2. Organizační struktura a její změny

Nová územní působnost krajských inspektorátů ČZPI:

Od 1.1.2002 došlo ke změně územní působnosti jednotlivých krajských inspektorátů České zemědělské a potravinářské inspekce (ČZPI) tak, aby zohledňovala aktuální administrativní členění České republiky:

• Krajský inspektorát v Praze – územní působnost pro kraj Středočeský a hlavní město Praha;
• Krajský inspektorát v Táboře – územní působnost pro kraj Jihočeský a kraj Vysočina;
• Krajský inspektorát v Plzni – územní působnost pro kraj Plzeňský a kraj Karlovarský;
• Krajský inspektorát v Ústí nad Labem – územní působnost pro kraj Ústecký a kraj Liberecký;
• Krajský inspektorát v Hradci Králové – územní působnost pro kraj Královéhradecký a kraj Pardubický;
• Krajský inspektorát v Brně – územní působnost pro kraj Jihomoravský a kraj Zlínský;
• Krajský inspektorát v Olomouci–územní působnost pro kraj Olomoucký a kraj Moravskoslezský.

Nový organizační řád ČZPI:

Od 1.3. 2002 nabyl účinnosti nový Organizační řád ČZPI, který podstatným způsobem změnil organizační strukturu ústředního inspektorátu zejména v souladu s připravovanými zásadami systemizace správních úřadů.

Nová organizační struktura ústředního inspektorátu

Ústřední ředitel

• Kancelář úřadu (K)
• Odbor kontroly, laboratoří a certifikace (OKLC)
• Odbor právní, evropské integrace a zahraničních vztahů (OPEZ)
• Odbor ekonomický a personální (OEP)
• Referát pro vztahy s veřejností (RVV)
• Interní auditor

V závěru roku 2002 probíhaly přípravy na promítnutí veškerých změn, které vyplývají ze zákona č.146/2002, o Státní zemědělské a potravinářské inspekci, který nabývá účinnosti k 1.1. 2003, do praxe. Dochází tak např. ke změně názvu úřadu, zrušení pojmu „krajský inspektorát“ a nahrazení pojmem „inspektorát“ a dalším úpravám.

3. Kontrolní činnost

3.1 Zaměření kontroly v roce 2002

Kontrola potravin a tabákových výrobků, kterou Česká zemědělská a potravinářská inspekce v roce 2002 uskutečnila, sledovala dva základní cíle:

• ochranu zdraví aekonomickýchzájmůspotřebitelů
• ochranu ekonomických zájmů státu a poctivých podnikatelů.

Z těchto aspektů, s přihlédnutím k aktuálním podnětům ke kontrole, vyplývalo i zaměření kontroly v roce 2002.

K ochraně zdraví spotřebitelů směřovalo sledování mikrobiologických požadavků a požadavků na obsah cizorodých látek v potravinách, ale zároveň také veškeré inspekční aktivity zaměřené k prevenci alimentárních nákaz (např. kontrola potravinových surovin, podmínek výroby, skladování potravin, podmínek prodeje atd.).

V průběhu celého roku 2002 věnovala inspekce značnou  pozornost tomu, zda výrobci a prodejci dodržují předepsané standardy jakosti potravin, standardy jejich označování a především, zda nenabízejí potraviny klamavě označené (falšované). Falšováním potravin získávají falšovatelé ekonomické výhody vůči poctivým podnikatelům, protože levněji vyrábějí, levněji prodávají a vysoce (pro sebe) zhodnocují nekvalitní výrobky. Poškozen je v takových případech také stát, a to úniky na daních a vytvářením korupčního prostředí. Současně je významně finančně poškozen i spotřebitel, neboť platí za vyšší jakost, než jakou dostane.

Proto se v rámci kontroly uplatňují stále nové a účinnější metody jak falšování potravin rozpoznat. ČZPI se významnou měrou podílí na ochraně spotřebitelské veřejnosti před nejakostními výrobky. Zároveň přispívá k vytváření rovného podnikatelského prostředí, kde jsou minimalizovány možnosti podvodů a falšování na úkor státu a poctivých firem, kterých je naprostá většina.

Cílem kontroly potravin není ukládání pokut, cílem je především dosáhnout v co nejkratším čase nápravy zjištěných nedostatků. Pokuta by měla být pouze jedním z možných prostředků řešení vzniklého protiprávního stavu. Tato idea byla zohledněna v novém zákoně č. 146/2002 Sb., o Státní zemědělské a potravinářské inspekci, který stanoví případy, v nichž je možné od uložení pokuty upustit.

Při interpretaci výsledků kontroly uváděných v této zprávě je třeba vycházet ze skutečnosti, že ČZPI kontrolovala potraviny z velké části cíleně, se zaměřením na výrobky a do míst, kde se nedostatky očekávají. Prezentované výsledky tedy nejsou všeobecným průměrem zdravotní nezávadnosti a jakosti zboží u výrobců nebo s jakým se může spotřebitel setkat v obchodech.

3. Kontrolní činnost

3.2 Celkové přehledy výsledků kontrol 

Inspektoři ČZPI uskutečnili v roce 2002 celkem 22794 jednotlivých kontrol. Z uvedeného počtu bylo 11593 kontrol provedeno v maloobchodní síti, 8923 kontrol ve výrobě, 2179 kontrol ve velkoskladech a 99 kontrol v ostatních místech.Ve sledovaném období bylo zjištěno celkem 9037 nevyhovujících vzorků potravin a tabákových výrobků.

 Graf 3.2.1: Počty provedených kontrol podle kontrolovaných osob

• kontrola mikrobiologických požadavků – 3092,
• kontrola cizorodých látek – 374,
• kontrola označování – 3589,
• kontrola jakostních analytických požadavků – 862,
• kontrola jakostních senzorických požadavků – 2972.

• čerstvé zeleniny  - 1711
• čerstvého ovoce - 941 
• cukrářských výrobků - těst - 788
• studené kuchyně  - 718
• vína  - 70
• pekařských výrobků  - 612
•  masa a masných výrobků - 526
• lihu a lihovin - 448
•  mléčných výrobků - 334 
• brambor - 330

3. Kontrolní činnost

3.3 Výsledky kontroly mikrobiologických požadavků

Mikrobiální kontaminace potravin vede k ohrožení nebo poškození lidského zdraví. Patřičně prováděná kontrola, monitoring a systém včasného varování za účelem prevence alimentárních infekcí a intoxikací je základem ochrany veřejného zdraví. ČZPI jako orgán státního dozoru nad potravinami kontrolovala dodržení mikrobiologických požadavků na potraviny stanovených prováděcí vyhláškou Ministerstva zdravotnictví č. 294/1997 Sb., v platném znění.

Kontrola mikrobiologických požadavků byla zaměřena na jednotlivé druhy potravin podle aktuálního období roku. Epidemiologicky rizikové potraviny (např. výrobky studené kuchyně a cukrářské výrobky) se odebíraly po celý rok s důrazem na letní období.

Většina mikrobiologických rozborů probíhala v laboratořích, ale některá hodnocení byla prováděna přímo na místě kontroly (v prodejnách, ve skladech apod.), např. ověřování, zda potraviny nevykazují nežádoucí změny způsobené mikrobiální činností, popřípadě nežádoucí růst mikroorganismů (plísně viditelné prostým okem, hniloba).

V roce 2002 bylo kontrolou na místě i v laboratořích zjištěno celkem 3092 mikrobiologicky nevyhovujících vzorků potravin (z toho na místě 1299 a v laboratořích 1793). Nejvíce nevyhovujících vzorků bylo detekováno v rámci komodity čerstvá zelenina (počet 797), cukrářské výrobky (669), studená kuchyně (580), čerstvé ovoce (383) a maso - masné výrobky (153).

Výsledky laboratorních analýz

Mikrobiologické analýzy potravin v laboratoři byly prováděny podle v ČR platných norem a metodických doporučení. Z celkem 7995 vzorků potravin odebraných na mikrobiologická vyšetření do laboratoří bylo v roce 2002 zjištěno 1793 (22,4%) vzorků nevyhovujících. Z toho 111 vzorků bylo zdravotně závadných, ostatní vzorky nevyhověly pouze tolerovaným hodnotám.

V průběhu roku byly prokazovány nejvyšší počty nevyhovujících vzorků v letních měsících. Nejčastější příčinou porušení mikrobiologických požadavků byly koliformní bakterie a aerobní mezofilní mikroorganismy (CPM - celkový počet mikroorganismů).

Monitoring

Kromě běžně prováděných kontrol byla součástí zjišťování úrovně mikrobiologické čistoty potravin tzv. plánovaná mikrobiologická kontrola (monitoring). Každoročně jsou do monitoringu cíleně vybírány určité skupiny potravin, o nichž je známo, že se v minulosti podílely na vzniku alimentárních onemocnění. Za účelem prevence infekcí a intoxikací z potravin je do monitoringu zahrnuto také sledování bakteriálního původce onemocnění z potravin, který se v potravinách vyskytuje sporadicky. V roce 2002 byl sledován výskyt stafylokokových bakteriálních toxinů.

Plánovaná mikrobiologická kontrola proběhla v roce 2002 v téměř dvojnásobném rozsahu než v předešlých letech. V rámci plánované mikrobiologické kontroly bylo vyšetřeno 870 vzorků, 265 (30,5%) bylo hodnoceno jako nevyhovující a z toho 24 vzorků jako zdravotně závadné.

Tabulka 3.3.1 - Výsledky kontroly mikrobiologických požadavků v potravinách. Počty nevyhovujících vzorků podle komodit

Graf 3.3.3 - Druhové zastoupení mikroorganismů v nevyhovujících vzorcích potravin

3. Kontrolní činnost

3.4 Výsledky kontroly cizorodých látek

 Pro kontrolu obsahu cizorodých látek v potravinách bylo v roce 2002 odebráno celkem 6969 vzorků, z nichž 374 (5,4 %) nevyhovělo.

Nejvíce rozborů bylo provedeno za účelem stanovení kontaminace potravin reziduí pesticidů. Za účelem těchto rozborů bylo odebráno 2621 vzorků potravin, u kterých bylo provedeno celkem 106236 rozborů. Nadlimitní množství reziduí pesticidů bylo zjištěno u 44 vzorků (paprik, hlávkového salátu, rajčat, mandarinek a meruněk). Nejčastěji se vyskytujícím pesticidem v nevyhovujících vzorcích byl endosulfan, chlorothalomil, malathion a dicofol.

Nejvyšší podíl nevyhovujících vzorků byl zaznamenán v rámci kontroly barviv, kdy z celkového počtu 1014 odebraných vzorků nevyhovělo 81 vzorků potravin, především bezvaječných těstovin a révového vína. V nevyhovujících potravinách byla zjištěna buď nepovolená syntetická barviva nebo jejich nadlimitní množství. Nedostatky se týkaly, kromě jiných, hlavně azorubinu, tartrazinu a brilantní modři.

