Nikdy v minulosti nevěnovali lidé takovou pozornost kvalitě potravin, jako je tomu v současné době. Nikdy v minulosti také nebyly potraviny pod tak přísným dohledem kontrolních orgánů, jaký je uplatňován v posledních letech. Nikdy v minulosti nebyly na trhu tak bezpečné potraviny, jak je tomu nyní. Česká republika se v této oblasti může směle řadit mezi nejvyspělejší evropské země. Koneckonců, trh s potravinami, jejich kvalita a zejména zdravotní nezávadnost, jsou jednou z klíčových oblastí, které budou rozhodujícím kritériem pro vstup České republiky do Evropské unie.

Česká zemědělská a potravinářská inspekce je dnes moderním, plně funkčním orgánem státního dozoru, který je součástí systému dohledu nad výrobou a zejména uváděním potravin do oběhu. Autorita inspekce u dovozců, výrobců a prodejců potravin a zejména u spotřebitelské veřejnosti významně vzrostla. To souvisí nejen s legislativním zázemím, které kvalitnějšími zákony a vyhláškami umožňuje inspektorům mnohem jednoznačněji a profesionálněji vykonávat kontrolní činnost, ale také s otevřeným přístupem inspekce k veřejnosti. Filozofií České zemědělské a potravinářské inspekce je poskytovat občanům úplné a pravdivé informace o tom, co se jich bytostně a každodenně dotýká. Lidé mají právo vědět, jaké potraviny jim trh nabízí. Naopak, podnikatelé mají právo dostat možnost kvalitní potraviny vyrábět a prodávat.

Závěrečná zpráva České zemědělské a potravinářské inspekce je jakýmsi přehledem její činnosti v průběhu roku 2000. Čísla, která jsou v ní uvedena, je potřeba vnímat nejen z pohledu zjištěných nedostatků, ale především jako důkaz toho, že potraviny na českém trhu jsou pod důsledným dohledem, protože ochrana spotřebitele je prvotním zájmem České zemědělské a potravinářské inspekce.

Ing. Jakub Šebesta
ústřední ředitel

Prioritou kontroly ČZPI v uplynulém roce, podobně jako v minulých letech, byla zdravotní nezávadnost potravin a potraviny klamavě označené (tzv. "falšované"). Zcela novou oblastí činnosti byla kontrola zavedení systému kritických bodů ve výrobě.

Značná pozornost byla věnována kontrole podmínek, za kterých jsou potraviny uchovávány, především teplot stanovených právním předpisem (např. u zmrazených potravin, nebalených cukrářských výrobků, mražených krémů, mléčných výrobků apod.), anebo deklarovaných výrobcem na obale.

Kontrolní činnost ČZPI byla také zaměřena na správnost označení, dodržování jakostních požadavků, deklarované množství, dodržování dat použitelnosti a minimální trvanlivosti při prodeji i ostatní závazné požadavky stanovené v příslušných zákonech a jejich prováděcích vyhláškách. Inspekce se rovněž zabývala kontrolou plnění uložených opatření.

Určitá část kontrol v obchodní síti i ve výrobě se uskutečnila na základě podnětů spotřebitelů i dalších subjektů, které upozorňovaly na porušování jakosti a na nedodržování hygienických požadavků při prodeji potravin.

Největší význam pro plánování, jak na úrovni ústředního inspektorátu, tak regionů, měl a i nadále bude mít informační systém ČZPI a jeho programy "Kontrolní činnost" a "Laboratorní činnost".

Inspektoři ČZPI provedli v uplynulém období 31 807 jednotlivých kontrol: v maloobchodní síti - 18 002, ve výrobě - 10 174, ve velkoobchodech - 3 488 a na ostatních místech (např. v restauracích) - 143. Vzestup počtu kontrol ve výrobě oproti roku 1999 (kdy bylo uskutečněno celkem 4 623 kontrol) souvisel především s kontrolami zavedení systému kritických bodů, které probíhaly od 1. 1. 2000. Kontrolami bylo celkem zjištěno 10 875 nevyhovujících vzorků potravin a tabákových výrobků, které nesplnily požadavky právních předpisů na zdravotní nezávadnost, jakost a označování

Pokud jde o jednotlivé komodity, byly nejvyšší počty nevyhovujících vzorků zjištěny u čerstvé zeleniny, lihu a lihovin, révového vína, čerstvého ovoce, studené kuchyně, cukrářských výrobků, masa a masných výrobků a u pekařských výrobků. Relativně vysoké počty nevyhovujících vzorků v rámci těchto oborů jsou dány mimo jiné tím, že se na ně soustředila větší kontrolní pozornost, neboť mají velké zastoupení na trhu, popřípadě vyžadují intenzivní sledování z hlediska zdravotní nezávadnosti.

Z pohledu místa odběru bylo nejvíce nevyhovujících vzorků zjištěno v maloobchodní síti - 8 583 vzorky. Ve výrobě byl zjištěn 1 531 vzorek, ve velkoobchodech 689 vzorků a na ostatní místa připadají 72 nevyhovující vzorky. Při interpretaci tohoto výsledku je nutné zohlednit, že prodejních míst je velký počet a současně je na prodejnách zastoupen široký sortiment výrobků. Zjištěný počet nevyhovujících vzorků je zde tedy přirozeně vyšší než ve výrobě nebo ve velkoobchodech.

Mikrobiologické požadavky

Nejvyšší počty nevyhovujících vzorků byly při mikrobiologických rozborech zjištěny u výrobků studené kuchyně a u cukrářských výrobků. Jedná se o komodity zahrnující z velké části potraviny náročné na uchovávání a podléhající rychle zkáze, které jsou považovány za potra-viny epidemiologicky rizikové. Těmto potravinám je proto věnována velká pozornost celo-ročně, zejména však v letním období, kdy nastávají optimální podmínky pro nežádoucí růst mikroorganismů.

Relativně vysoké počty mikrobiologicky nevyhovujících vzorků byly zjištěny také v případě čerstvé zeleniny a čerstvého ovoce. Jednalo se o výrobky s nežádoucími změnami způsobe-nými mikrobiální činností (hniloby, plísně). Obdobné nedostatky vykazovaly v menším počtu případů i některé další druhy potravin, např. masné výrobky (plísně na povrchu uzenin).

Cizorodé látky

Při kontrole cizorodých látek byly nejvyšší počty nevyhovujících vzorků zjištěny u révového vína, lihovin, zpracovaného ovoce a zeleniny, čerstvé zeleniny, nealkoholických nápojů a některých dalších komodit.

V případě révového vína se jednalo zejména o zjištění přítomnosti syntetických barviv, kon-zervačních látek a nadlimitního obsahu oxidu siřičitého. U lihovin byly chemické požadavky na zdravotní nezávadnost porušeny zejména přítomností acetaldehydu, benzenu a ethylbenze-nu (tuzemský rum), dále přítomností xylenu, toluenu a styrenu (tuzemský rum a vodka). Vět-šinou se jednalo o lihoviny prodávané na stáncích. U některých vzorků lihovin byla zjištěna přítomnost nepovolených barviv, překročení povoleného limitu pro obsah uretanu (slivovice) a překročení povoleného množství ftalátů v různých druzích lihovin.

