Kontrolní činnost SZPI

13. 03. 2013
 

Seznam kapitol

  1. Kontrolní činnost SZPI – principy
  2. Kontrola pěstitelského pálení
  3. Problematika kontroly internetových stránek
  4. Postup při kontrole sledovatelnosti
  5. Přístup SZPI ke kontrole označení nebalených nakrájených masných výrobků
  6. Přístup SZPI ke kontrole uvádění složení u alkoholických nápojů
  7. Přístup SZPI ke kontrole šarží na lihovinách
  8. Přístup SZPI ke kontrole označení zmrazených zeleninových směsí
  9. Přístup SZPI ke kontrole chráněných označení
  10. Přístup SZPI ke kontrole CHZO České pivo
  11. Přístup SZPI ke kontrole CHZO České pivo – seznam odrůd ječmene
  12. Přístup SZPI ke kontrole CHZO České pivo – seznam pivovarů využívajících CHZO České pivo
  13. Přístup SZPI ke kontrole prodeje potravin státními příslušníky jiných členských zemí EU na území ČR
  14. Kontrola čerstvého ovoce a zeleniny
  15. Cross Compliance – kontrola podmíněnosti

1. Kontrolní činnost SZPI – principy

SZPI kontroluje, v rámci stanovených kompetencí, potraviny, suroviny k jejich výrobě, zemědělské výrobky a tabákové výrobky. Tyto kompetence se vztahují na výrobu, skladování, přepravu i prodej (včetně dovozu).
Takto komplexně pojatá kontrola umožňuje účinně zaměřit pozornost na komodity, na analyty nebo do míst, kde lze předpokládat nejvíce nedostatků nebo kde lze očekávat nejvyšší efekt kontroly. Jedná se tedy o kontrolu cílenou, jejímž účelem není monitorování, ale ochrana ekonomických zájmů občanů i státu - ochrana spotřebitele před zdravotně závadnými potravinami, před potravinami, které jsou klamavě označené, dále s prošlým datem použitelnosti nebo neznámého původu. Nedílnou součástí cílené kontroly jsou podmínky výroby a prodeje.
Pojetí a realizace kontroly potravin vycházejí z nové právní úpravy (zejména ze zákona č. 110/97 Sb. o potravinách a tabákových výrobcích, z novely zákona č. 146/2002 Sb. o SZPI nebo zákona č. 552/91 Sb. o státní kontrole) a odpovídají principům kontroly potravin uplatňovaným ve státech Evropské unie.
Pod pojmem kontrola zdravotní nezávadnosti je zahrnuta kontrola mikrobiologických požadavků a kontrola obsahu cizorodých látek (tedy např. chemických prvků, aditiv, reziduí pesticidů atd.).
Pod pojmem kontrola jakosti je zahrnuta kontrola analytických znaků (např. obsah tuku, obsah cukru, vlhkost ap.), kontrola senzorických znaků. Zvlášť se posuzuje správnost označování výrobku.
Při rozhodování o zacílení kontroly se zohledňuje maximum dostupných informací. Kritéria pro rozhodování o kontrole mohou mít buď obecnou a šířeji definovanou platnost (obecná kritéria), nebo vycházejí z určitých konkrétních zjištění (konkrétní kritérium).

Priority jsou stavěny na principech hodnocení rizika (Risk Assessment):

  • postavení komodity ve spotřebním koši
  • rizikovost komodity
  • rizikovost analytu
  • kontrolovaná osoba (objem její produkce)
  • nové potraviny na trhu.

Konkrétní kritéria pro rozhodování o kontrole jsou:

  • poznatky z minulých kontrol
  • analýzy dat v informačním systému
  • aktuální zjištění inspektorů v terénu
  • zjištění jiných orgánů státní správy (hygienické služby, veterinární správy, policie, celní správy, živnostenského úřadu)
  • podněty spotřebitelů
  • podněty masmédií (tisku, rozhlasu a televize) a reklam
  • zjištění partnerských organizací v zahraničí, např. DGCCRF, FIS, FDA
  • doporučení evropské komise
  • informace ze systému rychlého varování RASFF atd.

Zaměření kontroly SZPI podle druhu rozborů

Při kontrole potravin odebírají inspektoři SZPI z jednotlivých šarží výrobků vzorky. Každý odběr vzorků je doložen protokolem o odběru vzorků, který podepíše kontrolovaná osoba. Pouze vzorky odebrané inspektorem jsou předány laboratořím a jsou podrobeny zkouškám (čili rozborům) podle zaměření kontroly. Vzorky potravin, které doručí na inspektorát spotřebitel v rámci stížnosti slouží jako podnět ke kontrole, nejsou předmětem rozborů.
Jedná se především o zkoušky na mikrobiologické požadavky a na obsah cizorodých látek ve smyslu platných právních předpisů  (v obou uvedených případech se jedná o prokázání zdravotní nezávadnosti zkoušené potraviny).
Dále se uskutečňují analytické a senzorické rozbory (tedy rozbory jakostních znaků, jejichž parametry jsou závazně stanoveny), hodnotí se také správnost označení a dodržování doby trvanlivosti a použitelnosti výrobků.
Vzhledem k operativnosti kontroly je nutné a zaměření kontroly také často umožňuje, aby bylo o některých vzorcích rozhodnuto hned na místě, bez rozborů v laboratořích. Je to např. kontrola doby použitelnosti, doby minimální trvanlivosti, správnosti označování výrobků, jakosti čerstvého ovoce a zeleniny atd.
S výsledky kontroly je kontrolovaná osoba seznámena formou protokolu o kontrole.

