Vážení přátelé,
 
už několik let se Česká zemědělská a potravinářská inspekce, společně s ostatními úřady a institucemi, ubírá náročnou cestou, nazývanou "harmonizace české legislativy s právem Evropské unie". Harmonizujeme legislativu i vlastní kontrolní činnost s vidinou cíle donedávna poněkud vzdáleného a pro mnohé nepříliš konkrétního. Jeho obrysy se však začínají vyjasňovat a není pochyb o tom, že se blížíme do finiše zdlouhavé a náročné cesty, která vede k definitivnímu začlenění České republiky do struktur Evropské unie.

Harmonizace, která se možná za posledních několik let stala jakýmsi stále opakovaným klišé, nebyla a není samoúčelná. Pro inspekci nikdy neznamenala a neznamená pouhé "opisování" od jiných. ČZPI nehodlá dělat jen to, co již jinde dělají druzí, nechce pouze nekriticky přebírat zavedené postupy tam, kde si je sama vědoma kvalitní úrovně a dobře fungujícího systému. Harmonizace pro nás znamená sladění činností, plnohodnotné propojení vzájemně předávaných informací a partnerský vztah vůči ostatním kontrolním orgánům Evropy.

Dosud inspekce chránila zájmy deseti milionů českých spotřebitelů a poctivých podnikatelů. Nyní nastává doba, kdy tato ochrana nabývá nové dimenze, ČZPI se ve velmi blízké budoucnosti stane součástí systému, který musí ochránit několik set milionů občanů Evropy. Potraviny, které bude brzy ČZPI kontrolovat, již nebudou směřovat pouze k českému spotřebiteli. Nyní se dostanou na stůl kteréhokoli z obyvatel sjednocené Evropy. Inspekce tak se vší vážností a spolehlivostí převezme odpovídající díl zodpovědnosti, který jí bude příslušet. Zboží, které bude procházet přes "český dvůr", bude důvěryhodné i pro ostatní země, jež nebudou mít důvod obávat se českých potravin. Naopak, ani český spotřebitel, jehož důvěra v bezpečnost potravin na našem trhu, má rostoucí tendenci, nebude mít proč pochybovat.

Hodina "H" je na dohled. Česká zemědělská a potravinářská inspekce je připravena plynule se zapojit do celoevropského systému dohledu nad potravinami. Naše dosavadní zkušenosti a znalosti, plynoucí z otevřené a úzké spolupráce s řadou inspekčních orgánů jiných evropských zemí, nás naplňují jistotou, že kráčíme po správné cestě. Česká zemědělská a potravinářská inspekce je připravena - dokonce s určitou rezervou a náskokem, stát se plnohodnotným členem této významné evropské struktury. Zpráva o činnosti ČZPI za loňský rok, kterou nyní máte před sebou, je toho dokladem.

Ing. Jakub Šebesta
  ústřední ředitel

V Brně 1.2. 2002

Zaměření kontroly v roce 2001
Celkové přehledy výsledků kontroly
Výsledky kontroly mikrobiologických požadavků
Výsledky kontroly cizorodých látek
Kontrola označování a jakosti
Kontroly tématické a mimořádné
Kontrola výroby
Kontrola obchodu
Podněty
Sankce

ČZPI uskutečňuje kontrolu potravin tak, aby optimálním způsobem a s přihlédnutím k aktuálním podnětům zabezpečila prověřování povinností a požadavků právních předpisů, v jejichž rámci provádí dozor. Trvalou prioritou kontroly v roce 2001, podobně jako v předešlých letech, byly především zdravotní nezávadnost potravin, to znamená sledování mikrobiologických požadavků a požadavků na obsah cizorodých látek, a potraviny klamavě označené.

Kontrola, kterou ČZPI provádí, je kontrola cílená. Uskutečňuje se na základě aktuálních podnětů, jako jsou zjištění inspektorů v terénu, analýzy výsledků předchozích kontrol, oznámení jiných orgánů státní správy, sdělovacích prostředků a spotřebitelů atd. Taková kontrola je zaměřena na komodity a podnikatele, kde je možné nedostatky předpokládat. Uskutečňuje se neprodleně po obdržení podnětu a jejím bezprostředním cílem je co nejdříve dosáhnout odstranění závad. Mezi takové kontroly patřily v roce 2001 např. kontrola fenyklového čaje podezřelého z obsahu semen jedovatého durmanu obecného, kontrola potravin pro zvláštní výživu na bázi bylinných extraktů s nadlimitním obsahem těžkých kovů a některé jiné.

Jiným způsobem se uskutečňují kontroly preventivní. Většinou se plánují v delším časovém horizontu a jejich cílem je spíše monitorování, zjišťování současného stavu, snaha nedostatkům předcházet (v roce 2001 to byla např. velká část kontroly ve výrobě, plánovaná kontrola mikrobiologických požadavků atd.). Avšak i kontrola preventivní je ve své podstatě kontrolou cílenou.

Všechny výsledky kontrolní činnosti ČZPI je potřeba správně interpretovat. Údaje, které jsou v této zprávě uvedeny, nejsou a nemohou být ukazatelem obecné úrovně jakosti potravin nabízených spotřebiteli na trhu, podávají však informaci o aktuálních trendech v oblasti kontroly potravin, jak ji ČZPI uskutečňuje.

V průběhu roku 2001 uskutečnili inspektoři ČZPI celkem 22122 jednotlivých kontrol. Z uvedeného počtu bylo 12219 kontrol provedeno v maloobchodní síti, 8080 kontrol ve výrobě, 1704 kontrol ve velkoskladech a 119 na ostatních místech.

Ve sledovaném období bylo zjištěno 13698 nevyhovujících vzorků potravin a tabákových výrobků (8 301 nevyhovujících vzorků bylo tuzemského původu a 5 397 z dovozu).

Z pohledu místa kontroly byly počty nevyhovujících vzorků následující: v maloobchodě 11 409, ve výrobě 1 799, ve velkoobchodě 462 a v ostatních místech 28 nevyhovujících vzorků. Z hlediska druhu rozboru byly zjištěny následující počty nevyhovujících vzorků potravin a tabákových výrobků:

• kontrola mikrobiologických požadavků - 3 657
• kontrola cizorodých látek - 518
• kontrola označování - 5 984
• kontrola jakostních analytických požadavků - 1 368
• kontrola jakostních senzorických požadavků - 4 350

Pokud jde o jednotlivé komodity, byly nejvyšší počty nevyhovujících vzorků zjištěny v rámci oboru čerstvá zelenina (počet 3 196) a čerstvé ovoce (1 671). Dále následovaly lihoviny (835), cukrářské výrobky (831), výrobky studené kuchyně (818), pekařské výrobky (802), maso - masné výrobky (761), víno (704), brambory (583), drůbež - vejce (401), zpracované ovoce - zpracovaná zelenina (364) a mléčné výrobky (336).

Tyto relativně vysoké počty nevyhovujících vzorků u uvedených komodit nemusí ještě znamenat obecně vyšší podíl závad oproti ostatním komoditám. Na tyto potraviny byla z různých příčin soustředěna zvýšená pozornost: prodávají a nakupují se častěji a ve výrazně větším množství než jiné potraviny, může s nimi být za určitých okolností spojeno zvýšené riziko poškození zdravotní nezávadnosti a jakosti, v důsledku aktuálního vývoje ve výrobě a na trhu se uskutečnily cílené kontroly většího rozsahu atd

Mikrobiologické požadavky na potraviny stanovuje vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 294/97 Sb. v platném znění. Jako zdravotně závadné jsou z mikrobiologického hlediska hodnoceny potraviny tehdy, jestliže u nich byly překročeny nejvyšší mezní hodnoty počtu mikroorganismů, nejvyšší mezní hodnoty pro bakteriální toxiny a mykotoxiny, jestliže byly zjištěny mikroorganismy a mikrobiální metabolity působící onemocnění z potravin, pokud nebyly splněny podmínky obchodní sterility nebo byly zjištěny nežádoucí změny způsobené mikrobiální činností, popřípadě nežádoucí růst mikroorganismů.

Jako nevhodné k danému účelu, se sníženou užitnou hodnotou nebo omezenou trvanlivostí se hodnotí potraviny, jestliže u nich byly překročeny tolerované hodnoty, avšak nebyly překročeny nejvyšší mezní hodnoty mikroorganismů (tyto potraviny nejsou nebezpečné pro zdraví člověka).  

Většina mikrobiologických rozborů probíhá v laboratořích, ale některá hodnocení je možné provádět přímo na místě kontroly v prodejnách, ve skladech apod. Jde např. o ověření toho, zda potraviny nevykazují nežádoucí změny způsobené mikrobiální činností, popřípadě nežádoucí růst mikroorganismů (plísně viditelné prostým okem, hniloba).

Kontrola mikrobiologických požadavků je zaměřována na jednotlivé druhy potravin podle aktuálního období roku. Problematické skupiny potravin, jako jsou výrobky studené kuchyně a cukrářské výrobky, se odebírají po celý rok, avšak nejvíce v letních měsících.

Výsledky kontroly na místě i v laboratořích.

V roce 2001 bylo při mikrobiologických rozborech na místě i v laboratořích zjištěno celkem 3 657 nevyhovujících vzorků; nejvíce z nich v rámci komodity čerstvá zelenina (počet 1 044), dále cukrářské výrobky (723), studená kuchyně (673), čerstvé ovoce (664) a maso - masné výrobky (177).