Při stanovení chemických prvků z celkového množství 1418 odebraných vzorků potravin nevyhovělo 35 vzorků (43 rozborů) z důvodu překročení povolených či nedodržení deklarovaných hodnot.

Graf 3.4.1: Podíl jednotlivých prvků z celkového počtu nevyhovujících rozborů ve skupině „chemických prvků“ 

Tabulka 3.4.1: Přehled kontroly chemických prvků

Ze skupiny konzervantů byl nejčastěji kontrolován oxid siřičitý a kyselina sorbová, dále potom kyselina benzoová a to především u vína. Celkem bylo pro stanovení konzervantů odebráno 1497 vzorků potravin, z nichž bylo 49 vzorků nevyhovujících.

Pro stanovení polyaromatických uhlovodíků bylo odebráno celkem 301 vzorků potravin, z nichž 8 vzorků nevyhovělo především z důvodu vyššího obsahu benzo(k)fluorantenu a chrysenu. Jednalo se především vzorky olivového oleje.

Ve skupině polychlorovaných bifenylů nebyl, z počtu 398 odebraných vzorků potravin, nalezen žádný nevyhovující vzorek.

Ve skupině mykotoxinů bylo celkem odebráno 764 vzorků potravin, z nichž 5 vzorků nevyhovělo. Mykotoxiny převyšující povolené množství byly patulin a ochratoxin, nevyhovujícími potravinami jablečné ovocné příkrmy a v ovocné přesnídávky.

Pro stanovení ftalátů byl celkový počet odebraných vzorků 281, z tohoto počtu 14 vzorků nevyhovělo. Nadlimit ftalátů byl nejčastěji zjištěn ve vinných destilátech a ve slivovici.

Ve skupině sladidel bylo v rámci kontroly odebráno 197 vzorků potravin, z toho 7 vzorků nevyhovělo (např. česnekový dressing a multivitamínový džus).

Tabulka 3.4.2: Přehled výsledků kontroly některých cizorodých látek se zaměřením na rozbory

Graf 3.4.2: Zjištěný podíl nevyhovujících rozborů v rámci uvedených skupin cizorodých látek

3. Kontrolní činnost

3.5 Kontrola označování a jakosti potravin

Kontrola jakosti potravin

Jakostí potravin ve smyslu zákona o potravinách se rozumí soubor charakteristických vlastností jednotlivých druhů, skupin a podskupin potravin, jejichž limity jsou stanoveny tímto zákonem a vyhláškami. Stanovené jakostní znaky jsou tedy různé podle toho, o jakou potravinu se jedná.

Pro posouzení, zda skutečně byly dodrženy právními předpisy stanovené nebo i výrobcem či prodejcem deklarované jakostní limity, jsou většinou nezbytné laboratorní rozbory. Tímto způsobem se kontrolují tzv. analytické znaky, tedy - zda potraviny obsahují předepsané nebo deklarované složky nebo látky, zda je obsahují ve stanoveném množství, zda nebyly přidány složky nebo látky nedovolené, jsou-li dodrženy deklarované hmotnosti a objemy a splňují-li potraviny i další požadavky, jako jsou např. odpovídající sušina, kyselost, granulace, obsahy příměsí atd.

V rámci kontroly jakostních analytických požadavků zjistila ČZPI v roce 2002 celkem 862 nevyhovujících vzorků, nejvíce u vína (266 vzorků), brambor (179 vzorků), lihovin (81 vzorek), pekařských výrobků (49 vzorků) a zpracovaného ovoce – zeleniny (33 vzorky).

Při kontrole jakostních ukazatelů se rovněž využívá senzorická analýza, a to pro posouzení senzorických (smyslových) ukazatelů, jako jsou např. konzistence a struktura potraviny, vzhled, charakteristické chuť a vůně, barva apod. Senzorická analýza je využívána hlavně proto, že je touto cestou možné rychle a levně zjistit, zda potraviny nejsou zjevně chemicky, mikrobiologicky nebo jinak narušené. Velmi často se používá jako metoda pro prvotní posouzení jakosti předtím, než se uskuteční odběry vzorků pro laboratorní vyšetření.

V roce 2002 zjistila ČZPI v rámci kontroly jakostních senzorických požadavků celkem 2972 nevyhovujících vzorků, nejvíce u čerstvé zeleniny (966 vzorků), čerstvého ovoce (440 vzorků), vína (391 vzorek), pekařských výrobků (154 vzorky) a výrobků studené kuchyně (139 vzorků).

Kontrola označování potravin

Další oblastí činnosti inspekce je kontrola označování potravin (balených, zabalených i nebalených). Inspektoři kontrolují, zda výrobce nebo prodejce uvádí všechny povinné údaje, zda je uvádí v předepsané formě, jsou-li tyto údaje pravdivé a dodržuje-li povinnosti v souvislosti s daty použitelnosti a daty minimální trvanlivosti. Dále kontrolují, jsou-li údaje vztahující se na potraviny a poskytované spotřebiteli navíc nad stanovený právní rámec, pravdivé.

V rámci kontroly označování zjistili inspektoři ČZPI ve sledovaném období celkem 3589 nevyhovujících vzorků, nejvíce v rámci komodity čerstvá zelenina (počet 613), dále čerstvé ovoce (472), pekařské výrobky (379), lihoviny (341) a maso – masné výrobky (278).

Z předchozího textu vyplývá, že kontrola jakosti a označování z velké části představují navzájem od sebe neoddělitelné činnosti. To jsou především ty případy inspekcí, které jsou zaměřeny na odhalení klamání spotřebitele (tzv. „falšování potravin“). Konkrétní případy takových kontrol jsou uvedeny v kapitole Tématické kontroly.

3. Kontrolní činnost

3.6 Kontroly tématické

Tématické kontroly jsou řízeny ústředně jednotným metodickým pokynem. Jejich účelem je přispět k řešení širší a složitější problematiky některých oblastí zdravotní nezávadnosti a jakosti potravin. Uskutečňují se celorepublikově nebo cíleně jen v některých regionech. V této kapitole jsou uvedeny některé tématické kontroly realizované v roce 2002.

Kontrola jakostních vín uváděných do oběhu v rekreačních oblastech

Kontrola byla zaměřena na jakostní vína u prodejců a následně u výrobců. Cílem bylo zjistit, zda osoby, které uvádějí jakostní víno do oběhu, neklamou spotřebitele tím, že za víno jakostní vydávají víno stolní, zejména u vín rozlévaných, nebo tím, že uvádějí vína neohodnocená a nezatříděná komisí expertů.

Celkem bylo zkontrolováno 385 prodejců a 44 výrobců vín. Na místě bylo zkontrolováno na 735 vzorků jakostních vín. Do laboratoří bylo odebráno 207 vzorků, z nichž 114 bylo nevyhovujících tj. 55,1 %. Nejčastějšími nedostatky byly neodpovídající senzorické vlastnosti, označování a analytické znaky. Zjištěna byla také syntetická barviva a použití kyseliny sorbové. Ve 4 případech byl  kontrolou zjištěn prodej stolního vína označeného jako jakostní víno. U výrobců bylo v 7 případech zjištěno uvádění jakostního vína do oběhu bez rozhodnutí Ministerstva zemědělství o jeho zatřídění. V moravském regionu bylo ve 22 případech zjištěno, že nebyla vedena evidence.

Kontrola vín s obsahem CO₂

Kontrola byla zaměřena na tuzemská šumivá a perlivá vína. Cílem bylo zjistit jakost nabízených vín s obsahem CO2 určených pro předvánoční trh a zjistit tak, zda není spotřebitel klamán a zda jsou splněny požadavky na zdravotní nezávadnost.

Všechny odebrané vzorky vín byly laboratorně a senzoricky analyzovány, současně bylo v rámci kontroly hodnoceno označování. Laboratorní analýzy spočívaly ve stanovení obsahu CO2, obsahu alkoholu, obsahu těkavých kyselin, obsahu cukru, obsahu bezcukerného extraktu, tlaku, obsahu kyseliny sorbové, kyseliny citronové a přítomnosti syntetických barviv u červených vín. Senzoricky byly hodnoceny ukazatelé jakosti – vzhled, barva, vůně a chuť.

Celkem bylo zkontrolováno 45 vzorků vín, přičemž bylo 38 vzorků hodnoceno jako nevyhovující. Většina nevyhověla při senzorickém hodnocení a současně alespoň v jednom laboratorním znaku. Mnohé vzorky byly nevyhovující ve více laboratorních znacích.

Kontrola burčáku zaměřená na důkaz exogenní (přidané) vody

Cílem akce bylo dokázat přidání vody do burčáku. Ke stanovení bylo použito isotopové metody založené na stanovení poměru izotopů kyslíku O18/O16. Tato metoda je oficiálně používána v zemích EU. Laboratorní analýzy zajistily zahraniční laboratoře. Rozbory byly provedeny u 10 vzorků a analýzy prokázaly přítomnost exogenní (přidané) vody u 7 vzorků.

Kontrola jakosti a označování cukru

Cílem kontrolní akce bylo prověřit dodržování požadavků na jakost cukru a rovněž získat úplné informace o registrovaných a neregistrovaných výrobcích cukru v ČR.

Kontrola byla provedena v cukrovarech, dále u výrobců, kteří se kromě konečné úpravy a balení cukru zabývají i jeho nákupem (balírny), ve velkoskladech zprostředkovávajících nákup a prodej cukru a rovněž v tržní síti. Celkem bylo odebráno 138 vzorků cukrů, z čehož 134 vzorků bylo z tuzemska a 4 vzorky z dovozu (2 z Polska, 2 z Maďarska).

U 125 vzorků bylo provedeno hodnocení označování, přičemž 9 vzorků nevyhovělo stanoveným požadavkům. Fyzikální a chemické požadavky na jakost byly hodnoceny u 67 vzorků, z toho nevyhovělo 10 vzorků. Nejčastějším zjištěným nedostatkem byla nevyhovující barva v roztoku a třídění dle velikosti částic sacharózy, kdy hmotnostní podíl vyjádřený v procentech stanovený pro jednotlivé podskupiny sladidel (krystal, krupice, moučka) neodpovídal požadavkům příslušné vyhlášky.

Kontrola bylinných doplňků stravy

Vzhledem k narůstající oblibě a spotřebě rozličných doplňků stravy a obavám spotřebitelů vyvolaných nálezem vysokého obsahu těžkých kovů v těchto přípravcích v roce 2001, byla v rámci kontroly potravin určených pro zvláštní výživu věnována pozornost zejména bylinným doplňkům stravy. V průběhu dvou celostátních kontrolních akcí bylo odebráno celkem 56 vzorků (tuzemských 15, dovozových 41), které byly analyzovány z hlediska obsahu arsenu, kadmia, mědi, olova a rtuti. Předmětem kontroly byly též požadavky na označování. Nedostatky týkající se vyššího obsahu rtuti se vyskytly u 3 přípravků z dovozu. V ostatních případech byly zjištěny pouze závady týkající se označování, z nichž mezi nejzávažnější patřila absence údajů v českém jazyce.

