Stáhněte si mobilní aplikaci google play Stáhněte si mobilní aplikaci app store
Přejít na:
cz en

Víno

02. 10. 2024
 

Slazení vín

Stanovisko se zabývá pravidly pro slazení vín (nikoli enologických postupů při zvyšování přirozeného obsahu alkoholu – obohacování).  

Právní předpisy:

  • Nařízení EP a Rady (EU) č. 1308/2013, v platném znění [dále jen „nařízení (EU) č. 1308/2013“];
  • Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/934, v platném znění [dále jen „nařízení (EU) 2019/934“];
  • Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2018/273, v platném znění [dále jen „nařízení (EU) 2018/273“];
  • Zákon č. 321/2004 Sb., o vinohradnictví a vinařství, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“).

Pravidla pro slazení vín (tichých a perlivých vín) jsou stanovena v čl. 3 odst. 5 nařízení (EU) 2019/934 a dále v příloze I části D tohoto nařízení (vyjma šumivých a likérových vín, která mají stanovena vlastní pravidla v příloze II. a příloze III. nařízení (EU) 2019/934.

Jakými výrobky lze provádět slazení vín?

  • Slazení lze provádět pomocí jednoho nebo více těchto výrobků:
    • hroznového moštu[1]
    • zahuštěného moštu[2]
    • rektifikovaného moštového koncentrátu
      [příloha I část D bod 1. nařízení (EU) 2019/934]
       
  • Při slazení vín se nesmí celkový obsah alkoholu dotyčného vína zvýšit o více než 4 % obj.
    [příloha I část D bod 1. nařízení (EU) 2019/934]
     
  • Při slazení vín s CHOP (povolí-li to členský stát) lze použít „hroznový mošt“ nebo „zahuštěný hroznový mošt“, který pochází ze stejné oblasti jako víno, pro jehož slazení jsou užity.

Výrobek „rektifikovaný moštový koncentrát“ tak může pocházet i z jiné oblasti nebo z jiného členského státu. [příloha I část D bod 3. nařízení (EU) 2019/934]

  • Podle přílohy VIII části II oddílu B bodu 5 nařízení (EU) č. 1308/2013 se zakazuje „hroznový mošt“, „zahuštěný hroznový mošt“ a „rektifikovaný moštový koncentrát“ původem ze třetích zemí na území EU zpracovávat na produkty z révy vinné ani do takovýchto výrobků přidávat.

Kdy je možné slazení provádět

  • Slazení je povoleno pouze ve výrobní etapě a v etapě velkoobchodu.
    [příloha I část D bod 4. nařízení (EU) 2019/934]
     
  • Výrobní etapou se rozumí výroba vína u subjektů zabývajících se výrobou vína zpravidla již od vinifikace, včetně čiření vín, filtrování, stáčení, scelování aj. fáze výroby.

Dle čl. 93 odst. 4 nařízení (EU) č. 1308/2013 je definována výroba produktu s CHOP nebo CHZO následovně: „výroba zahrnuje veškeré dotyčné činnosti od sklizně hroznů po dokončení procesů vinifikace s výjimkou sklizně hroznů nepocházejících z příslušné zeměpisné oblasti ve smyslu odst. 1 písm. b) bodu iii) a s výjimkou případných následných procesů“.

SZPI tak k enologickému postupu slazení vín s CHOP nebo CHZO bude přistupovat jako k následnému procesu, tudíž není nutné jej provádět v dané oblasti (platí zejména u vína s CHZO).

Příloha I část D nařízení (EU) 2019/934 však stanoví, že povolí-li členský stát slazení vín s CHOP, tak se musí slazení provádět v oblasti, ze které víno pochází, nebo v její bezprostřední blízkosti.

  • Etapa velkoobchodu je fáze, kdy se víno již nenachází ve „výrobní etapě“ (jedná se tak např. o velkosklady subjektů, kteří nakoupili vína u výrobců, popř. jiných obchodníků, a tato vína sami sladí, zvyšují obsah zbytkového cukru).

Jaká jsou pravidla pro slazení tuzemských vín?