Výsledky kontroly v laboratořích

Výsledky mikrobiologických analýz potvrzují obecně platnou skutečnost, že letní teploty mají vliv na kazivost potravin. Nejčastější příčinou porušení mikrobiologických požadavků v potravinách byly koliformní bakterie a aerobní mezofilní mikroorganismy (celkový počet mikroorganismů).

Pro zjišťování stavu mikrobiologické čistoty potravin je důležité také provádět tzv. plánovanou mikrobiologickou kontrolu (monitoring). Tato kontrola je zaměřena na potraviny problematické (výrobky studené kuchyně a cukrářské výrobky), potraviny, které se běžně nekontrolují (např. z důvodu malého okruhu spotřebitelů) a na potraviny, které svým složením dávají možnost výskytu nebezpečných patogenních bakterií. V rámci plánované mikrobiologické kontroly v roce 2001 zkontrolovala ČZPI 447 vzorků, 133 bylo hodnoceno jako nevyhovující a z toho 10 vzorků jako zdravotně závadné.

Vzorky zkontrolované v mikrobiologických laboratořích
ČZPI v roce 2001

Při kontrole cizorodých látek nevyhovělo 518 vzorků potravin. Celkem bylo provedeno 56 789 jednotlivých rozborů, přičemž 674 rozborů bylo nevyhovujících. To znamená, že v případě některých potravin bylo zjištěno i více nedostatků současně. Nejvíce rozborů bylo uskutečněno ve skupině pesticidů - 21 827.

Z uvedeného počtu nevyhovělo 10 rozborů (nevyhovujícími potravinami byly žitná mouka chlebová, čerstvé ovoce, čerstvá zelenina, ovocná přesnídávka - kojenecká výživa).

Nejvyšší podíl nevyhovujících rozborů byl ve skupině polyaromatických uhlovodíků, jednalo se např. o záchyt 20 olejů s výrazně nadlimitním obsahem uvedených látek (15 španělských olivových, 4 italských olivových a 1 slunečnicového oleje německého původu). Naopak, ve skupině polychlorovaných bifenylů nebyl prokázán žádný nadlimitní nález. 

Ve skupině těžkých kovů byl, kromě jiného, zjištěn mnohonásobně překročený obsah olova, kadmia a rtuti v doplňcích stravy - tabletách, vyráběných na bázi bylinných extraktů a dovážených z Indie.

V případě mykotoxinů byly zjištěny 4 nadlimitní nálezy ve 3 vzorcích potravin. Jednalo o patulin v ovocné přesnídávce (kojenecká výživa) a aflatoxiny v arašídech a pistáciích.  

Ze skupiny konzervantů byl nejčastěji kontrolován oxid siřičitý (počet rozborů 2 792, z toho 58 nevyhovělo), kyselina sorbová (počet rozborů 1 716, z toho 38 nevyhovělo) a kyselina benzoová (počet rozborů 1 706, z toho 22 nevyhovělo). Ve skupině náhradních sladidel byl nejčastěji kontrolován aspartam (celkem bylo provedeno 195 rozborů, z toho 3 nevyhověly), acesulfam K (počet rozborů 194, z toho 3 nevyhověly) a sacharin (počet rozborů 194, z toho 4 nevyhověly).

Nejvíce nevyhovujících vzorků, týkajících se obsahu barviv, bylo zjištěno u vína a sušeného a proslazeného ovoce; nejčastěji nevyhověly v případě obsahu žluti SY, tartrazinu, azorubinu a ponceau 4R.

Přehled rozborů cizorodých látek v roce 2001

Kontrola označování balených, zabalených i nebalených potravin zahrnuje zjištění, zda jsou na obalu potravin uvedeny údaje požadované právními předpisy a zda jsou tyto údaje uvedeny stanoveným způsobem. Dále jsou zde zahrnuty výsledky kontroly dat použitelnosti a dat minimální trvanlivosti. Rozsáhlou a z hlediska odborného velmi náročnou činností jsou kontroly zaměřené na odhalení klamání spotřebitele (falšování potravin).

Bezprostřední vztah k označování potravin mají jakostní požadavky (analytické a senzorické) na potraviny. Uvádění nepravdivých údajů o vlastnostech potravin může být kvalifikováno jako klamání spotřebitele. Mezi jakostní analytické požadavky patří např. obsah stanovených surovin, aktivita vody, granulace, hmotnost, vlhkost, obsah alkoholu a mnoho dalších - podle toho, o jakou komoditu, popř. konkrétní potravinu, se jedná. Při kontrole analytických požadavků bylo zjištěno 1 368 nevyhovujících vzorků potravin, nejvíce v rámci komodity víno (počet 377), brambory (341) a lihoviny (113).

Mezi jakostní senzorické (tedy smyslové) požadavky se řadí např. nečerstvost, zavadlost, mechanické poškození, vůně, chuť, vzhled atd. - opět v závislosti na komoditě či konkrétní potravině. Při těchto rozborech nevyhovělo celkem 4 350 vzorků potravin, nejvíce v rámci komodity čerstvá zelenina (počet 1 881), čerstvé ovoce (902) a víno (384).

Tématické kontroly se většinou plánují s delším časovým předstihem před vlastní realizací. Jejich smyslem je přispět k řešení širší a složitější problematiky některých oblastí zdravotní nezávadnosti a jakosti potravin.

Mimořádné kontroly se uskutečňují neplánovaně, jako okamžitá reakce na závažný podnět, nejčastěji z oblasti zdravotní nezávadnosti potravin. Většinou jsou zaměřeny cíleně na užší skupinu výrobků, analytů nebo například pouze na určité podnikatelské subjekty.

Kontroly zaměřené na zdravotní nezávadnost
Kontroly zaměřené na odhalení klamání spotřebitele
Kontroly kokmplexní a ostatní

Potraviny pro zvláštní výživu na bázi bylinných extraktů

V rámci běžné kontroly potravin pro zvláštní výživu bylo laboratořemi ČZPI zjištěno mnohonásobné překročení limitu olova, kadmia a rtuti v několika doplňcích stravy. Jednalo se o tablety dovážené z Indie a vyráběné na bázi bylinných extraktů. Pro jejich uvádění do oběhu však nebyl vydán souhlas Ministerstva zdravotnictví. Obsah těžkých kovů v uvedených potravinách již znamenal vážné ohrožení zdraví spotřebitelů.

Např. u potraviny Astrum Ma Madhulene, datum výroby 9. 4. 2001, bylo naměřeno 41 500 mg olova na 1 kg potraviny (stanovený limit je 8 mg/kg) a 2 950 mg rtuti na 1 kg potraviny (stanovený limit je 0,5 mg/kg).

Dovozci byl okamžitě uložen zákaz uvádění těchto potravin do oběhu a o celé záležitosti byla průběžně prostřednictvím tiskových zpráv informována veřejnost. 

Fenyklový čaj podezřelý na obsah semen jedovatého durmanu obecného

Kontrola fenyklového čaje byla zaměřena na kontrolu zdravotní nezávadnosti s ohledem na to, zda čaj neobsahuje příměs semen jedovaté rostliny durmanu obecného (Datura stramonium) a tudíž, zda neobsahuje jedovaté durmanové alkaloidy scopolamin a hyoscyamin.

Celkem bylo v rámci kontrolní akce prověřeno 758 prodejen a skladů. K laboratorním rozborům bylo odebráno 19 vzorků fenyklového čaje, popř. jiných výrobků s obsahem fenyklu (vč. koření).  

Na obsah cizích příměsí (durmanu obecného) nevyhovělo 8 vzorků fenyklového čaje. Ve všech případech to byly výrobky dovezené do České republiky z jiných zemí. V těchto vzorcích byla současně hmotnostní spektrometrií prokázána přítomnost durmanových alkaloidů. Zdravotně závadné vzorky byly neprodleně staženy z prodeje a zlikvidovány. Spotřebitelé byli rovněž průběžně informováni prostřednictvím médií.

Polyaromatické uhlovodíky v olivových olejích

V březnu a dubnu roku 2001 zjistila ČZPI mnohonásobně překročený hygienický limit polyaromatických uhlovodíků u vzorků olivových olejů dovezených ze Španělska.

Na nevyhovující šarže byly uloženy zákazy uvádění do oběhu, dovozcům bylo uloženo stáhnout nevyhovující výrobky z oběhu. Toto opatření ČZPI přimělo kompetentní španělské orgány k uskuteční série laboratorních analýz a posléze k obdobnému rozhodnutí, tj. neprodleně stáhnout závadný olej z distribuční sítě na celém španělském území, a k pozastavení jejich výroby. Nadlimitní množství polyaromatických uhlovodíků bylo zjištěno zejména u levných olivových olejů vyráběných z olivových výlisků. I v tomto případě ČZPI průběžně informovala veřejnost. 

Kontaminant 3-MCPD v sojových omáčkách

Rozsáhlý průzkum britské agentury pro potraviny FSA (Food Standart Agency) zaměřený na přítomnost kontaminantu 3-MCPD (3-monochlor-1,2-propandiol) v sojových omáčkách byl podnětem pro sérii testů také v řadě evropských zemí.

Na Slovensku zjistila SPPI (Slovenská poĺnohospodárska a potravinárska inšpekcia) přítomnost 3-MCPD v sojové omáčce českého výrobce. Na základě tohoto podnětu provedla ČZPI analýzy několika tuzemských i zahraničních vzorků sójových omáček. Výsledky kontroly potvrdily zjištění SPPI, obsah 3-MCPD v sójové omáčce českého výrobce byl několikrát vyšší, než je maximální limit dle nařízení Evropské komise 466/2001. Na nevyhovující výrobek byl uložen zákaz a byl stažen z tržní sítě. Také tento případ byl za značného zájmu veřejnosti publikován.  