Graf 3.6.1: Celkové výsledky kontroly bylinných doplňků stravy – počty vzorků

Kontrola zdravotní nezávadnosti a jakosti počáteční kojenecké mléčné výživy

Vzhledem ke specifické cílové skupině spotřebitelů provedla ČZPI v tržní síti odběr 14 druhů (vzorků) počáteční kojenecké mléčné výživy, u nichž byly hodnoceny mikrobiologické požadavky, požadavky na složení, energetickou hodnotu a označování. Odebraný počet vzorků reprezentoval 61% celkového počtu výrobků, kterým byl v této kategorii vydán souhlas Ministerstva zdravotnictví k uvádění do oběhu v ČR. Všechny vzorky vyhověly mikrobiologických požadavkům (Bacillus cereus, Escherichia coli, Salmonella spp., Shigella spp., Staphylococcus aureus, Yersinia enterocolitica), požadavkům na složení (cukry, tuky, vitamín A, vitamín D3) i požadavkům na energetickou hodnotu. Pouze 1 vzorek neodpovídal svým nižším obsahem bílkovin požadavkům právních předpisů a u 3 vzorků byly zjištěny drobné nedostatky v označování.

Výsledky kontrolní akce prokázaly, že ze strany tuzemských i zahraničních výrobců počáteční kojenecké mléčné výživy je zdravotní nezávadnosti a jakosti věnována náležitá pozornost.

Graf 3.6.2: Výsledky kontrol kojenecké mléčně výživy – počty vzorků

Kontrola obsahu jódu v jedlé soli obohacené jódem

V průběhu měsíců března a dubna proběhla kontrolní akce zaměřená na ověření minimálního obsahu jódu u jedlé soli obohacené jódem - v malospotřebitelském balení a v jedlé soli určené pro výrobce potravin. Zkontrolováno bylo 24 vzorků jedlé soli, zastoupeno bylo 6 vzorků tuzemského výrobce a 18 vzorků jedlé soli z dovozu.

Všechny vzorky jedlé soli splnily požadavky vyhlášky z hlediska minimálního obsahu jódu, u všech hodnocených vzorků rovněž odpovídal obsah jódu údajům deklarovaným na obale. Průměrný obsah jódu v odebraných vzorcích činil 25,2 mg/kg.

V první polovině roku 2002 provedla ČZPI rovněž monitoring zaměřený na získání informací o aktuální situaci z hlediska používání jedlé soli s jódem u výrobců pekařských výrobků. Šetření bylo provedeno celkem u 277 výrobců pekařských výrobků. Výsledky provedeného průzkumu ukázaly, že jedlou sůl s jódem používá při výrobě 224 výrobců (80,9 %). V porovnání s výsledky intervenčního šetření z roku 1999, kdy bylo zjištěno, že jedlou sůl s jódem používá při výrobě pouze 55 % výrobců pekařských výrobků, došlo k podstatnému zlepšení. Získané výsledky budou využity jako jeden z podkladů pro Meziresortní komisi pro řešení jodového deficitu v ČR při Státním zdravotním ústavu.

 Kontrola obsahu mléčného tuku u směsných emulgovaných tuků a pomazánkových másel

Účelem kontrolní akce bylo prověření podílu mléčného tuku u směsných emulgovaných tuků a pomazánkových másel. Celkem bylo zkontrolováno 20 výrobků - 7 vzorků emulgovaných tuků a 13 vzorků pomazánkových másel.

Všechny odebrané vzorky pomazánkových másel a směsných emulgovaných tuků vyhověly požadavkům na obsah celkového tuku a obsah mléčného tuku dle vyhlášky. U žádného výrobku nebyl zjištěn obsah celkového a mléčného tuku nižší než hodnoty deklarované na obale pro spotřebitele.

Kontrola poukázala na některé nedostatky v označování emulgovaných tuků: chybějící údaje o množství zdůrazněných složek (másla, slunečnicového oleje) a klamavé označení „máslo“ u směsného emulgovaného tuku.

Kontrola celozrnných a speciálních pekařských výrobků

Kontrolní akce byla zaměřena na kontrolu správnosti označování celozrnných a speciálních pekařských výrobků vzhledem k jejich recepturnímu složení.

Cílem bylo zjistit, zda výrobci dodržují požadavky prováděcí vyhlášky na stanovené obsahy surovin: celozrnné výrobky mají závazně stanovený obsah celozrnných mouk, popřípadě upravených obalových částic z obilky, speciální výrobky mají závazně stanovený obsah vyhláškou vyjmenovaných surovin – určitých obilovin, olejnin, luštěnin a brambor.

Inspekce se uskutečnily u výrobců. Celkem bylo zkontrolováno 68 výrobků označených jako speciální nebo celozrnné. Z tohoto počtu nevyhovělo požadavkům definice „speciální“ nebo „celozrnný“ 36 výrobků, to je 52,9 %. Nevyhovující výrobky byly ve většině případů kvalifikovány jako klamavě označené.

Výrobci většinou přistupovali vstřícně k výsledkům kontroly a nápravy v označení kontrolovaných výrobků byly učiněny neprodleně nebo v termínech daných uloženými opatřeními.

Kontrola instantních káv

Těžiště kontroly spočívalo především v tom, zda nejsou do oběhu uváděny „falšované“ výrobky obsahující jiné složky než na bázi kávy. Detekce „falšování“ instantních káv byla provedena pomocí stanovení jednotlivých vybraných cukrů (glukózy, fruktózy, xylózy a manitolu), jejichž obsah je pro 100% instantní kávu charakteristický. Kontrolní akce navazovala na obdobné kontroly provedené v roce 2000. Odběry vzorků byly provedeny v převážné většině případů v maloobchodní síti, včetně tržišť. Předmětem kontroly nebyly výrobky velkých známých výrobců.

Z celkového počtu 28 kontrolovaných výrobků nevyhovělo při kontrole zaměřené na odhalení „falšování“ 6 výrobků, to je 21,4 % z počtu. Z uvedených 6 zjištěných falšovaných výrobků byly 2 výrobky českých výrobců a 4 výrobky pocházely z dovozu.

Kontrola mykotoxinů v cereáliích

Kontrolní akce byla zaměřena na sledování mykotoxinů sterigmatocystin a deoxinivalenol (DON) u mlýnských obilných výrobků uváděných do oběhu ve spotřebitelských baleních. Kontroly byly provedeny převážně u výrobců potravin.

V rámci kontroly sterigmatocystinu bylo zkontrolováno celkem 44 vzorků, především pšeničných mouk, rýže, müsli a ovesných vloček. Všechny vzorky vyhověly a byly ve všech případech i pod mezí detekce (< 0,002 mg/kg).

V rámci kontroly mykotoxinu DON bylo zkontrolováno 40 vzorků (nejvíce pšeničných mouk, dále to byla rýže a výrobky z kukuřice). Všechny vzorky při kontrole na obsah mykotoxinu DON vyhověly stanovenému limitu. Zjištěné obsahy mykotoxinu byly ve většině případů i pod mezí detekce (< 0,2 mg/kg). Vyskytlo se však 5 případů, kdy byly naměřeny určité hodnoty, a to u 2 vzorků mouky pšeničné a u 3 vzorků výrobků z kukuřice. Uvedené výsledky jsou podnětem, s nímž se bude počítat při budoucích kontrolách.

Kontrola správnosti označování těstovin vzhledem k názvu „vaječné“ nebo „domácí“

Cílem kontrolní akce bylo ověřit, mimo jiné i v návaznosti na kontrolu uskutečněnou v roce 2001, zda výrobci těstovin dodržují při výrobě vaječných a domácích těstovin požadavek na minimální množství slepičích vajec. Kontroly v rámci této kontrolní akce se uskutečnily převážně u výrobců.

V průběhu kontroly bylo k laboratorním rozborům odebráno 19 vzorků. Z uvedeného počtu nevyhověly na vyhláškou stanovený obsah slepičích vajec 4 vzorky. Domácí těstoviny odebírány nebyly, podle současných zjištění výroba těstovin deklarovaných jako domácí probíhá v ČR zcela výjimečně.

Kontrola zdravotní nezávadnosti zmrzlin

Kontrolní akce byla zaměřena na ověření zdravotní nezávadnosti prodávaných porcovaných zmrzlin, nebalených, konkrétně na zjištění přítomnosti či stanovení počtu vybraných patogenních či podmíněně patogenních mikroorganismů, případně původců kažení a indikátorových mikroorganismů. Cílem bylo zjistit okamžitý stav i vzhledem k tomu, že se jedná o mikrobiologicky rizikové potraviny. Součástí kontrol byly kontroly dodržování vybraných hygienických požadavků na prodej zmrzlin.

Odběry vzorků byly provedeny u 42 prodejců zmrzlin, včetně sezónních prodejců a včetně stánkového prodeje, v první polovině července 2002. K laboratorním mikrobiologickým rozborům bylo odebráno 87 vzorků zmrzlin. Z uvedeného počtu vzorků bylo 62 vzorků s obsahem mléčných produktů.

Při mikrobiologických rozborech všechny vzorky vyhověly stanoveným limitům prováděcí vyhlášky, to znamená, že byly dodrženy požadavky na zdravotní nezávadnost a kontrolované potraviny byly zdravotně nezávadné.

Kontrola geneticky modifikované sóji a označování geneticky modifikovaných potravin a surovin

Cílem kontrolní akce bylo ověřit, zda nedochází v ČR k uvádění do oběhu produktu obsahujícího geneticky modifikovaný organismus, který není v ČR schválen pro uvádění do oběhu. Inspekce rovněž kontrolovala, zda nejsou bez řádného označení uváděny do oběhu potraviny, které obsahují geneticky modifikovanou sóju.

V rámci kontrolní akce bylo analyzováno v laboratoři inspektorátu v Brně 23 vzorků surovin a finálních potravin od 15 různých výrobců, respektive dovozců. U každého vzorku bylo provedeno PCR screeningovou metodou  stanovení genetické modifikace a v případě pozitivního zjištění byla dále uskutečněna detekce specifické DNA RR sóji včetně její kvantitativní analýzy.

Z celkového množství analyzovaných vzorků byla genetická modifikace DNA Roundup Ready sója zjištěna pouze u 6 vzorků potravin (2 surovin a 4 finálních potravin). U tří z nich  byla zjištěna genetická modifikace v množství menším než 0,1%, u zbývajících tří (2 finální potraviny, 1 surovina) byl obsah genetické modifikace nad 2 %.

Na finální potraviny, které obsahovaly více než 2 % genetické modifikace RR sóji a nebyly označeny v souladu se stanovenými požadavky, byl uložen zákaz jejich uvádění do oběhu a kontrolované osobě byla uložena pokuta. V případě suroviny, která obsahovala více než 2% geneticky modifikované DNA, nedošlo k porušení právních předpisů.