Cizorodé látky, zejména nepovolená barviva, byly zjištěny také u zpracovaného ovoce a zele-niny a to hlavně v sušeném ovoci, v menší míře v marmeládách a kompotech. Relativně častá byla také přítomnost nepovolených konzervačních látek nebo překročení limitu povolených konzervačních látek v sušeném ovoci a zelenině, džemech a kečupech. Z dalších závad lze jmenovat nadlimitní obsah olova a cínu v případě kompotů v plechovkách, nadlimitní obsah dusičnanů v sušené zelenině a přítomnost pesticidu procymidonu v dětské výživě.

U čerstvé zeleniny bylo nejčastěji zjištěno překročení povoleného obsahu dusičnanů, zejména u listové zeleniny a zeleniny košťálové (častěji u šarží z dovozu než u šarží tuzemských). U kořenové zeleniny byl v jednom případě prokázán nadlimitní obsah kadmia. U některých vzorků plodové zeleniny (papriky zeleninové a lilku) zahraniční provenience byly zjištěny šarže s nepřípustným výskytem reziduí pesticidů, především procymidonu, endosulfanu a malathionu. V jednom vzorku (rychlené ředkvičky z dovozu) byl zjištěn nepřípustný výskyt chlorothalonilu.

Relativně vysoký počet nevyhovujících vzorků byl zjištěn u nealkoholických nápojů. Jednalo se především o překročení limitu pro konzervační látky (kyselinu sorbovou, benzoovou), pří-padně jejich nedeklarování na obalu. V několika případech byla zjištěna přítomnost nepovo-lených přídatných látek (syntetických barviv, cyklamátů).

Při kontrole dehydratovaných výrobků byla zjištěna přítomnost nepovolených přídatných lá-tek, např. syntetických barviv, zejména v instantních nudlových polévkách asijské produkce, a konzervačních látek (oxidu siřičitého a kyseliny benzoové) v instantních polévkách, rovněž byl zjištěn překročený limit stanovený pro povolené konzervační látky (především u ochucovadel).

ČZPI opakovaně zjistila zvýšené koncentrace biogenního aminu tyramin u zrajících sýrů nebo výskyt nepovolených konzervantů (kyseliny benzoové a sorbové) v některých druzích lahůdkových salátů.

Analytické požadavky

Nejvíce nedostatků při kontrole analytických požadavků bylo zjištěno u révového vína, a to především ve znacích: obsah těkavých kyselin, obsah alkoholu, obsah bezcukerného extraktu a obsah cukru. U vín s obsahem oxidu uhličitého nevyhovělo 30 % analyzovaných vzorků ve znaku tlak.

U lihu a lihovin šlo o nedodržení kladné nebo záporné odchylky stanovené pro obsah etanolu, o zjištění přítomnosti vyšších alkoholů (především v případě alkoholu prodávaného na stán-cích), terciálního butylalkoholu (opět většinou u vodky a tuzemského rumu prodávaných na stáncích) a o nedodržení plnění deklarovaného na obale.

Nejčastějšími analytickými nedostatky zjištěnými u masa a masných výrobků byl vyšší obsah tuku než deklaroval výrobce a vyšší aktivita vody u trvanlivých masných výrobků než při-pouští prováděcí vyhláška.

U brambor byly nedostatky způsobeny především nedovoleným podílem hlíz zelených, po-škozených, naklíčených, nečistých, nepevných, strupovitých atd.

Častým analytickým nedostatkem u mléčných výrobků bylo zjištění jiného množství sušiny, tuku, eventuálně tuku v sušině, než bylo deklarováno na obale výrobku (např. u sýrů).

V roce 2000 se uskutečnil relativně vysoký počet tématických kontrol, tedy kontrol řízených ústředně jednotným metodickým pokynem. Jejich účelem bylo přispět k řešení širší a složitější problematiky některých oblastí zdravotní nezávadnosti a jakosti potravin. Uskutečnily se celorepublikově nebo cíleně jen v některých regionech. V této kapitole jsou některé tématické kontroly uvedeny.

Kontrolou zaměřenou na zdravotní nezávadnost byla Plánovaná mikrobiologická kontrola. Navazovala na obdobnou kontrolu v roce 1999 jako kontrola celostátní a celoroční. Byla zaměřena na výrobky studené kuchyně, cukrářské výrobky, masné výrobky určené k přímé spotřebě, zpracovanou zeleninu a ovoce a sýry různých typů. Laboratorními rozbory bylo zjištěno 65 nevyhovujících vzorků, nejčastěji z důvodu překročení celkového počtu mikroorganismů a koliformních bakterií. Závažnými nálezy byly Salmonella v "Salátu mix" a Listeria monocytogenes v kuřecích párcích.

V průběhu ústředně řízené Mikrobiologické kontroly v supermarketech byly v těchto prodejnách v celé České republice zkontrolovány hygienické podmínky prodejních úseků studené kuchyně a pekařských výrobků. Při mikrobiologických rozborech nevyhovělo 21 vzorků studené kuchyně a 7 vzorků koření. Při kontrole prodejních úseků lahůdek nebyly zjištěny závady. Úseky prodeje pekařských výrobků byly převážně vyhovující.

Kontrola zdravotní nezávadnosti a jakosti lihovin (vodky a tuzemského rumu) byla zaměřena na dodržování právních předpisů při prodeji na stáncích v tržnicích, zejména v příhraničních oblastech, v pevných stáncích a v potravinářských prodejnách. Stanoveným požadavkům nevyhovělo 69 vzorků, kdy byl zjištěn nadlimitní obsah povolených kontaminantů (ftaláty a uretan), výskyt nepovolených kontaminantů (organické polutanty, např. acetaldehyd, benzen, toluen, ethylbenzen a xylen), nesprávné označení, nižší obsah etanolu a nižší plnění než deklarovaly údaje na obalu.

Další akcí zaměřenou na zdravotní nezávadnost byla Kontrola suchých skořápkových plodů a některých druhů čerstvého ovoce. Jejím cílem bylo zjistit stav zdravotní nezávadnosti a jakosti některých druhů potravin typických pro prodej v období Vánoc, které jsou doprodávány v lednu následujícího roku. Při dlouhodobém skladování těchto komodit v nevyhovujících podmínkách dochází k rozvoji plísní a houbových chorob. Nedostatky se vyskytly u 42 šarží. Nejvíce z nich bylo zjištěno u kokosových ořechů, u kterých byly do oběhu uváděny šarže s nízkou hmotností, s prasklou skořápkou a znehodnoceným jádrem (výskyt hnilob, plísní, kašovitá konzistence). Závady se vyskytovaly i u jedlých kaštanů, kde byly do oběhu uváděny jednak plody malé a dále plody naklíčené, poškozené škůdci a plesnivé.

