Stáhněte si mobilní aplikaci google play Stáhněte si mobilní aplikaci app store
Přejít na:
cz en

Zdravotní tvrzení podle čl. 13 odst. 1 písm. a) nařízení č. 1924/2006 – „On hold“ seznam a jeho právní vymahatelnost

24. 08. 2016
 

Dotaz:

Je česká verze seznamu „On hold“, kterou používají inspektoři při kontrolách právně platná a vymahatelná?

Odpověď:

Tzv. „On hold“ seznam je neformální název pracovního seznamu tvrzení, o jejichž schválení nebo zamítnutí nebylo podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1924/2006, o výživových a zdravotních tvrzeních při označování potravin, v platném znění (dále jen „nařízení (ES) č. 1924/2006“) doposud rozhodnuto.

Pokud se tak týká právní povahy a vymahatelnosti „On hold“ seznamu uvádíme následující.

1) V prvé řadě je nutno dospět k závěru, že tvrzení zde oprávněně uvedená, smějí být používána v souladu s čl. 28 odst. 5 a 6 nařízení (ES) č. 1924/2006 minimálně do doby, než o nich bude rozhodnuto[1]. V tomto smyslu se mohou provozovatelé potravinářských podniků existence „On hold“ seznamu dovolávat a v tomto smyslu lze „On hold“ seznam použít pro kontrolní závěr, jestli se jedná o přípustné nebo nepřípustné tvrzení. Tento závěr však neznamená, že by v „On hold“ seznamu uvedená tvrzení existovala v právním vákuu, tedy, že by v něm uvedená tvrzení nepodléhala jiným požadavkům právních předpisů. Zejména se jedná o požadavek nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011, o poskytování informací o potravinách spotřebitelům, v platném znění (dále jen „nařízení (ES) č. 1169/2011“), které v článku 7 odstavci 3 stanoví, že:

„S výhradou odchylek stanovených v právních předpisech Unie, které se vztahují na přírodní minerální vody a na potraviny určené pro zvláštní výživu, nesmějí informace o potravině připisovat jakékoli potravině vlastnosti umožňující zabránit určité lidské nemoci, zmírnit ji nebo ji vyléčit, ani na tyto vlastnosti odkazovat“.

Z uvedeného ustanovení vyplývá, že použití léčebných tvrzení je zakázáno, a to i v případě, že by tato tvrzení byla uvedena v „On hold“ seznamu.

2) Pokud se týká právní platnosti a vymahatelnosti konkrétních znění jednotlivých tvrzení, ať již v anglickém či českém jazyce[2] v tomto seznamu uvedených je nutno vycházet z do značné míry neformální povahy tohoto dokumentu a jeho překladu, tudíž nelze trvat na doslovném užití, kteréhokoliv z jeho znění.

V této souvislosti je nutno konstatovat, že i při oprávněném užití tvrzení[3] je přípustná jistá míra slovní flexibility[4]. Vzhledem k tomu, že jistá míra slovní flexibility je přípustná u tvrzení schválených, lze logicky dospět k závěru, že je přípustná i ve vztahu k tvrzením uvedeným v „On hold“ seznamu. Pokud je tedy nějaké tvrzení uvedeno v „On hold“ seznamu, lze dle našeho názoru na situaci nahlížet tak, jako by v tomto seznamu byla uvedena všechna tvrzení, která mají pro spotřebitele stejný význam[5].

Závěr:

Tzv. „On Hold“ seznam je neformální název pracovního seznamu tvrzení, o jejichž schválení nebo zamítnutí nebylo doposud rozhodnuto (resp., jejichž posouzení nebylo ještě dokončeno), a která tak mohou být nadále v souladu s čl. 28 odst. 5 a 6 nařízení (ES) č. 1924/2006 a při splnění podmínek citovaných ustanovení používána[6], což však neznamená, že by se vůči těmto tvrzením neměly aplikovat jiné požadavky právních předpisů.

S ohledem na do jisté míry neformální povahu „On hold“ seznamu konkrétně např. pak na skutečnost, že se v jeho české a anglické verzi objevují i léčebná tvrzení, jejichž použití je zakázáno, viz čl. 7 odst. 3 nařízení č. 1169/2011, je nezbytné při jeho používání postupovat s náležitou obezřetností a jednotlivá tvrzení vždy posuzovat individuálně, přičemž je vždy nutné jednotlivá tvrzení pečlivě posuzovat ve vztahu ke všem požadavkům nařízení (ES) č. 1924/2006 a taktéž posuzovat, zda konkrétní použití konkrétního tvrzení uvedeného v „On hold“ seznamu neodporuje požadavkům jiných právních předpisů. Na okraj v této souvislosti dodáváme, že použití léčebných tvrzení u doplňků stravy je v rozporu i s § 3 odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 225/2008 Sb., kterou se stanoví požadavky na doplňky stravy a na obohacování potravin.

 

[1] v případě schválení mohou být samozřejmě používána i po tomto rozhodnutí

[2]Anglická konsolidovaná verze seznamu těchto neposouzených tvrzení vznikla v EU jako pomůcka pro rychlejší orientaci v těchto tvrzeních (existence tohoto seznamu nemá tedy žádnou oporu v právních předpisech) a stejnou povahu má i jeho překlad do českého jazyka.

[3] zde myšleno použití schválených tvrzení či tvrzení uvedených v „On hold“ seznamu v souladu s požadavky právních předpisů

[4] např. ze čl. 21 preambule nařízení (ES) č. 1924/2006 vyplývá, že na všechna tvrzení, u nichž lze mít za to, že mají pro spotřebitele stejný význam jako výživová tvrzení uvedená ve (schváleném) seznamu, by se měly vztahovat stejné podmínky použití (jako na tvrzení schválená). Tento princip, lze dle našeho názoru aplikovat k tvrzením obecně, což dovozujeme i z obdobného znění čl. 9 preambule nařízení Komise (EU) č. 432/2012, kterým se zřizuje seznam schválených zdravotních tvrzení při označování potravin jiných než tvrzení o snížení rizika onemocnění a o vývoji a zdraví dětí

[5] viz poznámka pod čarou č. 4

[6] tento závěr platí za předpokladu, že konkrétní tvrzení splňuje všechny relevantní požadavky potravinového práva (viz výše), případně, že jeho konkrétní použití požadavkům potravinového práva neodporuje