Výsledky  kontrolní  akce prokázaly, že jsou do oběhu v ČR uváděny potraviny obsahující geneticky modifikovanou DNA v množství překračující přípustný limit pro označování, aniž by byly tyto potraviny řádně označeny v souladu s příslušnými zákony a vyhláškami. Vždy se však jednalo o modifikaci (RR sója), která je schválena pro uvádění do oběhu jak Ministerstvem životního prostředí, tak i Ministerstvem zdravotnictví a nehrozilo tak spotřebitelům žádné zdravotní riziko.

Jako pozitivní lze dále hodnotit skutečnost, že ani v jednom případě nebyla zjištěna přítomnost geneticky modifikovaného organismu v nezpracované „živé“ surovině (boby, klíčky atd.), čímž by v případě jejího neoznačení nebo záchytu nepovolené modifikace, byl porušen zákon č. 153/2000 Sb., o nakládání s geneticky modifikovanými organismy a produkty.

Kontrola označování balených výrobků z ryb a lahůdkových salátů obsahujících ryby a ostatní vodní živočichy

Cílem kontrolní akce bylo prověřit, zda jsou balené výrobky z ryb a lahůdkové saláty obsahující ryby a ostatní vodní živočichy označovány v souladu se stanovenými požadavky.

Hodnoceno bylo u 42 vzorků od 8 výrobců. Nevyhovělo 38 vzorků (tj. 90,5 %) u nichž byla zjištěna řada nedostatků (chybějící název druhu potraviny; chybějící údaj o množství složky, která byla v označení zdůrazněna slovně; grafické vyobrazení neodpovídalo složení; neuvedení dílčích složek atd.).

Výsledky kontrolní akce prokázaly, že výrobci uvedených výrobků relativně často nerespektují povinnosti, které jsou dány pro označování v legislativě. Toto je způsobeno částečně jejich neznalostí, u některých i snahou o klamání spotřebitele.

Kontrola baleného hovězího výsekového masa

Cílem kontrolní akce bylo odhalit  záměnu jednotlivých kategorií hovězího baleného výsekového masa - konkrétně, zda maso uváděné do oběhu a označené jako „býk“ není ve skutečnosti maso z dojnice (krávy).

Analýze bylo podrobeno 27 vzorků hovězího výsekového masa označeného na etiketě jako „býk“ nebo  „mladý býk“. U každého odebraného vzorku potraviny byla provedena pomocí metody PCR detekce sekvence DNA specifických pro chromozom Y, který nese pouze býk (samčí pohlaví). Ani v jednom případě nebylo prokázáno, že by maso označené jako býk pocházelo z krávy, respektive z jiné kategorie skotu.

Výsledky  kontrolní  akce nepotvrdily v médiích dříve zveřejněné informace, že dochází k závažnému klamání spotřebitelů prodejem hovězího výsekového masa z krávy označeného jako maso z býka.

Kontrola označování vybraných masných výrobků

Pro některé masné výrobky stanoví prováděcí vyhláška přesné charakteristické vlastnosti, které musí být dodrženy, aby se mohly označovat určitými názvy, např. jako vysočina, selský salám, poličan atd.

Cílem kontrolní akce bylo zjistit, zda jsou výše uvedené masné výrobky uváděny do oběhu vzhledem ke svému označení v souladu s platnou legislativou ČR.

Celkem bylo při kontrolní akci  zkontrolováno 28 masných výrobků (správnost označování byla hodnocena na místě), u 7 z nich (které byly správně označeny) byla provedena rovněž laboratorní analýza zaměřená na stanovení rostlinné bílkoviny, stanovení Aw (aktivity vody) a obsahu tuku.

Z celkového množství 28 výrobků nevyhovělo 7, tj. 25 %. V 6 případech šlo o klamavé označení - název (vysočina, poličan atp.) neodpovídal stanoveným požadavkům. V 1 případě šlo pouze o nesprávnou formulaci  skupiny masného výrobku. Při laboratorních rozborech všechny vzorky vyhověly.

Kontrola pravdivosti údajů uvedených na hovězím výsekovém mase

Od 1. října 2001 platí povinnost označovat hovězí výsekové maso balené, zabalené i nebalené určitými přesnými identifikačními údaji. Cílem kontrolní akce bylo ověřit, zda je hovězí maso při uvádění do oběhu označováno přesně dle požadavků legislativy.

Konkrétně šlo o ověření, zda bylo zvíře, z něhož bylo hovězí maso uváděno do oběhu, skutečně poraženo na uvedených jatkách, zda odpovídá datum porážky, registrační číslo, stáří a evidenční číslo posledního chovu, zda jde o kategorii skotu, která je uvedena na etiketě a pokud bylo zvíře testováno na BSE, zda odpovídá místo uvedené akreditované laboratoře a číslo protokolu o laboratorním vyšetření.

Celkem bylo kompletně zkontrolováno 20 různých šarží hovězího výsekového masa uváděného do oběhu v supermarketech.

Z údajů, které bylo možno porovnat, vyplynulo, že v 5 případech neodpovídalo datum porážky uvedené na mase datu porážky zvířete, z  něhož maso pocházelo, v 5 případech bylo na výsekovém mase uvedeno jiné stáří zvířete a ve 3 případech neodpovídalo číslo posledního chovu. V 1 případě bylo zjištěno, že uvedené vyšetření masa na BSE neodpovídá skutečnosti, totiž, že vyšetření nebylo vůbec provedeno.

Kontrola čerstvého ovoce a zeleniny

Cílem kontroly bylo zjistit aktuální úroveň jakosti, zdravotní nezávadnosti a označování těchto komodit v supermarketech a u místně významných prodejců. Uskutečnila se v termínu duben – květen 2002 a byla zaměřena na ty znaky, které lze hodnotit na místě, přímo u kontrolované osoby. Nebyly prováděny odběry do laboratoří.

Inspekce se uskutečnily ve 150 provozovnách 31 kontrolovaných osob. Celkem bylo kontrolováno 2406 šarží čerstvého ovoce a zeleniny, jako nevyhovující bylo vyhodnoceno 371 šarží, tj. 15,4 %. Z komodit byly zjištěny nejhorší výsledky u cibule a mrkve.

Inspektoři zjistili, že kontrolovaní prodejci uváděli do oběhu celkem 6397 šarží čerstvého ovoce a zeleniny. Pokud by i na šarže, které byly po úvodní prohlídce shledány jako bezproblémové, byl vyhotoven posudek o potravině hodnocené na místě, pak by zastoupení nevyhovujících šarží kleslo pouze na 5,8 %.

Kontrola jablek

Cílem kontroly bylo zjistit aktuální stav jakosti, označování a zdravotní nezávadnosti jablek v termínu duben - květen 2002. Celkem bylo kontrolováno 393 šarží jablek, z toho požadavkům právních předpisů nevyhovělo 57 šarží, tj. 14,5 %.

Tabulka 3.6: Výsledky kontroly jablek podle jednotlivých států původu

Ze zjištěných nedostatků lze jako naprosto převládající uvést barevné změny dužniny – skládkové hnědnutí, dále pak plesnivost jádřince, popřípadě i méně častý výskyt plísní a hnilob na povrchu plodů. Relativné zanedbatelné množství jablek nebylo řádně označeno. Jedna šarže dovozových jablek nevyhověla pro nález rezidua nepovoleného pesticidu.

Na jakosti jablek negativně projevilo nezvládnutí podmínek skladování. Jarní období, kdy se kontrola uskutečnila, přestavuje konec životnosti jablek. 

Kontrola konzumních brambor pozdních

Cílem kontroly bylo zjistit aktuální stav jakosti konzumních brambor pozdních uváděných do oběhu výrobci a maloobchodními firmami a případný nevyhovující stav napravit. Inspekce se uskutečnila v termínu únor - březen 2002.

Kontrolováno bylo 593 šarží konzumních brambor pozdních, z toho požadavkům právních předpisů nevyhovělo 137 šarží, tj. 23,1 %.

Inspekce zkontrolovala 471 šarží tuzemských brambor, z nichž požadavkům právních předpisů nevyhovělo 107 šarží (tj. 22,7 %). Dovozových brambor bylo kontrolováno celkem 122 šarží a jako nevyhovující bylo vyhodnoceno 30 šarží (24,6 %).

Výsledky kontroly v porovnání s rokem 2001 vykázaly zlepšení jakosti dodávaných brambor konzumních pozdních do maloobchodní sítě (v roce 2001 nevyhovělo celkem 45,6 % kontrolovaných šarží).

Ze vzájemného srovnání brambor tuzemských a dovozových vyplývá, že mírně lepší kvalita byla během kontroly zjištěna u konzumních brambor tuzemských.

3. Kontrolní činnost

3.7 Kontrola výroby

V rámci kontroly ve výrobě bylo v roce 2002 provedeno celkem 8923 kontrol, při kterých bylo prověřeno 4350 provozoven (výrobních míst), z nichž mnohé byly kontrolovány opakovaně. Z pohledu komodit proběhlo nejvíce kontrol v pekárnách, u výrobců studené kuchyně a u výrobců cukrářských výrobků.

V 5821 případech byl předmětem kontroly systém kritických bodů. Kontroly prokázaly, že v současné době je úroveň zavedení systému kritických bodů u výrobců potravin na historicky nejvyšší úrovni. V závěru roku 2002 předpoklad pro správný (funkční) systém splnilo již 79,36 % hodnocených výrob a pouze u 20,64 % hodnocených výrob byly zjištěny nedostatky (systém nebyl zaveden nebo byl v různé fázi rozpracovanosti).

Kromě kontrol zavedení systému kritických bodů se ČZPI v roce 2002 zaměřila na kontrolu splnění dalších požadavků právních předpisů. 3156 kontrol ve výrobě bylo zaměřeno na zdravotní nezávadnost potravin. Při 150 kontrolách (to je 4,75 %) bylo zjištěno porušení zdravotní nezávadnosti. 2266 kontrol bylo zaměřeno na plnění uložených opatření. Při 254 kontrolách (to je 11,21 %) bylo zjištěno, že kontrolovaná osoba uložené opatření nesplnila.

V souvislosti s přípravou nové vyhlášky Ministerstva zemědělství č. 451/2002 Sb., o podmínkách a požadavcích na provozní a osobní hygienu při výrobě potravin, kromě potravin živočišného původu, prováděla ČZPI v roce 2002 v rámci kontrol ve výrobě, na základě pokynu Ministerstva zemědělství, tzv. průzkumové šetření. Průzkum byl zaměřen na provozovny, které v souhrnu zajišťují rozhodující podíl výroby potravin. Sledovalo se, jakým způsobem se připravovaná vyhláška promítne do praxe. Přitom se vycházelo z návrhu vyhlášky, který byl k dispozici v červnu roku 2002, tj. po vypořádání meziresortního připomínkového řízení. Celkově bylo hodnoceno 752 provozoven. Ukázalo se, že výrobci měli problémy zejména s odpovídajícím vybavením budov.