2. Kontrola pěstitelského pálení

Provozovatel pěstitelské pálenice (PPěPá) je provozovatelem potravinářského podniku podle článku 3 odstavce 3 nařízení 178/2002/ES (dále jen nařízení). PPěPá je fyzická nebo právnická osoba odpovědná za plnění požadavků potravinového práva podniku, který řídí. Pěstitelská pálenice je podle článku 3 odstavce 2 "potravinářským podnikem", neboť jde o veřejný nebo soukromý podnik, ziskový nebo neziskový, který vykonává činnosti související minimálně s výrobou (destilátů) a zpracováním (ovoce/kvasů) potravin. Na PPěPá se tak vztahuje dle článku 3 odstavce 1 "potravinové právo", tj. právní a správní předpisy použitelné ve Společenství nebo na vnitrostátní úrovni pro potraviny obecně, a zejména pro bezpečnost potravin; vztahuje se na všechny fáze výroby, zpracování a distribuce potravin.
V případě předpisů, které určují hygienické podmínky při pěstitelském pálení, je předmětným předpisem nařízení 852/2004/ES o hygieně (dále nařízení o hygieně). Toto nařízení o hygieně se však podle článku 1 odstavec 2 písmeno b) nevztahuje na domácí přípravu potravin, manipulaci s nimi nebo na jejich skladování pro soukromou domácí spotřebu. Pěstitelské pálení je podle zákona o lihu výroba ovocných destilátů pro pěstitele, jde tedy o přípravu destilátů z kvasů pěstitele spojenou někdy s jejich skladováním, a to pro soukromou domácí spotřebu pěstitele. Podle § 4 zákona o lihu je pěstitelem fyzická osoba, která na vlastním pozemku nebo na pozemku, který je oprávněna užívat z jiného právního důvodu, vypěstovala ovoce, popřípadě její zaměstnanci, kteří ovoce obdrželi ve formě naturálního plnění. Omezení pro pěstitele plynoucí z § 4 zákona o lihu, která říkají, že:
  • ovocný destilát vyrobený pěstitelským pálením nesmí být předmětem prodeje;
  • pěstitel je oprávněn si dát vyrobit v jednom výrobním období z vlastní dodané suroviny nejvýše 30 litrů etanolu, a to i v případě, že se na vypěstování ovoce podílely osoby, které tvoří s pěstitelem domácnost;
  • jde o sezónní činnost, neboť výrobním obdobím je pro PPěPá doba od 1. července běžného roku do 30. června roku bezprostředně následujícího.
Pěstitelské pálení není domácípřípravou potravin pro soukromou domácí spotřebu. Podle stanoviska DG SANCO se výraz „domácí“ vztahuje k aktivitám, které jsou vykonávány v domácnosti soukromé osoby pro svou soukromou domácí spotřebu. Jinými slovy pěstitelské pálení pro pěstitele v PPěPá – tj. v potravinářském podniku, ziskovém či nikoli, veřejném nebo soukromém, a činnosti s pálením související jako např. zpracování ovoce/kvasu a výroba destilátu, podléhají potravinovému právu EU.
V případě předpisů, které určují hygienické podmínky při pěstitelském pálení, má náš úřad kompetence k jejich vymáhání, neboť nařízení o hygieně se vztahuje na pěstitelské pálení jako na výrobu potravin určenou pro soukromou domácí spotřebu pěstitele.
PPěPá proto podle článku 6 odstavec 2 nařízení o hygieně musí jako provozovatel potravinářského podniku oznámit našemu úřadu svůj provoz, protože podléhá kontrole naším úřadem.
Ovoce či kvas pěstitele, jakožto i destiláty z pěstitelského pálení, jsou potravinami podle článku 2 nařízení, neboť jsou určeny ke konzumaci člověkem nebo u nichž lze důvodně předpokládat, že je člověk bude konzumovat. Povolení pěstitelského pálení, které je pro provozování pěstitelské pálenice nezbytně nutné a vychází z platných právních předpisů České republiky (ČR), vydává Ministerstvo zemědělství ČR (MZe), neboť je jako autorita příslušné podle § 4, odst. 1 zákona č. 61/1997 Sb., v platném znění (dále zákon o lihu).
Povolení pěstitelského pálení mimo jiné říká, že při provozování pěstitelské pálenice je povinností PPěPá dodržovat příslušná ustanovení zákona o lihu, vyhlášek č. 150/2008 Sb. a č. 141/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů, jakož i dalších předpisů s touto činností souvisejících (tedy také předpisů, které určují podmínky jakosti a zdravotní nezávadnosti pálenek a předpisů určujících hygienické podmínky při pěstitelském pálení). V případě předpisů, které určují podmínky jakosti a zdravotní nezávadnosti pálenek, ovoce a kvasů, by měl náš úřad kompetence k jejich vymáhání pouze v případě, že by zjištěné zdravotní závady, měly přímou souvislost s výrobním procesem pálení (závady na zařízení). Majitelem ovoce/kvasů a potažmo i pálenek není PPěPá, ale je to pěstitel ovoce, kterého zase nelze podle výše uvedeného nařízení zařadit jako provozovatele potravinářského podniku mezi kontrolované osoby našeho úřadu. Pokud by pěstitel chtěl podat stížnost na kvalitu destilátu z pěstitelského pálení, nemá jinou možnost, než zadat si rozbor na vyžádání u některé komerční akreditované laboratoře, náš úřad tyto rozbory neposkytuje.

3. Problematika kontroly internetových stránek

Dotaz:

Spadá do kompetence SZPI kontrola informací vztahujících se k potravině (např. uvádění spotřebitele v omyl), pokud je potravina nabízena k prodeji a prodávána na internetu?
Odpověď:
Pokud je potravina nabízena k prodeji a zároveň ji lze přes internet objednat prostřednictvím e-mailové objednávky, je v kompetenci SZPI provádět kontrolu informací uvedených na webové stránce. Informace se musí vztahovat k potravině nabízené k prodeji na stejné webové stránce jako uvedené informace. Například zda uvedenými informacemi nedochází k uvádění spotřebitele v omyl.

4. Postup při kontrole sledovatelnosti

Postup při kontrole sledovatelnosti podle článku 18 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002

Článek 18 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin (dále jen „nařízení (ES) č. 178/2002“), stanoví obecnou povinnost provozovatelů potravinářských podniků zajistit sledovatelnost potravin, krmiv, zvířat určených k produkci potravin a jakékoliv jiné látky, která je určena k přimísení do potraviny nebo krmiva nebo u níž se předpokládá, že do nich bude přimísena. Pojem sledovatelnost  je pak vymezen  v  čl. 3 odst. 15 uvedeného nařízení jako: možnost najít a vysledovat ve všech fázích výroby, zpracování a distribuce potravinu, krmivo, hospodářské zvíře nebo látku, která je určena k přimísení do potraviny nebo krmiva, nebo u níž se očekává, že takto přimísena bude.

Článek 18 nařízení (ES) č. 178/2002 formuluje povinnosti skrze cíle, jichž je třeba dosáhnout, neformuluje však postupy, jež je nutné k dosažení cíle dodržet. Přestože tedy existuje povinnost zavést nějaký systém k zajištění sledovatelnosti, není postup vedoucí ke splnění této povinnosti dále specifikován. Z toho vyplývá, že je na povinném subjektu, aby si jakýmkoliv způsobem systém sledovatelnosti nastavil, a při kontrole prokázal, že zavedený systém splňuje obecné požadavky nařízení (ES) č. 178/2002. Z pohledu SZPI tedy není jiná alternativa, než hodnotit zavedené systémy sledovatelnosti individuálně, dle konkrétní situace, neboť nelze taxativně předem postihnout postupy vedoucí ke splnění této povinnosti.

Problematika článku 18 nařízení (ES) č. 178/2002 spočívá, kromě výše uvedeného, také v tom, že nestanoví, jaké informace o potravinách mají být z důvodu sledovatelnosti provozovatelem potravinářského podniku uchovávány. Čl. 18 nařízení (ES) č. 178/2002 požaduje po provozovatelích potravinářských podniků, aby byli schopni identifikovat každého dodavatele (potravin, krmiv, zvířat určených k produkci potravin a jakékoliv jiné látky, která je určena k přimísení do potraviny nebo krmiva nebo u níž se předpokládá, že do nich bude přimísena) či podniky, kterým svoje výrobky dodal (požadavek „krok zpět – krok vpřed“). Z podstaty čl. 18 nařízení (ES) č. 178/2002 vyplývá, že k naplnění požadavku sledovatelnosti nestačí vyhovět požadavku „krok zpět – krok vpřed“, ale je nutné disponovat informací, jaký produkt byl tímto způsobem dodán/odebrán. V zájmu provozovatelů potravinářských podniků je, aby jednotlivé produkty, ať již odebrané či dodávané, byly blíže specifikovány, neboť nedostatek informací v podnikovém „systému“ sledovatelnosti by mohl vést k širšímu dopadu případných uložených opatření. Je ovšem na každém, jak si požadavek sledovatelnosti uvnitř podniku zajistí. Nelze tvrdit, že jediným způsobem k nezaměnitelné identifikaci potravin vyhovujícím požadavkům sledovatelnosti je uvedení konkrétní šarže či DP/DMT potraviny v průvodních dokladech.

