SZPI je organizační složka státu, která je přímo podřízená ministerstvu zemědělství. Je orgánem státního dozoru zejména nad bezpečností, jakostí a řádným označováním potravin.

Státní zemědělská a potravinářská inspekce

Potraviny na pranýři

Ministerstvo zemědělství [otevíráno do nového okna]

Hledání:

Výsledky plánované kontroly cizorodých látek v roce 2002

02. 04. 2003

Chemické prvky

V roce 2002 SZPI přítomnost chemických prvků sledovala v komoditách významných především z hlediska spotřebního koše: bramborách, mrkvi, chlebu, mouce, rýži, oleji rostlinném. Stejně jako v roce 2001 byl ve výrobcích z ovoce a zeleniny v plechových obalech sledován obsah cínu, neboť předchozí výsledky ukázaly, že nalézaná množství cínu se v některých případech blíží hygienickému limitu. Sledování chemických prvků v roce 2002 bylo rozšířeno o komoditu dětská výživa na bázi ovoce a zeleniny a dětská obilná výživa.

Přestože v roce 2002 bylo u sledovaných komodit zaznamenáno poměrně vysoké procento pozitivních nálezů některého z chemických prvků, ať už se jednalo např. o přítomnost arzenu v rýži nebo kadmia v máku, k překročení hygienického limitu došlo v 5 případech.

U rýže je situace obdobná jako v letech minulých. U 97 % vzorků rýže byla zjištěna přítomnost arzénu (graf č.2). Ve 2 případech byl překročen hygienický limit, kdy se jednalo o rýži belgického původu.

Graf č.2

Na přítomnost kadmia bylo celkem hodnoceno 26 vzorků máku. U všech analyzovaných vzorků byl zjištěn pozitivní nález tohoto těžkého kovu, v jednom případě byl zaznamenán nadlimitní nález kadmia ve vzorku máku z Rakouska.

Výsledky roku 2001 ukázaly, že zvýšené množství cínu bylo zaznamenáváno především ve výrobcích z ovoce v nelakovaných plechových obalech. V letošním roce byl ze 27 hodnocených výrobků zaznamenán pozitivní nález u 26 vzorků. Zjišťovaná množství cínu se pohybovala v rozmezí od 25 do 247 mg/kg, nicméně k překročení hygienického limitu (NPM 250 mg/kg) nedošlo. Výsledky potvrdily zvýšená množství cínu u kompotovaného ananasu, mandarinek a broskví.

U vzorků dětské výživy na bázi ovoce a zelenina a dětské obilné výživy se průměrné hodnoty nálezů nejvíce toxických prvků (kadmium, olovo, rtuť) nacházely výrazně pod přípustnými hygienickými limity.

U ostatních komodit (brambory, mrkev, chléb, mouka, rostlinné oleje) byly zaznamenány 2 nadlimitní nálezy olova ve vzorku kmínového chleba a mrkvi, kdy zjištěné množství olova překročilo hygienický limit 0,1 mg/kg. Uvedené vzorky byly z tuzemska.

Tabulka 1: Obsah chemických prvků v bramborách (hodnoty v mg.kg^-1)

Tabulka 2: Obsah chemických prvků v mrkvi (hodnoty v mg.kg^-1)

Tabulka 3: Obsah chemických prvků v chlebu (hodnoty v mg.kg^-1)
Tabulka 4: Obsah chemických prvků v mouce (hodnoty v mg.kg-1)
Tabulka 5: Obsah chemických prvků v rýži (hodnoty v mg.kg-1)
Tabulka 6: Obsah chemických prvků v máku (hodnoty v mg.kg-1)
Tabulka 7: Obsah chemických prvků v dětské výživě na bázi ovoce a zeleniny (hodnoty v mg.kg-1)
Tabulka 8: Obsah chemických prvků ovoci a zelenině v plechových obalech (hodnoty v mg.kg-1)

V grafech č. 2- 5 je graficky znázorněno srovnání zjištěných průměrných hodnot těžkého kovu v dané komoditě s příslušným hygienickým limitem vyjádřené procenticky. Z grafu č.2 je patrné, že průměrná hodnota kadmia v rýži v jednotlivých letech značně kolísala, což se projevilo ve výši čerpání hygienického limitu stanovující nejvyšší přípustné množství kadmia v rýži. V roce 2000 a 2001 dosáhla zjištěná průměrná hodnota kadmia v rýži téměř úrovně hygienického limitu. V roce 1999 díky vyššímu počtu nadlimitních vzorků rýže došlo ke zvýšení průměrná hodnoty obsahu kadmia natolik, že hygienický limit byl čerpán více než 100 %.