V rámci kontroly ve výrobě se ČZPI v roce 2002 účastnila na projektu Ministerstva zemědělství  pro čerpání podpor z dotačních titulů. Účelem projektu byla podpora zvyšování konkurenceschopnosti českého potravinářského průmyslu. Inspekce žadatelům z řad výrobců vystavovala doklad o oznámení zahájení výroby potravin a prováděla bezodkladně kontrolu systému kritických bodů. Celkem bylo posouzeno 36 subjektů.

3. Kontrolní činnost

3.8. Kontrola obchodu

Kontrola obchodu zahrnuje jednak veškerou kontrolu maloobchodní sítě a dále kontrolu  velkoobchodních skladů. Kontroly v maloobchodní síti byly prováděny na základě plánu jednotlivých krajských inspektorátů ČZPI, dále v rámci ústředně řízených kontrol a v relativně vysokém počtu na základě stížností a podnětů spotřebitelů.

Z hlediska požadavků stanovených právními předpisy byly kontroly hlavně zaměřeny na vybavení prodejen podle sortimentu prodávaného zboží, na dodržování hygieny při prodeji, na doklady provázející zboží, na správnost označování potravin, dodržování dat použitelnosti a minimální trvanlivosti a v neposlední řadě na dodržování teplotních režimů pro uchování chlazených a mrazených potravin.

Ve velkoobchodech byla kontrola, stejně tak jako v minulých letech, zaměřena převážně na importované potraviny a na došetřování nevyhovujících vzorků potravin zjištěných při kontrole maloobchodu. 

Graf 3.8: Podíl kontrol ve výrobě (z celkového počtu kontrol provedených v období 1999 - 2002)

3. Kontrolní činnost

3.9. Podněty

Česká zemědělská a potravinářská inspekce přijímala stížnosti a oznámení spotřebitelů i dalších subjektů (orgánů státní správy, sdělovacích prostředků), které jsou podnětem ke kontrole a významnou měrou se podílejí na zaměření kontroly.

V roce 2002 přijala ČZPI 1477 podnětů. Převážná většina podnětů byla podána přímo spotřebiteli. Stále větší počet podnětů od spotřebitelů je důsledkem častější prezentace výsledků kontroly  v médiích a na webových stránkách inspekce a také rostoucího zájmu spotřebitelské veřejnosti o problematiku potravin a celkově důsledkem rostoucí informovanosti veřejnosti. Část podnětů obdržela ČZPI od orgánů ochrany veřejného zdraví, České obchodní inspekce, Státní veterinární správy, Policie ČR a využila i podněty ze sdělovacích prostředků. 

Předmětem stížností byly nejčastěji neodpovídající jakost potravin, prodej potravin s prošlou dobou použitelnosti a minimální trvanlivosti, hygienické nedostatky v prodejnách, nevyhovující podmínky uchování a klamavě označené potraviny. 

Z hlediska komodit se podněty nejčastěji týkaly čerstvého ovoce a čerstvé zeleniny, lahůdek, mléčných, masných, pekařských a cukrářských výrobků. Poměrně často se objevovaly stížnosti na kvalitu alkoholických nápojů, v menší míře na kvalitu nealkoholických nápojů.

Nejvíce podnětů bylo podáno na prodej potravin v menších prodejnách, méně podnětů se týkalo prodeje potravin v supermarketech.

Graf 3.9: Počet podnětů v jednotlivých letech

3. Kontrolní činnost

3.10 Sankce

Za porušení povinností stanovených právními předpisy, které inspektoři zjistili při kontrolách, byly kontrolovaným osobám uloženy pokuty. V roce 2002 uložila ČZPI 2 702 pokut ve správním řízení v celkové výši 28 979 100,- Kč. Při stanovení výše pokuty bylo přihlédnuto zejména k závažnosti, způsobu, době trvání a následkům protiprávního jednání.

Pokuty

Nejvíce pokut bylo ve správním řízení uloženo za porušení těchto ustanovení právních předpisů (v závorce je uveden počet případu, kdy porušení příslušného ustanovení bylo důvodem k uložení pokuty):

• § 11 odst. 1 písm. d) zákona o potravinách (935)
• § 11 odst. 2 písm. a) zákona o potravinách (800)  
• § 10 odst. 1 písm. c) zákona o potravinách (748)
• § 10 odst. 1 písm. a)  zákona o potravinách (667)
• §   6 zákona o potravinách (603)  
• § 10 odst. 1 písm. b) zákona o potravinách (554)  
• §   8  zákona o potravinách (544)  
• § 11 odst. 1 písm. c) zákona o potravinách (507)
• § 11 odst. 2 písm. c) zákona o potravinách (333)  
• § 11 písm.i) bod 2. zákona o vinohradnictví a vinařství (196)
• § 11 písm. i) bod 4 zákona o vinohradnictví a vinařství (131)

Jestliže bylo u kontrolované osoby zjištěno současně porušení více ustanovení právního předpisu, byla pokuta ukládána souhrnně za všechny zjištěné nedostatky. Počet uložených pokut je tedy nižší, než kolik bylo zjištěno porušených ustanovení právních předpisů. 

Zákaz

Jinou formou sankcí jsou zákazy uvádění potravin do oběhu. V roce 2002 bylo uloženo celkem 17 248 zákazů na potraviny a tabákové výrobky v celkové hodnotě 54 247 446,- Kč. Z toho podíl z výroby činil  8 796 940,- Kč, podíl z obchodní sítě 45 450 506,- Kč.

4. Laboratorní činnost

Česká zemědělská a potravinářská inspekce prováděla v roce 2002 fyzikálně chemické, mikrobiologické a smyslové rozbory potravin převážně ve vlastních laboratořích. Z požadavků normy ČSN EN 45001 na požadavky normy ČSN EN ISO/IEC 17025 byly v průběhu roku reakreditovány čtyři ze sedmi laboratoří inspekce (laboratoře v Praze, Brně, Hradci Králové a Olomouci).

V druhé polovině roku 2002 přijalo vedení ČZPI strategické rozhodnutí redukovat  stávající počet sedmi laboratoří na čtyři s tím, že dosavadní sortiment rozborů zůstane zachován a počty rozborů budou racionalizovány s ohledem na možný výskyt pozitivních záchytů v potravinách.

V posledním čtvrtletí roku 2002 pracovaly inspektoráty na převodu metod a přístrojového vybavení z utlumovaných  laboratoří v Hradci Králové (fyzikálně-chemické metody) a Olomouci (fyzikálně-chemické metody a mikrobiologie) do čtyř laboratoří, které budou v následujících letech pokrývat potřeby rozborů potravin. Inspektoráty rovněž řešily způsob odběru a svoz vzorků potravin z jednotlivých oblastí republiky s ohledem na kapacity těchto čtyř laboratoří a eliminování možnosti degradace vzorků během přepravy.

Od roku 1993 ČZPI pravidelně pořádá mezilaboratorní porovnávací zkoušky (systém MTZL), které jsou zařazeny do Národního systému porovnávacích zkoušek. Organizace a vyhodnocování MTZL probíhá ve spolupráci s Českým institutem pro akreditaci, o.p.s. V roce 2002 se uskutečnila následující kola porovnávacích testů: 

• Stanovení aditivních látek ve víně (kys. sorbová, citrónová a oxid siřičitý)
• Stanovení syntetických a přírodních barviv v nápojovém koncentrátu
• Stanovení jódu a některých minerálních látek ve zvláštní výživě
• Stanovení těžkých kovů a vybraných anorganických prvků v masové konzervě
• Stanovení organofosforových a chlorovaných pesticidů
• Stanovení vybraných mikroorganismů
• Klasické metody zkoušení vína (alkohol, cukr, bezcukerný extrakt a těkavé kyseliny)
• Stanovení tuků, bílkovin, vlhkosti, popela v masové konzervě  

Laboratoře ČZPI se pravidelně zúčastňují mezinárodních porovnávacích zkoušek - testování způsobilosti chemických a mikrobiologických laboratoří tak, jak je vyžadováno ČSN EN ISO/IEC 17025 a všemi evropskými Národními akreditačními orgány, u nás ČIA Praha (viz MPA 10-01-01).

Tabulka 4.1: Účast laboratoří ČZPI v zahraničních mezilaboratorních testech v roce 2002:

5. Certifikační činnost

Certifikace ovoce a zeleniny

Inspektoři ČZPI prováděli certifikaci čerstvého ovoce, zeleniny a hub. Nařízením Evropské komise (EC) No 902/2002 ze dne 30. května 2002 byla ČZPI uznána oficiálním českým certifikačním úřadem pro vývoz čerstvého ovoce a zeleniny do zemí Evropské unie. Toto nařízení nabylo účinnosti 20. června 2002. Smyslem certifikace je umožnit tuzemským producentům širší uplatnění na zahraničních trzích. Pravidla certifikace se týkají také reexportu.

Na čerstvou zeleninu a ovoce vydala ČZPI v roce 2002 celkem 217 certifikátů (celkem na 2 750 288 kg certifikovaného zboží).

Certifikace vína

ČZPI byla roku 1992 pověřena Výborem pro víno při Komisi EU vydávat certifikáty  pro export révového vína vyváženého z ČR do zemí EU. Mezinárodní certifikáty byly vydávány na základě výsledků příslušných analýz provedených akreditovanou laboratoří ČZPI. V roce 2002 vydala ČZPI celkem 317 certifikátů pro vývoz vína do Slovenské republiky, Německa, Finska, Chorvatska, Švédska, Japonska, Holandska a Belgie (celkem na 742 317 litrů vína).

Certifikace v ruském systému GOST R

V průběhu roku 2002 ČZPI prováděla certifikaci potravin v systému GOST R. Pro činnost v uvedeném systému byla ČZPI akreditována orgány Ruské federace (Gosstandart, Goskomsanepidnadzor). V r. 2002 bylo vystaveno celkem 70 závěrečných protokolů jako podklad pro vydání certifikátů v systému GOST R (Certifikáty vydává Certifikační centrum Informačně-certifikačního střediska Gosstandartu Ruské federace v Praze).

Certifikace ostatní

Inspekce zajišťovala certifikaci potravin v neregulované sféře na základě žádosti výrobců. Certifikáty byly vystavovány převážně pro export, proto i rozsah zkoušek se stanovuje zpravidla v souladu s požadavky zahraničního odběratele. V rámci nepovinné certifikace bylo v r. 2002 vystaveno celkem 74 certifikátů.

6. Informační a komunikační systém

Rok 2002 byl přelomovým rokem pro vnitřní informační systém ČZPI. Byly provedeny zásadní kroky pro realizaci nové informační strategie, podle níž bude těžiště práce inspektorů ještě více přeneseno do terénu tak, že budou pořizovat data do informačního systému on-line přímo v místě kontroly přes webové rozhraní a přenášet je pomocí GSM technologie na centrální datový server. Uživatelé budou přistupovat k systému podle diferencovaných práv.