Sušené a proslazené ovoce

Cílem kontrolní akce bylo prověřit zdravotní nezávadnost sušeného a proslazeného ovoce z hlediska obsahu aditivních látek, a to zejména konzervantů (oxidu siřičitého, kyseliny benzoové, kyseliny sorbové) a syntetických barviv, včetně jejich deklarace na obale pro spotřebitele a dále, zda deklarovaný název výrobku odpovídá jeho charakteru.

Celkem bylo odebráno 36 vzorků a z tohoto počtu 27 vzorků (75 %) nevyhovělo požadavkům platných právních předpisů. Nedostatky se týkaly především oxidu siřičitého a barviv, o jejichž použití nebyl spotřebitel na obale náležitě informován, nesprávně uvedeného názvu a u několika výrobků nebylo uvedeno také složení (přidaný cukr).  

Balené vody

Cílem kontroly bylo prověřit zdravotní nezávadnost balených vod z hlediska mikrobiologických, fyzikálních a chemických požadavků. Uskutečnila se u všech českých výrobců balených přírodních minerálních vod, balených vod stolních a kojeneckých. V rámci kontrolní akce byly prověřeny rovněž vzorky dovozových balených vod.

Z 39 vzorků nevyhověly 3 vzorky. Důvodem byly nadlimitní obsah dusitanů a dusičnanů a nedostatky týkající se označování obsahu fluoridů.

Výsledky prokázaly, že porušení zdravotní nezávadnosti se u této komodity vyskytuje spíše v ojedinělých případech a obecně lze říci, že kvalita tradičních balených vod (přírodních minerálních, kojeneckých a stolních) je na dobré úrovni

Pravost slunečnicových a olivových olejů

Cílem kontrolní akce bylo prověřit pravost jednodruhových sluneč-nicových a olivových olejů. Proto byly stanoveny vybrané ukazatele, zejména analýza spektra charakteristických mastných kyselin a typických sterolů. Celkem bylo odebráno 34 vzorků olejů (22 olivových a 12 slunečnicových).

Při rozborech nevyhověly 3 vzorky jednodruhových slunečnicových olejů, u kterých byly naměřeny zvýšené hodnoty brassicasterolu indikující přítomnost řepkového oleje, na základě čehož byly vzorky vyhodnoceny jako klamavě označené. V případě kontroly pravosti olivových olejů všechny vzorky vyhověly, ani v jednom případě nebyl zjištěn přídavek jiného druhu rostlinného oleje, a zároveň všechny olivové oleje deklarované jako "panenské" odpovídaly svým charakteristickým složením dané kategorii. Správnost označování těstovin vzhledem k použitému názvu "vaječné" nebo "domácí"

Kontrola byla zaměřena na detekci klamavého označení - "falšování" - vaječných a domácích těstovin. Výrobce, který použije při výrobě vaječných nebo domácích těstovin menší než požadované množství vajec nebo nepoužije vejce vůbec, označuje tyto těstoviny jako vaječné nebo domácí klamavě.

Celkově bylo hodnoceno 53 vzorků od 32 výrobců, z toho nevyhovělo 16 vzorků (to je asi 30 % z celkového počtu). Z hlediska množství představovaly zkontrolované šarže 28 419 kg, z toho nevyhovělo 2 731 kg (to je necelých 10 % z kontrolovaného množství). Označování masa a masných výrobků

V souvislosti s ochrannými opatřeními týkajícími se výskytu BSE u skotu v některých zemích EU provedla ČZPI kontrolu masných výrobků (salámů, párků, špekáčků atp.). Cílem bylo ověřit imunochemickou metodou Cortex, zda neobsahují hovězí maso (svalovinu), která není uvedena ve složení na obale výrobku. Celkem bylo zkontrolováno 65 vzorků masných výrobků (41 tuzemské výroby a 24 zahraniční výroby), z nichž 9 vzorků nevyhovělo (z toho bylo 6 tuzemských výrobků a 3 zahraniční), neboť u nich byla prokázána přítomnost hovězí svaloviny neuvedené ve složení na obale.

S jistým časovým odstupem byla u dalších balených masných výrobků provedena kontrola se stejným cílem. V jejím rámci bylo zkontrolováno 41 vzorků z dovozu, které ve složení na obale neměly uvedenou hovězí svalovinu. V tomto případě všechny vzorky vyhověly. Další kontrola masa a masných výrobků byla zaměřena na to, zda prodávané hovězí výsekové maso je správně označeno stanovenými údaji.

V rámci kontrolní akce bylo celkem zkontrolováno 109 provozoven, které uváděly do oběhu hovězí výsekové maso. V 21 případech (tj. 19 %) nebylo toto maso označeno v souladu se stanovenými požadavky.

Potraviny označené jako "bezlepkové" nebo "bez lepku" a "s nízkým obsahem laktózy" nebo "bezlaktózové"

Cílem kontroly obsahu lepku v potravinách označených jako "bezlepkové" nebo "bez lepku" a obsahu laktózy v potravinách označených "s nízkým obsahem laktózy" nebo "bezlaktózové" určených pro zvláštní výživu osob s potravinovými alergiemi a intolerancemi bylo zjistit, zda deklarace obsahu lepku nebo laktózy odpovídá jejich skutečnému obsahu v potravině a zda označení těchto potravin není klamavé.

Rozbory prokázaly, že všech 7 vzorků odebraných pro stanovení laktózy vyhovělo závaznému limitu. Pro stanovení lepku bylo odebráno 21 vzorků potravin, přičemž 4 vzorky překročily stanovený limit.

Pravost medu

Důvodem pro tuto kontrolní akci byl mj. i fakt, že falšování medu začíná být celosvětovým problémem, země EU a ČR nevyjímaje.

V rámci kontroly bylo odebráno celkem 47 vzorků medů. Kromě dalších laboratorních rozborů na jakost byl kapalinovou chromatografií stanovován tzv. "sacharidický profil" a izotopovou metodou byly prováděny průkazy přídavků sirupů na bázi kukuřičného škrobu a třtinového cukru.

Z celkového počtu analyzovaných vzorků nevyhovělo pro různé nedostatky 22 vzorků (to je 46,8%), včetně falšování: u 8 vzorků byl prokázán přídavek škrobového sirupu v jednom případě přídavek cukru.

Odrůdová pravost a jednotnost konzumních brambor

Obecným cílem kontroly bylo zjistit, zda konzumní brambory uváděné do oběhu a označené názvem odrůdy odpovídají této skutečnosti, zda se neprodávají deklarované odrůdy brambor s příměsemi jiných odrůd.

V průběhu kontroly v měsíci dubnu až červnu bylo celkem prověřeno 131 šarží konzumních brambor pozdních tuzemského původu a brambor raných z dovozu. Nepovolený výskyt příměsí hlíz jiné odrůdy, nebo záměna deklarované odrůdy za odrůdu jinou, byl zjištěn u celkem 42 vzorků, tj. 32,1 %.

V listopadu pak bylo kontrolováno celkem 50 šarží konzumních brambor pozdních tuzemské provenience. Požadavkům právních předpisů nevyhovělo celkem 8 kontrolovaných šarží, tj. 16,0 procent.

Ovoce a zelenina v obchodních řetězcích a ve vybraných maloobchodních provozovnách

Účelem této rozsáhlé kontroly zaměřené na jakost, zdravotní nezávadnost a označování bylo získat objektivní obraz o stavu a úrovni prodeje čerstvé zeleniny a čerstvého ovoce.

Uskutečnila se u rozhodujících prodejců s celostátní i lokální působností. Celkem bylo kontrolováno 38 osob, z toho 14 kontrolovaných osob působí na území prakticky celé České republiky, 24 kontrolovaných osob má působnost lokální. Ve 415 provozovnách inspektoři zkontrolovali 13 974 šarží čerstvého ovoce a zeleniny, jako nevyhovující bylo vyhodnoceno 1 950 šarží, tj. 14,0 %. Vzhledem ke značnému rozsahu kontrolovaných šarží lze tento podíl nevyhovujících považovat za objektivní stav jakosti čerstvého ovoce a zeleniny uváděných do oběhu nejdůležitějšími prodejci.  

Potraviny pro sportovce

Jednalo se o kontrolu potravin určených pro zvláštní výživu sportovců uváděných do oběhu ve fitnesscentrech a specializovaných prodejnách pro sportovce. V průběhu této kontroly bylo zkontrolováno 1 349 potravin v 77 provozovnách.

Předmětem kontroly bylo zjistit, zda jsou tyto výrobky uváděny do oběhu s platným souhlasem Ministerstva zdravotnictví, zda jsou uváděny do oběhu pouze balené, zda prodejci dodržují hygienické požadavky na prodej potravin a zda je označování těchto potravin v souladu s právními předpisy. 

Jako nevyhovující bylo hodnoceno 195 vzorků, což představuje 14,5 % z hodnoceného počtu. Nejčastějšími nedostatky byly: neexistence platného souhlasu Ministerstva zdravotnictví, neuvedení údajů v českém jazyce, popřípadě neúplné označování. Ani v jednom případě nebylo zjištěno porušení hygienických požadavků na prodej potravin.

