Společné stravování
07. 02. 2024- Státní dozor v oblasti společného stravování a základní povinnosti PPP
- Přehled nejdůležitějších právních předpisů pro oblast společného stravování
- Pokrmová vyhláška
- Označování alergenů v provozovnách společného stravování
- Správná praxe při fritování
- Informace k povinnosti provozovatelů přijmout opatření ke snížení obsahu akrylamidu v potravinách
- Nakličování semen v provozovnách společného stravování
- Prodej lihovin a alkoholických nápojů – zvláštní požadavky
- Odpady z provozoven společného stravování
- Postupy založené na HACCP v provozovnách s nízkou mírou rizika
- Příprava míchaných alkoholických nápojů, infusí, macerátů a likérů v provozovnách společného stravování a jejich případná rozvážka
Dle Nařízení (EU) č. 1169/2011 má každý provozovatel zařízení společného stravování povinnost poskytovat konečnému spotřebiteli informace o alergenních látkách a produktech, které byly použity při přípravě potraviny (pokrmu) a jsou v konečném výrobku stále přítomny byť v pozměněné formě. Do seznamu poskytovaných informací
o alergenech v nabízených pokrmech je třeba zařadit i balené potraviny, čepované a rozlévané nápoje, stolní dochucovadla, kečupy, majonézy a hořčice, podávané zákazníkům bez původního obalu.Tato povinnost se vztahuje na všechny typy zařízení společného stravování bez výjimky (např. restaurace, rychlé občerstvení, kavárny, cukrárny, bary, jídelny, menzy atd.).
Seznam alergenů musí být neustále aktuální a musí reagovat například na změnu receptur pokrmů, zavedení nového pokrmu do nabídky, operativní úpravy pokrmu nad rámec receptury či variabilitu používaných surovin.
Potravinové alergeny, které musí být deklarovány
Konkrétní alergenní látky a produkty, na které se vztahuje informační povinnost dle nařízení (EU) č. 1169/2011 jsou uvedeny v příloze II. Jedná se o 14 skupin potravinových alergenů, které jsou nejčastější příčinou alergických reakcí
u spotřebitelů (zde uvedeno ve zjednodušené podobě):
- obiloviny obsahující lepek, konkrétně: pšenice, žito, ječmen, oves, špalda, kamut, nebo jejich hybridní odrůdy
- korýši
- vejce
- ryby
- arašídy
- sójové boby
- mléko
- skořápkové plody, konkrétně: mandle (Amygdalus communis L.), lískové ořechy (Corylus avellana), vlašské ořechy (Juglans regia), kešu ořechy (Anacardium occidentale), pekanové ořechy (Carya illinoinensis (Wangenh.) K. Koch), para ořechy (Bertholletia excelsa), pistácie (Pistacia vera), makadamie (Macadamia ternifolia)
- celer
- hořčice
- sezamová semena
- oxid siřičitý
- vlčí bob
- měkkýši.
Možné způsoby informování spotřebitele o alergenech
Povinnost poskytnout informace o alergenních látkách použitých při přípravě pokrmů dle nařízení (EU)
č. 1169/2011 je blíže upřesněna v § 9a odst. 1 písm. b) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích.
Provozovatel je povinen spotřebiteli viditelně zpřístupnit snadno čitelnou informaci o látce nebo produktu vyvolávajících alergie nebo nesnášenlivost, která byla použita při výrobě nebo přípravě pokrmu, a to jedním ze způsobů stanovených v § 7 odst. 3 vyhlášky č. 417/2016 Sb. o některých způsobech označování potravin.
Níže uvádíme možné způsoby informování spotřebitele ve zjednodušené podobě, nicméně pro úplnost doporučujeme se seznámit přímo s platnou legislativou.
- Písemně způsobem stanoveným v čl. 21 nařízení (EU) č. 1169/2011 – (§ 7 odst. 3 písm. a) vyhlášky
č. 417/2016 Sb.)
Možné způsoby:
- Pokud např. v jídelním lístku bude spotřebiteli dostupný seznam složek, ze kterých se pokrm skládá, pak musí být jednotlivé látky způsobující alergii nebo nesnášenlivost ve výčtu složek zvýrazněné (např. tučně nebo podtržením).