Na základě analýzy informačního systému provedené koncem roku 2001 zahájila v březnu 2002 dodavatelská firma programátorské práce na novém odborném informačním systému Kontrolní a laboratorní činnost (IS KLC). Požadavky na systém byly skupinou konzultantů ČZPI průběžně upřesňovány tak, aby aplikace byla připravena pro vkládání dat na začátku roku 2003. Systém je vytvořen jako centrální intranetová aplikace v databázovém prostředí Sybase pomocí technologie Java Server Pages, používá aplikační intranetový server BEA WebLogic a výstupní sestavy jsou vytvářeny pomocí aplikace Crystal Reports. IS KLC je atestován na standardy UVIS pro stávající datové prvky na komunikačním rozhraní. Nový informační systém v sobě zahrne moduly dosavadního informačního systému „Kontrolní činnost“, „Laboratorní činnost“, „Stížnosti“ a „Ekonom“. V návaznosti na zavedení nového IS bylo provedeno základní školení uživatelů a správy systému.

V roce 2002 ČZPI zásadním způsobem investovala i do technické základny IS, zejména do techniky pro mobilní komunikaci (notebooky, mobilní telefony umožňující datový přenos). Rovněž byly posíleny přístupové rychlosti k internetu na většině pracovišť ČZPI.

Na základě úkolů, vyplývajících z usnesení vlády č. 624/2001 „Pravidla, zásady a způsob zabezpečování kontroly užívání počítačových programů„ byla provedena kontrola legálního používání software v celém úřadu a vydán příslušný vnitřní předpis upravující tuto problematiku.

Ve větší míře než dosud je využíváno služeb podnikového intranetu, který je postupně naplňován dokumenty. Jsou zde např. průběžně uveřejňována rozhodnutí ve správních řízeních, vnitřní předpisy ČZPI, zprávy z ústředně řízených akcí, plánovaných kontrol cizorodých látek a aktuální hlášení o zdravotně závadných potravinách.

Kromě nového odborného informačního systému Kontrolní činnost a laboratorní činnost byl v roce 2002 implementován i nový personální a mzdový systém, jehož provoz je plánován od začátku roku 2003.

Využívání informačního systému ČZPI, vnitropodnikového Intranetu a Internetu podstatně zvyšuje nejen informační podporou inspektorů v terénu, ale i managementu v plánovacích a rozhodovacích procesech a v konečném důsledku zefektivní činnost ČZPI na poli zajištění bezpečnosti potravin a ochrany spotřebitele.

7. Vzdělávání zaměstnanců

Příprava zaměstnanců ČZPI probíhá v souladu s usnesením vlády ČR č. 1028/2001 schvalujícím Pravidla, kterými se stanoví způsob přípravy zaměstnanců ve správních úřadech a v Úřadu vlády. Zaměstnanci se účastní povinných programů vzdělávání, které pro zaměstnance státní správy organizuje Institut státní správy a dále vzdělávacích akcí, realizovaných interními a externími lektory, které pro své zaměstnance připravuje inspekce.

Školení zaměstnanců ČZPI jsou realizována na základě plánu vzdělávání. Plán, jenž zahrnuje odborné vzdělávání, vzdělávání v manažerských dovednostech a jazykové vzdělávání, vypracovává ústřední inspektorát podle požadavků jednotlivých odborů ústředního inspektorátu a nižších organizačních složek (inspektorátů).

Na úrovni ústředního inspektorátu jsou organizovány semináře, přednášky a stáže, které odpovídají společným potřebám pracovníků inspektorátů a dále semináře, stáže a jazykové kurzy financované ze vzdělávacích programů EU, nebo zajišťované ve spolupráci se zahraničními kontrolními orgány. Na úrovni inspektorátů jsou organizována regionální školení, které si inspektoráty zajišťují samy na základě svých potřeb. Ústřední inspektorát vede evidenci obou typů těchto školení.

Velký důraz je kladen na odborné vzdělávání zaměstnanců kontrolní sféry. ČZPI jako významná součást institucí, zabezpečujících koordinaci bezpečnosti potravin v České republice, si je vědoma významu této oblasti, a proto ji věnuje významnou pozornost i při vzdělávání svých zaměstnanců. Odborné semináře v roce 2002 především souvisely se zdravotní nezávadností potravin, jakostí, systémem kritických bodů ve výrobě (HACCP) a legislativou.

Vzhledem k tomu, že inspektoři vytvářejí svým vystupováním během kontroly obraz úřadu, věnuje inspekce pozornost také zvyšování jejich profesionality nejenom v odborné rovině, ale i v oblasti komunikačních dovedností. Proto byl v roce 2002 zahájen dlouhodobý projekt zaměřený na komunikaci. Jeho cílem je napomoci inspektorům lépe se orientovat v chování různých osobností, se kterými přijdou při kontrolní činnosti do styku, naučit je efektivnímu jednání, a tak posílit jejich profesionalitu při jednání s kontrolovanými osobami.

Inspekce se v roce 2002 zaměřila také na zlepšení jazykové vybavenosti svých zaměstnanců. Dle vnitřní směrnice, která vychází z usnesení vlády č. 410/2000 jsou všichni vedoucí zaměstnanci ústředního inspektorátu a dále vybraný okruh zaměstnanců jak ústředního tak regionálních inspektorátů povinni složit do konce roku 2005 jazykovou zkouškou. Proto i v dalších letech bude v rámci programu vzdělávání věnována jazykovým kurzům věnována priorita.

8. Činnost v oblasti legislativy

Legislativní práce ČZPI byly i v tomto roce velice obsáhlé a nutno konstatovat, že činnost v oblasti legislativy rok od roku významně narůstá.

Zákon o Státní zemědělské a potravinářské inspekci

Počátkem roku byly legislativní práce inspekce zaměřeny především na dokončení nového zákona o Státní zemědělské a potravinářské inspekci, která nastupuje na místo České zemědělské a potravinářské inspekce. Zákon byl vyhlášen ve Sbírce zákonů jako zákon č. 146/2002 Sb. a reaguje na změny vyplývají z nových požadavků na kontrolu potravin v rámci České republiky a nutnost harmonizace této kontroly s právem ES. Zákon je plně harmonizován s právem ES.

V této souvislosti je třeba zdůraznit zejména skutečnost, že tento zákon zakotvil povinnost, aby laboratoře, které provádějí rozbory vzorků pro účely kontroly, splňovaly podmínky pro provoz laboratoří stanovené v ČSN EN ISO/IEC 17025. Původně bylo zamýšleno, že prováděcí vyhláška k tomuto zákonu stanoví pro tyto laboratoře také požadavky na správnou laboratorní praxi, ale posléze bylo od tohoto záměru Ministerstvem zemědělství upuštěno.

Zákon č. 146/2002 Sb. přinesl i změnu zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o potravinách). Například podnikatel, který uvádí do oběhu nebo vyváží čerstvé ovoce, čerstvou zeleninu nebo konzumní brambory, je povinen oznámit tuto skutečnost příslušnému inspektorátu SZPI (ČZPI), a to nejpozději v den zahájení uvádění do oběhu nebo v den vývozu.

Zákon č. 146/2002 Sb. však přináší ještě jednou významnou změnu, která se zásadně týká kontrolovaných osob. Zatímco podle dosavadní právní úpravy musela ČZPI uložit pokutu vždy, když bylo zjištěno a prokázáno porušení povinnosti stanovené zákonem, podle právní úpravy platné od 1. 1. 2003 tomu bude jinak. Když bude například zjištěno porušení povinnosti stanovené zákonem o potravinách, může inspektorát od uložení pokuty upustit. Musí však být splněny současně tyto podmínky: došlo k nápravě protiprávního jednání v souladu s uloženým opatřením nebo bezprostředně poté, co bylo takové jednání zjištěno, nejednalo se o potravinu jinou než zdravotně nezávadnou nebo se nejednalo o klamání spotřebitele spočívající v porušování práv duševního vlastnictví (např. padělky).

Prováděcí vyhlášky

ČZPI se velmi aktivně podílela i na dalších legislativních pracích. Nutno zmínit zejména zpracování návrhu prováděcí vyhlášky k zákonu o potravinách o metodách zkoušení a způsobu odběru vzorků za účelem zjišťování jakosti a zdravotní nezávadnosti nebo návrh prováděcí vyhlášky k zákonu o SZPI, kterou se stanoví sazebník náhrad za rozbory prováděné laboratořemi inspekce pro účely kontroly.

Připomínky a stanoviska

Dalším okruhem činností v oblasti legislativního dění je vypracovávání připomínek a stanovisek k nejrůznějším právním předpisům v rámci vnitřního a vnějšího připomínkového řízení. Jednalo se např. o prováděcí vyhlášku k zákonu č. 452/2001 Sb., o ochraně původu označení, k zákonu č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, k zákonu č. 477/2001 Sb., o obalech, zákon o správních poplatcích, o novelu veterinárního zákona a o novelu zákona o obecné bezpečnosti výrobků.

ČZPI zpracovávala také stanoviska k dalším důležitým písemným materiálům, z nichž nejzávažnější jsou např. materiály týkající se založení a činnosti Koordinační skupiny bezpečnosti potravin nebo zprávy o řešení problematiky překážek volného obchodu zboží.

Technické normalizační komise

Zaměstnanci ČZPI se dále aktivně účastnili práce v technických normalizačních komisích (dále jen „TNK“), zřízených při Českém normalizačním institutu (TNK č. 116 Potraviny a TNK č. 6 Řízení jakosti). ČZPI je rovněž pravidelným účastníkem připomínkového řízení k návrhům českých technických norem, které jsou nově tvořeny a zaváděny v ČR. V roce 2002 ČZPI připomínkovala celkem 102 norem, z toho se 76 týkalo metod zkoušení a 26 norem bylo předmětových

9. Spolupráce s ostatními úřady a institucemi

Česká zemědělská a potravinářská inspekce při své činnosti spolupracuje s celou řadou dalších úřadů a institucí.

Od Generálního ředitelství cel obdržela ČZPI množství konkrétních informací o dovozech potravin ze zahraničí, které pak využila pro plánování kontroly. Jednalo se např. o data o dovozech vína nebo o dovozech potravin, které bylo potřeba prověřit v souvislosti se zahraničními potravinovými krizemi.

V oblasti kontroly vína spolupracovala ČZPI s Ústředním kontrolním a zkušebním ústavem zemědělským, který je orgánem dozoru pro vinohradnictví (školení inspektorů ČZPI, informace o nově uznaných odrůdách vín, poskytování dalších informací potřebných pro kontrolu).

V rámci kontroly potravin pro zvláštní výživu se v roce 2002 prohloubila spolupráce ČZPI se Státním zdravotním ústavem a Státním ústavem pro kontrolu léčiv.

