Státní zemědělská a potravinářská inspekce

Potraviny na pranýři

Ministerstvo zemědělství [otevíráno do nového okna]

Hledání:

Společné stravování

07. 02. 2024

Příprava míchaných alkoholických nápojů, infusí, macerátů a likérů v provozovnách společného stravování a jejich případná rozvážka

SZPI se při kontrole společného stravování, tj. restaurací, barů a jiných zařízení občas setkává s tím, že si provozovatelé připravují do zásoby různé maceráty nebo infuze pro přípravu míchaných alkoholických nápojů, koktejlů atp. nebo přímo vyrábí různé likéry, např. bylinný, vaječný aj. Výroba zpravidla probíhá tak, že nakoupí lihoviny v obchodní síti, např. vodku nebo tuzemák a z něj pak vyrobí svůj likér nebo si připraví lihovou infuzi nebo macerát z bylin, sušeného ovoce, koření atp. do zásoby. Infuze či maceráty pak používají pro přípravu nápoje (koktejlu) zákazníkovi k přímé konzumaci.

Výše popsaná výroba likérů nebo lihových infuzí nebo macerátů do zásoby nebo vlastních likérů z lihovin nakoupených v běžné obchodní síti není možná, i když byly lihoviny použité jako surovina řádně zdaněny v předchozích fázích uvádění na trh.Ten, kdo výše popsaným způsobem likéry nebo lihové maceráty či infuze připravuje, porušuje hned několik zákonů, např. zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), Zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních (zákon o spotřebních daních), zákon č. 61/1997 Sb., o lihu (zákon o lihu) a zákon č. 307/2013 Sb., o povinném značení lihu (zákon o povinném značení lihu).

Pro výrobu alkoholických nápojů jsou stanoveny velmi přísné požadavky, neboť se jedná o vybrané výrobky[1], které podléhají spotřební dani[2] a jejich výroba tak musí splňovat poměrně přísné zákonné požadavky:

Podle § 3a odst. 1 zákona č. 61/1997 Sb., o lihu, lze konzumní líh, lihoviny a ostatní alkoholické nápoje vyrábět pouze v provozovně schválené ústředním orgánem státní správy, kterým je Ministerstvo zemědělství, a to jen fyzickou nebo právnickou osobou, které bylo vydáno státní povolení podle zvláštního právního předpisu, tj. koncese[3]. Stanovisko k žádosti o koncesi vydává Ministerstvo zemědělství a podmínky provozování živnosti ukládá příslušný živnostenský úřad. Koncesované živnosti mají v živnostenském zákonu stanovenu odbornou způsobilost a podmínky provozování.
Výroba alkoholického nápoje nebo infuze či macerátu obsahujícího více než 1,2 % objemových alkoholu je výrobou vybraného výrobku podle § 3 odst. 1 písm. q) bodu 2 zákona o spotřebních daních, i když se jedná o výrobu z řádně zdaněného alkoholu. Podle tohoto ustanovení výroba vybraného výrobku zahrnuje i proces, kdy z vybraného výrobku, který je předmětem daně (např. tuzemáku, vodky), vznikne vybraný výrobek, který je jiným předmětem daně (např. vaječný likér, bylinná lihová infuze z vodky pro výrobu alkoholických koktejlů).

Výše popsaná výroba alkoholických nápojů a lihových infuzí může probíhat podle § 19 odst. 3 zákona o spotřebních daních výhradně v podniku na výrobu vybraných výrobků, tzn. v daňovém skladu dle zákona o spotřebních daních, na základě koncese pro výrobu konzumního lihu, lihovin a ostatních alkoholických nápojů dle živnostenského zákona a je spojena se vznikem daňové povinnosti.

Podle § 19a odst. 1 zákona o spotřebních daních lze daňový sklad provozovat pouze na základě pravomocného povolení k provozování daňového skladu.

Mimo daňový sklad je možné připravovat míchané alkoholické nápoje jen pro přímou a okamžitou osobní spotřebu.

Podle zákona o povinném značení lihu musí být lahve s lihovinami s obsahem alkoholu nejméně 15 % obj. opatřeny kontrolní páskou. Kontrolní pásku nemusí mít pouze malá balení lihovin do 0,06 litru a produkty pěstitelského pálení. Produkty pěstitelského pálení ale nelze prodávat vůbec a ani nesmí být skladovány v místě, kde se prodávají rozlévané lihoviny (jinak dochází k porušení § 4 odst. 9 zákona o lihu).

Aby bylo možné lihoviny v restauracích prodávat, je povoleno mít na jednotlivém výdejním nebo prodejním místě v prostoru, ve kterém se v souladu s právními předpisy prodávají lihoviny pro přímou osobní spotřebu nebo pro jiné přímé osobní užití fyzickou osobou otevřené lahve s lihovinami, které mají porušený kolek. Počet balení s porušeným kolkem, tj. otevřených balení lihovin je omezen a je omezena také velikost spotřebitelského balení.