Pokud se týká postupu inspektorů, při kontrole „systémů“ sledovatelnosti je při zjištění nevyhovujícího nebo žádného „systému“ sledovatelnosti ukládáno opatření k odstranění nedostatků. V důsledku neexistence podrobné právní úpravy je nutné, aby případně ukládané opatření bylo řádně odůvodněno a nebyla narušena právní jistota povinných subjektů. Při postupu inspektorů pro případ kontroly dodržování čl. 18 odst. 2 nařízení (ES) č. 178/2002 (po žádosti o poskytnutí informací o nastavení „systému“ sledovatelnosti), v případě zjištění nastavení systému sledovatelnosti takovým způsobem, že není možno potravinu identifikovat šarží nebo jinak, by měl být provozovatel upozorněn, že při ukládání případného opatření týkajícího se potravin se bude toto vztahovat, v důsledku nemožnosti přesnější identifikace, na širší objem potravin.

Čl. 18 odst. 4 nařízení (ES) č. 178/2002 dle našeho názoru umožňuje zavedení zvláštní úpravy sledovatelnosti pro určité komodity či odvětví (např. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1830/2003 o sledovatelnosti a označování geneticky modifikovaných organismů a sledovatelnosti potravin a krmiv vyrobených z geneticky modifikovaných organismů a o změně směrnice 2001/18/ES).

5. Přístup SZPI ke kontrole označení nebalených nakrájených masných výrobků

Dnem 1. července 2009 nabyla účinnosti vyhláška č.169/2009 Sb., kterou se mění vyhláška č. 326/2001 Sb., pro maso, masné výrobky, ryby, ostatní vodní živočichy a výrobky z nich, vejce a výrobky z nich, ve znění pozdějších předpisů. Novelizace přináší celou řadu úprav, a tak se náš úřad rozhodl poskytnout stanovisko k aplikaci při kontrolní činnosti alespoň jednoho z novelizovaných bodů, a to stanovisko k ustanovení § 15 odstavce 1, který nově zní:
„Nebalené nakrájené masné výrobky musí být prodány nejpozději do 24 hodin od jejich nakrájení. Pro spotřebitele musí být na obalu uvedeno datum a čas nakrájení.".
Ustanovení druhé věty § 15 odstavce 1 zmíněné vyhlášky Pro spotřebitele musí být na obalu uvedeno datum a čas nakrájení“ nebude SZPI při kontrole na provozovatelích potravinářských maloobchodů vymáhat.
Při uvádění nebalených potravin do oběhu přímou nabídkou spotřebiteli, není podle zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích, ve znění pozdějších předpisů, stanovena povinnost materiál (sáček, papír, fólie apod.), v němž je potravina předávána prodavačem spotřebiteli, označit obal údaji stanovenými tímto zákonem a požadavek výše zmíněné vyhlášky jde tak nad rámec úpravy dané zákonem o potravinách.
Podle ustanovení § 8 odst. 2 musí provozovatel tam, kde je potravina přímo nabízena k prodeji spotřebiteli, viditelně umístit alespoň písemný údaj podle § 6 odst. 1 písm. b), c), d) nebo e), k), l) a n) a další údaje stanovené prováděcími právními předpisy, daná povinnost se tedy nevztahuje k označení obalu.

6. Přístup SZPI ke kontrole uvádění složení u alkoholických nápojů

K otázce, zda je nutné uvádět na spotřebitelském balení u alkoholických nápojů (buď vyrobených a uvedených na trh ve členském státě Společenství, nebo vyrobených a uvedených na trh v ČR) jejich složení, přistupuje náš úřad následujícím způsobem:
Článek 6 odst. 3 Směrnice 2000/13/ES obsahuje ustanovení, že „v případě nápojů obsahujících více než 1,2 % (obj.) alkoholu stanoví Rada na návrh Komise do 22. prosince 1982 pravidla pro označování složek“. V současné době není našemu úřadu znám žádný platný evropský právní předpis, který by tato pravidla stanovil a není tedy zcela transparentní, jakým způsobem má být uváděno složení v případě alkoholických nápojů obsahujících více než 1,2 % (obj.) alkoholu. Vyhláška č. 113/2005 Sb., o způsobu označování potravin a tabákových výrobků, která je transposicí uvedené směrnice v ČR, se touto problematikou nezabývá.
Náš úřad postupuje při vymáhání povinnosti při označování a obchodní úpravě alkoholických nápojů takto:
  1. Alkoholické nápoje vyrobené v České republice a/nebo alkoholické nápoje ze třetích zemí, které byly propuštěny do volného oběhu v České republice - uplatní se aktuálně platné právní předpisy, tedy zejména § 6 odst. 1 písm. i) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách (údaj o složení potraviny podle použitých surovin a přídatných látek, látek určených k aromatizaci a potravních doplňků) a odpovídající ustanovení vyhlášky č. 113/2005 Sb., a rovněž § 6 odst. 1 písm. k) zákona o potravinách (údaj o možnosti nepříznivého ovlivnění zdraví lidí). To tedy znamená, že na obalech alkoholických nápojů bude uvedeno složení podle použitých surovin, včetně alergenních složek.

  2. Alkoholické nápoje pocházející z jiného členského státu EU, Evropského hospodářského prostoru nebo ze třetí země, uvedené do oběhu v jiném členském státě EU - pro posouzení toho, jak vyžadovat v těchto případech složení, je směrodatná znalost aktuálních právních předpisů platných v dané zemi. To znamená, zda a jak byl převeden požadavek článku 6 odst. 3 Směrnice 2000/13/ES do národních předpisů a zda si tento stát nestanovil pro tuto komoditu pro složení svá vlastní pravidla. Dále, pokud je dostupný, je zohledněn přístup kontrolního orgánu dané země k této problematice. Jinak z uvedeného ustanovení zmíněné směrnice 2000/13/ES transparentně neplyne povinnost uvádět složení u alkoholických nápojů. Avšak i u alkoholických nápojů, u nichž přichází v úvahu případné neuvedení složení, musí být spotřebitel informován o přítomnosti alergenní složky uvedené v příloze č. 1 vyhlášky č. 113/2005 Sb., neboť Směrnice 2003/89/ES výslovně stanoví, že se na etiketě nápojů uvede každá stanovená alergenní složka, pokud je v těchto nápojích obsažena.

Zmíněný přístup ke kontrole uvádění složení u alkoholických nápojů bude náš úřad uplatňovat až do zveřejnění připravovaného nařízení Evropského parlamentu a Rady o poskytování informací o potravinách spotřebitelům v Úředním věstníku Společenství.