V návaznosti na výsledky v roce 1999 proběhla v roce 2000 Kontrola zdravotní nezávadnosti piva zaměřená na obsah biogenních aminů. Prioritou byla piva světlá speciální a ležáky světlé, dále piva tmavá speciální a ležáky tmavé. K laboratorním rozborům byly odebrány jak vzorky piva tuzemských výrobců, tak vzorky dovozových piv. Všechny byly analyzovány z hlediska obsahu biogenních aminů - histaminu a tyraminu. U žádného ze sledovaných výrobků nebylo zjištěno porušení právních předpisů.

Kontrola sušeného ovoce, zeleniny a hub byla zaměřena na zdravotní nezávadnost z hlediska obsahu aditivních a kontaminujících látek, zejména oxidu siřičitého, kyseliny sorbové, syntetických barviv, těžkých kovů a aflatoxinů. Deset vzorků nevyhovělo požadavkům právních předpisů. Zjištěnými nedostatky byly například: překročení přípustného množství kadmia, překročení limitu pro dusičnany a nepovolená přítomnost syntetických barviv.

Podnětem ke Kontrole zdravotní nezávadnosti instantních nudlových polévek asijské produkce, zaměřené na mikrobiologické rozbory a identifikaci syntetických barviv, byla kontrolní zjištění z předchozích let. Kontrola se uskutečnila zejména u dovozců, kde bylo zjištěno nedodržení mikrobiologických požadavků a kde byla prokázána přítomnost nepovolených syntetických barviv.

Podobně jako u jiných potravin, je možné se i u instantní kávy setkat s případy "falšování"- klamavého označení. V rámci Kontroly instantní kávy ČZPI zjistila, že je tato potravina v některých případech "falšována" přidáváním produktů na bázi čekanky, sladu, fíků, obilovin apod. Pro výrobek falšovaný tímto způsobem je charakteristický zvýšený obsah sacharidů, které lze laboratorním rozborem prokázat. Klamavé označení bylo na základě zjištěného obsahu sacharidů prokázáno u 8 vzorků.

Jinou kontrolou zaměřenou na odhalení klamání byla Kontrola pravosti deklarovaných odrůd brambor. Jejím cílem bylo zjistit, zda prodávané brambory v tržní síti odpovídají deklarovaným odrůdám nebo zda neobsahují příměsi jiných odrůd. Nepovolený výskyt příměsí hlíz jiné odrůdy nebo záměna deklarované odrůdy za odrůdu jinou byly zjištěny celkem u 36 vzorků. Úplná záměna deklarované odrůdy za odrůdu jinou byla zjištěna u 3 vzorků, u dalších 33 vzorků byly zjištěny příměsi jiných odrůd. U některých vzorků bylo určeno, že obsahují jako příměs i 5 dalších odrůd brambor. Relativně častěji byly nedostatky zjištěny u konzumních brambor pozdních než u brambor raných.

Především na odhalení klamání byla zaměřena Kontrola aktivity vody (aw) a obsahu tuku u balených trvanlivých masných výrobků českých výrobců. Hodnota aktivity vody nižší nebo rovna 0,93 je jedním z klíčových analytických kritérií pro to, aby mohl být masný výrobek označen jako trvanlivý. Při kontrole bylo zjištěno 31 nevyhovujících vzorků: 15 z důvodu vyšší aktivity vody, 15 pro neodpovídající obsah tuku vzhledem k údaji na obale, popřípadě tento údaj zcela chyběl, 1 z důvodu vyšší aktivity vody a současně pro neodpovídající obsah tuku vzhledem k údaji na obale.

Výsledky akce potvrdily, že někteří zpracovatelé dodávají na trh trvanlivé masné výrobky nevyzrálé, tedy s větší aktivitou vody, než povoluje vyhláška. Dochází tak nejenom ke klamání spotřebitele, ale rovněž ke zvýšenému zdravotnímu riziku při konzumaci těchto tzv. trvanlivých salámů. Ty se totiž mohou, na rozdíl od jiných masných výrobků, skladovat při vyšší teplotě a mají rovněž delší dobu použitelnosti právě díky nízké aktivitě vody, která znemožňuje růst většiny patogenních mikroorganismů.

Další kontrolou zaměřenou na odhalení klamání byla akce Falšování masa u masných výrobků. Jejím cílem bylo odhalit záměnu jednotlivých druhů masa v tepelně opracovaných masných výrobcích. Šlo zejména o nahrazování kvalitnějšího a dražšího masa určitého živočišného druhu za méně kvalitní a levnější maso jiného živočišného druhu. Kontrola se uskutečnila ve velkých obchodních řetězcích. Výsledky kontroly, při níž bylo zjištěno 7 nevyhovujících vzorků, potvrdily předpoklad, že někteří výrobci nahrazují druhy masa, která jsou uvedena ve složení výrobku, svalovinou jiných živočišných druhů.

Na zdravotní nezávadnost, označování a současně na odhalení klamání byla zaměřena ústředně řízená Kontrola potravin pro zvláštní výživu. Proběhla u výrobců, dovozců i prodejců a pokrývala širokou škálu komodit: müsli, mouky, kaše, cukrovinky, nealkoholické nápoje, zpracované ovoce a zeleninu a další. Ani v jednom případě nebylo zjištěno klamavé označení a porušení zdravotní nezávadnosti. Zjištěné nedostatky (127 případů) lze klasifikovat pouze jako chybné nebo neúplné označování, v ojedinělých případech chyběl platný souhlas hlavního hygienika (HEM). Vzhledem k tomu, že do kontrolní akce nebyly zahrnuty např. speciální přípravky s vysokým obsahem potravních doplňků (vitamínů, minerálních látek, aminokyselin), potraviny určené pro sportovce a při zvýšené tělesné námaze nebo potraviny určené ke snižování hmotnosti, plánuje ČZPI zaměřit kontrolu v roce 2001 i na výrobky tohoto typu.

V souvislosti s novelizovaným zákonem o potravinách, který nově definuje potraviny nového typu a stanovuje pro ně povinnosti, uskutečnila ČZPI Monitorování geneticky modifikovaných potravin. Jeho cílem bylo ověřit, zda jsou tyto potraviny uváděny do oběhu v obchodní síti v ČR. Vzorky, odebrané v průběhu září, října a listopadu, byly analyzovány v renomované zahraniční laboratoři ve Švýcarsku. Celkem bylo odebráno 10 potenciálně geneticky modifikovaných potravin obsahujících jako složku sóju nebo kukuřici, přičemž u 4 z nich byla zjištěna přítomnost modifikované DNA. Odebrané vzorky potravin (stejné šarže) budou sloužit jako referenční materiál pro oddělení biochemie a molekulární genetiky laboratoře inspektorátu ČZPI v Brně. Zjištěné výsledky budou využity při plánování kontroly v dalším období.

V roce 2000 provedli inspektoři ČZPI celkem 10 174 kontrol výrobců, při kterých bylo prověřeno 5 314 provozoven (výrobních míst), z nichž mnohé byly kontrolovány opakovaně. Ve většině případů byl předmětem kontroly systém kritických bodů (SKB), tedy to, zda byly splněny požadavky vyhlášky Ministerstva zemědělství č. 147/98 Sb. Termín pro zavedení SKB stanovila tato vyhláška do 31. 12. 1999, inspekce SKB proto započaly v lednu 2000.

