Stáhněte si mobilní aplikaci google play Stáhněte si mobilní aplikaci app store
Přejít na:

Kontrola správnosti označování potravin ("falšování" potravin)

04. 10. 2000
 

1) "Pravost instantní kávy narušena přídavkem nepovolených náhražek."
Jeden ze způsobů"falšování"instantní kávy, který se někdy provádí, je přidávání produktů na bázi čekanky, sladu, fíků, obilovin atd. Káva, na rozdíl od kávových náhražek, však obsahuje velmi malé množství sacharidů. Zvýšený obsah vybraných sacharidů dokazuje přítomnost kávové náhražky. Kontrolní akce byla zaměřena na detekci klamavého označení -"falšování"instantních káv pomocí stanovení jednotlivých sacharidů (glukózy, fruktózy, xylózy a manitolu). Pro 100 % kávu je jejich určitý obsah charakteristický. Odběry vzorků se uskutečnily zejména v tržní síti (včetně tržišť) v termínu od 1. 6. do 9. 6. 2000. Celkem bylo rozborováno 28 vzorků. Vzorky instantní kávy reprezentovaly množství téměř 314 kg. Z celkového počtu 28 vzorků bylo 9 vzorků původem z České republiky a 19 vzorků z dovozu. Z 28 vzorků byla u 8 vzorků prokázána přítomnost jiných složek nežna bázi kávy, v těchto případech se jednalo o potraviny klamavě označené (tzv. "falšované"). Klamavě označené vzorky představovaly podíl téměř 29 % z celkového počtu rozborovaných vzorků.

2) "Někteří výrobci trvanlivých masných výrobků nedodržují pravidla."
Česká zemědělská a potravinářská inspekce při zaměřené kontrole na trvanlivé masné výrobky v obchodní síti zjistila, že někteří výrobci klamou spotřebitele. Klamání spočívá v tom, že trvanlivé masné výrobky neodpovídají požadavkům vyhlášky č.327/1997 Sb., v platném znění. Jedná se zejména o nedodržení základního požadavku na trvanlivý masný výrobek, což je jeho aktivita vody (Aw). Proto, aby mohl být masný výrobek označen jako trvanlivý, musí být jeho aktivita vody nižší nebo rovna 0,93. Součástí kontrolní akce byla rovněž kontrola obsahu tuku, který výrobci deklarují na obale trvanlivého masného výrobku. Celkem bylo tedy analýze podrobeno 52 vzorků trvanlivých masných výrobků, z nichž 31 bylo hodnoceno jako nevyhovující, tj. 59%. Patnáct nevyhovělo na vyšší aktivitu vody, 15 na jiný obsah tuku (nebo tuk na výrobku nebyl vůbec uveden) a v 1 případu nevyhověla potravina jak na aktivitu vody, tak i na obsah tuku.

3) "Do burčáku nelze přilévat vodu!"
Česká zemědělská a potravinářská inspekce při cílené kontrole prodeje burčáku v obchodní síti zjistila, že někteří výrobci a/nebo potažmo i prodejci klamou spotřebitele. Klamání spočívalo v tom, že burčák neodpovídal dvěma požadavkům novely zákona č. 115/1995 Sb., o vinohradnictví a vinařství v platném znění (obsah alkoholu, nedovolený přídavek vody). Součástí kontrolní akce byla rovněž kontrola dokladů o původu zboží, označení, dále předložení živnostenského listu a povolení k prodeji. Od nabytí platnosti novely zákona č. 115/95 Sb. v platném znění bylo zkontrolováno 43 vzorků burčáku. Z důvodu nevyhovujícího, tj. vyššího obsahu alkoholu nevyhovělo 6 vzorků, v šesti případech nebyly při prodeji předloženy kompletní doklady a v jednom případě byl burčák špatně označen. Nukleárně magnetickou rezonancí bylo ve vzorku č. 760741 prokázáno přidání vody.

Úvod

Jak je chráněn tuzemský spotřebitel před falzifikáty?

Zákon o potravinách a tabákových výrobcích č. 110/1997 Sb. pojem "falšovaná potravina" či "falšování" přímo nedefinuje. Podle § 10 tohoto zákona je však zakázáno uvádět do oběhu potraviny klamavě označené. Falšování potravinářských výrobků lze v konečném důsledku považovat právě za klamavé označování, protože zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, přímo v § 8 říká, že nikdo nesmí klamat spotřebitele, zejména uvádět nepravdivé, nedoložené, neúplné, nepřesné, nejasné, dvojsmyslné nebo přehnané údaje anebo zamlčet údaje o skutečných vlastnostech výrobků, služeb či úrovni nákupních podmínek. Ten, kdo se takového jednání dopouští, si je zpravidla vědom klamavého charakteru či nedostatečnosti informace poskytované spotřebiteli.

Ke kontrole dodržování povinností stanovených zákonem č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích, působí ČZPI, která vykonává státní dozor mimo jiné při výrobě a uvádění potravin do oběhu, pokud tento dozor není prováděn orgány veterinární správy. ČZPI při zjištění falzifikátu postupuje podle zákona č. 63/1986 Sb., o ČZPI , v platném znění.

Přístup kontrol ČZPI v oblasti falšování potravin

Platné právní předpisy ČR zohledňují v oblasti falšování potravin zaběhlé postupy v zemích EU. Podle rezoluce OSN č. 39/248 "o ochraně spotřebitele" má každý spotřebitel právo na všestranné, vyčerpávající, srozumitelné a pravdivé informace o potravinách. V rámci směrnice č. 89/397 EHS "o úřední kontrole potravin" provádějí státy EU, prostřednictvím svých inspekčních orgánů pro potraviny, kontroly vedoucí nejen k ochraně ekonomických zájmů spotřebitelů, ale i k podpoře poctivých výrobců a poctivého obchodu.

Povinnosti na označování potravin jsou pak dány mj. směrnicí č. 89/395 EHS. Jednou z povinností plynoucí z této směrnice je, že označování potravin nesmí klamat spotřebitele, a to zejména pokud jde o vlastnosti potravin, jejich identitu, vznik, původ, způsob výroby atd.

Výsledky kontrol ČZPI v oblasti falšování potravin

ČZPI se systematicky zabývá problematikou falšování potravin. V uplynulém období se pracovníci ČZPI setkali s následujícími vybranými případy falšování potravin:

  • 100 % instatní káva
  • Lihoviny
  • Sušené vaječné těstoviny
  • Révové víno
  • Rostlinné oleje
  • Instantní ledový čaj
  • 100 % ovocné šťávy. 
                          
              

brg01.gif Seznam souvisejících článků