Stáhněte si mobilní aplikaci google play Stáhněte si mobilní aplikaci app store
Přejít na:

Zpráva o činnosti ČZPI za rok 2002

06. 03. 2003
 

3. Kontrolní činnost

3.6 Kontroly tématické

Tématické kontroly jsou řízeny ústředně jednotným metodickým pokynem. Jejich účelem je přispět k řešení širší a složitější problematiky některých oblastí zdravotní nezávadnosti a jakosti potravin. Uskutečňují se celorepublikově nebo cíleně jen v některých regionech. V této kapitole jsou uvedeny některé tématické kontroly realizované v roce 2002.

Kontrola jakostních vín uváděných do oběhu v rekreačních oblastech

Kontrola byla zaměřena na jakostní vína u prodejců a následně u výrobců. Cílem bylo zjistit, zda osoby, které uvádějí jakostní víno do oběhu, neklamou spotřebitele tím, že za víno jakostní vydávají víno stolní, zejména u vín rozlévaných, nebo tím, že uvádějí vína neohodnocená a nezatříděná komisí expertů.

Celkem bylo zkontrolováno 385 prodejců a 44 výrobců vín. Na místě bylo zkontrolováno na 735 vzorků jakostních vín. Do laboratoří bylo odebráno 207 vzorků, z nichž 114 bylo nevyhovujících tj. 55,1 %. Nejčastějšími nedostatky byly neodpovídající senzorické vlastnosti, označování a analytické znaky. Zjištěna byla také syntetická barviva a použití kyseliny sorbové. Ve 4 případech byl  kontrolou zjištěn prodej stolního vína označeného jako jakostní víno. U výrobců bylo v 7 případech zjištěno uvádění jakostního vína do oběhu bez rozhodnutí Ministerstva zemědělství o jeho zatřídění. V moravském regionu bylo ve 22 případech zjištěno, že nebyla vedena evidence.

Kontrola vín s obsahem CO2

Kontrola byla zaměřena na tuzemská šumivá a perlivá vína. Cílem bylo zjistit jakost nabízených vín s obsahem CO2 určených pro předvánoční trh a zjistit tak, zda není spotřebitel klamán a zda jsou splněny požadavky na zdravotní nezávadnost.

Všechny odebrané vzorky vín byly laboratorně a senzoricky analyzovány, současně bylo v rámci kontroly hodnoceno označování. Laboratorní analýzy spočívaly ve stanovení obsahu CO2, obsahu alkoholu, obsahu těkavých kyselin, obsahu cukru, obsahu bezcukerného extraktu, tlaku, obsahu kyseliny sorbové, kyseliny citronové a přítomnosti syntetických barviv u červených vín. Senzoricky byly hodnoceny ukazatelé jakosti – vzhled, barva, vůně a chuť.

Celkem bylo zkontrolováno 45 vzorků vín, přičemž bylo 38 vzorků hodnoceno jako nevyhovující. Většina nevyhověla při senzorickém hodnocení a současně alespoň v jednom laboratorním znaku. Mnohé vzorky byly nevyhovující ve více laboratorních znacích.

Kontrola burčáku zaměřená na důkaz exogenní (přidané) vody

Cílem akce bylo dokázat přidání vody do burčáku. Ke stanovení bylo použito isotopové metody založené na stanovení poměru izotopů kyslíku O18/O16. Tato metoda je oficiálně používána v zemích EU. Laboratorní analýzy zajistily zahraniční laboratoře. Rozbory byly provedeny u 10 vzorků a analýzy prokázaly přítomnost exogenní (přidané) vody u 7 vzorků.

Kontrola jakosti a označování cukru

Cílem kontrolní akce bylo prověřit dodržování požadavků na jakost cukru a rovněž získat úplné informace o registrovaných a neregistrovaných výrobcích cukru v ČR.

Kontrola byla provedena v cukrovarech, dále u výrobců, kteří se kromě konečné úpravy a balení cukru zabývají i jeho nákupem (balírny), ve velkoskladech zprostředkovávajících nákup a prodej cukru a rovněž v tržní síti. Celkem bylo odebráno 138 vzorků cukrů, z čehož 134 vzorků bylo z tuzemska a 4 vzorky z dovozu (2 z Polska, 2 z Maďarska).