7. Přístup SZPI ke kontrole šarží na lihovinách

Při kontrolní činnosti se vyskytly případy, kdy na láhvi lihovin chybí původní šarže přidělená výrobcem, resp. tato výrobní šarže byla mechanicky odstraněna a výrobku byla přidělena distributorem nebo dovozcem „nová šarže“, která ani nutně nemusela odpovídat definici šarže v § 2 písm. t) zákona č. 110/1997, o potravinách.
Z důvodu nejasnosti přístupu ke kontrole takto nově udělených šarží SZPI požádala o stanovisko příslušné generální ředitelství Evropské komise - DG SANCO (Directorate General for Health and Safety), které uvádí, že není možné, aby provozovatel potravinářského podniku doznačil výrobky s chybějící šarží nově přidělenou šarží, aniž by byl při kontrole schopen doložit, jaká byla původně stanovená šarže výrobcem.
DG SANCO ve svém stanovisku poukázalo na znění čl. 3 směrnice 89/396/EHS, o údajích nebo značkách určujících šarži, ke které potravina patří, který stanoví, že: “Šarže musí být stanovena v každém případě výrobcem dané potraviny, jejím zpracovatelem nebo balírnou nebo prvním prodejcem usazeným ve Společenství“. Toto znění naznačuje, že jednou vyznačená šarže by neměla být měněna. Nicméně  změnu šarže je možné provést, přičemž jedním z důvodů je např. rozdělení šarže, které může být považováno za stanovení nové šarže. V takových případech však provozovatel potravinářského podniku musí uchovávat záznam o původním označení šarže, tak aby byly dodrženy požadavky na označení šarže a taktéž v návaznosti i požadavky na čl. 18 nařízení (ES) č. 178/2002.

Nezdokumentovanou změnu jednou vyznačené šarže, tedy změnu bez možnosti identifikace původní šarže, jakýmkoliv jiným subjektem, než provozovatelem potravinářského podniku, který je primárně odpovědný za činnost označování ve smyslu § 6 odst. 1 zákona č. 110/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů, není možné v souladu s názorem Evropské komise akceptovat a taková změna šarže jde proti smyslu požadavků směrnice 89/396/EHS, zákona č. 110/1997 Sb., ale i proti zásadám sledovatelnosti dle nařízení č. 178/2002.

8. Přístup SZPI ke kontrole označení zmrazených zeleninových směsí

Vzhledem k tomu, že v rámci technologie výroby zmrazených zeleninových směsí nelze vždy úplně přesně nadávkovat jednotlivá množství použitých druhů zeleniny tak, aby mohlo být striktně dodrženo jejich sestupné pořadí podle obsahu, bude SZPI při kontrole označování a obsahu jednotlivých druhů zeleniny postupovat následovně :
  1. Je-li ve složení zmrazené zeleninové směsi dle receptury kolem 50 % mrkve (či jiné zeleniny) a následující druhy zeleniny (např. hrášek a kukuřice) se pohybují v přibližně stejném množství tedy kolem 25 % (jednou více kukuřice, jindy více hrášku), pro SZPI přijatelné označení bude: složení: mrkev, v různém poměru hrášek a kukuřice.
  2. Je-li u názvu zmrazené zeleninová směsi slovně zdůrazněna 1 složka, např. kukuřice, ve složení musí být uvedeno její množství. Jelikož dávkování nelze nastavit na úplně přesné procento, pro SZPI přijatelné označení slovně zdůrazněné složky bude: minimálně 20 % kukuřice.
  3. Je-li ve zmrazené zeleninové směsi dle receptury kolem 25 % např. mrkve a zelí a další druhy zeleniny se pohybují v menších množstvích, které mírně kolísají a opět je nelze jednoznačně sestupně seřadit, pro SZPI přijatelné označení bude: složení: mrkev, zelí (v různém poměru), fazolky, květák, pórek, cibule... (v různém poměru) za předpokladu, že zelenina vyjmenovaná před slovy „v různém poměru“ bude označena sestupně dle receptury. Čili že např. fazolky a květák budou kolem 15 %, pórek a cibule kolem 5 %.
V případě kontroly podílu jednotlivých zeleninových složek vzhledem k jejich sestupnému uspořádání bude SZPI při hodnocení v laboratoři brát v úvahu případné prohození procenticky podobných obsahů jednotlivých zelenin dle receptury.

9. Přístup SZPI ke kontrole chráněných označení

Přístup ke kontrole potravin s chráněným označením – chráněné označení původu (CHOP), chráněné zeměpisné označení (CHZO), zaručená tradiční specialita (ZTS)

V souvislosti se snahou EU podporovat lokální výrobky a zároveň upozornit spotřebitele na tradiční produkty pocházející zejména z členských států EU, vznikla chráněná označení – chráněné označení původu (CHOP), chráněné zeměpisné označení (CHZO) a zaručená tradiční specialita (ZTS).

Nově vznikl režim nepovinných údajů o jakosti, který má usnadnit producentům zemědělských produktů s vlastnostmi nebo charakteristikami představujícími přidanou hodnotu, aby o této vlastnosti nebo charakteristice mohli informovat. Byla zavedena označení horský produkt a produkt ostrovního zemědělství.

1 Obecné informace

1.1 Platná právní úprava:

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012, o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin (nahrazuje nařízení Rady (ES) č. 509/2006 a nařízení Rady (ES) č. 510/2006)
Nařízení Komise (ES) č. 1898/2006, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 510/2006 o ochraně zeměpisných označení a označení původu zemědělských produktů a potravin
Nařízení Komise (ES) č. 1216/2007, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 509/2006 o zemědělských produktech a potravinách, jež představují zaručené tradiční speciality
Zákon č. 452/2001 Sb., o ochraně označení původu a zeměpisných označení

1.2 Definice:

1.2.1 Chráněná označení původu, chráněná zeměpisná označení a zaručené tradiční speciality

Chráněné označení původu - logo
Chráněné označení původu (CHOP) – jde o název, který identifikuje produkt pocházející z určitého regionu, určitého místa nebo výjimečně i země, jehož jakost nebo vlastnosti jsou zásadně nebo výlučně dány zvláštním zeměpisným prostředím (což zahrnuje přírodní i lidské činitele) a jehož všechny fáze produkce probíhají ve vymezené zeměpisné oblasti.
 
Chráněné zeměpisné označení - logo
Chráněné zeměpisné označení (CHZO) – jde o název, který identifikuje produkt z regionu, určitého místa nebo výjimečně i země,  který má určitou jakost, pověst nebo jinou vlastnost, kterou lze přičíst tomuto zeměpisnému původu a u nějž alespoň jedna z fází produkce probíhá ve vymezené zeměpisné oblasti.
 Zaručená tradiční specialita - logo
Zaručená tradiční specialita (ZTS) – zemědělský produkt nebo potravina, která je prokazatelně produkována nebo vyráběna po dobu min. 30 let a jejíž zvláštní povaha je uznávána EU, a to zápisem do rejstříku ZTS. Zvláštní povaha produktu je dána způsobem produkce, zpracováním nebo složením odpovídajícím tradičním postupům nebo je vyroben ze surovin nebo přísad, které jsou tradičně používány.

Dosud byly zaručené tradiční speciality zapisovány s/bez výhrady názvu. V současné době jsou ZTS zapsané „s výhradou názvu“ automaticky považovány za zapsané ZTS dle nařízení 1151/2012. ZTS zapsané „bez výhrady názvu“ mohou existovat v režimu nařízení (ES) č. 509/2006 až do 4. ledna 2023. Do 4. ledna 2016 může členský stát požádat zjednodušeným postupem o zápis názvu ZTS zapsaného v režimu „bez výhrady názvu“ tak, aby byl zapsán dle nařízení 1151/2012.