Z pohledu komodit proběhlo nejvíce kontrol v pekárnách, u výrobců studené kuchyně a u výrobců cukrářských výrobků. To koresponduje s počtem registrací u ČZPI: k 31.12.2000 bylo zaregistrováno 2 098 výrobců pekařských výrobků, 1 296 výrobců cukrářských výrobků a 1 170 výrobců studené kuchyně.

Mezi obory s nejvyšším procentem zavedených SKB patřila výroba přírodních sladidel, piva, mlýnských obilných výrobků a škrobu - škrobárenských výrobků. Naopak mezi obory s nejmenším procentem zavedení SKB patřily cukrářské výrobky - těsta, zmrzliny - mražené krémy a houby. Přitom bylo zjištěno, že někteří výrobci, přestože měli zaveden SKB ve smyslu platných právních předpisů, vyrobili potravinu s porušenou zdravotní nezávadností. Kromě kontrol zavedení SKB bylo u výrobců kontrolováno i splnění dalších požadavků právních předpisů. Jednalo se např. o odběry vzorků pro kontrolu zdravotní nezávadnosti.

Při zjištění nedostatku v rámci kontroly SKB bylo uloženo opatření. Lhůty opatření pro jejich odstranění byly voleny s ohledem na konkrétní situaci, aby nebyly pro výrobce nereálné. Cílem kontrol SKB bylo zajistit splnění požadavků právních předpisů a zmapovat situaci, nikoliv ukládat pokuty.

Kontroly SKB v minulém roce ukázaly patrné rozdíly v podmínkách výrobců. Obecně lze říci, že úroveň v zavádění SKB roste s "velikostí" výrobního subjektu. To znamená, že plně fungující SKB je zpravidla u ekonomicky či manažersky silnějších subjektů. Méně nedostatků je rovněž spíše u výrob s úzkým sortimentem produkce, s jednoduššími technologiemi a v případě epidemiologicky nerizikových potravin.

Tato oblast činnosti zahrnuje kontrolu maloobchodní sítě (včetně tržnic) a velkoobchodní sklady.

V maloobchodní síti se relativně vysoký počet kontrol uskutečnil na základě stížností a podnětů spotřebitelů. Dalším důvodem pro tyto kontroly byly plány jednotlivých inspektorátů, odběry vzorků např. v rámci ústředně řízených kontrol a dohledávání nevyhovujících potravin zjištěných při kontrolách u výrobců. Ve většině případů, kdy se inspekce uskutečnila na základě oznámení stěžovatele, se kromě šetření vlastního předmětu stížnosti prováděla také kontrola dodržování dalších povinností.

Z hlediska požadavků stanovených právními předpisy byla inspekce zaměřena na dodržování hygieny při prodeji, na vybavení prodejny podle sortimentu prodávaných potravin, na dodržování dat použitelnosti a minimální trvanlivosti, správnost označení, balení, doklady které provázejí zboží atd. V rámci kontroly podmínek skladování se inspektoři soustředili na dodržování teplotních režimů pro uchovávání chlazených a mrazených potravin i na další potraviny se stanovenými teplotami při uvádění do oběhu, například na cukrářské výrobky, mléčné výrobky, čerstvé houby nebo výrobky, kde teplotu skladování deklaroval výrobce.

Z hlediska oborů byly kontroly v kamenných obchodech zaměřeny nejčastěji na čerstvé ovoce a zeleninu, zpracované ovoce a zeleninu, masné výrobky, mléčné výrobky, víno, lihoviny, pekařské výrobky, cukrářské výrobky a studenou kuchyni. V prodejnách u benzínových čerpadel byly zaměřeny na studenou kuchyni (bagety), nealkoholické nápoje, cukrovinky, trvanlivé pečivo a další. Na tržištích, včetně prodeje na poutích, byly kontroly zaměřeny zejména na lihoviny, prodej čerstvého ovoce a čerstvé zeleniny v zimním období, prodej čokolád, čokoládových cukrovinek a hub v letním období. Specifikem kontrol na tržištích byly velikonoční a vánoční trhy a vybavení stánků.

Ve velkoobchodech byla kontrola zaměřena zejména na importované potraviny a na došetřování nevyhovujících vzorků zjištěných v maloobchodě, z hlediska komodit na jakost ovoce a zeleniny.

ČZPI přijímá stížnosti a oznámení spotřebitelů i dalších subjektů (orgánů státní správy, sdělovacích prostředků) na nedodržování povinností právních předpisů při uvádění potravin do oběhu. Tyto podněty se významnou měrou podílejí na zaměření kontroly.

V roce 2000 přijala ČZPI 1 655 stížností a podnětů a jejich počet se rok od roku zvyšuje. Část oznámení přišla od krajských a okresních hygienických stanic, České obchodní inspekce, Státní veterinární správy nebo Živnostenského úřadu.

Převážná většina stížností byla však podána spotřebiteli. Stále větší počet podnětů od spotřebitelů neznamená, že by se zhoršovala úroveň jakosti nebo zdravotní nezávadnosti prodávaných potravin. Je důsledkem častější prezentace ČZPI v médiích včetně internetu (www.czpi.cz), rostoucího zájmu spotřebitelské veřejnosti o problematiku potravin a celkově důsledkem rostoucí informovanosti veřejnosti.

Předmětem stížností byly nejčastěji neodpovídající jakost, prodej potravin s prošlou dobou použitelnosti a minimální trvanlivosti, hygienické nedostatky na prodejnách, nevyhovující podmínky uchování a klamavě označené potraviny.

Z hlediska komodit se stížnosti nejčastěji týkaly čerstvého ovoce a zeleniny, lahůdek, masných, pekařských a cukrářských výrobků. Poměrně často si spotřebitelé stěžovali také na kvalitu alkoholických nápojů.

Nejvíce stížností bylo podáno na prodej potravin v menších samoobsluhách a pultových prodejnách, v menší míře na prodej v supermarketech.

V roce 2000 uložila ČZPI za porušení povinností stanovených právními předpisy 2 874 pokut ve správním řízení v celkové výši 31 382 300 Kč.

Hlavním důvodem k uložení pokut ve správním řízení bylo zejména nedodržení těchto ustanovení právních předpisů (v závorce je uveden počet případů, kdy porušení příslušného ustanovení bylo důvodem k uložení pokuty):

• 1. § 11 odst. 1 písm. d) zákona o potravinách (1 307)
• 2. § 6 zákona o potravinách (1 131)
• 3. § 10 odst. 1 písm. c) zákona o potravinách (1 024)
• 4. § 8 zákona o potravinách (831)
• 5. zákona o vinohradnictví a vinařství (655)
• 6. § 11 odst. 1 písm. c) zákona o potravinách (641)
• 7. § 11 odst. 2 c) zákona o potravinách (557)
• 8. § 10 odst. 1 písm. b) zákona o potravinách (475)
• 9. § 10 odst. 1 písm. a) zákona o potravinách (446)

Jestliže je u kontrolované osoby zjištěno současně porušení více ustanovení právního předpisu, je pokuta uložena souhrnně za všechny zjištěné nedostatky. Počet uložených pokut je tedy výrazně nižší, než kolik je zjištěných porušených ustanovení.