U 125 vzorků bylo provedeno hodnocení označování, přičemž 9 vzorků nevyhovělo stanoveným požadavkům. Fyzikální a chemické požadavky na jakost byly hodnoceny u 67 vzorků, z toho nevyhovělo 10 vzorků. Nejčastějším zjištěným nedostatkem byla nevyhovující barva v roztoku a třídění dle velikosti částic sacharózy, kdy hmotnostní podíl vyjádřený v procentech stanovený pro jednotlivé podskupiny sladidel (krystal, krupice, moučka) neodpovídal požadavkům příslušné vyhlášky.

Kontrola bylinných doplňků stravy

Vzhledem k narůstající oblibě a spotřebě rozličných doplňků stravy a obavám spotřebitelů vyvolaných nálezem vysokého obsahu těžkých kovů v těchto přípravcích v roce 2001, byla v rámci kontroly potravin určených pro zvláštní výživu věnována pozornost zejména bylinným doplňkům stravy. V průběhu dvou celostátních kontrolních akcí bylo odebráno celkem 56 vzorků (tuzemských 15, dovozových 41), které byly analyzovány z hlediska obsahu arsenu, kadmia, mědi, olova a rtuti. Předmětem kontroly byly též požadavky na označování. Nedostatky týkající se vyššího obsahu rtuti se vyskytly u 3 přípravků z dovozu. V ostatních případech byly zjištěny pouze závady týkající se označování, z nichž mezi nejzávažnější patřila absence údajů v českém jazyce.

Graf 3.6.1: Celkové výsledky kontroly bylinných doplňků stravy – počty vzorků

graf8.jpg

Kontrola zdravotní nezávadnosti a jakosti počáteční kojenecké mléčné výživy

Vzhledem ke specifické cílové skupině spotřebitelů provedla ČZPI v tržní síti odběr 14 druhů (vzorků) počáteční kojenecké mléčné výživy, u nichž byly hodnoceny mikrobiologické požadavky, požadavky na složení, energetickou hodnotu a označování. Odebraný počet vzorků reprezentoval 61% celkového počtu výrobků, kterým byl v této kategorii vydán souhlas Ministerstva zdravotnictví k uvádění do oběhu v ČR. Všechny vzorky vyhověly mikrobiologických požadavkům (Bacillus cereus, Escherichia coli, Salmonella spp., Shigella spp., Staphylococcus aureus, Yersinia enterocolitica), požadavkům na složení (cukry, tuky, vitamín A, vitamín D3) i požadavkům na energetickou hodnotu. Pouze 1 vzorek neodpovídal svým nižším obsahem bílkovin požadavkům právních předpisů a u 3 vzorků byly zjištěny drobné nedostatky v označování.

Výsledky kontrolní akce prokázaly, že ze strany tuzemských i zahraničních výrobců počáteční kojenecké mléčné výživy je zdravotní nezávadnosti a jakosti věnována náležitá pozornost.

Graf 3.6.2: Výsledky kontrol kojenecké mléčně výživy – počty vzorků

graf9.jpg

Kontrola obsahu jódu v jedlé soli obohacené jódem

V průběhu měsíců března a dubna proběhla kontrolní akce zaměřená na ověření minimálního obsahu jódu u jedlé soli obohacené jódem - v malospotřebitelském balení a v jedlé soli určené pro výrobce potravin. Zkontrolováno bylo 24 vzorků jedlé soli, zastoupeno bylo 6 vzorků tuzemského výrobce a 18 vzorků jedlé soli z dovozu.

Všechny vzorky jedlé soli splnily požadavky vyhlášky z hlediska minimálního obsahu jódu, u všech hodnocených vzorků rovněž odpovídal obsah jódu údajům deklarovaným na obale. Průměrný obsah jódu v odebraných vzorcích činil 25,2 mg/kg.

V první polovině roku 2002 provedla ČZPI rovněž monitoring zaměřený na získání informací o aktuální situaci z hlediska používání jedlé soli s jódem u výrobců pekařských výrobků. Šetření bylo provedeno celkem u 277 výrobců pekařských výrobků. Výsledky provedeného průzkumu ukázaly, že jedlou sůl s jódem používá při výrobě 224 výrobců (80,9 %). V porovnání s výsledky intervenčního šetření z roku 1999, kdy bylo zjištěno, že jedlou sůl s jódem používá při výrobě pouze 55 % výrobců pekařských výrobků, došlo k podstatnému zlepšení. Získané výsledky budou využity jako jeden z podkladů pro Meziresortní komisi pro řešení jodového deficitu v ČR při Státním zdravotním ústavu.