Příklad:
Houskový knedlík: pšeničná mouka, pitná voda, mléko, vejce, droždí, jedlá sůl
- U pokrmů však není povinnost seznam složek uvádět, v takovém případě musí být výčet látek způsobujících alergii nebo nesnášenlivost uvedený za slovem „obsahuje:“
Příklad:
Houskový knedlík (obsahuje: obiloviny obsahující lepek (pšeničná mouka), mléko, vejce)
- Pokud název pokrmu jasně odkazuje na látku nebo produkt z přílohy II nařízení, není nutné tyto látky uvádět zvlášť.
Příklad:
Pokud je pokrm nazvaný „Rybí polévka“, název pokrmu jednoznačně odkazuje na alergenní složku „ryby a výrobky
z nich“.
Pokud by však pokrm zároveň obsahoval i jinou alergenní složku (např. celer, pšeničnou mouku), musí být tyto další alergenní složky uvedeny za slovem „obsahuje“ nebo v seznamu složek.
- Písemně slovy „Informaci o výskytu konkrétních alergenů v pokrmu žádejte u obsluhy.“ nebo jinými slovy, která mají pro spotřebitele podobný význam – (§ 7 odst. 3 písm. b) vyhlášky č. 417/2016 Sb.)
- V tomto případě lze spotřebitele viditelně informovat (např. vývěskou nebo informací v jídelním lístku či nabídkové tabuli), že přehled látek způsobující alergii nebo nesnášenlivost je na vyžádání dostupný u obsluhy provozovny
- Provozovatel zároveň musí zajistit následné předání informace o výskytu konkrétního alergenu v pokrmu spotřebiteli.
- I v případě, že informace o konkrétní alergenní látce je spotřebiteli sdělena na vyžádání ústně, měla by být tato informace ověřitelná, což v praxi znamená, že provozovatel, by měl být při kontrole schopen doložit, z jakých informací odpovědný personál při poskytování informací o konkrétních alergenech v jednotlivých pokrmech vychází.
- Písemně slovy prostřednictvím zařízení pro vizuální komunikaci – (§ 7 odst. 3 písm. c) vyhlášky č. 417/2016 Sb.)
Poznámka
- Informace o výskytu alergenní látky v pokrmu lze uvést například prostřednictvím zařízení pro vizuální komunikaci – např. elektronický pultík apod.
- Písemně uvedením číselných nebo písmenných kódů nebo symbolů za předpokladu, že tyto budou v nabídce pro spotřebitele srozumitelným způsobem vysvětleny – (§ 7 odst. 3 písm. d) vyhlášky č. 417/2016 Sb.)
- Provozovatel zařízení společného stravování musí spotřebiteli poskytnout srozumitelnou informaci o tom, jakou konkrétní alergenní látku jednotlivé číselné, písemné kódy (nebo symboly) představují. Bylo by vhodné, aby vysvětlení kódů bylo přímo součástí jídelního lístku či nabídkové tabule.
Příklad:
Houskový knedlík (obsahuje: 1 (pšeničná mouka), 3, 7)
V případě obilovin obsahujících lepek je nutné vždy uvést odkaz na konkrétní alergenní látku nebo produkt – tj. konkrétní obilovinu (např. odkaz na pšeničnou mouku). Nestačí uvést pouze obecný odkaz na obiloviny obsahující lepek - bez specifikace konkrétního druhu obiloviny - tj. např. označení „obsahuje: 1“. Za vyhovující způsob označení lze považovat např. uvedení konkrétní alergenní látky u číselného kódu - např. „Obsahuje: 1 (pšeničná mouka)“ nebo uvedení složitějšího kódu, který spotřebiteli umožňuje identifikovat konkrétní alergenní látku: např. 1a – pšenice.
- Podobně v případě skořápkových plodů není dostačující deklarovat jejich přítomnost v pokrmu obecně, ale musí být uveden konkrétní druh skořápkových plodů (např. vlašské ořechy).
Informace o alergenech při prodeji pokrmů prostřednictvím komunikačních prostředků na dálku
Požadavky na poskytování informací o alergenních složkách a produktech u pokrmů nabízených k prodeji prostřednictvím komunikačních prostředků na dálku (např. prostřednictvím webových stránek, telefonické objednávky) jsou upraveny v § 3 odst. 1 písm. p) zákona č. 110/1997 Sb.