Přítomnost geneticky modifikované DNA v potravinách a surovinách ze sóji

Cílem kontrolní akce bylo zjistit metodou PCR, v jakém rozsahu jsou do oběhu uváděny potraviny a suroviny obsahující geneticky modifikovanou DNA. Pokud potravina obsahuje geneticky modifikovanou DNA, řadí se mezi tzv. potraviny nového typu a dle zákona o potravinách podléhá zvláštnímu režimu uvádění do oběhu.

Celkem bylo zkontrolováno 20 vzorků potravin a surovin. U 5 vzorků potravin a 2 vzorků surovin byla zjištěna přítomnost modifikované DNA, což znamená, že na jejich výrobu byla buď použita geneticky modifikovaná surovina nebo při jejich výrobě došlo touto modifikovanou surovinou ke kontaminaci. Kontrola prokázala, že je v současnosti uváděn do oběhu významný podíl potravin obsahujících geneticky modifikovanou DNA. 

K uvádění těchto potravin do oběhu v roce 2001 stačil souhlas Ministerstva zdravotnictví, od 1. 1. 2002 musí být potraviny nového typu stanoveným způsobem rovněž označeny.

Sójové výrobky

Předmětem kontroly byly především zakysané sójové výrobky, tofu, sojanéza, tempeh, sójové nápoje a sójové nápoje v prášku. Cílem kontroly bylo ověřit systém kritických bodů u výrobců potravin ze sóji, neboť tyto potraviny představují zvýšené riziko z hlediska porušení zdravotní nezávadnosti, a dále prověřit mikrobiologické a jakostní požadavky.

V průběhu kontrolní akce bylo zkontrolováno 14 výrobců sójových výrobků, v 5 případech byly vzorky odebrány v tržní síti. Z celkem odebraných 68 vzorků nevyhovělo požadavkům mikrobiologickým, analytickým nebo na označování 25 vzorků, což představuje 36,8 %. 

Šumivá a perlivá vína

Kontrola byla zaměřena na šumivá a perlivá vína tuzemské i zahraniční produkce uváděná do oběhu v předvánočním čase. Cílem bylo prověřit zdravotní nezávadnost, jakost a označování, včetně toho, zda nedochází ke klamání spotřebitele.

Celkem bylo zkontrolováno 58 vzorků, z nichž 32 vzorky nevyhověly, nejčasněji pro neodpovídající bezcukerný extrakt. Ani v jednom případě nebylo zjištěno porušení zdravotní nezávadnosti. Kontrola prokázala, že zejména perlivá vína od malých neznámých výrobců jsou problematická.

Vína s přívlastkem - evidence, faktury a obchodní listiny

Kontrola byla zaměřena na prodejce a výrobce vín s přívlastkem. Základním cílem bylo zjistit, zda spotřebitel není klamán tím, že za víno s přívlastkem jsou vydávána vína neohodnocená a nezatříděná v komisi expertů Ministerstva zemědělství pro hodnocení a zatřídění vín. Kontrola se uskutečnila u 105 prodejců, 92 výrobců (z toho bylo 83 výrobců z moravských regionů a 9 z českých regionů) a 2 distributorů. Nedostatky byly zjištěny jen v ojedinělých případech.

Jakost konzumních brambor pozdních

Cílem kontrolní akce bylo zjistit, jaký je stav jakosti konzumních brambor pozdních uváděných do oběhu výrobci a maloobchodními firmami a odstranit případné nedostatky. Podle prvotních podnětů z ledna a února 2001 neodpovídala uvedená komodita do značné míry stanoveným požadavkům.

Celkem bylo kontrolováno 441 šarží konzumních brambor pozdních, z toho požadavkům právních předpisů nevyhovělo 201 šarží, tj. 45,6 %. Ze zjištěných závad převažovaly vady dužniny (resp. barevné změny dužniny) - šednutí až černání, které bylo zjištěno u 131 šarží, tj. u 29,7 % z celkového počtu

V roce 2001 provedli inspektoři ČZPI celkem 8 080 kontrol výrobců, při kterých bylo prověřeno 4 450 provozoven (výrobních míst), z nichž mnohé byly kontrolovány opakovaně. Z pohledu komodit proběhlo nejvíce kontrol v pekárnách, u výrobců studené kuchyně a u výrobců cukrářských výrobků. To koresponduje s počtem registrací u ČZPI: k 31. 12. 2001 bylo zaregistrováno 2 364 výrobců pekařských výrobků, 1 414 výrobců cukrářských výrobků a 1 369 výrobců studené kuchyně.

Ve většině případů byl předmětem kontroly systém kritických bodů, tedy to, zda byly splněny požadavky vyhlášky Ministerstva zemědělství č. 147/98 Sb. Dalšími předměty inspekcí byla zdravotní nezávadnost potravin, jakost, plnění uložených opatření a dodržování požadavků na hygienické podmínky.

2 745 kontrol ve výrobě bylo, mimo jiné, zaměřeno na zdravotní nezávadnost potravin. Při 204 kontrolách (to je 7,4 %) bylo zjištěno porušení zdravotní nezávadnosti, nejvíce v rámci komodity cukrářské výrobky (při 49 kontrolách), dále v rámci komodity výrobky studené kuchyně (při 29 kontrolách) a pekařské výrobky (při 13 kontrolách).

6 042 kontrol bylo zaměřeno na systém kritických bodů. Z dosažených výsledků vyplývá, že 68,2 % hodnocených výrob zcela splňuje požadavky příslušné prováděcí vyhlášky na systém kritických bodů a u 31,8 % byly zjištěny nedostatky (to je, že systém buď zcela chyběl nebo byl v různých fázích rozpracovanosti). Mezi obory s nejvyšším podílem výrob bez závad patřily komodity pivo, jedlá sůl, čerstvé ovoce, nealkoholické nápoje, zvláštní výživa a mlýnské obilné výrobky. Naopak, mezi obory s největším podílem výrob s nedostatky patřily komodity čokoláda - cukrovinky, cukrářské výrobky, zmrzliny - mražené krémy a pekařské výrobky. Při zjištění nedostatku v rámci kontroly systému kritických bodů bylo uloženo opatření. Lhůty pro odstranění závad byly voleny s ohledem na konkrétní situaci, aby byly pro výrobce reálné. Prioritním cílem bylo zajistit splnění požadavků příslušné prováděcí vyhlášky, zlepšení stavu, nikoliv ukládat pokuty.

Z výsledků kontroly systému kritických bodů k datu 31. 12. 2001 vyplývá, že došlo k výraznému zlepšení oproti předešlému období: např. k datu 31. 3. 2000 bylo při stejných kontrolách zcela bez závad 26,1 % výrob a s nedostatky 73,9 % výrob. 2 729 kontrol bylo zaměřeno na plnění uložených opatření, ve 446 případech (to je 16,3 %) kontrolovaná osoba uložené opatření nesplnila.

Tato oblast činnosti zahrnuje kontrolu maloobchodní sítě a velkoobchodní sklady.

Systém kontroly v maloobchodní síti naznal v roce 2001 podstatné změny. Tato změna spočívala zejména v systematické kontrole super a hypermarketů velkých obchodních řetězců, které mají své provozovny po celém území ČR. Hlavní důvod pro takto organizovanou kontrolu byl fakt, že se velké obchodní řetězce v současné době stávají (v množství prodaných potravin) jedním z nejdůležitějších subjektů prodeje potravin v ČR.

Kontrola menších obchodů, stejně tak i odběr vzorků pro laboratorní analýzy, byl prováděn na základě plánu kontroly krajských inspektorátů.

Vysoký počet kontrol v maloobchodní síti byl rovněž uskutečněn na základě stížností a podnětů spotřebitelů. Ve většině případů, kdy se inspekce uskutečnila na základě oznámení stěžovatele, se kromě šetření vlastního předmětu stížnosti prováděla kontrola dodržování i dalších povinností.

Z hlediska požadavků stanovených právními předpisy byla inspekce v maloobchodní síti zaměřena na dodržování hygieny při prodeji, na vybavení prodejny podle sortimentu prodávaných potravin, na dodržování dat použitelnosti a minimální trvanlivosti, správnost označení, balení, doklady, které provázejí zboží atd.

V rámci kontroly podmínek skladování se inspektoři soustředili na dodržování teplotních režimů pro uchovávání chlazených a mrazených potravin i na další potraviny se stanovenými teplotami při uvádění do oběhu.

Z hlediska kontroly jednotlivých potravních komodit byly kontroly v maloobchodní síti zaměřeny nejvíce na čerstvé ovoce a zeleninu, masné výrobky, mléčné výrobky, zpracované ovoce a zeleninu, víno, lihoviny, pekařské výrobky, cukrářské výrobky a studenou kuchyni.  

Ve velkoobchodech byla kontrola zaměřena zejména na importované potraviny a na došetřování nevyhovujících vzorků zjištěných v maloobchodě.

ČZPI přijímá stížnosti a oznámení spotřebitelů i dalších subjektů (orgánů státní správy, sdělovacích prostředků apod.), které jsou podnětem ke kontrole.

V roce 2001 přijala ČZPI 2 029 podnětů a jejich počet se stále zvyšuje. Podílejí se významnou měrou na zaměření kontroly. Převážná většina podnětů byla podána přímo spotřebiteli. Významnou pomocí při jejich řešení je spolupráce s ostatními státními institucemi, část podnětů obdržela ČZPI např. od orgánů ochrany veřejného zdraví, České obchodní inspekce, Státní veterinární správy a Policie ČR. V některých případech se ČZPI zabývala i podněty, pocházejícími ze sdělovacích prostředků.