Při kontrole saponátových a mydlářských výrobků spolupracovala ČZPI s Úřadem průmyslového vlastnictví např. při ověřování ochranných známek výrobků, s Policií ČR při posouzení, zda nedošlo k naplnění trestného činu, např. nejednalo?li se o padělek kontrolovaného výrobku.

Na žádost Meziresortní komise pro řešení jodového deficitu v ČR při Státním zdravotním ústavu uskutečnila ČZPI v I. polovině roku 2002 monitoring zaměřený na získání informací o aktuální situaci z hlediska používání jedlé soli s jódem u výrobců pekařských výrobků. Výsledky šetření jsou využívány jako jeden z podkladů pro řešení jodového deficitu v ČR.

Pravidelná spolupráce s ostatními státními institucemi (orgány ochrany veřejného zdraví, Českou obchodní inspekcí, Státní veterinární správou, Policií ČR) je zejména při předávání podnětů ke kontrole podle kompetencí příslušného orgánu.

10.1 Mezinárodní spolupráce

Evropská integrace

V roce 2002 došlo k významné změně v evropském potravinovém právu, která ovlivnila i aktivity ČZPI. Bylo jí vydání nového nařízení 178/2002 o evropském potravinovém právu a o zřízení Evropského úřadu pro bezpečnost potravin. Toto nařízení nejen vymezuje rámec předpisů v oblasti bezpečnosti potravin, ale – jak už z názvu vyplývá – zřizuje i Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví pravidla pro fungování systému rychlé výstrahy pro potraviny a krmiva (RASFF) v Evropské unii. Vzhledem k tomu, že ČZPI byla určena jako národní kontaktní místo pro tento systém, usilovala o dokončení zabezpečení technického vybavení a o co nejlepší hodnocení ze strany odborníků z Evropské komise, kteří ČR navštívili v červnu loňského roku v rámci tzv. Peer Review (hloubkové kontroly). O praktických otázkách účasti v systému RASFF diskutovali zástupci ČZPI s některými odborníky DG SANCO v Bruselu osobně.

Podobné kontroly týkající se činnosti ČZPI proběhly v polovině roku také v oblasti čerstvého ovoce a zeleniny a GMO. Neméně významnou byla druhá mise FVO v ČR pro oblast pesticidů, kontaminantů a hygieny potravin, jejímž cílem bylo posoudit schopnost kontrolních úřadů prakticky splnit požadavky dané legislativou. Tyto podrobné a věcné rozhovory byly ukončeny setkáním představitelů kontrolních úřadů v oblasti bezpečnosti potravin v ČR se zástupci Evropské komise v Praze koncem listopadu. Bylo konstatováno, že končí období příprav a začíná nová etapa založená na spolupráci a partnerství.

V souvislosti s množstvím legislativních změn v oblasti bezpečnosti potravin souvisejících s novou koncepcí politiky Evropské komise nastíněnou v Bílé knize o bezpečnosti potravin z roku 2000 začala ČZPI s pravidelným a podrobným monitoringem právních předpisů ES, a to jak vydaných, tak těch, které jsou teprve ve fázi schvalování. Na podnikovém intranetu mohou zaměstnanci ČZPI najít všechny nové i starší předpisy rozčleněné do přehledných tematických oddílů. Vzhledem k tomu, že ne všechny právní předpisy EU jsou harmonizovány, byla Ministerstvem průmyslu a obchodu zřízena pracovní skupina, jejímž úkolem je sledovat tzv. neharmonizovanou sféru předpisů a zajišťovat její slučitelnost se základními principy fungování EU. Odborníci ČZPI se zasedání této pracovní skupiny pravidelně účastní a aktivně na nich vystupují.

Na základě žádosti ČZPI a po podrobném přezkoumání kontrolních postupů ČZPI ze strany EU vydala Evropská komise nařízení 908/2002, které ČZPI opravňuje k vydávání certifikátů na vývoz čerstvého ovoce a zeleniny do EU. I tato oblast byla předmětem diskusí zástupců ČZPI s odborníky z Evropské komise – DG Agriculture v Bruselu.

Mezinárodní organizace

Rovněž v roce 2002 se zaměstnanci ČZPI zúčastnili zasedání některých mezinárodních organizací: jako pozorovatelé např. zasedání Výboru pro označování FAO/WHO Komise Codexu Alimentarius v kanadském Halifaxu a jako plnoprávní členové jednání Výboru pro metody zkoušení a vzorkování v Budapešti a Výboru pro inspekci dovozu a vývozu potravin a systémy certifikace, který pravidelně zasedá v Austrálii. Stejně tak zástupci ČZPI aktivně vystupovali na zasedáních FLEPu, která se konala v roce 2002 dokonce dvě – 18. zasedání v Irsku a 19. zasedání v Rakousku. ČZPI se na 18. zasedání FLEPu přihlásila k práci v nové pracovní skupině „Národní kontrolní úřady“, na 19. zasedání spolu s dánskými kolegy iniciovala vznik nové pracovní skupiny.

Odborníci ČZPI se rovněž aktivně účastnili zasedání Českého výboru pro spolupráci s FAO, začali pravidelně sledovat závazky vyplývající z uzavřených WTO dohod a spolupracovat při sledování SPS notifikací týkajících se bezpečnosti potravin.

Konference a semináře

Zástupci ČZPI se zúčastnili různých mezinárodních seminářů a kurzů. K těm nejvýznamnějším patří seminář „Food Safety First“, který se konal v Nizozemí a byl hrazen nizozemskou vládou. Inspekce se jej zúčastnila již třetím rokem. Jeho hlavním cílem bylo seznámit účastníky s principy kontroly potravin v Nizozemí a se systémem potravinového práva EU. Nizozemská vláda rovněž hradila kurz „Chain Management and Agricultural Development“, který byl zaměřen na představení principů efektivního zajištění zdravotní nezávadnosti potravin od jejich výroby a zpracování, přes kontrolu až po obchod. I tohoto kurzu se ČZPI účastnila již druhým rokem. Inspekce začala využívat i nabídky kurzů Evropského institutu státní správy v Maastrichtu. Její zástupci se zúčastnili hned několika kurzů pořádaných touto institucí. Tři zaměstnanci ČZPI rovněž uspěli při žádosti o desetidenní výukový program v oblasti bezpečnosti potravin ve Spojených státech, který organizovala a hradila Cochranova nadace.

Konference, jichž se zástupci inspekce účastní, jsou nejen příležitostí k výměně informací a odborných zkušeností, ale také k navázání neformálních kontaktů s představiteli jiných kontrolních organizací, výzkumných ústavů, Evropské komise či jiných institucí. V roce 2002 to byly např. konference WHO/FAO o bezpečnosti a kvalitě potravin v Budapešti, konference o bezpečnosti potravin v Ženevě, v nizozemském Noordwijku nebo v Paříži.

10.2. Projekty EU

Projekt Phare

Česká zemědělská a potravinářská inspekce v roce 2002 pokračovala v přípravě projektu Phare CZ 020502, který by měl jednak napomoci zvýšení efektivity činnosti úřadu, jednak vytvořit databázovou základnu pro komunikaci mezi všemi správními úřady, které se podílejí na kontrole potravin v ČR. Projekt počítá nejen s dalším rozvojem úřadu formou konání různých seminářů a workshopů a formou konzultací s tzv. předvstupní poradcem, ale také s vybudováním informačního systému, který by propojoval všechny dané úřady a který by byl připraven na propojení s Rapid Alert Systémem provozovaným Evropskou komisí.

Na jaře 2002 členské státy EU projekt schválily a potvrdily tak rozhodnutí Evropské komise projekt financovat ve výši 2,4 milionů EUR, přičemž dalších 0,15 milionů EUR bude hradit Česká republika jako svůj podíl na financování investic. V dubnu 2002 se konalo výběrové řízení na dodavatele twinningové části projektu, v němž zvítězila řecká společnost NAGREF (National Agricultural Research Foundation) – výzkumná příspěvková instituce řeckého Ministerstva zemědělství. V průběhu léta a podzimu odborníci z ČZPI i NAGREF pracovali na přípravě twinnigové smlouvy, na jejímž základě všechny aktivity budou probíhat. Její poslední verze byla Delegaci Evropské komise v ČR zaslána na sklonku roku 2002. Realizace projektu by měla začít počátkem roku 2003 a skončit na jaře 2004.

QUID Thematic Network

ČZPI je jedním z hlavních účastníků mezinárodního projektu financovaného a realizovaného Evropskou komisí pod názvem QUID Thematic Network. Hlavním cílem projektu je vytvořit evropskou síť laboratoří, které uplatňují evropskou směrnici o označování a prezentaci výrobků v praxi. Stejně jako v roce 2001 i v roce 2002 se odborníci ČZPI zúčastnili zasedání a podíleli se na činnosti v rámci tohoto projektu

11. Komunikace s veřejností

Základní úkoly

Základním principem komunikace České zemědělské a potravinářské inspekce s veřejností je otevřenost, pravdivost a včasnost. Cílem tohoto přístupu je především seriozně informovat spotřebitele i podnikatele, ať už přímo nebo prostřednictvím médií jak o vlastní činnosti úřadu, tak – a to především – o jejich výsledcích.

S účinností zákona č.106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, byla postupně zpracována koncepce komunikace s veřejností, jejímž výsledkem je rostoucí zájem o informace z oblasti bezpečnosti potravin na českém trhu a tím i významně lepší „vzdělanost“ spotřebitelů i podnikatelů v tomto oboru.

Problematice komunikace s veřejností věnuje ČZPI značnou pozornost. V březnu roku 2002 vzniklo samostatné pracoviště pro vztahy s veřejností (referát pro vztahy s veřejností, dále RVV), které má v současné době tři pracovníky.

Mimo hlavní úkol, jimž je naplňování znění zákona č.106/1999 Sb., plní RVV také úkoly prezentace SZPI na veřejnosti (tzv. Public Relations). Z praxe vyplývá, že prezentace činnosti úřadu, jeho základních úkolů, mezinárodní spolupráce i výsledků jeho činnosti je mimořádně významná i z hlediska lepší informovanosti veřejnosti o ČZPI obecně. V průběhu roku 2002 se podařilo prosadit také jednotný Corporate Identity úřadu: od webových stánek, přes jednotné vizitky všech zaměstnanců, personální a služební průkazy až po prezentační materiály včetně prezentačního filmu o ČZPI.

Webové stránky

Významným nástrojem komunikace jsou webové stránky ČZPI. V průběhu roku 2002 byly kompletně modernizovány, byl vytvořen zcela nový grafický design, byla změněna a rozšířena jejich obsahová náplň a byl rovněž změněn jejich funkční princip. Nové stránky jsou postaveny na základě publikačního systému, který poskytuje uživatelům i správcům maximální pohodlí. Mají moderní, jednoduše strukturovaný a přitom informačně vysoce hodnotný obsah a příjemnou grafiku. Publikační systém je koncipován jako webová aplikace, platformou pro jeho fungování je webový prohlížeč. Administrační část systému pracuje pod Microsoft Internet Explorer 5.0 a vyšším. Celý publikační systém je rozdělen do dvou samostatných, ale velmi úzce provázaných částí. Součástí je vyhledávač, který usnadňuje dohledávání podle klíčových slov, autorů atp. Podle reakcí uživatelů patří stránky ČZPI mezi nejlépe hodnocené v rámci srovnatelných webových stránek úřadů.