Seznam všech chráněných názvů lze najít na stránkách Evropské Komise v databázi „DOOR“: http://ec.europa.eu/agriculture/quality/door/list.html?locale=cs - včetně informace, zda jde o názvy zaevidované, zveřejněné nebo již zapsané.
1.2.2 Nepovinné údaje o jakosti
Horský produkt
Toto označení lze použít pouze pro popis produktů, pro které platí, že suroviny i krmivo pro hospodářská zvířata pocházejí v zásadě z horských oblastí. Pokud se jedná o zpracované produkty, musí i zpracování proběhnout v horských oblastech. Definice horské oblasti vychází z čl. 18 odst. 1 nařízení (ES) č. 1257/1999, o podpoře pro rozvoj venkova.
Produkt ostrovního zemědělství
Toto označení lze použít pro popis produktů, jejichž suroviny pocházejí z ostrovů.
Aby mohlo být toto označení použito i pro zpracované produkty, musí i zpracování proběhnout na ostrově a zpracování musí mít vliv na specifické vlastnosti konečného produktu.

2 Informace pro výrobce

2.1 Žádost o zápis do rejstříku:

Chráněná označení jsou zapsána v rejstříku. O zápis do rejstříku může žádat pouze tzv. seskupení, která se zabývají produkty, jejichž název má být zapsán, tj. sdružení převážně z producentů nebo zpracovatelů stejného produktu, a to bez ohledu na právní formu. Náležitosti žádosti o zápis CHOP, CHZO a ZTS stanoví nařízení (EU) č. 1151/2012, prováděcí nařízení (ES) č. 1898/2006 a č. 1216/2007 a rovněž zákon č. 452/2001 Sb. 
Pokud se žádost týká zeměpisné oblasti v členském státě, je oprávněnost podané žádosti nejprve přezkoumána příslušným státem. Stát žádost zveřejní a poskytne všem subjektům s oprávněným zájmem usazeným případně majícím trvalé bydliště v tomto členském státě lhůtu k podání námitek. Má-li členský stát po případném vypořádání námitek za to, že jsou splněny požadavky nařízení (EU) č. 1151/2012, postoupí žádost Evropské komisi (dále jen „Komise“). Komise nejdéle do 6 měsíců od postoupení žádost přezkoumá. Pokud žádost splňuje všechny požadavky, je zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie. Orgány členského státu nebo třetí země (ale i fyzická nebo právnická osoba s oprávněným zájmem usazená ve třetí zemi) má pak během 3 měsíců od zveřejnění možnost podat námitku proti zápisu. Námitku může podat i každá fyzická i právnická osoba s oprávněným zájmem, která je usazena nebo má bydliště v jiném členském státě, než ze kterého byla žádost podána. Tato námitka ale musí být ve lhůtě 3 měsíce od zveřejnění žádosti v Úředním věstníku EU přes členský stát, ve kterém je usazen.
Pokud námitky nejsou podány nebo Komise tyto námitky zhodnotí jak nepřípustné, zapíše Komise chráněné označení do rejstříku a zápis zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie.
Pokud Komise zhodnotí námitky jako přípustné, musí být zahájeno jednání, jehož účelem je dohoda zúčastněných stran. 
Pokud je dohody dosaženo, aniž došlo k větším změnám původní specifikace, Komise označení zapíše do rejstříku. Pokud na základě dohody dojde k větším změnám původní specifikace, Komise je povinna znovu žádost přezkoumat a následně zveřejnit k námitkovému řízení.
Pokud dohody dosaženo není, o zápisu či odmítnutí návrhu rozhodne Komise.

2.2. Změny ve specifikaci:

O změnu specifikace může požádat seskupení, které má oprávněný zájem. Žádost o změnu musí obsahovat její popis a odůvodnění. Další postup pak záleží na typu změny či změn, ke kterým by mělo dojít.

2.3. Zrušení zápisu:

Komise může z vlastního podnětu nebo na žádost kterékoli fyzické nebo právnické osoby s oprávněným zájmem stanoveným postupem zrušit zápis CHZO/CHOP/ZTS v případě, že je zjištěno, že nejsou dodržována pravidla specifikace nebo že název není po dobu nejméně 7 let používán.

2.4. Použití zapsaných názvů, označení a symbolů:

Chráněná označení původu, chráněná zeměpisná označení a název zapsaný jako zaručená tradiční specialita může použít každý hospodářský subjekt, který uvádí na trh produkty nebo potraviny splňující specifikaci.
Zároveň se zapsaným názvem se uvede symbol Unie nebo označení „chráněné označení původu“ nebo „chráněné zeměpisné označení“ nebo „zaručená tradiční specialita“.
Od 4. ledna 2016 musí být na etiketě uveden zapsaný název spolu se souvisejícím symbolem Unie, a to v jednom zorném poli. Na etiketě bude moci být uveden i údaj „chráněné označení původu“, „chráněné zeměpisné označení“, „zaručená tradiční specialita“ nebo odpovídající zkratky CHOP, CHZO, ZTS.
Chráněné označení původu - logoChráněné zeměpisné označení - logoZaručená tradiční specialita - logo

2.5. Ověření souladu se specifikacemi:

Ověření souladu se specifikací před uvedením produktu na trh provedou u výrobků nesoucích CHZO, CHOP nebo ZTS kontrolní orgány stanovené členským státem. Náklady na toto ověření nesou hospodářské subjekty, kterých se tyto kontroly týkají.

2.6. Ochrana:

Zapsané názvy jsou chráněny proti přímému i nepřímému obchodnímu použití u produktů, na které se zápis nevztahuje, a proti veškerým praktikám, které by mohly spotřebitele uvést v omyl. Ochrana se vztahuje i na jazykové mutace zapsaného názvu (např. České pivo-Czech beer).

2.7. Kontrola:

Všechny hospodářské subjekty podílející se na výrobě, skladování distribuci i prodeji produktů s chráněnými označeními jsou pravidelně podrobeni kontrole, zda dodržují požadavky vyplývající ze specifikace pro daný produkt. Kontrola může probíhat i v trhu, kde je hodnoceno značení a složení produktů.

3. Informace pro spotřebitele

Produkty nesoucí chráněné názvy jsou pro spotřebitele zárukou určité kvality a tradice. Než jsou chráněné názvy zapsány do rejstříku těchto chráněných názvů, jsou podrobeny podrobnému přezkumu oprávněnosti žádosti o zápis ze strany členského státu, následně Komise a v průběhu schvalování žádosti i všech hospodářských subjektů z EU, případně i zemí mimo EU. U produktů je posuzováno, zda se skutečně jedná o produkty s tradičním postupem výroby, pocházející z daných zeměpisných oblastí, apod.
Výrobci, kteří chráněná označení používají, jsou pravidelně podrobeni kontrole, při které je ověřeno, zda dodržují podmínky výroby pro tyto produkty stanovené ve specifikaci.
Výrobky musí být označeny zapsaným názvem a označením „zaručená tradičná specialita“ nebo „chráněné označení původu“ nebo „chráněné zeměpisné označení“ dle typu chráněného názvu nebo přiřazeným symbolem Unie.
Od 4. ledna 2016 musí být na etiketě uveden zapsaný název spolu se souvisejícím symbolem Unie, a to v jednom zorném poli. Na etiketě bude moci být uveden i údaj „chráněné označení původu“, „chráněné zeměpisné označení“, „zaručená tradiční specialita“ nebo odpovídající zkratky CHOP, CHZO, ZTS.
Zapsané názvy jsou chráněny, tzn.
  • nesmí být použity na produkty nesplňující specifikaci pro zapsaný název,
  • na produkty nesmí být použity ani jiné názvy, které by mohli připomínat zapsaný název, čímž by mohl být spotřebitel uveden v omyl.


