Stáhněte si mobilní aplikaci Stáhněte si mobilní aplikaci
Přejít na:

Uvádění údajů o zemi původu na obalech balených potravin

31. 07. 2015
 

Dotaz:

Podle čl. 26 nařízení (EU) č. 1169/2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům (dále jen „Nařízení“), se musí na obalech potravin uvádět údaj o původu potraviny.

Musí se původ uvádět vždy?

Odpověď: 

Dle čl. 26 odst. 1 tohoto Nařízení se tento článek použije, aniž jsou dotčeny požadavky na označování stanovené ve zvláštních předpisech Unie, zejména požadavky stanovené Nařízením Rady (ES) č. 509/2006 o zemědělských produktech a potravinách, jež představují zaručené tradiční speciality, a Nařízením Rady (ES) č. 510/2006 o ochraně zeměpisných označení a označení původu zemědělských produktů a potravin.

Dle čl. 26 odst. 2 tohoto nařízení je uvedení země původu povinné, pokud by opomenutí tohoto údaje mohlo uvádět spotřebitele v omyl ohledně skutečné země původu potraviny, zejména pokud by informace připojená k potravině nebo etiketa jako celek jinak naznačovala, že potravina je z jiné země původu, nebo v případě masa kódů kombinované nomenklatury (KN) uvedených na seznamu v příloze XI nařízení.

Z toho vyplývá, že údaj o původu potravinyse obecně nemusí uvádět vždy, ale jen:

I. - v těch případech, kdy by mohla vzniknout domněnka, že původ potraviny je jinde, než jaký je skutečný původ,a

II. - u komodit, kde je povinnost uvedení země původu přímo stanovena právním předpisem.


I.  

Situaci možného uvedení spotřebitele v omyl ohledně země původu potraviny lze ilustrovat na následujícím příkladu:

  • jestliže jsou na balené rýži uvedeny údaje o české firmě a z těchto údajů vyplývá, že tato firma tuto rýži balila, není dle našeho názoru spotřebitel uváděn v omyl, pokud jde o původ rýže. Je obecně známou skutečností, že v ČR se rýže nepěstuje; spotřebitel se tedy nedozví, odkud rýže fakticky pochází, ale tím ještě není uváděný v omyl;
  • pokud by však obal rýže obsahoval nějaké texty, obrázky, grafiku atd., které by navozovaly dojem, že rýže byla vypěstována např. v Itálii, ale ve skutečnosti byla zemí prvovýroby Indie, pak už by bylo nutné spotřebitele náležitě o původu potraviny informovat.

II.

Příklady, kdy je povinnost uvedení země původu přímo stanovena právním předpisem

Dle přílohy XI nařízení č. 1169/2011 je povinné uvádět zemi původu u následujících druhů masa:

  • vepřové maso, čerstvé, chlazené nebo zmrazené;
  • skopové nebo kozí maso, čerstvé, chlazené nebo zmrazené;
  • maso z drůbeže čísla 0105, čerstvé, chlazené nebo zmrazené.

Podle dalších právních předpisů je značení země původu povinné např. pro označování hovězího masa a výrobků z hovězího masa, pro nezpracované hovězí maso a výrobky z hovězího masa a pro balené dovážené drůbeží maso, med, ryby a extra panenský olivový olej a panenský olivový olej.

Dále dle § 7 odst. 1 písm. e) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů (dále jen „Zákon o potravinách“) platí, že PPP, pod jehož jménem nebo obchodní firmou je potravina zabalená bez přítomnosti spotřebitele pro účely bezprostředního prodeje podle přímo použitelného předpisu Evropské unie o označování potravin uváděna na trh, nebo není-li usazen v Evropské unii, dovozce potraviny na trh Evropské unie, je povinen podle podmínek stanovených pro balené potraviny přímo použitelným předpisem Evropské unie o označování potravin (tedy dle podmínek Nařízení) zajistit na obalu potraviny určeném pro spotřebitele nebo pro zařízení stravovacích služeb uvedení země nebo místa původu.

Obdobná právní úprava platí i pro nebalené potraviny dle § 8 odst. 1 písm. b) Zákona o potravinách.

V obou případech zabalených i nebalených potravin se uvedení země nebo místa původu řídí dle podmínek uvedených v čl. 26 Nařízení a platí pro ně situace I a II uvedené výše.


Aktualizace textu ke dni 26. 8. 2019