Hrušky jsou zřejmě druhým nejrozšířenějším druhem jádrového ovoce, hned po jablkách. Patří do skupiny kulturních plodin, které se pěstovaly již ve starověku. Hrušně pocházejí z oblasti Kavkazu, takže je jejich rychlé rozšíření v antickém Řecku a Římě vcelku logické. Do ostatních zemí starého kontinentu se pak dostávaly postupně po celou dobu raného středověku. Ve Francii bylo jejich pěstování známo už za Karla Velikého, navíc se stal tento stát také kolébkou celé řady odrůd. Některé z nich se zde sklízejí dodnes, nebo se alespoň využívají pro šlechtitelskou činnost. Také v sadařství našich zemí mělo pěstování hrušní dlouhou tradici. Především v Českém středohoří dosahovaly jejich plody jakosti a chuti mnohem vyšší než u ovoce dováženého k nám ze zahraničí. Proto se také české hrušky vždy velmi dobře exportovaly. V současnosti už je to ale všechno hudbou dávných let a pěstování tohoto ovoce čeká v naší republice na svoji renesanci.
Tři kategorie jakosti
Při prodeji jsou hrušky zařazovány do tří jakostních tříd.
-
Ve třídě VÝBĚR musí plody vykazovat vynikající jakost. To znamená především tvar, vývin a vybarvení charakteristické pro danou odrůdu. Plody vybrané do této kategorie nesmějí mít prakticky žádnou vadu, tedy například ani poškozenou stopku. Balení výběrových hrušek musí být vyrovnané co do velikosti malvic - rozdíl mezi příčným průměrem největšího a nejmenšího plodu nesmí činit v jednom obalu více než pět milimetrů.
-
V I. jakostní třídě musí být pouze plody dobré jakosti, s vlastnostmi typickými pro danou odrůdu. Připouštějí se však malé vady tvaru, vývinu i vybarvení. Povoluje se lehké podlouhlé poškození slupky o délce nanejvýše dvacet milimetrů nebo její poškození o ploše sto milimetrů čtverečních. Zmíněné malé vady však nesmějí mít vliv na celkový vzhled a také uchovatelnost plodů. U hrušek není rovněž na závadu výskyt strupovitosti na ploše pětadvacet milimetrů čtverečních. Dužnina však musí být v každém případě neporušená, povoluje se pouze její lehké poškození u stopky.
-
Ve II. jakostní třídě jsou přípustné plody splňující aspoň minimální požadavky na kvalitu. V tomto případě se také zvyšuje rozsah povoleného poškození ovoce, tedy podélné poškození slupky až do délky čtyřiceti milimetrů nebo na ploše dvě stě padesát milimetrů čtverečních. Strupovitost se může na jenom plodu vyskytnout jen na ploše do sta milimetrů čtverečních. Dužnina hrušek ve II. třídě jakosti smí vykazovat lehčí vady - například povrchové otlaky. Nikdy ale nesmí začínat hnědnout kolem jádřince.
Nutno často prohlížet
V porovnání s plody jabloní jsou hrušky daleko více citlivější na správné zacházení. Malvice se velmi snadno poškozují, proto vyžadují individuální péči, podobně jako například broskve. To všechno pak ale následně zvyšuje spotřebitelské ceny. Zákazníci si kupují hrušky prakticky jen k okamžité spotřebě. Pro jejich uchování v domácnostech, ale jen krátké, bývá v chladničce nejvhodnější prostor se sklepní teplotou. Při uložení většího množství hrušek, například sklizených z vlastní zahrady, se pak vyplatí plody co nejčastěji prohlížet a vyřazovat malvice poškozené tzv. skládkovými chorobami (zaplísnění apod.).
Při uložení většího množství hrušek se vyplatí plody co nejčastěji prohlížet a vyřazovat poškozené tzv. skládkovými chorobami
Co se vyplatí vědět
-
Nakrájejí-li se hrušky na plátky a usuší na křížaly, vznikne velmi voňavá a chutná alternativa k tzv. televiznímu zobání. Jestliže se roztlučou na prášek, změní se v pikantní posypku (pracharandu), která vylepší kaše, sladké knedlíky, šišky nebo noky. Pokud se její množství nepřežene, lze pracharandu použít proti průjmu.
-
V hruškách je značné množství cukrů a podle druhu také vlákniny. Proto se nehodí do jídelníčku diabetiků a při redukční dietě.
-
Příčinou horší stravitelnosti hrušek jsou vláknina a křemík v buněčné stěně. Proto by se neměly konzumovat najednou ve větším množství a zejména pak večer před ulehnutím.
-
Posledním a vyhlášeným výrobkem z hrušek je pálenka. Patří k podzimním či zimním dnům, které příjemně provoní.
Právo - Test servis, 23. 9. 2003
Aktualizováno: 7. 4. 2020
Zpracoval: Ing. Jindřich Pokora