Stáhněte si mobilní aplikaci Stáhněte si mobilní aplikaci Stáhněte si mobilní aplikaci
Přejít na:

Uvádění údajů o zemi původu na obalech balených potravin

31. 07. 2015
 
Dotaz:
Podle čl. 9  odst. 1 písm. i) nařízení (EU) č. 1169/ 2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům (dále je "Nařízení") se musí na obalech potravin uvádět údaj o původu potraviny.
Musí se původ uvádět vždy?
Stanovisko:  
Značení země původu je upraveno v čl. 26 Nařízení.
Dle čl. 26 odst. 1 tohoto Nařízení se tento článek použije, aniž jsou dotčeny požadavky na označování stanovené ve zvláštních předpisech Unie, zejména požadavky stanovené Nařízením Rady (ES) č. 509/2006 o zemědělských produktech a potravinách, jež představují zaručené tradiční speciality, a Nařízením Rady (ES) č. 510/2006 o ochraně zeměpisných označení a označení původu zemědělských produktů a potravin.
Dle čl. 26 odst. 2 tohoto Nařízení je uvedení země původu povinné pokud by opomenutí tohoto údaje mohlo uvádět spotřebitele v omyl ohledně skutečné země původu potraviny, zejména pokud by informace připojená k potravině nebo etiketa jako celek jinak naznačovala, že potravina je z jiné země původu, nebo v případě masa kódů kombinované nomenklatury (KN) uvedených na seznamu v příloze XI nařízení.
Z toho vyplývá, že údaj o původu potraviny se obecně nemusí uvádět vždy, ale jen:
I. - v těch případech, kdy by mohla vzniknout domněnka, že původ potraviny je jinde, než jaký je skutečný původ, a
II. - u komodit, kde je povinnost uvedení země původu přímo stanovena právním předpisem.

I.  
Situaci možného uvedení spotřebitele v omyl ohledně země původu potraviny lze ilustrovat na následujícím příkladu:
  • jestliže jsou na balené rýži uvedeny údaje o české firmě a z těchto údajů vyplývá, že tato firma tuto rýži balila, není dle našeho názoru spotřebitel uváděn v omyl, pokud jde o původ rýže. Je obecně známou skutečností, že v ČR se rýže nepěstuje; spotřebitel se tedy nedozví, odkud rýže fakticky pochází, ale tím ještě není uváděný v omyl;
  • pokud by však obal rýže obsahoval nějaké texty, obrázky, grafiku atd., které by navozovaly dojem, že rýže byla vypěstována např. v Itálii, ale ve skutečnosti byla zemí prvovýroby Indie, pak už by bylo nutné spotřebitele náležitě o původu potraviny informovat.

II.
Příklady, kdy je povinnost uvedení země původu přímo stanovena právním předpisem 
Dle přílohy XI nařízení č. 1169/2011 je povinné uvádět zemi původu u následujících druhů masa:
  • vepřové maso, čerstvé, chlazené nebo zmrazené;
  • skopové nebo kozí maso, čerstvé, chlazené nebo zmrazené;
  • maso z drůbeže čísla 0105, čerstvé, chlazené nebo zmrazené.

Podle dalších právních předpisů je značení země původu povinné např. pro označování hovězího masa a výrobků z hovězího masa, pro nezpracované hovězí maso a výrobky z hovězího masa a pro balené dovážené drůbeží maso, med, ryby a extra panenský olivový olej a panenský olivový olej.