Květná 15, 603 00 Brno, epodatelna

ID datové schránky: avraiqg
IČO: 75014149, DIČ: CZ75014149
Prohlášení o přístupnosti | Zásady ochrany soukromí
2. KONTROLNÍ ČINNOST
2.7 Kontrola výroby
V roce 2003 provedli inspektoři SZPI celkem 7357 kontrol výrobců, při kterých bylo prověřeno 3118 provozoven (výrobních míst), z nichž mnohé byly kontrolovány opakovaně. Z pohledu komodit proběhlo nejvíce kontrol v pekárnách, u výrobců studené kuchyně a u výrobců cukrářských výrobků.
V 1925 případech byl předmětem kontroly systém kritických bodů (SKB). Kontroly prokázaly, že v současnosti je úroveň zavedení SKB u výrobců potravin na velmi vysoké úrovni (77,8 % provozoven mělo SKB zaveden bez závad, 13,8 % provozoven mělo SKB zaveden s malými nedostatky a jen 8,4 % provozoven vykazovalo v SKB zásadní nedostatky).
Kromě kontrol zavedení SKB se SZPI v roce 2003 zaměřila při kontrole u výrobců potravin na kontrolu splnění dalších požadavků právních předpisů. Jednalo se např. o odběry vzorků pro kontrolu zdravotní nezávadnosti a jakosti, o kontrolu plnění uložených opatření či o kontrolu hygienických podmínek apod.
Jedním ze základních cílů kontrol inspekce ve výrobě potravin v roce 2003 bylo posoudit dopad požadavků vyhlášky Ministerstva zemědělství č. 451/2002 Sb., o podmínkách a požadavcích na provozní a osobní hygienu potravin, kromě potravin živočišného původu, na provozovny výrobců potravin. To se uskutečnilo v rámci průzkumového šetření (tzv. pasportizace) zaměřeného na všechny výrobní provozovny, k jejichž kontrole má SZPI kompetence. Inspekce tak od ledna roku 2003 u výrobců potravin monitorovala míru splnění požadavků vyhlášky na provozní a osobní hygienu a získáváním dat pořizovala podklady pro analýzu dopadu vyhlášky na výrobce potravin.
Ve sledovaném období bylo v rámci pasportizace posouzeno celkem 1959 potravinářských provozoven, z nichž požadavkům bezezbytku vyhovělo pouhých 1,23 %, tj. 24 provozoven.
Z výsledků pasportizace bylo patrné, že výrobci mají problémy zejména s odpovídajícím vybavením budov a s čistotou zařízení a prostředí. Důkazem jsou nejhůře hodnocené znaky - „stěry z povrchů“ a „umyvadla“. Je však možno říci, že pro mnoho výrobců je dnes problematické i další znaky odpovídajícím způsobem vyřešit. Vzhledem k nabytí účinnosti uvedené vyhlášky nebyly dosud za zjištěné neshody ukládány sankce.
Ukazuje se, že se nová vyhláška stanovující požadavky na provozní a osobní hygienu potravin z hlediska investic dotýká každého výrobce. Někteří, zejména menší výrobci potravin, mají s odstraněním nedostatků a s tím spojenými náklady, vážné problémy.
V rámci kontroly ve výrobě se inspekce v roce 2003 účastnila projektu Ministerstva zemědělství pro čerpání podpor z dotačních titulů. Účelem projektu byla podpora zvyšování konkurenceschopnosti českého potravinářského průmyslu. Inspekce žadatelům z řad výrobců, kteří doposud nezískali certifikát HACCP nebo ISO, vystavovala doklad o oznámení zahájení výroby potravin a prováděla bezodkladně kontrolu systému kritických bodů. Žadatelům, kteří již certifikát HACCP nebo ISO získali v předcházejících letech, poskytovala inspekce nejprve v prvé polovině roku 2003 své stanovisko jako nedílnou součást jejich žádosti (s úkolem popsat a ohodnotit výchozí stav), a následně v druhé polovině roku 2003 své vyjádření, zda dotovaná investiční akce z hlediska zvýšení účinnosti systému HACCP vedla ke splnění požadavků vyplývajících z platných předpisů pro dané výroby v EU, a to jako nezbytnou podmínku pro rozhodnutí o přidělení dotace. Celkem bylo posouzeno 111 potravinářských subjektů při 157 kontrolách.