Do oběhu bylo zakázáno uvádět potraviny za 26 508 882 Kč (z toho byly zakázány dovozové výrobky v obchodech za 12 420 538 Kč, tuzemské výrobky v obchodech za 6 372 106 Kč a výrobky zjištěné ve výrobě za 7 716 238 Kč).

V roce 2000 provozovala ČZPI celkem 7 laboratoří, z nichž 3 jsou specializovány pouze na provádění mikrobiologických zkoušek potravin (Tábor, Plzeň, Ústí nad Labem). V průběhu roku 2000 byly provedeny ve 4 akreditovaných laboratořích ČZPI (Praha, Hradec Králové, Brno, Olomouc) pravidelné dozorové návštěvy pracovníků národního akreditačního orgánu ČIA, o.p.s. za účelem posouzení plnění akreditačních kriterií a závazků vyplývajících z akreditace. U všech 4 laboratoří bylo konstatováno, že laboratoře plní všechna akreditační kriteria a jsou schopné vykonávat objektivně a nezávisle zkoušky, pro něž byly akreditovány. Potvrzením platnosti akreditace jsou rovněž splněny požadavky Směrnice EU 93/99/EHS na laboratoře provádějící úřední kontrolu potravin.

Akreditované laboratoře ČZPI byly v průběhu roku 2000 pověřeny národním akreditačním orgánem ČIA, o.p.s. organizací a vyhodnocením mezilaboratorních porovnávacích zkoušek. Současně se laboratoře ČZPI účastnily v průběhu roku několika mezinárodních porovnávacích zkoušek, které byly pořádány zahraničními institucemi (FAPAS, FEPAS, CHEK atp.).

Jednou z podmínek pro udělení pověření k provádění analytických rozborů révového vína pro hodnocení a zatřiďování révových vín je účast a úspěšné absolvování mezilaboratorních porovnávacích zkoušek révového vína organizovaných ČZPI. Tyto zkoušky jsou každoročně zařazovány do národního programu zkoušení způsobilosti.

V průběhu roku 2000 byl realizován významný projekt v rámci ČR, který byl současně zařazen do Národního projektu jakosti - vybudování laboratoře pro identifikaci DNA GMO v zemědělských produktech a potravinách. V rámci tohoto projektu byly vyšetřeny některé potraviny na obsah GMO kvalitativní screeningovou metodou na bázi polymerázové řetězové reakce.

Laboratoře ČZPI se mimo jiné podílejí i na výzkumných programech Ministerstva zemědělství zařazených do Projektu pro NAZV (Národní agentura pro zemědělský výzkum). Mimo aktivní účasti na programech Ministerstva zemědělství v oblasti vědy a výzkumu se laboratoře ČZPI zaměřily v průběhu roku 2000 na vývoj a zavedení některých nových metod zkoušení, jako je např. stanovení tukuprosté kakaové a mléčné sušiny v čokoládě a čokoládových cukrovinkách, stanovení mykotoxinu deoxinivalenolu v cereáliích a cereálních výrobcích, stanovení lepku v bezlepkových potravinách, průkaz falšování potravin živočišného i rostlinného původu nebo průkaz vybraných typů patogenních mikroorganismů - Camphylobacter jejuni/coli, Escherichia coli 0 157.

V roce 2000 zajišťovala ČZPI povinnou certifikaci u potravin ve smyslu § 4 vyhlášky Ministerstva zemědělství č. 220/98 Sb. V dubnu 2000 byla tato vyhláška novelizována, snížil se počet skupin potravin, u kterých byla certifikace povinná. V srpnu téhož roku byl novelizován zákon o potravinách a tímto byla s účinností od 1. 1. 2001 platnost vyhlášky Ministerstva zemědělství č. 220/98 Sb. zrušena.

ČZPI zajišťuje nepovinnou certifikaci na žádost výrobců, převážně za účelem exportu potravin nebo surovin. Rozsah a druh zkoušek je stanoven zpravidla podle požadavků zahraničního odběratele.

ČZPI je akreditována Národním akreditačním orgánem ČIA podle ČSN EN 45011 jako certifikační orgán. Na základě osvědčení o akreditaci může provádět certifikaci potravin. V současné době se připravuje plánovaný audit ze strany ČIA, kterým se prověří, zda jsou dodržovány podmínky, na jejichž podkladě bylo ČZPI uděleno osvědčení o akreditaci.

Na základě mezivládní dohody pro usnadnění vývozu potravin do Ruské federace byla ČZPI akreditována jako jediná v ČR v oblasti potravin ruskými orgány - GOSSTANDARTem (obdoba českého ÚNMZ) a GOSKOMSANEPIDNADZORem (hygienická služba), pro certifikační činnost v ruském systému GOST R. Na základě toho může provádět u potravin laboratorní zkoušky, včetně vyhodnocení výsledků na ruské normy a předpisy. V loňském roce byl úspěšně ukončen audit ze strany obou ruských orgánů, jehož výsledkem je prodloužení akreditace ČZPI na další tři roky.

PHARE CZ 9809-04-01&02 Podpora České zemědělské a potravinářské inspekce

V polovině roku 2000 byl zahájen rozsáhlý projekt vzdělávacích seminářů, které jsou určeny jednak pracovníkům ČZPI, jednak výrobcům potravinv České republice. Projekt, pro jehož realizaci byla vybrána irská firma Irish Agri-Food Development, je hrazen z prostředků programu PHARE.

V průběhu seminářů pro zaměstnance ČZPI byli odborně proškoleni prakticky všichni inspektoři, zabývající se kontrolou kritických bodů ve výrobě (podle jednotlivých komodit) a kontrolou jakosti čerstvého ovoce a zeleniny. Pracovníci ČZPI byli rovně proškoleni v otázkách evropského potravinového práva a v problematice GMO. Na uvedené semináře bude v roce 2001 navazovat nadstavbové vzdělávání, které bude organizováno a hrazeno TAIEXem a jež se bude konat v některé členské zemi EU.

V roce 2000 proběhla také první série seminářů, určených českým výrobcům potravin, které se rovněž týkaly zavádění systému kritických bodů do výroby. Na ně budou v roce 2001 navazovat obdobné semináře pro malé výrobce např. pekařských výrobků, vín nebo čerstvého ovoce a zeleniny. Výrobcům tak mohou napomoci stanovit a evidovat kritické body a splnit tak podmínky pro výrobu zdravotně nezávadných potravin.

V roce 2001 budou dále realizovány semináře pro výrobce o kontrole jakosti čerstvého ovoce a zeleniny, jichž se mohou zúčastnit také dovozci a obchodníci.

Projekt o celkové hodnotě více než 12 milionů korun bude ukončen v červnu příštího roku. Do té doby se uskuteční více než 30 různých kurzů a seminářů, a to jak pro zaměstnance ČZPI, tak pro české výrobce potravin. Projekt napomůže vytvořit předpoklady pro realizaci nové evropské politiky bezpečnosti potravin založené na spojité kontrole celého potravinářského řetězce a na přenesení hlavní odpovědnosti za zdravotní nezávadnost potravin na výrobce.