 Kontrola obsahu mléčného tuku u směsných emulgovaných tuků a pomazánkových másel

Účelem kontrolní akce bylo prověření podílu mléčného tuku u směsných emulgovaných tuků a pomazánkových másel. Celkem bylo zkontrolováno 20 výrobků - 7 vzorků emulgovaných tuků a 13 vzorků pomazánkových másel.

Všechny odebrané vzorky pomazánkových másel a směsných emulgovaných tuků vyhověly požadavkům na obsah celkového tuku a obsah mléčného tuku dle vyhlášky. U žádného výrobku nebyl zjištěn obsah celkového a mléčného tuku nižší než hodnoty deklarované na obale pro spotřebitele.

Kontrola poukázala na některé nedostatky v označování emulgovaných tuků: chybějící údaje o množství zdůrazněných složek (másla, slunečnicového oleje) a klamavé označení „máslo“ u směsného emulgovaného tuku.

Kontrola celozrnných a speciálních pekařských výrobků

Kontrolní akce byla zaměřena na kontrolu správnosti označování celozrnných a speciálních pekařských výrobků vzhledem k jejich recepturnímu složení.

Cílem bylo zjistit, zda výrobci dodržují požadavky prováděcí vyhlášky na stanovené obsahy surovin: celozrnné výrobky mají závazně stanovený obsah celozrnných mouk, popřípadě upravených obalových částic z obilky, speciální výrobky mají závazně stanovený obsah vyhláškou vyjmenovaných surovin – určitých obilovin, olejnin, luštěnin a brambor.

Inspekce se uskutečnily u výrobců. Celkem bylo zkontrolováno 68 výrobků označených jako speciální nebo celozrnné. Z tohoto počtu nevyhovělo požadavkům definice „speciální“ nebo „celozrnný“ 36 výrobků, to je 52,9 %. Nevyhovující výrobky byly ve většině případů kvalifikovány jako klamavě označené.

Výrobci většinou přistupovali vstřícně k výsledkům kontroly a nápravy v označení kontrolovaných výrobků byly učiněny neprodleně nebo v termínech daných uloženými opatřeními.

Kontrola instantních káv

Těžiště kontroly spočívalo především v tom, zda nejsou do oběhu uváděny „falšované“ výrobky obsahující jiné složky než na bázi kávy. Detekce „falšování“ instantních káv byla provedena pomocí stanovení jednotlivých vybraných cukrů (glukózy, fruktózy, xylózy a manitolu), jejichž obsah je pro 100% instantní kávu charakteristický. Kontrolní akce navazovala na obdobné kontroly provedené v roce 2000. Odběry vzorků byly provedeny v převážné většině případů v maloobchodní síti, včetně tržišť. Předmětem kontroly nebyly výrobky velkých známých výrobců.

Z celkového počtu 28 kontrolovaných výrobků nevyhovělo při kontrole zaměřené na odhalení „falšování“ 6 výrobků, to je 21,4 % z počtu. Z uvedených 6 zjištěných falšovaných výrobků byly 2 výrobky českých výrobců a 4 výrobky pocházely z dovozu.

Kontrola mykotoxinů v cereáliích

Kontrolní akce byla zaměřena na sledování mykotoxinů sterigmatocystin a deoxinivalenol (DON) u mlýnských obilných výrobků uváděných do oběhu ve spotřebitelských baleních. Kontroly byly provedeny převážně u výrobců potravin.

V rámci kontroly sterigmatocystinu bylo zkontrolováno celkem 44 vzorků, především pšeničných mouk, rýže, müsli a ovesných vloček. Všechny vzorky vyhověly a byly ve všech případech i pod mezí detekce (< 0,002 mg/kg).

V rámci kontroly mykotoxinu DON bylo zkontrolováno 40 vzorků (nejvíce pšeničných mouk, dále to byla rýže a výrobky z kukuřice). Všechny vzorky při kontrole na obsah mykotoxinu DON vyhověly stanovenému limitu. Zjištěné obsahy mykotoxinu byly ve většině případů i pod mezí detekce (< 0,2 mg/kg). Vyskytlo se však 5 případů, kdy byly naměřeny určité hodnoty, a to u 2 vzorků mouky pšeničné a u 3 vzorků výrobků z kukuřice. Uvedené výsledky jsou podnětem, s nímž se bude počítat při budoucích kontrolách.

