobující alergie a nesnášenlivost (nelze použít čísla „E“). Tyto látky musí být zvýrazněny tak, aby byly jasně odlišeny od ostatních složek uvedených v seznamu (např. typem písma, stylem písma nebo barvou pozadí, obecně se však nedoporučuje styl písma kurzíva). [čl. 21 odst. 1 písm. a) a písm. b) nařízení (EU) č. 1169/2011]

Pokud je seznam složekposkytnut elektronickými prostředky v souladu s čl. 119 odst. 5 nařízení (EU) č. 1308/2013 (nikoli fyzicky na etiketě výrobku), musí být na etiketě nebo obalu výrobků uvedeny všechny látky způsobující alergie a nesnášenlivost (nelze použít čísla „E“). Součástí těchto názvů musí být slovo „obsahuje“. Tyto údaje mohou být podle čl. 40 odst. 2 písm. a) nařízení (EU) 2019/33 uvedeny mimo zorné pole obsahující povinné údaje. Úplný seznam složek (včetně alergenů) poskytnutý elektronickými prostředky se pak musí řídit stejnými pravidly jako poskytování výživových údajů elektronickými prostředky (výše). [čl. 21 odst. 1 druhý pododstavec nařízení (EU) č. 1169/2011]

Pozn.: Dále lze v označení výrobků použít nepovinné piktogramy v souladu s čl. 41 odst. 2 a přílohy I části B nařízení (EU) 2019/33, které ovšem nenahrazují výše uvedenou povinnost, tzn. slovní označení látek způsobující alergie a nesnášenlivost.

Ustanovení čl. 41 odst. 1 nařízení (EU) 2019/33 stanoví v příloze I části A téhož nařízení některé výrazy, které se použijí pro označování některých látek nebo produktů, které vyvolávají alergie a nesnášenlivost (tj. siřičitany, vejce a výrobky na bázi vajec, mléko a mléčné výrobky).
Ustanovení čl. 48a odst. 4 nařízení (EU) 2019/33 odkazuje na látky způsobující alergie jiné než ty, které jsou uvedeny v čl. 41 nařízení (EU) 2019/33, protože na některé látky se čl. 41 nevztahuje. V těchto velmi omezených případech musí být konkrétní látka uvedena v souladu s jejím názvem stanoveným ve sloupci 1 přílohy I části A tabulky 2 nařízení (EU) 2019/934 (např. 5.2 Bílkoviny z pšenice).

Jaké složky budou vyžadovány ve složení výrobků?

Základní surovina pro výrobu produktu může být ve složení uvedena výrazem „hrozny“ (to souhrnně nahrazuje výrazy „hroznový mošt“, nebo „rmut“ aj.). [čl. 48a odst. 1 nařízení (EU) 2019/33]
Seznam složek musí obsahovat i složky používané při zvyšování přirozeného obsahu alkoholu v % obj. (tj. obohacování) nebo slazení, pokud se přidávají během výroby a jsou přítomny v konečném výrobku, i když ve změněné formě. [bod 11 preambule nařízení (EU) 2023/1606]

Podle čl. 48a odst. 2 nařízení (EU) 2019/33 mohou být „zahuštěný hroznový mošt“ a „rektifikovaný moštový koncentrát“ (pro účel obohacování, ale i slazení) uvedeny v seznamu složek jako „zahuštěný hroznový mošt“.

Naopak „sacharóza“ (pro účel obohacování) musí být uvedena samostatně, přičemž příloha VII část B nařízení (EU) č. 1169/2011 umožňuje, aby „všechny druhy sacharózy“ mohly být označeny pouze jako „cukr“.

Nařízení (EU) 2019/934 stanoví v příloze I části A tabulky 2 úplný seznam „enologických sloučenin“ (tj. sloupec 5 = přídatné látky a sloupec 6 = pomocné látky), které lze použít při výrobě produktů z révy vinné, seskupuje je do příslušných funkčních kategorií a uvádí možné způsoby jejich uvádění v seznamu složek (tj. sloupec 1 = název látky a sloupec 2 číslo „E“). [čl. 48a odst. 3 nařízení (EU) 2019/33]

V seznamu složek nemusí být uvedeny potravinářské přídatné látky a enzymy používané jako pomocné látky. [čl. 20 písm. b) nařízení (EU) č. 1169/2011]

V případě „kvasinek“ použitých při výrobě produktu, není nutné tyto látky uvádět v seznamu složek, neboť dle přílohy I části A tabulky 2 nařízení (EU) 2019/934 se používají jako pomocné látky. Zde se rovněž uplatní čl. 20 písm. b) nařízení (EU) č. 1169/2011, tedy přídatné látky nebo enzymy, které se použijí jako pomocné látky, nemusí být uvedeny ve složení.