Webové stránky ČZPI jsou hojně navštěvované, protože užitečné informace zde mohou čerpat nejen spotřebitelé a novináři, ale také podnikatelé. Stránky mají pochopitelně také anglickou mutaci.

Tabulka 11.1. - Počty přístupů na webové stránky v jednotlivých měsících

Tabulka 11.2. - Nejčtenější články roku 2002

Konzultace studentů vysokých škol

 Česká zemědělská a potravinářská inspekce se stala v roce 2002 také vyhledávaným správním úřadem při konzultacích a exkurzích studentů vysokých škol zejména ekonomického zaměření, např. Fakulty ekonomicko-správní Masarykovy univerzity v Brně, Mendlovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně nebo Vysoké školy ekonomické v Praze. 

Shrnutí

V roce 2002 vydal RVV celkem 58 tiskových zpráv, z nichž 8 se týkalo operativních informací v souvislosti s katastrofálními povodněmi v Čechách, další pak výsledků kontrol a jiných aktuálních informací. Byly zorganizovány 2 tiskové konference – k bezpečnosti potravin a k výsledkům kontroly čerstvého ovoce a zeleniny v obchodní síti. Inspekce se aktivně účastnila Mezinárodního gastronomického veletrhu Salima 2002 v Brně, kde na dvou místech (ve vlastním informačním stánku a ve stánku Ministerstva zemědělství ČR) pracovníci inspekce poskytovali informace návštěvníkům.

RVV odpověděl v průběhu roku na 1008 dotazů veřejnosti, z nichž 354 pocházelo z různých médií. Bylo vydáno 1230 článků, zpráv a reportáží v tisku, rozhlasu a televizi. Od října 2002 ČZPI spolupracuje s Českou televizí na pořadu Sama doma a s MF Dnes, kde se odborně podílí na přípravě spotřebitelských rubrik, týkajících se potravin. Odborníci inspekce přispívají i do dalších spotřebitelských „okének“  různých sdělovacích prostředků.

Informace poskytované podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím:

• počet vyřízených žádostí o informace - 1008
• počet podaných odvolání proti rozhodnut - 0
• opis podstatných částí každého rozsudku soudu - 0
• výsledky řízení o sankcích za nedodržování tohoto zákona bez uvádění osobních údajů - 0
• další informace vztahující se k uplatňování tohoto zákona - 0  

Graf 11.1.1 - Počty unikátních přístupů v jednotlivých měsících

Graf 11.1.2 - Počet všech přístupů

Graf 11.1.3 - Počet všech přístupů v roce 2002

12. Závěr

Rok 2002 byl pro Českou zemědělskou a potravinářskou inspekci velmi významný, a to především proto, že byl zpracován, předložen a schválen nový zákon č. 146/2002 Sb. o Státní zemědělské a potravinářské inspekci, který je plně harmonizován s právními předpisy Evropské unie.

Hlavní prioritou kontrolní činnosti ČZPI byla – stejně jako v předchozím roce – kontrola zdravotní nezávadnosti potravin, tedy průběžné sledování dodržování mikrobiologických požadavků na potraviny a požadavků na dodržování požadavků na obsah cizorodých látek v potravinách. ČZPI se zabývala také kontrolou potravin klamavě označených („falšovaných“) a dodržování ostatních závazných požadavků, stanovených pro uvádění potravin a tabákových výrobků do oběhu.

V průběhu roku 2002 bylo provedeno celkem 22 794 jednotlivých kontrol, z toho 11 593 v maloobchodní síti, 8 923 ve výrobě, 2 179 ve velkoskladech a 99 v ostatních místech.

V roce 2002 uložila inspekce ve správním řízení celkem 2 702 pokut za porušení povinností stanovených právními předpisy, a to v celkové výši 28 979 100 Kč. Při stanovení její výše se přihlíželo zejména k závažnosti, způsobu, době trvání a následkům protiprávního konání.

Na nevyhovující potraviny a tabákové výrobky v celkové hodnotě 54 247 446 Kč bylo uloženo 17 248 zákazů uvádění do oběhu. Podíl z výroby činil 8 796 940 Kč, z obchodní sítě 45 450 506 Kč.

Také v průběhu roku 2002 úspěšně pokračovala činnost v oblasti mezinárodních aktivit. ČZPI se aktivně podílela na jednání významných mezinárodních institucí a organizací a účastnila se řady odborných seminářů a konferencí. Inspekce rovněž pokračovala v komunikaci s Evropskou komisí, zejména při přípravě projektu Phare a při pokračující harmonizaci potravinového práva ČR a Evropské unie.

Během roku 2002 byly zahájeny práce na projektu Phare, který se bude týkat jednak propojení dozorových a dalších orgánů ČR do komplexního informačního systému pro bezpečnost potravin, jednak zavedení systému managementu jakosti podle normy ISO 9001:2000, jehož certifikace by měla proběhnout v následujícím roce.

V roce 2002 byly dokončeny práce na informačním systému ČZPI, který sjednotí a zcela propojí zejména veškerou kontrolní a laboratorní činnost inspekce, a to od práce inspektorů v terénu až po konečné vyhodnocení a vyřešení jejích výsledků.

Inspekce zintenzívnila v průběhu roku svou činnost také v oblasti komunikace s veřejností. V polovině roku 2002 byly uvedeny do provozu nové modernizované webové stránky ČZPI, personálně bylo posíleno pracoviště pro vztahy s veřejností a inspekce začala pracovat také na tzv. Corporation Identity.

13. Zkratky a vysvětlivky

• Aw - označení aktivity vody
• CPM - celkový počet mikroorganismů
• B. cereus - Bacillus cereus
• bakt. mléč. kv. - bakterie mléčného kvašení
• BEA Weblogic - aplikační intranetový server
• BSE - bovinní spongiformní encefalopatie („nemoc šílených krav“)
• Codex Alimentarius Commission - Mezinárodní komise pro koordinaci norem a směrnic pro výrobu, obchod a kontrolu potravin
• ČIA- Český institut pro akreditaci, o.p.s.
• ČR - Česká republika
• ČSN - Česká technická norma , dle Zákona č.22/1997, § 4
• ČSN EN - Česká státní norma, respektující Evropskou normu
• ČZPI - Česká zemědělská a potravinářská inspekce
• DG Agriculture - Agriculture Directorate – General (Generální ředitelství pro zemědělství)
• DG SANCO - Health and Consumer Protection Directorate – General (Generální ředitelství pro zdraví a ochranu spotřebitele)
• DNA - deoxyribonucleic acid (deoxyribonukleová kyselina)
• DON - deoxinivalenol (mykotoxin)
• E. coli - Escherichia coli
• EC - European Commission (Evropská komise)
• EN - Evropská norma
• ES - Evropské společenství
• EU - European Union (Evropská unie)
• FAO - Food and Agriculture Organization of UN (Organizace OSN pro výživu a zemědělství)
• FAPAS - The Food Analysis Performance Assesment Scheme (Mezinárodní testování způsobilosti laboratoří – chemické analýzy)
• FEPAS - The Food Evalution Performance Assessment Schneme (Mezinárodní testování způsobilosti laboratoří – mikrobiologické analýzy)
• FLEP - Food Law Enforcement Practitioners (Sdružení zástupců evropských inspekčních orgánů, které uplatňují potravinářské zákony v praxi)
• FVO - Food Veterinary Office (Potravinářský a veterinární úřad)
• GMO - geneticky modifikovaný organismus
• GOSKOMSANEPIDNADZOR - státní výbor pro sanitární a epidemiologický dozor Ruské federace
• GOSSTANDART - Státní norma Ruska GOST R systém certifikace Ruska
• GSM - bezdrátová telefonní síť
• HACCP - systém kritických kontrolních bodů ve výrobě
• CHEK - List CHEK – Systém mezinárodních testů způsobilosti v rámci organizace IAEA (International Atomic Energy Agency) zaměřený na kontrolu potravin a krmiva pořádaných nizozemským inspektorátem pro ochranu zdraví (Inspectorate for Health Protection, Groningen, the Netherlands)
• IEC - International Electrotechnical Commission (Mezinárodní organizace pro normalizaci v elektrotechnice)
• IS KLC - Informační systém kontrolní a laboratorní činnost
• IS - Informační systém ISOInternational Organization for Standardization (Mezinárodní organizace pro normalizaci)
• K - Kancelář úřadu kolif.bak.koliformní bakterie MPA 10-01-01označení Metodického pokynu ČIA
• MTZL - mezinárodní testování způsobilosti laboratoří
• NAGREF - National Agricultural Research Foundation (výzkumná příspěvková instituce řeckého Ministerstva zemědělství – dodavatel twinningové části projektu Phare CZ 020502)
• OEP - Odbor ekonomický a personální
• OKLC - Odbor kontroly, laboratoří a certifikace
• OPEZ - Odbor právní, evropské integrace a zahraničních vztahů
• PCR - Polymerase Chain Reaction (polymerázová řetězová reakce)
• QUID - Quantitative Ingredient Declaration (uvádění množství složek potraviny) QUID Thematic Networkevropská síť laboratoří, které uplatňují směrnici 79/112/EHS o označení a uvádění množství jednotlivých složek v praxi
• RASFF - Rapid Allert System for Foodstuffs and Feed (systém rychlé výstrahy pro potraviny a krmiva v zemích EU)
• RR sója - Roundup ready sója (sója upravená genetickou modifikací, schválená pro uvádění do oběhu v České republice Ministerstvem životního prostředí a Ministerstvem zdravotnictví)
• RVV - Referát pro vztahy s veřejností
• S. aureus - Staphylococcus aureus
• Sb. - označení Sbírky zákonů České republiky
• SPS - Agreement on the Application of Sanitary and Phytosanitary Measures (Dohoda o aplikaci sanitárních a fytosanitárních opatření )
• SZPI - Státní zemědělská a potravinářská inspekce
• TNK - technické normalizační komise
• Usnesení vlády č. 1028/2001 - usnesení vlády, kterým se stanoví způsob přípravy zaměstnanců ve správních úřadech
• Usnesení vlády č. 410/2000 - usnesení vlády, kterým se stanoví systém jazykových zkoušek a systém prokazování jazykové kvalifikace vybraných zaměstnanců ve státní správě
• UVIS - Úřad pro veřejné informační systémy
• WHO - World Health Organization (Světová zdravotnická organizace)
• WTO - Word Trade Organization (Světová obchodní organizace) - mezinárodní organizace, která pomáhá tvořit pravidla mezinárodního obchodu