Provozovatel je povinen poskytnout spotřebiteli informace o alergenních látkách před dokončením nákupu
a uvést je v materiálu podporujícím prodej na dálku (např. webové stránky) nebo je poskytnout jinými prostředky.
V případě využití jiných prostředků, např. telefonní linka, chat nebo e-mail, musí být povinné informace
o alergenních látkách poskytnuty spotřebiteli bezplatně! Důležité je také přijmout taková organizační opatření, která spotřebiteli umožní získat povinné informace v krátké době a po celou dobu, kdy je možné prostřednictvím komunikačních prostředků pokrm objednat.
Informace o konkrétních alergenních látkách použitých při přípravě pokrmů musí být k dispozici rovněž v okamžiku doručení pokrmu spotřebiteli (a to i v případě, že již byly informace poskytnuty ve fázi před ukončením objednávky). Toho je možné docílit např. deklarací na transportním obalu nebo by v okamžiku doručení spotřebiteli mělo být k dispozici písemné upozornění: „Informaci o výskytu konkrétních alergenů v pokrmu žádejte u obsluhy/kurýra/bezplatné telefonní lince, chatu.“nebo jinými slovy, která mají pro spotřebitele podobný význam. Toto písemné upozornění může být uvedeno např. na transportním obalu, přiložené účtence nebo jiném písemném materiálu (např. jídelním lístku) předávaném spotřebiteli v okamžiku doručení. Obsluha/kurýr musí být následně schopen předat informace o výskytu konkrétního alergenu v pokrmu spotřebiteli. Provozovatel má rovněž povinnost uvést inázev pokrmu v okamžiku doručení (více viz příloha – informační příručka SZPI)
Prodej pokrmů na internetu
Informace o alergenních látkách v pokrmech lze deklarovat buď přímo na webových stránkách, nebo jinými vhodnými prostředky.
V rámci webových stránek mohou být informace o alergenních látkách u jednotlivých pokrmů poskytnuty například:
- uvedením přímo u nabídky objednávky pokrmu
- odkazem na příslušnou část webových stránek, která je snadno dohledatelná a kde je uveden přehled alergenů v jednotlivých pokrmech
- odkazem na domovské stránky restaurace (v případě webu zprostředkovávajícího on-line objednávku dodávku pokrmu z různých restaurací) atd.
Poznámka:
Uvedením pouhého telefonního kontaktu přímo na restauraci na webovém portále zprostředkovávajícím prodej pokrmu, není splněna podmínka bezplatného podání informace spotřebiteli.
Telefonická objednávka pokrmu
Pokud provozovatel nabízející telefonickou objednávku pokrmů neinformuje spotřebitele o výskytu konkrétních alergenních látek přímo v jídelníčku či jiné nabídce, musí spotřebitele před ukončením objednávky:
- informovat o možnosti požádat o informace o obsahu konkrétních alergenů v nabízených pokrmech
nebo
- upozornit, kde může informace o konkrétních alergenech obsažených v nabízených pokrmech bezplatně získat
Bližší informace naleznete v informačním materiálu SZPI (viz níže), který podrobně vysvětluje možné způsoby deklarace a sdělování informací o alergenech, postupy ke sledování alergenních látek v rámci celého procesu přípravy pokrmu a možná preventivní opatření k vyloučení nezáměrné přítomnosti alergenů, informace o alergenech při prodeji pokrmů prostřednictvím komunikačních prostředků na dálku.
Odkazy na doplňující články:
https://www.szpi.gov.cz/clanek/oznacovani-potravin-z-hlediska-obsahu-lepku.aspx
Přílohy
- kap. 1_Příručka zásady SVP_část I.pdf [velikost: 1,2 MB, formát: pdf]
- kap. 1_Příručka zásady SVP_část II.pdf [velikost: 1,1 MB, formát: pdf]
- kap. 1_Příručka SVP_formuláře.zip [velikost: 321,6 KB, formát: zip]
- kap. 1_Kodex hygienických pravidel ve stravování.pdf [velikost: 186,9 KB, formát: pdf]
- kap. 4_Informační_materiál_SZPI_-_Informace_o_alergenech_ve_společném_stravování.pdf [velikost: 1,4 MB, formát: pdf]
- kap. 10_Ukázka HACCP_SANITAČNÍ A PROVOZNÍ ŘÁD [velikost: 40,6 KB, formát: docx]