Seznam výrobků České republiky, které nesou některý z chráněných názvů

Název výrobku
Typ chráněného názvu
Kontrolní orgán dozorující výrobu/produkci produktů s chráněnými názvy
Lovecký salám
ZTS zapsaný bez výhrady názvu
Státní veterinární správa
Špekáčky
ZTS zapsaný bez výhrady názvu
Státní veterinární správa
Liptovský salám
ZTS zapsaný s výhradou názvu
Státní veterinární správa
Spišské párky
ZTS zapsaný s výhradou názvu
Státní veterinární správa
Olomoucké tvarůžky
CHZO
Státní veterinární správa
Jihočeská Zlatá Niva
CHZO
Státní veterinární správa
Jihočeská Niva
CHZO
Státní veterinární správa
Třeboňský kapr
CHZO
Státní veterinární správa
Pohořelický kapr
CHOP
Státní veterinární správa
Brněnské pivo/Starobrněnské pivo
CHZO
SZPI
Březnický ležák
CHZO
SZPI
Budějovický měšťanský var
CHZO
SZPI
Budějovické pivo
CHZO
SZPI
Černá Hora
CHZO
SZPI
České pivo
CHZO
SZPI
Českobudějovické pivo
CHZO
SZPI
Hořické trubičky
CHZO
SZPI
Chelčicko-lhenické ovoce CHZO SZPI
Chodské pivo CHZO SZPI
Karlovarské oplatky CHZO SZPI
Karlovarské trojhránky CHZO SZPI
Karlovarský suchar CHZO SZPI
Lomnické suchary CHZO SZPI
Mariánskolázeňské oplatky CHZO SZPI
Pardubický perník CHZO SZPI
Štramberské uši CHZO SZPI
Znojemské pivo CHZO SZPI
Nošovické kysané zelí CHOP SZPI
Český kmín CHOP SZPI
Chamomilla bohemica CHOP SZPI
Všestarská cibule CHOP SZPI
Žatecký chmel CHOP ÚKZÚZ

10. Přístup SZPI ke kontrole CHZO České pivo

Dle Nařízení Rady (ES) č. 510/2006 o ochraně zeměpisných označení a označení původu zemědělských produktů a potravin bylo zapsáno chráněné zeměpisné označení (CHZO) „České pivo“. Při kontrole výrobků s tímto označením bude kontrolována zejména specifikace „Českého piva“, tj. použité suroviny, způsob výroby a výsledný výrobek, způsob kontroly v průběhu výroby, doklady, označování. CHZO České pivo lze použít pro skupiny piv uvedených ve specifikaci.
Výrobce, který chce CHZO České pivo používat pro své výrobky, se nikde neregistruje, před uvedením produktu na trh však požádá příslušný inspektorát SZPI o ověření souladu se specifikací. Náklady na ověření souladu se specifikací dle článku 11 odst. 1 nařízení Rady č. 510/2006 o ochraně zeměpisných označení a označení původu zemědělských produktů a potravin nese provozovatel potravinářského podniku.
Hranice oblasti produkce Českého piva jsou vymezeny ve specifikaci.
Suroviny:
U všech surovin musí být zajištěna sledovatelnost původu.

1. Sypání na várku

Sypání na várku tvoří slady a škrobnaté a cukernaté suroviny. Hmotnosti a laboratorně zjištěné extraktivnosti jednotlivých surovin se uvádějí do varního listu várky. Z celkové hmotnosti dodaného extraktu na várku tvoří nejméně 80 % extrakt pocházející ze sladů, které byly vyrobeny ze schválených odrůd (tj. prošly národní registraci v České republice pro pěstování a jsou doporučeny pro výrobu Českého piva). Seznam odrůd schválených pro výrobu sladu na produkci Českého piva naleznete zde: http://www.szpi.gov.cz/docDetail.aspx?docid=1014328&docType=ART&nid=11304. Odrůdy musí splňovat parametry uvedené ve specifikaci Českého piva.
Příklady sypání na várku jsou v tabulce č. 1 a č. 2.
Tab. č. 1: Příklad sypání na várku – splněna podmínka pro výrobu Českého piva
sypání
(surovina)
hmotnost
(kg)
extrakt v pův.
(%)
dodaný
extrakt
(kg)
dodaný
extrakt
(%)
slad světlý
4 000
77,8
3 112
86,2
cukr krystal
500
99,8
499
13,8
celkem
 
 
3 611
100,0
Podíl hmotnosti extraktu pocházejícího ze sladu z celkové hmotnosti dodaného extraktu je vyšší než 80 % a je splněna podmínka pro výrobu Českého piva.
Tab. č. 2: Příklad sypání na várku – nesplněna podmínka pro výrobu Českého piva
sypání
(surovina)
hmotnost
(kg)
extrakt v pův.
(%)
dodaný
extrakt
(kg)
dodaný
extrakt
(%)
slad světlý
3 600
77,8
2 800,8
78,4
ječný šrot
400
67,6
270,4
7,6
cukr krystal
500
99,8
499,0
14,0
celkem
 
 
3 570,2
100,0
Podíl hmotnosti extraktu pocházejícího ze sladu z celkové hmotnosti dodaného extraktu je nižší než 80 % a není splněna podmínka pro výrobu Českého piva.

2. Chmelení

Chmelení na várku tvoří chmel a produkty z něj vyrobené. Hmotnosti a laboratorně zjištěné obsahy α-hořkých kyselin chmele a produktů z něj vyrobených se uvádějí do varního listu várky. Z celkové hmotnosti dodaných α-hořkých kyselin na várku tvoří u světlého ležáku nejméně 30% (u ostatních piv 15 %) α-hořké kyseliny pocházející z českého chmele. Jde o schválené odrůdy chmele z oblastí Žatecko, Úštěcko, Tršicko. Odrůdy českého chmele doporučené Výzkumným ústavem pivovarským a sladařským:  Žatecký poloraný červeňák, Sládek, Premiant.
Příklady chmelení na várku jsou v tabulce č. 3 a č. 4.
Tab. č. 3: Příklad chmelení u světlého ležáku – splněna podmínka pro výrobu Českého piva
chmelení
(chmel,
chmelový produkt)
hmotnost
(kg)
α-hořké kyseliny
v pův.
(%)
dodané
α-hořké kyseliny
(kg)
dodané
α-hořké kyseliny
(%)
chmelový extrakt
 1
 100
 1
 38,4
hořký chmel
N. B. *)
 7
 9,6
 0,672
 25,8
jemný aromatický chmel
ŽPČ **)
 30
 3,1
 0,93
 35,8
 celkem
 2,602
 100,0
 *) Northern Brewer    **) žatecký poloraný červeňák
Podíl hmotnosti α-hořkých kyselin pocházejících z českého chmele (ŽPČ) z celkové hmotnosti dodaných α-hořkých kyselin je vyšší než 30 % a je splněna podmínka pro výrobu Českého piva.
Tab. č. 4: Příklad chmelení u světlého ležáku – nesplněna podmínka pro výrobu Českého piva
chmelení
(chmel,
chmelový produkt)
hmotnost
(kg)
α-hořké kyseliny
v pův.
(%)
dodané
α-hořké kyseliny
(kg)
dodané
α-hořké kyseliny
(%)
chmelový extrakt
 1
 100
 1
 38,9
hořký chmel
Target
 9
 11,2
 1,008
 39,3
aromatický chmel
Sládek 
 10
 5,6
 0,560
 21,8
 celkem
 2,568
 100,0
Podíl hmotnosti α-hořkých kyselin pocházejících z českého chmele (Sládek) z celkové hmotnosti dodaných α-hořkých kyselin je nižší než 30 % a není splněna podmínka pro výrobu Českého piva.