Kontrola správnosti označování těstovin vzhledem k názvu „vaječné“ nebo „domácí“

Cílem kontrolní akce bylo ověřit, mimo jiné i v návaznosti na kontrolu uskutečněnou v roce 2001, zda výrobci těstovin dodržují při výrobě vaječných a domácích těstovin požadavek na minimální množství slepičích vajec. Kontroly v rámci této kontrolní akce se uskutečnily převážně u výrobců.

V průběhu kontroly bylo k laboratorním rozborům odebráno 19 vzorků. Z uvedeného počtu nevyhověly na vyhláškou stanovený obsah slepičích vajec 4 vzorky. Domácí těstoviny odebírány nebyly, podle současných zjištění výroba těstovin deklarovaných jako domácí probíhá v ČR zcela výjimečně.

Kontrola zdravotní nezávadnosti zmrzlin

Kontrolní akce byla zaměřena na ověření zdravotní nezávadnosti prodávaných porcovaných zmrzlin, nebalených, konkrétně na zjištění přítomnosti či stanovení počtu vybraných patogenních či podmíněně patogenních mikroorganismů, případně původců kažení a indikátorových mikroorganismů. Cílem bylo zjistit okamžitý stav i vzhledem k tomu, že se jedná o mikrobiologicky rizikové potraviny. Součástí kontrol byly kontroly dodržování vybraných hygienických požadavků na prodej zmrzlin.

Odběry vzorků byly provedeny u 42 prodejců zmrzlin, včetně sezónních prodejců a včetně stánkového prodeje, v první polovině července 2002. K laboratorním mikrobiologickým rozborům bylo odebráno 87 vzorků zmrzlin. Z uvedeného počtu vzorků bylo 62 vzorků s obsahem mléčných produktů.

Při mikrobiologických rozborech všechny vzorky vyhověly stanoveným limitům prováděcí vyhlášky, to znamená, že byly dodrženy požadavky na zdravotní nezávadnost a kontrolované potraviny byly zdravotně nezávadné.

Kontrola geneticky modifikované sóji a označování geneticky modifikovaných potravin a surovin

Cílem kontrolní akce bylo ověřit, zda nedochází v ČR k uvádění do oběhu produktu obsahujícího geneticky modifikovaný organismus, který není v ČR schválen pro uvádění do oběhu. Inspekce rovněž kontrolovala, zda nejsou bez řádného označení uváděny do oběhu potraviny, které obsahují geneticky modifikovanou sóju.

V rámci kontrolní akce bylo analyzováno v laboratoři inspektorátu v Brně 23 vzorků surovin a finálních potravin od 15 různých výrobců, respektive dovozců. U každého vzorku bylo provedeno PCR screeningovou metodou  stanovení genetické modifikace a v případě pozitivního zjištění byla dále uskutečněna detekce specifické DNA RR sóji včetně její kvantitativní analýzy.

Z celkového množství analyzovaných vzorků byla genetická modifikace DNA Roundup Ready sója zjištěna pouze u 6 vzorků potravin (2 surovin a 4 finálních potravin). U tří z nich  byla zjištěna genetická modifikace v množství menším než 0,1%, u zbývajících tří (2 finální potraviny, 1 surovina) byl obsah genetické modifikace nad 2 %.

Na finální potraviny, které obsahovaly více než 2 % genetické modifikace RR sóji a nebyly označeny v souladu se stanovenými požadavky, byl uložen zákaz jejich uvádění do oběhu a kontrolované osobě byla uložena pokuta. V případě suroviny, která obsahovala více než 2% geneticky modifikované DNA, nedošlo k porušení právních předpisů.

Výsledky  kontrolní  akce prokázaly, že jsou do oběhu v ČR uváděny potraviny obsahující geneticky modifikovanou DNA v množství překračující přípustný limit pro označování, aniž by byly tyto potraviny řádně označeny v souladu s příslušnými zákony a vyhláškami. Vždy se však jednalo o modifikaci (RR sója), která je schválena pro uvádění do oběhu jak Ministerstvem životního prostředí, tak i Ministerstvem zdravotnictví a nehrozilo tak spotřebitelům žádné zdravotní riziko.