Předmětem podnětů bývají nejčastěji neodpovídající jakost potravin, prodej potravin s prošlou dobou použitelnosti a minimální trvanlivosti, hygienické nedostatky v prodejnách, nevyhovující podmínky uchování potravin a klamavé označení.

Z pohledu komodit se podněty nejčastěji týkaly čerstvého ovoce a zeleniny, výrobků studené kuchyně, masných, pekařských a cukrářských výrobků. Poměrně často si spotřebitelé stěžují také na kvalitu alkoholických nápojů.

Na základě některých podnětů jsou zjištěna závažná porušení právních předpisů. Příkladem může být upozornění spotřebitele na zdravotní potíže po požití pražených arašídů. Provedenými rozbory bylo zjištěno desetinásobné překročení limitu aflatoxinu B1.

Za nedostatky, které inspektoři zjistili při kontrolách, byly kontrolovaným osobám uloženy pokuty. V roce 2001 uložila ČZPI 2 453 pokut ve správním řízení v celkové výši 28 678 000 Kč. Při stanovení výše pokuty se přihlíží zejména k závažnosti, způsobu, době trvání a následkům protiprávního jednání.

Hlavním důvodem k uložení pokut ve správním řízení bylo zejména nedodržení těchto ustanovení právních předpisů (v závorce je uveden počet případů, kdy porušení příslušného ustanovení bylo důvodem k uložení pokuty):

• § 11 odst. 1 písm. d) zákona o potravinách (950),
• § 10 odst. 1 písm. c) zákona o potravinách (763),
• § 6 zákona o potravinách (750),
• § 10 odst. 1 písm. a) zákona o potravinách (606),
• § 10 odst. 1 písm. b) zákona o potravinách (542),
• § 11 odst. 1 písm. c) zákona o potravinách (470),
• § 8 zákona o potravinách (465),
• § 11 odst. 2 písm. c) zákona o potravinách (368),
• § 11 odst. 2 písm. a) zákona o potravinách (344),
• § 11 písm. h) bod 2. zákona o vinohradnictví a vinařství (196).

Jestliže je u kontrolované osoby zjištěno současně porušení více ustanovení právního předpisu, je pokuta ukládána souhrnně za všechny zjištěné nedostatky. Počet uložených pokut je tedy nižší, než kolik je zjištěných porušených ustanovení právních předpisů.

Jinou formou sankcí jsou zákazy. V roce 2001 byly uloženy zákazy na potraviny a tabákové výrobky v celkové hodnotě 29 531 000 Kč. Z toho podíl z výroby činil 11 088 000 Kč, podíl z obchodní sítě - dovozové potraviny 11 933 000 Kč a podíl z obchodní sítě - tuzemské potraviny 6 510 000 Kč.

V rámci komodit byly nejvyšší hodnoty zákazů uloženy u lihovin (u nich činila celková výše zákazů 6 199 000 Kč), zpracovaného ovoce - zeleniny (3 379 000 Kč), vína (2 711 000 Kč) a zvláštní výživy (2 319 000 Kč).

Česká zemědělská a potravinářská inspekce inspekce má na všech sedmi regionálních inspektorátech laboratoře. Laboratoře inspektorátů v Praze, Hradci Králové, Olomouci a v Brně jsou akreditované národním akreditačním orgánem - Českým institutem pro akreditaci, o.p.s., v souladu s požadavky evropské normy 45001. Vzhledem k tomu, že ČSN EN 45001 byla nahrazena ČSN EN ISO 17025, převezmou uvedené laboratoře požadavky této normy nejpozději v roce 2002. Tyto laboratoře provádějí rozbory fyzikálně chemické, mikrobiologické a smyslové.

Každá ze čtyř akreditovaných laboratoří je mimo jiné specializovaná na určité typy stanovení.

Laboratoř inspektorátu v Praze je zaměřena na stanovení vitamínů, pesticidů, na metody zkoušení lihu a další. Laboratoř v Brně je zaměřena například na metody zkoušení vína a průkaz GMO v potravinách. Laboratoř v Hradci Králové je zaměřena zejména na stanovení chemických prvků, organochlorových pesticidů, polychlorovaných bifenylů a laboratoř v Olomouci je zaměřena na stanovení mykotoxinů, především aflatoxinů. Laboratoře inspektorátů v Táboře, v Plzni a v Ústí nad Labem provádějí pouze mikrobiologické rozbory potravin.

ČZPI pořádá již od roku 1993 pravidelně mezilaboratorní porovnávací zkoušky (systém MTZL), které byly zařazeny do Národního systému porovnávacích zkoušek. Organizace a vyhodnocování MTZL probíhá ve spolupráci s ČIA (Českým institutem pro akreditaci, o.p.s.).V roce 2001 proběhla, případně byla zahájena, tato kola porovnávacích testů:

• Stanovení kyseliny sorbové a oxidu siřičitého ve víně
• Stanovení obsahu alkoholu, cukru, bezcukerného extraktu a těkavých kyselin ve víně
• Stanovení vitamínů v potravinách pro zvláštní výživu
• Stanovení ftalátů, benzenu, toluenu, xylenu, ethylkarbamátů, metanolu a vyšších alkoholů v destilátu
• Stanovení dusičnanů v masozeleninovém výrobku
• Stanovení cyklamátu v nápoji
• Stanovení kyselosti, pH, refraktometrické sušiny v nápoji
• Stanovení vybraných mikroorganismů v potravinách

Laboratoře ČZPI se pravidelně účastní mezinárodních porovnávacích testů. V roce 2001 to byly anglické testy v systému FAPAS (fyzikálně chemická stanovení) a FEPAS (mikrobiologická stanovení), nizozemské testy v systému CHEK (fyzikálně chemická stanovení), švédské testy v oblasti mikrobiologie a další.

Certifikace ovoce a zeleniny

ČZPI je na základě Rozhodnutí Rady OECD z roku 1990 oprávněna vydávat certifikáty na vyvážené produkty ve smyslu mezinárodních norem EHK/OSN.

Smyslem certifikace je umožnit tuzemským producentům širší uplatnění na zahraničních trzích a naopak omezit možnost dovozu méně kvalitního zboží do ČR, tedy zkvalitnění obchodu čerstvým ovocem a zeleninou mezi ČR a zeměmi, které přistoupily na systém certifikace v rámci OECD. Pravidla certifikace se týkají také reexportu.

Základem interpretačních norem OECD jsou normy Evropské hospodářské komise OSN. Normy EHK/OSN platí pro obchod mezi členskými státy EHK/OSN a pro dovoz ovoce a zeleniny do těchto států. S těmito normami jsou harmonizovány jak normy EU, tak normy ČR (ČSN). V roce 2001 vydala ČZPI 474 certifikátů pro vývoz čerstvého ovoce a čerstvé zeleniny.

Certifikace vína

Od roku 1992 je ČZPI pověřena Výborem pro víno při Komisi EU vydávat certifikáty pro export révového vína vyváženého z ČR do zemí EU. Mezinárodní certifikát je vydáván na základě výsledků příslušných analýz provedených akreditovanou laboratoří ČZPI. V roce 2001 vydala ČZPI celkem 104 certifikátů pro vývoz vína do Spolkové republiky Německa, Finska, Japonska, Švýcarska, Švédska, Chorvatska a Nizozemí.

Certifikace v systému GOST R

Na základě akreditace orgány Ruské federace (GOSSTANDART - obdoba ÚNMZ v Praze a GOSKOMSANEPIDNADZOR - hygienická služba Ruské federace) v roce 1996 a následné reakreditace v roce 2000, provádí ČZPI, jako jediná v ČR v oblasti potravin, certifikační činnost podle ruského systému GOST R. Výsledkem této činnosti jsou podklady pro vývoz potravin do Ruské federace.

Certifikace ostatní

Od roku 2000 je ČZPI akreditována Národním akreditačním orgánem - Českým institutem pro akreditaci, ve smyslu ČSN EN 45 011, jako certifikační orgán pro certifikaci výrobků. Na základě získaného osvědčení a pozitivního auditu v roce 2001, může ČZPI provádět certifikaci potravin.

V průběhu roku 2001 ČZPI zajišťovala nepovinnou certifikaci, to znamená, že na základě žádosti podnikatelů vydávala certifikáty na potraviny a suroviny. Certifikáty jsou požadovány převážně pro vývoz, proto i rozsah zkoušek je stanovován většinou podle požadavků zahraničního odběratele.

V roce 2001 probíhalo na všech pracovištích ČZPI další rozšiřování a zkvalitňování výpočetní techniky. Podstatně se zvýšil počet notebooků a přenosných tiskáren a starší počítače byly nahrazeny výkonnou technikou.

Vybraní inspektoři ověřovali práci s notebooky přímo při kontrolách v terénu, kde tiskli protokoly, dílčí protokoly a zákazy. Vyhodnocení celé akce na jedné straně ukázalo, že se zlepšila čitelnost a úprava kontrolních materiálů a zvýšila se informovanost kontrolních pracovníků, na druhé straně ale poukázala na nutnost změny odborných programů tak, aby tisk dokumentů v terénu probíhal automatizovaně z dat o kontrole zde vložených.

Významný pokrok nastal rovněž v oblasti podnikového intranetu. Intranet byl instalován na ústředním inspektorátě ke konci roku 2000 a v průběhu roku 2001 byl postupně naplňován nejen různými typy podnikových dokumentů (metodické pokyny, organizační směrnice a řády, příkazy ústředního ředitele a další), ale i předpisy a dokumenty externími (předpisy EU, předpisy Codexu Alimentarius, normy ČSN). Dále jsou na intranetu průběžně uveřejňovány zprávy z ústředně řízených akcí, z plánovaných kontrol cizorodých látek, aktuální hlášení o zdravotně závadných potravinácha také aktuální výsledky monitoringu médií.