  • Vína bez CHOP nebo CHZO nebo bez názvu moštové odrůdy či ročníku sklizně (STOLNÍ VÍNO) lze sladit (kdekoliv v EU) povolenými výrobky (původem z ČR nebo EU).
  • Vína bez CHOP nebo CHZO s názvem odrůdy či ročníku sklizně (ODRŮDOVÉ VÍNO) lze sladit (kdekoliv v EU) povolenými výrobky (původem z ČR nebo EU).
  • Vína s CHZO (ZEMSKÉ VÍNO) lze sladit povolenými výrobky (původem z ČR nebo EU), přičemž tento postup může být proveden i mimo zeměpisnou oblast (či na území jiného členského státu).
  • Vína s CHOP (POUZE JAKOSTNÍ VÍNO – ODRŮDOVÉ / ZNÁMKOVÉ) lze sladit „hroznovým moštem“ nebo „zahuštěným hroznovým moštem“ (pocházejícími z oblasti, ze které víno pochází), případně „rektifikovaným moštovým koncentrátem“, který může pocházet i z jiného členského státu (nikoli však ze třetí země), přičemž tento postup musí být proveden v dané zeměpisné oblasti nebo její bezprostřední blízkosti.
  • Vína s CHOP (JAKOSTNÍ VÍNO S PŘÍVLASTKEM) je zakázáno sladit (§ 14 odst. 1 zákona).

Jaká jsou pravidla pro slazení zahraničních vín?

  • Vína původem ze členských států podléhají pravidlům stanoveným v příloze I části D nařízení (EU) 2019/934 a dále vnitrostátním předpisům jednotlivých členských států.

Pozn.: Bude-li nebalené víno, které bylo slazeno na území EU, přepravováno na území ČR, musí průvodní doklad obsahovat informaci o provedené operaci prostřednictvím čísla uvedeného v závorce. [příloha V část B oddíl 2 bod 2.1 písm. e) bod ii) nařízení (EU) 2018/273]

  • Vína původem ze třetích zemí určená k přímé lidské spotřebě (tj. víno určené konečnému spotřebiteli v nezměněné formě) a vína původem ze třetích zemí se zeměpisným označením je na území EU zakázáno sladit.
    [příloha I část D bod 2. nařízení (EU) 2019/934]
  • Vína původem ze třetích zemí bez zeměpisného označení lze na území EU sladit povolenými výrobky (kdekoliv). [příloha I část D bod 2. nařízení (EU) 2019/934]

Jaká má subjekt povinnost vůči SZPI v případě provádění slazení?

  • PŘED slazením je výrobce povinen podat SZPI hlášení o slazení (§ 14 odst. 2 zákona).
  • Každý, kdo provádí slazení vín, musí tuto operaci zaznamenat do evidenční knihy [čl. 29 odst. 2 nařízení (EU) 2018/273] v souladu s kapitolou IV prováděcího nařízení Komise (EU) 2018/274.
  • Výrobce je současně povinen vést evidenci o množství látek určených ke slazení [příloha VIII část I oddíl D bod 4. nařízení (EU) č. 1308/2013 prostřednictvím § 13 odst. 5 a přílohy č. 18 vyhlášky č. 88/2017 Sb.].
  • Výrobky původem ze členských států přislazené dle předpisu EU, přepravované na území ČR, musí být doprovázeny průvodními doklady obsahujícími informaci o provedené operaci prostřednictvím čísla uvedeného v závorce [viz příloha V část B oddíl 2 bod 2.1 písm. e) bod ii) nařízení (EU) 2018/273].
 

[1] „Hroznovým moštem“ se podle přílohy VII části II bodu 10 nařízení (EU) č. 1308/2013 rozumí tekutý výrobek získaný přirozenou cestou nebo fyzikálním postupem z čerstvých vinných hroznů. Skutečný obsah alkoholu v hroznovém moštu nesmí překročit 1 % objemové.

[2] „Zahuštěným hroznovým moštem“ se podle přílohy VII části II bodu 13 nařízení (EU) č. 1308/2013 rozumí nekaramelizovaný hroznový mošt, který se získává částečným odstraněním vody z hroznového moštu libovolnou povolenou metodou, s výjimkou přímého ohně, tak, že při teplotě 20 °C není při použití metody, jež bude stanovena
v souladu s čl. 80 odst. 5 a čl. 91 prvním pododstavcem písm. d) údaj odečtený na refraktometru nižší než 50,9 %.

 
1 2 3 4 5 6 7 8 ... 14
 

Přílohy