Semináře organizované ve spolupráci s francouzskou DGCCRF

>V rámci spolupráce s Generálním ředitelstvím pro konkurenci, ochranu spotřebitele a potlačování falšování (DGCCRF) probíhaly, stejně jako v minulých letech, semináře pro zaměstnance ČZPI zaměřené na zvýšení odbornosti v oblastech kontroly a laboratorní práce a na získání dalších znalostí o legislativě ES.

V roce 2000 se uskutečnily semináře o využití informačních technologií pro řízení, o falšování potravin, o kontrole vín a lihovin a seminář o metrologii.

Zaměstnanci ČZPI se rovněž zúčastnili stáží pořádaných ve spolupráci s DGCCRF přímo na pracovištích francouzského ředitelství.

V roce 2000 se uskutečnily stáže zaměřené na kontrolu potravin pro zvláštní výživu, stáž v mikrobiologické laboratoři a stáž s ekonomickým zaměřením.

ČZPI se aktivně podílí na odborném připomínkování i na legislativních pracích různých právních předpisů (zákonů a vyhlášek) podle zadání Ministerstva zemědělství ČR, a to na základě tzv. legislativního úkolu. Příkladem jsou novela zákona o bezpečnosti výrobků, novela celního zákona, zákona o správním řízení, novela zákona o potravinách, tvorba vyhlášky o úředním odběru vzorků, novely "komoditních" vyhlášek" atd. Tato činnost vyvrcholila přípravou novely zákona o ČZPI, která má za účel harmonizovat tento právní předpis s evropskou právní úpravou a implementovat do něj i některé směrnice a nařízení EU, jako např. 89/397/EHS, 93/99/EHS, 2251/92/EHS a řadu dalších. K tomu směřuje i vypracovávání tabulek slučitelnosti dle nařízení vlády č. 257 ze dne 15. 3. 2000. V této souvislosti započaly také přípravy na vytvoření software, umožňujícího přehledné a uživatelsky nenáročné získávání informací všemi zainteresovanými pracovníky.

Spolupráce s orgány hygienické služby a orgány veterinární správy je realizována zejména vzájemným předáváním podnětů ke kontrolev případech zjištění porušení právních povinností stanovených zákonem o potravinách ve věcech patřících do působnosti jiného orgánu dozoru a dále předáváním informací důležitých pro výkon dozorových kompetencí.

Stejně tak předává ČZPI podněty příslušným orgánům Policie České republiky při podezření z páchání trestné činnosti zjištěném při výkonu dozoru. Poskytuje rovněž součinnost při šetření trestné činnosti.

ČZPI úzce spolupracuje s jinými orgány státní správy při přípravě novel právních předpisů s cílem dosáhnout vzájemně propojené a sladěné právní úpravy a jednotného postupu v oblasti evropské integrace.

Úzká spolupráce s finančními úřady vyplývá mimo jiné ze skutečnosti, že finanční úřady jsou kompetentní k vymáhání pokut uložených ve správním řízení za porušení právních povinností při výrobě potravin či při jejich uvádění do oběhu.

S Úřadem pro ochranu duševního vlastnictví spolupracuje ČZPI např. při ověřování skutečností důležitých pro výkon kontroly potravin nebo výrobků, které jsou padělky nebo nedovolenými napodobeninami.

Se Státním ústředním archivem spolupracuje ČZPI při výkonu spisové služby.

Od orgánů celní správy získává ČZPI důležité informace o potravinách dovážených na naše území ze zahraničí. U živnostenských úřadů ověřuje platnost živnostenských listů předkládaných kontrolovanými osobami a naopak předává příslušným živnostenským úřadům informace o závažných porušeních právních povinností při výkonu živnosti.

V souladu se zákonem č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, v platném znění, který nabyl účinnosti 1. ledna 2000, ČZPI pravidelně a otevřeně informuje veřejnost o výsledcích své činnosti. Naplňuje tak jeden z nejvýznamnějších aspektů kontroly - princip "řízené komunikace".

 V průběhu roku 2000 odpověděla ČZPI na více než čtyři stovky dotazů z řad spotřebitelů i novinářů. Ve všech sdělovacích prostředcích - jak celostátních, tak regionálních a lokálních, bylo publikováno více než 350 mediálních výstupů (zpráv, reportáží, rozhovorů a původních článků). ČZPI během celého roku spolupracovala s celoplošnými televizními a rozhlasovými stanicemi a redakcemi deníků při poskytování spotřebitelských rad a informací (Dobré ráno s ČT, Snídaně s Novou, Sama doma, Apetýt ČRo, Okénko spotřebitelů Rádia Impuls, TEST MF Dnes, Spotřebitelské okénko Práva, atd.). Pracovníci ČZPI autorskými články pravidelně přispívali do odborných časopisů, jako jsou např. Výživa a potraviny, Potravinářský zpravodaj, Bramborář, Zahradnictví, Obchodník, Výběr, Pekař cukrář, Metrologie apod.

Od začátku roku byly uspořádány čtyři tiskové konference, které se týkaly jak výsledků kontrolní činnosti ČZPI (nadlimitní množství histaminu zjištěné v rybích konzervách, klamavé označování instantních káv a trvanlivých masných výrobků), tak její činnosti v rámci mezinárodní spolupráce (konference FLEP, zahájení projektu vzdělávání v rámci programu PHARE). Stalo se pravidlem poskytovat sdělovacím prostředkům pravidelné tiskové zprávy po ukončení ústředně řízených kontrolních akcí. Během roku 2000 tak bylo zpracováno celkem 12 tiskových zpráv (Výsledky kontroly jakosti a dodržování odrůd u brambor, Kontrola jakosti dovozových vín, Zjištěné nadlimitní množství aflatoxinu v suchých skořápkových plodech, atd.).

Významnou součástí public relations ČZPI je efektivní využívání webových stránek inspekce. Cílem nastoupené strategie je zvyšování autority a důvěryhodnosti ČZPI v očích veřejnosti, ať už se jedná o výrobce, dovozce a prodejce potravin nebo spotřebitele. Součástí systému komunikace s veřejností je budování informačního centra pro spotřebitele, které ČZPI hodlá uvést do provozu v průběhu roku 2001.

Informace poskytované podle ust. § 18 odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím:

• počet podaných žádostí o informace - 429
• počet podaných odvolání proti rozhodnutí - 0
• opis podstatných částí každého rozsudku soudu - 0
• výsledky řízení o sankcích za nedodržování tohoto zák.bez uvádění osobních údajů - 0
• další informace vztahující se k uplatňování tohoto zákona - 0

Maximální množství informací o své činnosti a související problematice se ČZPI snaží uveřejňovat zejména prostřednictvím vlastních internetových stránek (www.czpi.cz).

Na začátku roku 2000 se měnil jejich vzhled i struktura. Tato změna souvisela s rostoucím počtem uveřejňovaných informací. Vyvstala rovněž potřeba oddělit českou a anglickou verzi a prezentovat více informací na mezinárodní úrovni.