V místech, kde se prodávají lihoviny pro přímou konzumaci můžebýt pouze 1 otevřené (tj. s porušeným kolkem) spotřebitelské balení jednoho druhu nebo mohou být otevřena nejvýše 3 spotřebitelská balení jednoho druhu opatřená jednocestným uzávěrem[4].

V místech, kde se prodávají rozlévané lihoviny se mohou vyskytovat pouze spotřebitelská balení do 1 litru.

Skladování namíchaných alkoholických nápojů (lihovin, likérů, macerátů infuzí atp.) v jiných nádobách zákon o povinném značení lihu nepřipouští.

Tím, že je omezen v místech, kde se prodávají rozlévané lihoviny, počet balení bez kolku, není možné namíchané alkoholické nápoje skladovat ani v lahvích do 1 litru nad povolený počet.

K přípravě a podávání míchaných alkoholických nápojů (obsahujících více než 15 % objemových etanolu) v restauraci, hospodě nebo jiném prostoru, ve kterém se prodávají alkoholické nápoje pro přímou osobní spotřebu nebo pro jiné přímé osobní užití fyzickou osobou, je sice možné použít nádobu umožňující jejich míchání a ohřev, ale pouze v množství jedné objednávky. To znamená, že se jedná o přípravu sklenice míchaného nápoje, který zákazník bezprostředně zkonzumuje.

Vzhledem k tomu, že mimo daňový sklad je možné připravovat míchané alkoholické nápoje jen pro přímou a okamžitou osobní spotřebu, měl by být časový úsek od vyrobení míchaného alkoholického nápoje do jeho spotřebování co nejkratší. Proto není možné akceptovat žádnou prodlevu mezi těmito činnostmi. To mimo jiné znamená, že nelze vyrobit míchaný nápoj spotřebiteli, který si nechá tento nápoj dovézt prostřednictvím dovážkové služby.

Výše uvedené platí i pro přípravu a podávání míchaných alkoholických nápojů obsahujících 15 a méně % obj. alkoholu.

Za porušení podmínek pro výrobu konzumního lihu, lihovin a ostatních alkoholických nápojů dle zákona o lihu může být uložena sankce až 10 mil. Kč. Za porušení vyplývajících ze zákona o povinném značení lihu lze uložit sankci až 5 mil. Kč.

Informace k provozování daňového skladu a značení lihu lze získat na územně příslušném celním úřadu nebo na webových stránkách Celní správy ČR www.celnisprava.cz.

[1] Podle § 1, odst. 2 zákona č. 353/2003 Sb. se vybranými výrobky se pro účely spotřebních daní rozumí minerální oleje, líh, pivo, víno a meziprodukty a tabákové výrobky, které jsou předmětem daně z tabákových výrobků

[2] Podle § 67 odst. 1 zákona č. 353/2003 Sb. je předmětem daně líh (etanol) včetně neodděleného lihu vzniklého kvašením, obsažený v jakýchkoli výrobcích, nejde-li o výrobky uvedené pod kódy nomenklatury 2203, 2204, 2205, 2206, pokud celkový obsah lihu v těchto výrobcích činí více než 1,2 % objemových etanolu

[3] Podle § 9 písm. b) zákona 455/1991 Sb. smějí být koncesované živnosti provozovány na základě koncese. Živnosti koncesované jsou živnosti uvedené v příloze č. 3 k tomuto zákonu. Jednou z koncesovaných živností je: „Výroba a úprava kvasného lihu, konzumního lihu, lihovin a ostatních alkoholických nápojů (s výjimkou piva, ovocných vín, ostatních vín a medoviny a ovocných destilátů získaných pěstitelským pálením) a prodej kvasného lihu, konzumního lihu a lihovin“, To znamená, že i na výrobu alkoholických nápojů jiných než lihovin, je třeba mít koncesi. V příloze 3 je stanovena i požadovaná odborná a jiná zvláštní způsobilost pro vykonávání této činnosti.

[4] Zákon č. 307/2013 Sb. sice neuvádí definici jednocestného uzávěru, ale musí se jednat o originální mechanismus, který znemožňuje opětovné plnění spotřebitelského balení. Jednocestný uzávěr instalují přímo výrobci lihovin. Jakýkoli jiný mechanismus, kterým by bylo dodatečně po otevření spotřebitelské balení opatřeno, nelze považovat za jednocestný uzávěr, který je podmínkou výjimky ve smyslu § 15 odst. 3 písm. b) zákona o povinném značení lihu.