V ČZPI je od roku 1996 používán informační systém, jehož nosnými programy jsou "Kontrolní činnost" a "Laboratorní činnost". Tento systém byl v průběhu používání několikrát modifikován a doplněn. V současné době se jeví jako nedostatek, že data z kontrolní činnosti nejsou dostupná v kompletní podobě v reálném čase pro celou organizaci. Proto se ČZPI připravuje na přechod na technologickou platformu internet/intranet. Cílem je vytvořit aplikaci client/server pro on-line pořizování dat z kontrolní a laboratorní činnosti přes webové rozhraní na jeden centrální datový server a diferencovaný dálkový přístup k datům podle přístupových práv pro různé kategorie pracovníků. Provázání do jednoho systému by se týkalo podsystémů Kontrolní činnost, Laboratorní činnost, Přehledy ČZPI, Stížnosti, Certifikace ovoce a zeleniny, Ekonom. Dotazy a výběry v systému by se uskutečňovaly jak pomocí šablon pro typické dotazy, tak podle vlastní konstrukce dotazu. IS by měl zachovat všechny funkce a většinu výstupů stávajícího systému a využít co nejvíce podnikové zdroje výpočetní techniky.

Úvodním krokem tohoto záměru bylo vypracování studie na nový odborný informační systém externí firmou koncem roku 2001. Na jejím základě se v dalším období předpokládá implementace nového informačního systému, který by měl zásadním způsobem zvýšit informační podporu jak inspektorů, tak řídících pracovníků ČZPI.

V roce 2001 se uskutečnilo 259 seminářů a přednášek pro zaměstnance ČZPI. Celkově se odborného vzdělávání zúčastnilo 1584 zaměstnanců, kdy v průměru byl zaměstnanec ČZPI školen 4 dny. Odborné semináře především souvisely se zdravotní nezávadností potravin, jakostí, zaváděním systému kontroly kritických bodů ve výrobě, duševním vlastnictvím, problematikou Evropské unie a legislativou. Pracovníci se dále individuálně účastnili seminářů, které úzce souvisejí s jejich profesním zaměřením (akreditace laboratoří, certifikace, výpočetní technika atd.). Na základě Usnesení vlády č. 410/2000 bylo také podporováno jazykové vzdělávání zaměstnanců.

Kromě odborného vzdělávání zaměstnanců se v roce 2001 skutečnil projekt “Manažerské dovednosti”, kdy ve třech třídenních cyklech bylo proškoleno 32 vedoucích pracovníků ČZPI. Tento projekt navazoval na předchozí obdobně zaměřené školení vrcholového managementu. Cílem výcvikového kurzu bylo především zdokonalit tuto cílovou skupinu v dovednostech správné komunikace a zvýšit efektivitu jejich práce při aplikaci moderních manažerských metod.

Projekt Phare CZ 9809-04-01&02 “Podpora České zemědělské a potravinářské inspekce”, který byl zahájen v polovině roku 2000, pokračoval v roce 2001 sérií seminářů o zavádění a kontrole kritických bodů ve výrobě pro malé výrobce pekařských výrobků, pro výrobce vína a výrobce čerstvého ovoce a zeleniny. Tyto semináře výrobcům napomohly splnit podmínky pro výrobu zdravotně nezávadných potravin.

Projekt byl završen dvěma semináři pro inspektory ČZPI o kontrole kritických bodů a o kontrole jakosti čerstvého ovoce a zeleniny, které se konaly v zahraničí a byly hrazeny z prostředků úřadu TAIEX. Inspektoři měli možnost seznámit se s prací svých zahraničních kolegů přímo v terénu a konzultovat své pracovní postupy s odborníky z kontrolních orgánů v Irsku a Velké Británii.

Projekt o hodnotě více než 12 milionů korun byl ukončen v červnu 2001 setkáním představitelů ČZPI, Delegace Evropské komise v ČR, Centra pro zahraniční pomoc Ministerstva financí a irské firmy IAFD, která celý projekt organizačně zajišťovala. Během jednoho roku jeho trvání se konalo více než 30 různých kurzů a seminářů, a to jak pro zaměstnance ČZPI, tak pro české výrobce potravin. Projekt svým širokým záběrem napomohl k vytvoření předpokladů pro realizaci evropské politiky bezpečnosti potravin založené na spojité kontrole potravinového řetězce a přenesení odpovědnosti za nezávadnost potravin na výrobce.

V návaznosti na Usnesení vlády ze dne 10. října 2001 č. 1028 o Pravidlech, kterými se stanoví způsob přípravy zaměstnanců ve správních úřadech, bude v následujícím období ČZPI zpracovávat koncepci vzdělávání, která bude v souladu s tímto usnesením. Prioritou v oblasti vzdělávání bude adresné proškolování zejména inspektorů jak v odborných tématech, tak v oblasti komunikačních dovedností.

Aktivní legislativa

Legislativní práce ČZPI byly v roce 2001 zaměřeny především na přípravu novely zákona č. 63/1986 Sb., o České zemědělské a potravinářské inspekci, tak, jak bylo stanoveno v plánu legislativních prací vlády. Vzhledem k velkému počtu navrhovaných změn, které přesahovaly rámec novely, však bylo rozhodnuto, že bude zpracován a vládě předložen návrh nového zákona o Státní zemědělské a potravinářské inspekci. Nový zákon reaguje jak na potřeby změn vyplývající z realizace kontroly potravin v České republice, tak na nutnost harmonizace kontroly potravin v ČR s právem ES. Návrh zákona, který bude plně harmonizován s právem ES, byl vládě předložen v září 2001.

Z těch požadavků EU, které byly do nového zákona zapracovány, je účelné zmínit např. povinnost laboratoří, které provádějí rozbory vzorků potravin pro účely kontroly, používat akreditované metody a dodržovat požadavky na správnou laboratorní praxi, nebo povinnost ČZPI (SZPI) spolupracovat při výkonu kontroly nejen, jako doposud, s příslušnými národními správními úřady a v případě zjištění závažných skutečností, které narušují nebo jsou způsobilé narušit ochranu spotřebitele, také s příslušnými orgány EU.

Nový zákon o ČZPI (SZPI) však neznamená pouze úpravu práv a povinností ČZPI (SZPI). Potažmo si vyžádal i úpravy zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích. Například podnikatel, který uvádí do oběhu nebo vyváží čerstvé ovoce, čerstvou zeleninu nebo konzumní brambory bude povinen oznámit tuto skutečnost ČZPI (SZPI) nejpozději v den zahájení uvádění do oběhu nebo v den vývozu.

Kromě výše uvedeného návrhu zákona zpracovala ČZPI rovněž návrh vyhlášky o metodách zkoušení a způsobu odběru vzorků za účelem zjišťování jakosti a zdravotní nezávadnosti potravin.

Pasivní legislativa

ČZPI v průběhu celého roku pozorně sledovala legislativní dění v ČR a v rámci mezirezortního připomínkového řízení zasílala odpovědným rezortům připomínky či stanoviska k návrhům zákonů či vyhlášek. Jedná se zejména o zákon o vinařství a vinohradnictví, zákon o obalech, zákon o ochraně označení původu, zákon o chemických látkách a přípravcích, dále vyhláška pro zmrazené potraviny, vyhláška pro klasifikaci jatečně upravených těl jatečného skotu, vyhláška, kterou se stanoví látky k aromatizaci potravin nebo vyhláška o způsobu stanovení kritických bodů.

Podobně jako v minulých letech, tak i v roce 2001 se pracovníci ČZPI aktivně účastnili prací na tvorbě a novelizaci prováděcích vyhlášek k zákonům, podle kterých ČZPI kontroluje.

Pracovníci ČZPI se dále aktivně účastnili práce v technických normalizačních komisích (TNK), zřízených při Českém normalizačním institutu (TNK č. 116 Potraviny, TNK č. 6 Řízení jakosti). ČZPI je rovněž pravidelným účastníkem připomínkového řízení k návrhům českých technických norem (ČSN), které jsou nově tvořeny a zaváděny v ČR. V loňském roce ČZPI připomínkovala celkem 67 norem, z toho se 27 týkalo metod zkoušení a ve čtyřiceti případech to byly normy předmětové.

Spolupráce s orgány ochrany veřejného zdraví a orgány veterinární správy je realizována zejména vzájemným předáváním podnětů ke kontrole v případech zjištění porušení právních povinností stanovených zákonem o potravinách ve věcech patřících do působnosti jiného orgánu dozoru a dále předáváním informací důležitých pro výkon dozorových kompetencí.

Stejně tak předává ČZPI podněty příslušným orgánům Policie České republiky při podezření z páchání trestné činnosti zjištěném při výkonu dozoru. Poskytuje rovněž součinnost při šetření trestné činnosti.

ČZPI úzce spolupracuje s jinými orgány státní správy při přípravě novel právních předpisů s cílem dosáhnout vzájemně propojené a sladěné právní úpravy a jednotného postupu v oblasti evropské integrace.

Úzká spolupráce s finančními úřady vyplývá mimo jiné ze skutečnosti, že finanční úřady jsou kompetentní k vymáhání pokut uložených ve správním řízení za porušení právních povinností při výrobě potravin či při jejich uvádění do oběhu.