Česká i anglická podoba stránek je pravidelně aktualizována a doplňována. V současné době lze nalézt na internetových stránkách ČZPI informace na několika úrovních:

• Aktuality - aktuálně z činnosti ČZPI, přístupy ke kontrole, zajímavosti pro spotřebitele, nové právní přepisy atd.
• Činnost ČZPI - informace pro spotřebitele (stížnosti), kontrolní činnost, laboratoře, mezinárodní činnost atd.
• Tiskové zprávy - tiskové zprávy ČZPI, uveřejněné články atd.
• Kontakty - organizační struktura ČZPI, kontakty na ústředí a inspektoráty atd.
• Zákony a vyhlášky - právní předpisy, podle kterých ČZPI kontroluje
• Zajímavé odkazy - odkazy na instituce v Česku i v zahraničí, jejichž činnost souvisí s tématikou webu ČZPI (orgány státní správy, svazy a unie z oblasti potravin, školy atd.).

 Podle provedeného průzkumu jsou webové stránky inspekce intenzivně využívány veřejností a dostává se jim velmi pozitivního ohlasu. O důležitosti uveřejňovaní informací tímto způsobem vypovídají statistické údaje o počtech přístupů na stránky ČZPI v jednotlivých měsících.

Nejvíce přístupů bylo zaznamenáno v průběhu měsíce dubna, října a listopadu. V dubnu bylo zveřejněno velké množství nových informací, např. výsledky plánované kontroly kontaminantů za rok 1999, seznam kódů E , informace o aktuálních novelách prováděcích vyhlášek. V říjnu byla zveřejněna zpráva o kontrole správnosti označování potravin a v listopadu byl zveřejněn přístup ČZPI ke geneticky modifikovaným potravinám, další aktuální novely prováděcích vyhlášek a probíhaly semináře PHARE pro výrobce potravin v ČR v oblasti HACCP.

Nejfrekventovanější hodiny, kdy lidé vstupují na www-stránky ČZPI, jsou mezi 8. - 11. hodinou dopolední a 14. - 15. hodinou odpolední.

Mezi nejnavštěvovanější soubory v roce 2000 patřily: Mezinárodní seznam kódů E, Přecitlivělost na potraviny, Kontrola správnosti označování potravin ("falšování" potravin), Seznam odkazů souvisejících s tématikou webu ČZPI, Nové zákony a vyhlášky, Zajímavosti pro spotřebitele (články Než půjdete nakupovat, Co prozradí obal potraviny), Semináře pro české výrobce potravin v rámci projektu PHARE a Právní rámec činnosti ČZPI.

Nejvíce přístupů na www-stránky ČZPI bylo z České republiky. Velký počet přístupů vykazovaly USA (komerční sektor, potom vzdělávací a vládní sektor). Častým hostem byly Slovensko, Maďarsko, Německo, Švédsko, Velká Británie, Finsko, Belgie i další státy.

ČZPI přistoupila v roce 2000 za pomoci projektu PHARE k zásadnímu zkvalitnění výpočetní techniky, počítačových sítí a telekomunikačních prostředků na všech svých pracovištích. Byly tak vytvořeny základní technické a systémové předpoklady pro další rozvoj informačních technologií podle strategie postupného přechodu informačního systému ČZPI na platformu internet/intranet.

Celkem bylo dodáno 10 servrů se síťovým operačním systémem Novell 5.1, 22 PC na ústředí, na 6 pracovištích byly rekonstruovány datové rozvody na strukturovanou kabeláž, bylo zprovozněno 8 digitálních ústředen se vstupní linkou ISDN a instalováno 8 ISDN karet do PC

Následně bylo zřízeno trvalé připojení pracovišť ČZPI k internetu a do provozu uvedena virtuální privátní síť mezi jednotlivými lokálními počítačovými sítěmi.

Koncem roku byl na ústředním inspektorátu instalován podnikový intranet, který bude v elektronické podobě zpřístupňovat různé typy podnikových dokumentů, např. vnitřní předpisy ČZPI (metodické pokyny, organizační směrnice a řády, příkazy ústředního ředitele), časopis ČZPI, roční zprávy o činnosti, aktuální verze odborných programů ke stažení (Kontrolní činnost, Laboratorní činnost, Přehledy apod.), předpisy EU, předpisy Codexu Alimentarius, normy ČSN, zprávy z ústředně řízených akcí a z plánované kontroly cizorodých látek, aktuální hlášení o zdravotně závadných potravinách atd.

Činnost ČZPI má významnou podporu v odborných programech. K záznamu výsledků kontrol uskutečněných v terénu slouží program "Kontrolní činnost". Účast inspektorů z hlediska programu spočívá v ukládání dat o hodnocených výrobcích, o odběrech vzorků pro laboratoře, o uložených zákazech, o návrzích na správní řízení atd. K zachycení výsledků laboratorních rozborů slouží program "Laboratorní činnost".

Pro plánování kontrol u výrobců je k dispozici program "Hodnocení rizik". Umožňuje zpracování dat vložených do systému o konkrétním výrobci (výsledků dosavadních kontrol i dalších dostupných údajů) a na tom základě zvolit nejvhodnější termín následné kontroly.

Podstatným způsobem byl v uplynulém roce zdokonalen a zrychlen v rámci organizace systém přenosu dat o zdravotně závadných potravinách. Spočívá v okamžitém přenosu stanovených informací z laboratoří podřízených inspektorátů na ústřední inspektorát, kde je vyhodnoceno potenciální riziko zjištěného nedostatku a učiněno odpovídající opatření.

V dalším období bude provedena analýza pro vytvoření nových aplikací "Kontrolní činnost" a "Laboratorní činnost" na platformě internet/intranet. Informační zdroje na internetu a intranetu a vyšší využití elektronické komunikace uvnitř i vně organizace přispějí ke zkvalitnění veškeré činnosti ČZPI.

Prioritou kontroly ČZPI v uplynulém roce, podobně jako v minulých letech, byla zdravotní nezávadnost potravin a potraviny klamavě označené (tzv. "falšované"). Zcela novou oblastí činnosti byla kontrola zavedení systému kritických bodů ve výrobě. Odpovídající pozornost byla věnována dodržování ostatních závazných požadavků, stanovených pro uvádění potravin a tabákových výrobků do oběhu.

Inspektoři ČZPI provedli v uplynulém období 31 807 jednotlivých kontrol. Největší počet v maloobchodě (18 002), dále ve výrobě (10 174), ve velkoobchodě (3 488) a v ostatních místech (např. v restauracích apod. - 143). Vzestup počtu kontrol ve výrobě oproti roku 1999 (4 623) souvisel s kontrolami zavedení systému kritických bodů, které probíhaly od 1. 1. 2000.

Kontrolami bylo celkem zjištěno 10 875 nevyhovujících vzorků potravin a tabákových výrobků, které nesplnily požadavky právních předpisů na zdravotní nezávadnost, jakost a označování. Nevyhovující vzorky reprezentovaly množství 788 323 kilogramů, 896 084 litrů a 38 738 kusů výrobků.

V roce 2000 uložila ČZPI za porušení povinností stanovených právními předpisy 2 874 pokut ve správním řízení v celkové výši 31 382 300 Kč.