Jako pozitivní lze dále hodnotit skutečnost, že ani v jednom případě nebyla zjištěna přítomnost geneticky modifikovaného organismu v nezpracované „živé“ surovině (boby, klíčky atd.), čímž by v případě jejího neoznačení nebo záchytu nepovolené modifikace, byl porušen zákon č. 153/2000 Sb., o nakládání s geneticky modifikovanými organismy a produkty.

Kontrola označování balených výrobků z ryb a lahůdkových salátů obsahujících ryby a ostatní vodní živočichy

Cílem kontrolní akce bylo prověřit, zda jsou balené výrobky z ryb a lahůdkové saláty obsahující ryby a ostatní vodní živočichy označovány v souladu se stanovenými požadavky.

Hodnoceno bylo u 42 vzorků od 8 výrobců. Nevyhovělo 38 vzorků (tj. 90,5 %) u nichž byla zjištěna řada nedostatků (chybějící název druhu potraviny; chybějící údaj o množství složky, která byla v označení zdůrazněna slovně; grafické vyobrazení neodpovídalo složení; neuvedení dílčích složek atd.).

Výsledky kontrolní akce prokázaly, že výrobci uvedených výrobků relativně často nerespektují povinnosti, které jsou dány pro označování v legislativě. Toto je způsobeno částečně jejich neznalostí, u některých i snahou o klamání spotřebitele.

Kontrola baleného hovězího výsekového masa

Cílem kontrolní akce bylo odhalit  záměnu jednotlivých kategorií hovězího baleného výsekového masa - konkrétně, zda maso uváděné do oběhu a označené jako „býk“ není ve skutečnosti maso z dojnice (krávy).

Analýze bylo podrobeno 27 vzorků hovězího výsekového masa označeného na etiketě jako „býk“ nebo  „mladý býk“. U každého odebraného vzorku potraviny byla provedena pomocí metody PCR detekce sekvence DNA specifických pro chromozom Y, který nese pouze býk (samčí pohlaví). Ani v jednom případě nebylo prokázáno, že by maso označené jako býk pocházelo z krávy, respektive z jiné kategorie skotu.

Výsledky  kontrolní  akce nepotvrdily v médiích dříve zveřejněné informace, že dochází k závažnému klamání spotřebitelů prodejem hovězího výsekového masa z krávy označeného jako maso z býka.

Kontrola označování vybraných masných výrobků

Pro některé masné výrobky stanoví prováděcí vyhláška přesné charakteristické vlastnosti, které musí být dodrženy, aby se mohly označovat určitými názvy, např. jako vysočina, selský salám, poličan atd.

Cílem kontrolní akce bylo zjistit, zda jsou výše uvedené masné výrobky uváděny do oběhu vzhledem ke svému označení v souladu s platnou legislativou ČR.

Celkem bylo při kontrolní akci  zkontrolováno 28 masných výrobků (správnost označování byla hodnocena na místě), u 7 z nich (které byly správně označeny) byla provedena rovněž laboratorní analýza zaměřená na stanovení rostlinné bílkoviny, stanovení Aw (aktivity vody) a obsahu tuku.

Z celkového množství 28 výrobků nevyhovělo 7, tj. 25 %. V 6 případech šlo o klamavé označení - název (vysočina, poličan atp.) neodpovídal stanoveným požadavkům. V 1 případě šlo pouze o nesprávnou formulaci  skupiny masného výrobku. Při laboratorních rozborech všechny vzorky vyhověly.

Kontrola pravdivosti údajů uvedených na hovězím výsekovém mase

Od 1. října 2001 platí povinnost označovat hovězí výsekové maso balené, zabalené i nebalené určitými přesnými identifikačními údaji. Cílem kontrolní akce bylo ověřit, zda je hovězí maso při uvádění do oběhu označováno přesně dle požadavků legislativy.

Konkrétně šlo o ověření, zda bylo zvíře, z něhož bylo hovězí maso uváděno do oběhu, skutečně poraženo na uvedených jatkách, zda odpovídá datum porážky, registrační číslo, stáří a evidenční číslo posledního chovu, zda jde o kategorii skotu, která je uvedena na etiketě a pokud bylo zvíře testováno na BSE, zda odpovídá místo uvedené akreditované laboratoře a číslo protokolu o laboratorním vyšetření.

Celkem bylo kompletně zkontrolováno 20 různých šarží hovězího výsekového masa uváděného do oběhu v supermarketech.