Pozn.: Jedinou kvasinkovou sloučeninou, která musí být uvedena v seznamu složek, jsou „kvasinkové mannoproteiny“.

Pokud výrobce uvede ve složení přídatné látky spadající do kategorie „regulátory kyselosti“ nebo „stabilizační činidla“, mohou být v seznamu složek uvedeny za použití výrazu „obsahuje … a/nebo …“ s uvedením nejvýše tří přídatných látek, z nichž alespoň jedna je přítomna v konečném výrobku. [čl. 48a odst. 5 nařízení (EU) 2019/33]

Současně platí, že představují-li přídatné látky množství menší než 2 % konečného výrobku, mohou být uvedeny v různém pořadí za ostatními složkami. [příloha VII část A nařízení (EU) č. 1169/2011]

Pozn.: V případě specifických přídatných látek (regulátorů kyselosti a stabilizátorů), používaných operativně na základě ad hoc analýzy prováděné v různých fázích výroby, aby byla zajištěna integrita a stabilita vína, je výrobci dána určitá flexibilita, kdy se ve složení uvedou nejvýše 3 alternativní složky, pokud jsou podobné nebo vzájemně zaměnitelné ve své funkci, přičemž alespoň jedna z těchto látek je přítomna v konečném výrobku [bod 13 preambule nařízení (EU) 2023/1606].

Označení přídatných látek spadajících do skupiny „balící plyny“ mohou být v seznamu složek nahrazeny zvláštním výrazem „plněno v ochranné atmosféře“ nebo „plnění může probíhat v ochranné atmosféře“. Tedy je-li použit jeden z těchto výrazů, nesmí být použit název a skupina konkrétně použitého plynu v seznamu složek. [čl. 48a odst. 6 nařízení (EU) 2019/33]

Při výrobě šumivých vín může být použití tirážního a expedičního likéru zjednodušeno (nerozepisování jednotlivých složek) pomocí výrazů „tirážní likér“ a „expediční likér“. [čl. 48a odst. 7 nařízení (EU) 2019/33]

V případě vína nebo vín určených k druhotnému kvašení (výrobě šumivých či perlivých vín), je nutné ve složení uvést složku „víno“ a v závorce rozepsat všechny složky a látky, které byly použity při jejich výrobě.

Pozn.: Výše uvedené platí i v případě scelování vín, kdy je výsledkem míchání více šarží vín tzv. „cuvée“. Pro každé jednotlivé víno, pokud obsahuje různé složky, musí být v závorce uvedeny všechny požadované užité látky.

Souhrnně řečeno, seznam složek musí obsahovat všechny složky a dále všechny přídatné látky použité při výrobě produktu z révy vinné, které jsou stále přítomny v hotovém produktu (i ve změněné formě), jakož i všechny pomocné látky použité při výrobě produktu, které způsobují alergie nebo nesnášenlivost.

Tabulka uvádějící přehled povolených enologických sloučenin uvedených v čl. 3 odst. 1 nařízení (EU) č. 2019/934, které jsou rozděleny na: přídatné látky, přídatné látky způsobující alergie nebo nesnášenlivost a pomocné látky a pomocné látky způsobujících alergie nebo nesnášenlivost. Přídatné a pomocné látky způsobující alergie nebo nesnášenlivost musí být ve složení nebo na obale výrobků vždy uvedeny.