3. Voda

– z místních zdrojů, s tvrdostí dle specifikace

4. Kvasinky

– pivovarské kvasnice pro spodní kvašení piva

Výroba:

Provozovatel potravinářského podniku musí dodržet klasický způsob výroby piva dle specifikace – tj. dekokční jedno až třírmutový proces rmutování (NELZE použít infuzní způsob rmutování), scezování, chmelovar. Po dokončení chmelovaru proběhne zchlazení na zákvasnou teplotu, provzdušnění a jsou přidány pivovarské kvasnice. Kvašení musí probíhat dvoufázově – fáze kvašení musí být standardně odděleny. Po dokončení druhé fáze kvašení je pivo zfiltrováno a stáčeno. Lze vyrábět i nefiltrovaná piva. Konečné produkty musí splňovat parametry specifikace Českého piva.

Kontrola výroby:

Za dodržení specifikace je zodpovědný provozovatel potravinářského podniku, který si do svých interních „manuálů“ zařadí postup, jakým zajistí dodržení specifikace Českého piva, vč. způsobu kontroly výroby, kontroly hotového piva a četnosti kontrol. Ve specifikaci jsou uvedeny metody, které lze při kontrole výroby použít.

Kontrola dokladů:

Při kontrole specifikace budou zkontrolovány také doklady týkající se výroby Českého piva.
1.      původ surovin – např. dodací listy,
2.      jakostní parametry surovin – např. od dodavatele surovin, laboratorní rozbory,
3.      kontrola průběhu výroby:
  1. varní listy – např. složení sypání a chmelení, teplota a čas rmutování, záznamy o chmelovaru),
  2. protokol o kvašení – např. záznamy o použitých kvasnicích, průběh teploty kvašení,
4.      nastavení kontroly průběhu výroby piva, vč. konečného produktu
  1. nastavení v interních manuálech,
  2. záznamy o provedených kontrolách v průběhu výroby piva,
  3. laboratorní rozbory produktu,
  4. soulad konečného produktu se specifikacemi.

Označování:

Symbol anebo označení „chráněné zeměpisné označení“ je v blízkosti označení „České pivo“ a je na hlavní (břišní, případně zadní) etiketě spotřebitelského balení. Symboly nebo jim odpovídající označení musí odpovídat symbolům a označením dle nařízení Komise (ES) č.1898/2006 v platném znění, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 510/2006 o ochraně zeměpisných označení a označení původu zemědělských produktů a potravin. Symboly a označení mohou být nahrazeny odpovídajícími výrazy v jiném úředním jazyce Společenství. Překlady zapsaného názvu „České pivo“ (např. „Czech beer“) nelze použít samostatně, ale vždy jen ve spojení se zapsaným názvem „České pivo“.
Specifikace pro CHZO „České pivo“ uvádí, že nemá za cíl zamezit odkazům na výrobu piva v České republice. Tyto odkazy u piv nesplňujících podmínky specifikace pro „České pivo“ by však neměly tvořit součást prodejní značky na hlavní etiketě ani např. obalových a reklamních materiálů, protože zapsané názvy jsou dle čl. 13 nařízení rady (ES) č. 510/2006 chráněny proti jakémukoli přímému nebo nepřímému obchodnímu použití zapsaného názvu pro produkty, na které se zápis nevztahuje, jsou-li produkty srovnatelné s produkty zapsanými. Odkazem na výrobu piva se rozumí např. vyrobeno dle české technologie, vyrobeno v České republice, apod.
Pokud inspektor při kontrole zjistí neoprávněné používání označení České pivo na obalových materiálech, reklamních předmětech, apod., předá podnět úřadu, kterému náleží kompetence – např. živnostenskému úřadu v případě reklamy.

11. Přístup SZPI ke kontrole CHZO České pivo – seznam odrůd ječmene

Seznam odrůd ječmene vhodných pro výrobu sladu pro výrobu Českého piva

SZPI potvrzuje, že pro sladovací kampaň 2011/2012 jsou níže uvedené odrůdy jarního ječmene (které prošly národní registrací na ÚKZUZ) dle doporučení Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského vhodné pro výrobu sladu pro České pivo.


       Název odrůdy

        Udržovatel  
    odrůdy

    Zástupce v  ČR

    Rok registrace
Advent
SELGEN, a.s., CZ
 
2009
Aksamit
SELGEN, a.s., CZ
 
2007
Blaník
Limagrain Nederland B.V., NL
Limagrain Central Europe Cereals, s.r.o., CZ
2007
Bojos
Limagrain Central Europe Cereals, s.r.o.
 
2005
Calgary
SELGEN, a.s., CZ
 
2003
Malz
Limagrain Central Europe Cereals, s.r.o., CZ
 
2002
Radegast
Limagrain Central Europe Cereals, s.r.o., CZ
 
2005
Tolar
Limagrain Central Europe Cereals, s.r.o., CZ
 
1997

Seznam doporučených odrůd chmele pro výrobu Českého piva

Výzkumný ústav pivovarský a sladařský doporučuje pro výrobu piva s CHZO „České pivo“ odrůdy chmele – Žatecký poloraný červeňák
  • Sládek
  • Premiant

