Stáhněte si mobilní aplikaci google play Stáhněte si mobilní aplikaci app store
Přejít na:

Společné stravování

07. 02. 2024
 

Provozovatelé zařízení společného stravování by měli mít v rámci systémů HACCP správné výrobní a hygienické praxe stanoveny postupy, které zajistí, že k přípravě pokrmůnebude používán tuk nebo olej, který vykazuje nepřijatelný stupeň tepelného rozkladu. To může vést ke vzniku nežádoucích degradačních produktů, které ohrožují zdravotní nezávadnost potravin. Základním požadavkem na fritézu ve stravovacím provozu je, aby byla vybavena funkčním termostatem určeným k regulaci teploty fritování.

Teplota při fritování by obecně neměla být vyšší než 180 °C, vyšší teploty mohou vést ke vzniku rozkladných produktů, které mohou představovat riziko pro lidské zdraví. Jednou z těchto látek je například látka akrylamid, která byla Evropským úřadem pro potraviny (EFSA) vyhodnocena jako látka potenciálně karcinogenní. Nařízení Komise (EU) 2017/2158, kterým se stanoví zmírňující opatření a porovnávací hodnoty pro snížení přítomnosti akrylamidu v potravinách, stanovuje pro provozovatele potravinářských podniků (včetně provozovatelů zařízení společného stravování) povinnost uplatňovat při výrobě a přípravě potravin některé preventivní zásady, kterými lze snížit množství akrylamidu v potravinách. Patří mezi ně i požadavek, aby teplota fritování při přípravě bramborových hranolek byla nižší než
175 °C. Více informací týkajících se opatření pro snížení obsahu akrylamidu v potravinách 
najdete
v článku Informace k povinnosti provozovatelů přijmout opatření ke snížení obsahu akrylamidu v potravinách.

Pro delší a opakované smažení a fritování jsou vhodné oleje s vyšší tepelnou odolností, které mají vysoký obsah nasycených mastných kyselin. Mezi rostlinné tuky s velkou tepelnou stabilitou patří palmový olej, který se často používá k výrobě tuků určených k fritování, a to i ve směsi s jinými oleji za účelem optimalizace technologických vlastností.

Pro delší a opakované smažení a fritování není naopak vhodný např. slunečnicový olej, který patří mezi tepelně méně stabilní oleje, obsahuje totiž relativně málo nasycených mastných kyselin, které jsou tepelně stabilnější, nižší je i obsah mononenasycené kyseliny olejové, která rovněž zvyšuje tepelnou stabilitu olejů. Výjimkou je druh slunečnicového oleje, který se získává ze speciálně vyšlechtěné odrůdy slunečnice a který obsahuje vysoký podíl mononenasycené kyseliny olejové (až 85 %, v porovnání s běžným slunečnicovým olejem, který obsahuje přibližně 25 %), což zvyšuje jeho termostabilitu.

Z rostlinných olejů se obecně ke smažení a fritování lépe hodí rafinovaný řepkový olej, který má obsah olejové kyseliny vyšší než běžný slunečnicový olej.

Postupy správné praxe při fritování by obecně měly zahrnovat:

  • stanovení maximálních intervalů a kritérií pro výměnu fritovacího tuku a oleje,
  • kontrolu a dodržování optimální teploty při fritování,
  • pravidelnou filtraci oleje
  • snížení teploty v obdobích, kdy neprobíhá fritování,
  • odpovídající postupy čištění fritézy.

Způsob dokumentace těchto postupů může být různý, provozovatel by však v každém případě měl dozorovému orgánu prokázat, jaké preventivní postupy v praxi uplatňuje. 

Intervaly pro výměnu fritovacího oleje by si měl provozovatel stanovit zejména s ohledem na objem a charakter fritovaných pokrmů, tepelnou stabilitu používaného tuku a oleje a typ požívaného fritovacího zařízení. Nelze dát nějaké obecně platné doporučení. Provozovatel by si měl v praxi ověřit, že nastavené postupy včetně intervalů pro výměnu oleje jsou dostačující k tomu, aby k přípravě pokrmů nebyl použit „přepálený“ olej. V každém případě by však měla probíhat průběžná provozní kontrola, ať už smyslovým posouzením indikátorů tepelného rozkladu nebo vyhodnocením přesnějších analytických ukazatelů, jako je obsah polárních látek. Olej nebo tuk, který vykazuje jeden nebo více ukazatelů tepelného rozkladu olejů a tuků, nelze použít při výrobě pokrmů a uvádění na trh.

Vyhláška č. 121/2023 Sb. o požadavcích na pokrmy (příloha č. 1) stanovuje ukazatele tepelného rozkladu olejů
a tuků:

Senzorické ukazatele tepelného rozkladu olejů a tuků
hnědá až černá barva oleje nebo tuku
nedostatky ve vůni –
nepříjemný zápach typický pro přepálený olej nebo tuk
nedostatky v chuti –
chuť typická pro přepálený olej nebo tuk, nahořklá chuť, palčivá chuť
modrošedý kouř při +180 °C
stálá odolná pěna při vložení potraviny, která se má smažit, fritovat
změny konzistence (například zvýšení viskozity)
přítomnost části zuhelnatělých zbytků dříve smažených potravin
Analytické ukazatele tepelného rozkladu olejů a tuků
obsah polárních látek více než 25 %
obsah polymerních triacylglycerolů více než
12 %
 
 
 

Přílohy