S Úřadem pro ochranu duševního vlastnictví spolupracuje ČZPI např. při ověřování skutečností důležitých pro výkon kontroly potravin nebo výrobků, které jsou padělky nebo nedovolenými napodobeninami.

Se Státním ústředním archivem spolupracuje ČZPI při výkonu spisové služby.

Od orgánů celní správy získává ČZPI důležité informace o potravinách dovážených na naše území ze zahraničí. U živnostenských úřadů ověřuje platnost živnostenských listů předkládaných kontrolovanými osobami a naopak předává příslušným živnostenským úřadům informace o závažných porušeních právních povinností při výkonu živnosti.

Evropská integrace

ČZPI pozorně sleduje vývoj v oblasti evropského potravinového práva a aktivity Evropské komise spojené se založením Evropského úřadu pro potraviny tak, jak předpokládá Bílá kniha Komise o bezpečnosti potravin z ledna roku 2000, přestože není orgánem odpovědným za harmonizaci potravinářské legislativy ČR s právem ES a ani se přímo neúčastní předvstupních jednání v oblasti potravin. Ke změnám v právu ES, které se ČZPI bezprostředně dotýkají, však bezesporu patří vydání nového nařízení 1148/2001 o kontrole jakosti čerstvého ovoce a zeleniny, které zcela ruší nařízení z roku 1992 a zavádí v této oblasti některé nové prvky. Vzhledem k tomu, že ČZPI pracovala na přípravě zákona o SZPI (viz kap. 7), bylo nutno i tuto změnu do legislativního návrhu promítnout.

V souvislosti s přípravou nového zákona o SZPI a se zrychlujícím se tempem příprav České republiky na vstup do EU, začala ČZPI pracovat na systemizaci legislativy ES v oblasti potravin a jejím podrobném srovnávání s českými právními normami. Tzv. tabulky slučitelnosti k návrhu nového zákona, které jsou povinnou přílohou každého legislativního návrhu předloženého vládě, jsou základem pro zpracování podobných analýz dalších relevantních předpisů, na jejichž základě ČZPI vykonává svou působnost.

V oblasti přístupových jednání ČZPI úzce spolupracovala s Ministerstvem zemědělství a dalšími zainteresovanými orgány na přípravě technických konzultací mezi Českou republikou a Evropskou unií týkajících se fytosanitární oblasti. ČZPI se zpracováním části o monitoringu a kontrole reziduí pesticidů a kontaminantů v potravinách podílela na zpracování strategie pro fytosanitární oblast do doby vstupu do EU.

Mezinárodní organizace

I v roce 2001 se zástupci ČZPI zúčastnili několika jednání významných mezinárodních organizací jako je FLEP a Komise Codex Alimentarius WHO/FAO. XVII. zasedání FLEPu se konalo v červnu v Londýně a ČZPI na něm měla svého zástupce. Konalo se také zasedání pracovní skupiny FLEPu pro mykotoxiny, jejímž členem je ČZPI od roku 2000, tedy od začátku jejího fungování. Rovněž na pravidelném zasedání Výboru pro metody zkoušení a vzorkování Codexu Alimentarius byl přítomen zástupce ČZPI. Inspekce k některým návrhům směrnic podala připomínky, které byly v rámci zasedání diskutovány. Zasedání některých dalších výborů jako je Výbor pro aditiva a přídatné látky, Výbor pro rezidua pesticidů nebo Výbor pro potraviny pro zvláštní výživu se zástupci ČZPI zúčastnili jako pozorovatelé.

ČZPI navázala oficiální kontakty se Subregionálním úřadem FAO pro střední a východní Evropu, který sídlí v Budapešti. Na základě předběžných jednání bylo dohodnuto, že ČZPI bude s FAO spolupracovat při přípravě seminářů o bezpečnosti potravin pořádaných v České republice. Bude rovněž spolupracovat na organizačním zajištění mezinárodního workshopu o bezpečnosti potravin pro země střední a východní Evropy a pro státy bývalého Sovětského svazu.

Projekty EU

K významným aktivitám na poli mezinárodních vztahů patří i příprava a realizace projektů hrazených z různých programů Evropské unie nebo jejích členských zemí. V roce 2001 byl ukončen projekt Phare, týkající se vzdělávání (viz kap. 6). ČZPI již paralelně s jeho realizací začala s přípravou projektové dokumentace pro nový projekt Phare, který by měl jednak napomoci zvýšení efektivity činnosti ČZPI, jednak vytvořit databázovou základnu pro komunikace mezi všemi orgány státní správy, které se podílejí na kontrole potravin v ČR. Projekt počítá s vybudování informačního systému, který by propojoval všechny dané orgány a který by byl připraven na propojení s Rapid Alert Systemem provozovaným Evropskou komisí. Realizace projektu by měla začít na podzim 2002 a skončit na jaře roku 2004. ČZPI rovněž podala návrh na projekt hrazený z programu MATRA - jedná se o prostředky vyhrazené nizozemskou vládou pro budování institucí ve veřejném sektoru. Projekt se soustředí zejména na další vzdělávání zaměstnanců ČZPI a měl by být realizován v průběhu roku 2003.

ČZPI se rovněž přihlásila k práci na mezinárodním projektu QUID Thematic Network, jehož hlavním cílem je vytvořit evropskou síť laboratoří, které uplatňují směrnici 79/112/EHS o označování a prezentaci výrobků v praxi. Hlavním cílem projektu, který by měl trvat 3 roky, je zejména výměna zkušeností a informací v oblasti stanovení podílu jednotlivých složek uváděných ve složení potravin, provedení mezilaboratorních experimentů a vytvoření určité infrastruktury pro přenos a výměnu informací mezi laboratořemi podílejícími se na úřední kontrole potravin. V roce 2001 se konala první dvě zasedání pracovní skupiny k tomuto projektu, na která ČZPI vyslala svého zástupce.

Spolupráce se zahraničními partnery

Vzhledem k blížícímu se vstupu ČR do EU vyvstala nutnost navázání užších bilaterálních vztahů s kontrolními orgány nejen v zemích EU, ale i v zemích přidružených. Zatímco v roce 2000 navázala ČZPI bližší vztahy s irským FSAI, v roce 2001 došlo k uzavření bilaterální dohody o spolupráci v oblasti dozoru nad trhem s maďarským Generálním inspektorátem pro ochranu spotřebitele. Smlouva specifikuje hlavní oblasti spolupráce a rámcově vymezuje způsob výměny informací a zkušeností.

Konference, semináře

Zaměstnanci ČZPI se zúčastnili různých mezinárodních seminářů a kurzů. K těm nejvýznamnějším patří seminář "Food Safety First", který se konal v Nizozemí a byl hrazen nizozemskou vládou. Jeho hlavním cílem bylo seznámit účastníky s principy kontroly potravin v Nizozemí a se systémem potravinového práva EU. Nizozemská vláda rovněž hradila kurz "Chain Management and Agricultural Development", který byl zaměřen na představení principů efektivního zajištění zdravotní nezávadnosti potravin od prvovýroby, přes zpracování, distribuci až po maloobchod.

Konference, jichž se zástupci ČZPI účastní, jsou nejen příležitostí k výměně informací a odborných zkušeností, ale také k navázání neformálních kontaktů s představiteli jiných kontrolních organizací, výzkumných ústavů, Evropské komise či jiných institucí. V roce 2001 to byly např. konference o ochraně spotřebitele v elektronickém obchodě, která se konala v Budapešti, konference o bezpečnosti potravin ve Slovinsku nebo společná konference WHO a FSAI o posílení národních programů bezpečnosti potravin.

Komunikaci s veřejností (resp. se spotřebiteli) zastřešuje v ČR zákon č.106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím, který nabyl účinnosti 1.1.2000. ČZPI tak poskytuje informace z většiny oblastí své činnosti (výjimkou jsou např.osobní data apod.).

ČZPI komunikuje se spotřebiteli otevřeně a pravidelně, a to buď přímo (prostřednictvím odpovědí na konkrétní dotazy, konzultacemi konkrétních problémů nebo šetřením podnětů ke kontrole) nebo nepřímo (k tomuto účelu slouží především webové stránky ČZPI). U příležitosti významných potravinářských veletrhů (např. Mezinárodní gastronomický veletrh v Brně apod.) ČZPI zřizuje informační místo pro spotřebitele.

Nejúčinnější formou informování je pravidelný kontakt s širokým spektrem médií, jimž ČZPI poskytuje v pravidelných tiskových zprávách informace o výsledcích kontrolních akcí i o další činnosti inspekce. Při významných a mimořádných příležitostech (nález zdravotně závadné potraviny na trhu, spotřebitelsky významné výsledky kontroly, apod.) svolává ČZPI tiskové konference. Pro spotřebitelské rubriky deníků i pro odborné časopisy připravují pracovníci inspekce osvětové články, týkající se potravin nebo se účastní obdobně zaměřených besed v elektronických médiích (rozhlas a televize).

Zavedenou praxí ČZPI je denní monitoring tisku. Články, reportáže a rozhovory jsou vkládány na intranet, kde jsou aktuálně k dispozici všem pracovníkům inspekce. Současně slouží jako zpětná vazba pro průzkum zájmu spotřebitelů o konkrétní tématiku z oblasti kontroly potravin. Osvědčila se dobrá spolupráce s médií, jejichž poznatky pokládá ČZPI za jeden z podkladů při plánování kontroly nebo jako podněty k aktuálnímu šetření.