Název látky	Název skupiny	Číslo E	Přídatná látka	Pomocná látka
Kyselina L-(+)-vinná	Regulátory kyselosti	E 334	ANO	-
Kyselina jablečná (D,L-; L-)	Regulátory kyselosti	E 296	ANO	-
Kyselina mléčná	Regulátory kyselosti	E 270	ANO	-
Síran vápenatý	Regulátory kyselosti	E 516	ANO	-
Oxid siřičitý	Konzervanty a antioxidanty	E 220	Alergen (uvedeno způsobem*)	-
Hydrogensiřičitan draselný	Konzervanty a antioxidanty	E 228	Alergen (uvedeno způsobem*)	-
Metadisiřičitan draselný	Konzervanty a antioxidanty	E 224	Alergen (uvedeno způsobem*)	-
Sorban draselný	Konzervanty a antioxidanty	E 202	ANO	-
Lysozym	Konzervanty a antioxidanty	E 1105	Alergen	ANO
Kyselina L-askorbová	Konzervanty a antioxidanty	E 300	ANO	-
Dimethyldikarbonát (DMDC)	Konzervanty a antioxidanty	E 242	ANO	-
Bílkoviny z pšenice	Čiřicí činidla	-	-	Alergen
Kasein	Čiřicí činidla	-	-	Alergen (uvedeno způsobem*)
Kaseináty draselné	Čiřicí činidla	-	-	Alergen (uvedeno způsobem*)
Vaječný albumin	Čiřicí činidla	-	-	Alergen (uvedeno způsobem*)
Kyselina citronová	Stabilizátory	E 330	ANO	-
Kyselina metavinná	Stabilizátory	E 353	ANO	-
Arabská guma	Stabilizátory	E 414	ANO	-
Kvasinkové mannoproteiny	Stabilizátory	-	ANO	-
Karboxymethylcelulóza	Stabilizátory	E466	ANO	-
Polyaspartát draselný	Stabilizátory	E 456	ANO	-
Argon	Plyny a balicí plyny	E 938	ANO (lze nahradit tvrzením)	-
Dusík	Plyny a balicí plyny	E 941	ANO (lze nahradit tvrzením)	-
Oxid uhličitý	Plyny a balicí plyny	E 290	ANO (lze nahradit tvrzením)	-
Pryskyřice borovice Aleppo	Jiné postupy	-	ANO	-
Karamel	Jiné postupy	E 150	ANO	-

* uvedeno způsobem „obsahuje siřičitany / oxid siřičitý“ nebo „obsahuje vejce / vaječnou bílkovina apod.“ nebo „obsahuje mléčný kasein / mléčnou bílkovinu apod.“

Příklad složení v označení tichého vína (obohaceného, odkyseleného):

Složení: hrozny, cukr, oxid siřičitý, obsahuje regulátor kyselosti E 516, stabilizátor – arabská guma, plněno v ochranné atmosféře

Příklad složení v označení perlivého vína dosyceného CO₂ (přislazeného, přikyseleného):

Složení: hrozny, zahuštěný hroznový mošt, oxid siřičitý, obsahuje regulátory kyselosti – kyselina vinná nebo mléčná, mléčný kasein, plyn – E941.

Příklad složení v označení šumivého vína:

Složení: Víno/a (hrozny, oxid siřičitý, obsahuje regulátory kyselosti E 296 nebo E 334, stabilizátor – E 414), tirážní likér, expediční likér (oba je možné rozepsat)

[1] výroba uvedená v odst. 1 písm. a) bodě iv) a písm. b) bodě iv) nařízení (EU) č. 1308/2013 (vztaženo pouze pro výrobky s CHOP nebo CHZO) zahrnuje veškeré dotyčné činnosti od sklizně hroznů po dokončení procesů vinifikace s výjimkou sklizně hroznů nepocházejících z příslušné zeměpisné oblasti ve smyslu odst. 1 písm. b) bodu iii) a s výjimkou případných následných procesů (čl. 93 odst. 4 nařízení č. 1308/2013).

[2] „průměrnou hodnotou“ se rozumí hodnota, která nejlépe vyjadřuje množství určité živiny obsažené v dané potravině s ohledem na výkyvy v průběhu roku, spotřebitelské zvyklosti a jiné faktory, které mohou způsobit kolísání skutečných hodnot

[3] „složkou“ se dle čl. 2 odst. 2 písm. f) nařízení (EU) č. 1169/2011 rozumí jakákoli látka nebo produkt, včetně aromat, potravinářských přídatných látek a potravinářských enzymů, a jakákoli součást směsné složky, která je použita při výrobě nebo přípravě potraviny a je v konečném výrobku stále přítomna, i když případně ve změněné formě; za složky se nepovažují rezidua