Na nevyhovující potraviny za 26 508 882 Kč byly uloženy zákazy uvádění do oběhu Podíl z obchodů - dovozové výrobky činil 12 420 538 Kč, podíl z obchodů - tuzemské výrobky 6 372 106 Kč a podíl z výroby 7 716 238 Kč.

Oblast mezinárodních vztahů ČZPI byla v roce 2000 charakterizována rozšířením jejích aktivit, které bylo umožněno zejména zvýšením personálních kapacit a změnou organizační struktury ČZPI. V první řadě byly zahraniční aktivity ČZPI zaměřeny na komunikaci s Evropskou komisí, a to jednak z hlediska vstupu ČR do EU, jednak z hlediska rozsáhlých změn v evropském potravinovém právu.

V oblasti vzdělávání byl v roce 2000 realizován projekt hrazený z programu PHARE. Zahrnoval dvě hlavní části, a to vzdělávací semináře pro zaměstnance ČZPI a semináře pro výrobce potravin v České republice.

ČZPI se aktivně podílela na odborném připomínkování i na legislativních pracích různých právních předpisů (zákonů a vyhlášek) podle zadání Ministerstva zemědělství ČR. Pokračovala a dále se rozvíjela spolupráce s jinými orgány státní správy.

O své činnosti poskytovala ČZPI odborné i spotřebitelské veřejnosti pravidelné informace ve sdělovacích prostředcích. Významnou součástí publikační činnosti ČZPI bylo efektivní využívání internetových stránek, které byly pravidelně doplňovány aktuálními informacemi.

• "Bílá kniha" - Oficiální zpráva EU na téma zdravotní nezávadnost potravin ze dne 12. 1. 2000. Formuluje priority politiky EU v této oblasti
• celní zákon - zákon č. 13/1993 Sb., celní zákon, v platném znění
• ČIA - Český institut pro akred
• Codex Alimentarius - Codex Alimentarius Commission (Mezinárodní komise pro koordinaci norem a směrnic pro výrobu, obchod a kontrolu potravin)
• ČR - Česká republika
• ČSN - Česká norma
• ČZPI - Česká zemědělská a potravinářská inspekce
• DGCCRF - Direction Générale de la Concurrence, de la Consommation et de la Répression des Fraudes (Generální ředitelství pro konkurenci, ochranu spotřebitele a potlačování falšování; kontrolní orgán ve Francii)
• DG SANCO - Directorate General SANCO (Generální ředitelství SANCO) - generální ředitelství Evropské komise pro ochranu zdraví a spotřebitele
• DNA - deoxyribonucleic acid (deoxyribonukleová kyselina)
• EHS - Evropské hospodářské společenství
• EK - Evropská komise
• EN - evropská norma
• ES - Evropské společenství
• EU - European Union (Evropská unie)
• FAO - Food and Agriculture Organization of the UN (Organizace OSN pro výživu a zemědělství)
• FAPAS - The Food Analysis Performance Assessment Scheme (Mezinárodní testování způsobilosti laboratoří - chemické analýzy)
• FEPAS - The Food Evaluation Performance Assessment Scheme (Mezinárodní testování způsobilosti laboratoří - mikrobiologické analýzy)
• FLEP - Food Law Enforcement Practitioners (Sdružení zástupců evropských inspekčních orgánů, které uplatňují potravinářské zákony v praxi)
• FSAI - Food Safety Authority of Ireland (Irský úřad pro bezpečnost potravin)
• GEMS/Potraviny - Globální systém kontroly životního prostředí / Program kontroly a stanovení kontaminace potravin, běžně známý pod zkratkou GEMS/Potraviny, vznikl v roce 1976 jako společný projekt mezi Organizací OSN pro výživu a zemědělství (FAO), Programem OSN pro životní prostředí (UNEP) a Světovou zdravotnickou organizací (WHO)
• GMO - geneticky modifikované organismy
• GOSKOMSANEPIDNADZOR - Státní výbor pro sanitární a epidemiologický dozor Ruské federace
• GOSSTANDART - Státní norma Ruska
• GOST R - Systém certifikace Ruska
• HACCP - Hazard Analysis Critical Control Points (analýza nebezpečí a kritické kontrolní body)
• CHEK - Chemische Kwaliteitsborging (systém testování způsobilosti laboratoří organizovaný nizozemskou inspekcí)
• IAFD - Irish Agri-Food Development (společnost, která organizačně zajišťuje projekt PHARE na vzdělávání zaměstnanců ČZPI)
• ISDN - Integrated Services Digital Network (digitální síť integrovaných služeb)
• KI - krajský inspektorát
• PC - personal computer (osobní počítač)
• PHARE - finanční program Evropské komise pro pomoc kandidátským zemím při přípravě na vstup do Evropské unie
• public relations - vztahy s veřejností
• QUID Thematic Network -(QUID - Quantitative Ingredient Declaration, uvádění množství složek potraviny) - evropská síť laboratoří, které uplatňují  směrnici 79/112/EHS o označení a uvádění množství jednotlivých složek potravin v praxi
• TAIEX - Technical Assisstance Information Exchange Office (Úřad pro výměnu informací o technické pomoci) - instituce založená Evropskou komisí za účelem pomoci přidruženým zemím střední a východní Evropy v přípravě na začlenění do vnitřního trhu EU
• UNEP - United Nations Environment Programme (Program OSN pro životní prostředí)
• ÚNMZ - Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví
• vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 294/97 Sb. - vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 294/1997 Sb., o mikrobiologických požadavcích na potraviny, způsobu jejich kontroly a hodnocení, v platném znění
• vyhláška Ministerstva zemědělství č. 147/98 Sb. - vyhláška Ministerstva zemědělství č. 147/1998 Sb., o způsobu stanovení kritických bodů v technologii výroby
• vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 298/97 Sb. - vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 298/1997 Sb., kterou se stanoví chemické požadavky na zdravotní nezávadnost jednotlivých druhů potravin a potravinových surovin, podmínky jejich použití, jejich označování na obalech, požadavky na čistotu a identitu přídatných látek a potravních doplňků a mikrobiologické požadavky na potravní doplňky a látky přídatné, v platném znění
• vyhláška Ministerstva zemědělství č. 220/98 Sb. - vyhláška Ministerstva zemědělství č. 220/1998 Sb., o způsobu a rozsahu posuzování shody potravin, způsobu přípravy a odběru kontrolních vzorků potravin a tabákových výrobků výrobcem, o druzích potravin, pro které bude výrobcem nebo dovozcem vydáváno písemné prohlášení o shodě, a o rozsahu a obsahu tohoto prohlášení (posuzování shody)
• WHO - World Health Organization (Světová zdravotnická organizace)
• www - world wide web - celosvětová internetová síť
• zákon o ČZPI - zákon č. 63/1986 Sb., o ČZPI, v platném znění
• zákon o potravinách - zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů
• zákon o správním řízení - zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), v platném znění
• zákon o vinohradnictví a vinařství - zákon č. 115/1995 Sb., o vinohradnictví a vinařství a o změně některých souvisejících právních předpisů