Z evidence dotazů spotřebitelů a z monitoringu tisku za poslední dva roky je viditelný nárůst zájmu o problematiku potravin a zdravé výživy. Z výsledku šetření IVVM (Institut pro výzkum veřejného mínění), který proběhl v červnu 2001, vyplynula rostoucí důvěra spotřebitelů vůči orgánům pro dohled nad potravinami. Tento výsledek je - mimo jiné - v přímé souvislosti s rostoucí informovaností veřejnosti.

ČZPI k 1.3.2002 zřizuje nové pracoviště pro styk s veřejností (3 pracovníci), jehož náplní bude zlepšení kontaktů se spotřebiteli a médií.

Webové stránky ČZPI

ČZPI se snaží prostřednictvím vlastních webových stránek uveřejňovat maximální množství informací o své činnosti. Zveřejňuje na nich důležité informace o závadných potravinách, tiskové zprávy, nově vydané zákony a vyhlášky, informuje výrobce o přístupech ČZPI ke kontrole v určitých oblastech (GMO, víno, biopotraviny…) a zveřejňuje zde zajímavosti a rady pro spotřebitele.

Podle provedeného průzkumu jsou webové stránky ČZPI intenzivně využívány veřejností (podnikateli, novináři, studenty i běžnými spotřebiteli). Na stránkách ČZPI bylo k 13.2.2002 zaznamenáno 31 096 přístupů. K značnému nárůstu návštěv na stránkách ČZPI dochází pravidelně ve spojitosti s tiskovými konferencemi inspekce nebo s uveřejněním informace týkající se nálezu závadné potraviny.

Nadále přetrvává velký zájem o seznam právních předpisů, seznam kódů E, informace o závadných potravinách a o informace, rady a odborné články pro spotřebitele. Mezi nejvíce navštěvované soubory patří: Seznam kódů E; Seznam právních předpisů včetně jejich aktualizovaného znění; Jak se bránit nevyhovujícím výrobkům v obchodní síti; Co prozradí obal potraviny; Přecitlivělost na potraviny; Přístup ČZPI ke geneticky modifikovaným potravinám; Problematika falšování potravin a Látka 3-MCPD v sojové omáčce. Z nově uveřejněných informací se návštěvníci stránek zajímali o článek Mikrobiální původci alimentárních onemocnění a Těžké kovy v životním prostředí a jejich vliv na lidský organismus.

Od roku 2001 mohou spotřebitelé prostřednictvím webových stránek inspekce podávat podněty k šetření přímo k jednotlivým krajským inspektorátům.

V rámci projektu Agris, který se zabýval hodnocením www serverů využitelných pro podnikání v agrárním sektoru, byly webové stránky ČZPI hodnoceny jako nejlepší.

Informace poskytované podle ust. § 18 odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím:

• počet podaných žádostí o informace - 746
• počet podaných odvolání proti rozhodnutí - 0
• opis podstatných částí každého rozsudku soudu - 0
• výsledky řízení o sankcích za nedodržování tohoto zákona bez uvádění osobních údajů - 0
• další informace vztahující se k uplatňování tohoto zákona - 0

Prioritou kontrolní činnosti České zemědělské a potravinářské inspekce v průběhu roku 2001 byla - stejně jako v předchozím období - kontrola zdravotní nezávadnosti potravin, tedy průběžné sledování dodržování mikrobiologických požadavků na potraviny a požadavků na dodržování povoleného obsahu cizorodých látek v potravinách. Značná pozornost byla věnována také kontrole potravin klamavě označených (tzv."falšování") a dodržování ostatních závazných požadavků, stanovených pro uvádění potravin a tabákových výrobků do oběhu.

V průběhu roku 2001 provedli inspektoři ČZPI celkem 22 122 jednotlivých kontrol, z toho ve výrobě 8 080, ve velkoskladech 1 704, v maloobchodě 12 219 a na ostatních místech 119 kontrol.

V roce 2001 uložila ČZPI za porušení povinností stanovených právními předpisy 2 453 pokut ve správním řízení v celkové výši 28 678 000 Kč. Při stanovování výše pokut se přihlíželo zejména k závažnosti, způsobu, době trvání a následkům protiprávního jednání.

Na nevyhovující potraviny a tabákové výrobky v celkové hodnotě 29 531 000 Kč byly v roce 2001 uloženy zákazy uvádění do oběhu. Z toho podíl z výroby činil 11 088 000 Kč, z obchodní sítě - dovozové potraviny a tabákové výrobky 11 933 000 Kč a podíl z obchodní sítě - tuzemské výrobky 6 510 000 Kč.

V oblasti mezinárodních aktivit se ČZPI aktivně účastnila jednání významných mezinárodních organizací a navázala další oficiální kontakty s evropskými úřady a institucemi. V roce 2001 pokračovala komunikace s Evropskou komisí, zejména z hlediska harmonizace potravinového práva ČR s právem EU.

Během roku 2001 byl ukončen projekt Phare, týkající se vzdělávání. Současně byly zahájeny přípravné práce na novém projektu, který by měl jednak napomoci při zvyšování efektivity činnosti ČZPI, jednak podpořit budování komplexního informačního systému, který propojí všechny orgány státní správy, jež se podílejí na kontrole potravin.

ČZPI se aktivně podílela na odborném přípomínkování a na legislativní práci při přípravě právních předpisů, zejména na zpracování návrhu nového zákona o České zemědělské a potravinářské inspekci (resp. Státní zemědělské a potravinářské inspekci), který by měl být již plně harmonizován s právními předpisy Evropské unie.

V průběhu roku 2001 se zlepšila vnitřní i vnější komunikace ČZPI. Intranet, vybudovaný koncem roku 2000, byl plně zprovozněn a je naplňován celou řadou vnitřních i externích dokumentů, předpisů, přehledů a dalších informací. O výsledcích své činnosti poskytovala ČZPI průběžně odborné i spotřebitelské veřejnosti informace především prostřednictvím sdělovacích prostředků a vlastních internetových stránek.

• BSE - bovinní spongiformní encefalopatie ("nemoc šílených krav")
• Codex Alimentarius - Codex Alimentarius Commision (Mezinárodní komise pro koordinaci norem a směrnic pro výrobu, obchod a kontrolu potravin
• ČIA - Český institut pro akreditaci, o.p.s.
• ČSN EN - Česká státní norma, respektující Evropskou normu
• ČZPI - Česká zemědělská a potravinářská inspekce
• DNA - deoxyribonucleic acid (deoxyribonukleová kyselina)
• EN - evropská norma
• ES - Evropské společenství
• EU - European Union (Evropská unie)
• FAO - Food and Agriculture Oraganization of UN (Organizace OSN pro výživu a zemědělství)
• FAPAS - The Food Analysis Performance Assessment Scheme (Mezinárodní testování způsobilosti laboratoří-chemické analýzy)
• FEPAS - The Food Evaluation Performance Assessment Scheme (Mezinárodní testování způsobilosti laboratoří-mikrobiologické analýzy)
• FLEP - Food Law Enforcement Practitioners (Sdružení zástupců evropských inspekčních orgánů, které uplatňují potravinářské zákony v praxi)
• FSA - Food Standart Agency (britská agentura pro potraviny)
• FSAI - Food Safety Authority of Ireland (Irský úřad pro bezpečnost potravin)
• GMO - geneticky modifikované organismy
• GOSKOMSANEPIDNADZOR - Státní výbor pro sanitární a epidemiologický dozor Ruské federace
• GOSSTANDART - Státní norma Ruska
• GOST R - systém certifikace Ruska
• CHEK - Chemische Kwaliteitsborging (systém testování způsobilostí laboratoří organizovaný nizozemskou inspekcí pro potraviny)
• IAFD - Irish Agri-Food Development (společnost, která organizačně zajišťovala projekt Phare na vzdělávání zaměstnanců ČZPI)
• IS - informační systém
• IVVM - Institut pro výzkum veřejného mínění
• MATRA - finanční program nizozemské vlády pro pomoc kandidátským zemím při budování institucí ve veřejném sektoru
• MTZL - mezilaboratorní testování způsobilosti laboratoří
• OECD - Organization for Economic Co-operation and Development (Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj)
• PCR - polymerace chain reaction (polymerázová řetězová reakce)
• PHARE - finanční program Evropské komise pro pomoc kandidátským zemím při přípravě na vstup do Evropské unie
• QUID Thematic Network (QUID - Quantitative Ingredient Declaration, uvádění množství složek potraviny) evropská síť laboratoří, které uplatňují směrnici 79/112/EHS o označení a uvádění množství jednotlivých složek potravin v praxi
• SPPI - Slovenská poĺnohospodárská a potravinárská inšpekcia (bývalý slovenský kontrolní úřad pro potraviny)
• SZPI - Státní zemědělská a potravinářská inspekce, návrh nového názvu ČZPI
• TAIEX - Technical Assisstance Information Exchange Office (Úřad pro výměnu informací o technické pomoci) - instituce založená Evropskou komisí za účelem pomoci přidruženým zemím střední a východní Evropy v přípravě na začlenění do vnitřního trhu EU
• TNK - technické normalizační komise
• ÚNMZ - Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví
• Usnesení vlády č. 410/2000 - usnesení vlády, kterým se stanoví systém jazykových zkoušek a systém prokazování jazykové kvalifikace vybraných zaměstnanců ve státní správě
• Usnesení vlády č. 1028/2001 - usnesení vlády, kterým se stanoví způsob přípravy zaměstnaců ve správních úřadech
• WHO - World Health Organization (Světová zdravotnická organizace)