Z údajů, které bylo možno porovnat, vyplynulo, že v 5 případech neodpovídalo datum porážky uvedené na mase datu porážky zvířete, z  něhož maso pocházelo, v 5 případech bylo na výsekovém mase uvedeno jiné stáří zvířete a ve 3 případech neodpovídalo číslo posledního chovu. V 1 případě bylo zjištěno, že uvedené vyšetření masa na BSE neodpovídá skutečnosti, totiž, že vyšetření nebylo vůbec provedeno.

Kontrola čerstvého ovoce a zeleniny

Cílem kontroly bylo zjistit aktuální úroveň jakosti, zdravotní nezávadnosti a označování těchto komodit v supermarketech a u místně významných prodejců. Uskutečnila se v termínu duben – květen 2002 a byla zaměřena na ty znaky, které lze hodnotit na místě, přímo u kontrolované osoby. Nebyly prováděny odběry do laboratoří.

Inspekce se uskutečnily ve 150 provozovnách 31 kontrolovaných osob. Celkem bylo kontrolováno 2406 šarží čerstvého ovoce a zeleniny, jako nevyhovující bylo vyhodnoceno 371 šarží, tj. 15,4 %. Z komodit byly zjištěny nejhorší výsledky u cibule a mrkve.

Inspektoři zjistili, že kontrolovaní prodejci uváděli do oběhu celkem 6397 šarží čerstvého ovoce a zeleniny. Pokud by i na šarže, které byly po úvodní prohlídce shledány jako bezproblémové, byl vyhotoven posudek o potravině hodnocené na místě, pak by zastoupení nevyhovujících šarží kleslo pouze na 5,8 %.

Kontrola jablek

Cílem kontroly bylo zjistit aktuální stav jakosti, označování a zdravotní nezávadnosti jablek v termínu duben - květen 2002. Celkem bylo kontrolováno 393 šarží jablek, z toho požadavkům právních předpisů nevyhovělo 57 šarží, tj. 14,5 %.

Tabulka 3.6: Výsledky kontroly jablek podle jednotlivých států původu

ZeměPočet zkontrolovaných šarží (celkem) Počet nevyhovjících šarží % nevyhovujících šarží
Česká republika 142 22 15,5
Polsko 78 27 34,6
Itálie 85 2 2,4
Belgie 41 4 9,8
Německo 24 1 4,2
Nizozemí 16 0 0
Chile 3 0 0
Španělsko 2 0 0
Slovensko 1 1 100,0
Jihoafrická republika 1 0 0
Celkem 393 57 14,5

Ze zjištěných nedostatků lze jako naprosto převládající uvést barevné změny dužniny – skládkové hnědnutí, dále pak plesnivost jádřince, popřípadě i méně častý výskyt plísní a hnilob na povrchu plodů. Relativné zanedbatelné množství jablek nebylo řádně označeno. Jedna šarže dovozových jablek nevyhověla pro nález rezidua nepovoleného pesticidu.

Na jakosti jablek negativně projevilo nezvládnutí podmínek skladování. Jarní období, kdy se kontrola uskutečnila, přestavuje konec životnosti jablek. 

Kontrola konzumních brambor pozdních

Cílem kontroly bylo zjistit aktuální stav jakosti konzumních brambor pozdních uváděných do oběhu výrobci a maloobchodními firmami a případný nevyhovující stav napravit. Inspekce se uskutečnila v termínu únor - březen 2002.

Kontrolováno bylo 593 šarží konzumních brambor pozdních, z toho požadavkům právních předpisů nevyhovělo 137 šarží, tj. 23,1 %.

Inspekce zkontrolovala 471 šarží tuzemských brambor, z nichž požadavkům právních předpisů nevyhovělo 107 šarží (tj. 22,7 %). Dovozových brambor bylo kontrolováno celkem 122 šarží a jako nevyhovující bylo vyhodnoceno 30 šarží (24,6 %).

Výsledky kontroly v porovnání s rokem 2001 vykázaly zlepšení jakosti dodávaných brambor konzumních pozdních do maloobchodní sítě (v roce 2001 nevyhovělo celkem 45,6 % kontrolovaných šarží).

Ze vzájemného srovnání brambor tuzemských a dovozových vyplývá, že mírně lepší kvalita byla během kontroly zjištěna u konzumních brambor tuzemských.