12. Přístup SZPI ke kontrole CHZO České pivo – seznam pivovarů využívajících CHZO České pivo

Seznam pivovarů využívajících CHZO České pivo

  • Měšťanský pivovar Havlíčkův Brod – Rebel – tradiční, czech beer, černý, originál Premium, Karlovec světlý i tmavý
  • Heineken - Krušovice – 10° výčepní světlé, Krušovice 12° světlý ležák, Krušovice Imperiál, KRUŠOVICE KRÁLOVSKÝ PIVOVAR Černé, KRUŠOVICE KRÁLOVSKÝ PIVOVAR MUŠKETÝR
  • Polička – 10° HRADEBNÍ (světlé i tmavé), 11° OTAKAR, 12° ZÁVIŠ
  • Vyškov – Desítka, Džbán, Březňák, Havran
  • Černá Hora – TAS, Páter, Moravské sklepní, Kamelot, Granát, privátní značky Effenbert
  • Plzeňský PrazdrojGambrinus Premium, pivo ležák světlé; Gambrinus, 11° Excelent, pivo ležák světlé; Velkopopovický kozel světlý; Velkopopovický kozel 11° Medium; Velkopopovický kozel Premium; Radegast originál; Radegast Premium; Pilsner Urquell
  • Bernard – Světlé pivo Bernard - světlé výčepní pivo, Světlý ležák Bernard - alk. 4,5 %, Světlý ležák Bernard - alk. 4,7 %, Regionální jedenáctka - světlý ležák, Sváteční ležák s jemnými kvasnicemi, světlý ležák, Černý ležák s jemnými kvasnicemi, tmavý ležák
  • Primátor a.s. – Primátor světlý, výčepní pivo, PRIMÁTOR Premium, pivo světlý ležák, PRIMÁTOR ležák 11% pivo světlý ležák
  • Tradiční pivovar v Rakovníku, a.s. – Bakalář pivo výčepní světlé, Bakalář tmavé výčepní, Bakalář světlý ležák, Světlé pivo PRAŽAČKA, Černovar SVĚTLÉ, Černovar ČERNÉ 
  • ZUBR – ZUBR Classic světlé výčepní, ZUBR GOLD, ZUBR Premium
  • Pivovar Protivín – privátní značka Argus Maestic (Lidl)
  • Pivovar Samson – Samson 10° světlé výčepní, Samson 11° světlý ležák, Samson 12° světlý ležák, Samson 12° tmavý ležák, 1795 světlý ležák (4,7 % obj. alk.), 1795 tmavý ležák (4,5 % obj. alk.), Samson 1795 světlý ležák (4,7 % obj. alk.), Samson 1795 tmavý ležák (4,5 % obj. alk.), PRAGA světlý ležák (4,7 % obj. alk.), PRAGA tmavý ležák (4,5 % obj. alk.)
  • Nymburk – ČESKÁ Koruna pivo světlé výčepní, POSTŘIŽINSKÉ Jedenáctka, Gold Bohemia Beer
 
 
 

13. Přístup SZPI ke kontrole prodeje potravin státními příslušníky jiných členských zemí EU na území ČR

  1. Kontrola bude provedena jen v případě přímého podnětu nebo při zjištění zjevných defektů prodávaných potravin.
  2. SZPI může v rámci svých pravomocí kontrolovat veškeré potraviny a potravinové výrobky v celé ČR nehledě na státní příslušnost prodávajících.
  3. Vzhledem ke svobodám vyplývajícím ze Smlouvy o založení Evropského společenství (zvl. volný pohyb služeb), mají občané jiných členských států EU fakticky stejnou možnost podnikání v ČR jako tuzemci. K identifikaci je nutno požadovat průkaz totožnosti a případně také povolení k podnikání dle předpisů domovského členského státu (např. obdoba živnostenského listu). Takové povolení však pro určité subjekty (zvláště drobní pěstitelé nabízející své přebytky) nemusí vůbec existovat.
  4. Jestliže prodejce tvrdí, že prodává potraviny jiné fyzické či právnické osoby, bude inspektor požadovat po prodejci předložení výše zmíněného povolení k podnikání této další osoby, popřípadě alespoň sdělení jejího jména a kontaktní adresy.
  5. Pokud prodávající nepředloží (alespoň) průkaz totožnosti (u občanů EU pas nebo národní průkaz totožnosti), požádá inspektor o spolupráci Policii ČR, popřípadě obecní policii, které jediné jsou oprávněny předložení průkazu totožnosti vynutit. Strážníci obecní či městské policie mohou zároveň posoudit, zdali prodejce splňuje podmínky pro prodej, které daná obec či město stanovilo ve svých vlastních obecních vyhláškách.
  6. U občanů jiných členských států EU se kontrola prioritně zaměřuje na oblasti spadající do tzv. harmonizované sféry, tj. oblasti, které jsou upraveny právními předpisy Evropských společenství (nařízení, rozhodnutí, směrnice ES).
  7. Na základě provedené kontroly inspektor sepíše protokol o kontrole s přílohami. Tento protokol bude zaslán na odbor kontroly, laboratoří a certifikace ústředního inspektorátu SZPI, kde bude rozhodnuto, zda bude informace o zjištění předána orgánu dozoru v zemi, jejíž je kontrolovaná osoba státním příslušníkem.
  8. Kontrolovaná osoba nemusí znát český jazyk nebo může předstírat jeho neznalost. Je-li to možné, bude kontrolní zjištění zdokumentováno nejenom písemně, ale i pomocí záznamové techniky.

14. Kontrola čerstvého ovoce a zeleniny

Informace ke změnám v kontrole čerstvého ovoce a zeleniny, které vyplývají ze změny právních předpisů ES:

Právní předpis

Kontrola čerstvého ovoce a zeleniny se provádí dle prováděcího nařízení Komise (EU) č. 543/2011, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 pro odvětví ovoce a zeleniny a odvětví výrobků z ovoce
a zeleniny. Nařízení (EU) č. 543/2011 bylo přijato z důvodu srozumitelnosti, poněvadž nařízení (ES) č. 1580/2007 bylo několikrát změněno a rovněž z důvodu provedení potřebných změn.
Od 22. června 2011 se použije nařízení Komise (EU) č. 543/2011, článkem 149 se nařízení (ES) č. 1580/2007 zrušuje. Požadavky nařízení Komise (EU) č. 543/2011 se vedle čerstvého ovoce a zeleniny vztahují i na skořápkové plody
a pěstované houby. Brambory tímto nařízením ošetřeny nejsou.

Obchodní normy

Obchodní normy stanovují detailní požadavky pro jednotlivé druhy ovoce a zeleniny. Konkrétně se jedná o stanovení jakosti – třídy jakosti, velikosti, způsobu balení, obchodní úpravu a o označování ovoce a zeleniny.
Pro jednotlivé produkty v odvětví ovoce a zeleniny byly obchodní normy vydávány formou nařízení, tato nařízení však byla zrušena s výjimkou nařízení pro zelené banány. Obchodní normy se staly přílohou nařízení Komise (EU)
 č. 543/2011.

Zvláštní obchodní normy

Ve zvláštních obchodních normách (Příloha I, Část B) jsou stanoveny podrobné požadavky pro následujících 10 druhů ovoce a zeleniny:
jablka                                                                 papriku zeleninovou
hrušky                                                               salát, endivii kadeřavou letní a endivii zimní
citrusové plody                                                  stolní hrozny révy vinné
jahody                                                                broskve a nektarinky
kiwi                                                                    rajčata
Změny týkající požadavků pro jednotlivé druhy ovoce a zeleninu ve zvláštních obchodních normáchi jsou uvedeny v přiložené prezentaci.

Všeobecná obchodní norma

Všechny ostatní produkty v odvětví ovoce a zelenina (včetně skořápkových plodů a pěstovaných hub) musí splňovat požadavky všeobecné obchodní normy.
Pro ovoce a zeleninu vyjma výše uvedených 10 druhů nejsou všeobecnou obchodní normou stanoveny třídy jakosti. Z toho vyplývá, že označování třídou jakosti produktů se všeobecnou obchodní normou bude považováno za nesprávné označení, jelikož tato jakost nebude mít žádné právní opodstatnění - nebude stanovena v žádném právním předpise.
Všeobecná obchodní norma stanovuje pouze minimální požadavky jakosti, podle kterých plody musí být:
  • celé,
  • zdravé, nepovolují se produkty napadené hnilobou nebo postižené zhoršením jakosti do té míry, že jsou nezpůsobilé ke  spotřebě,
  • plody musí být čisté, v podstatě bez viditelných cizích látek,
  • v podstatě bez poškození zapříčiněných škůdci a postihujících dužninu,
  • bez nadměrné povrchové vlhkosti,
  • bez cizího pachu a nebo chuti.
Stav produktů musí být takový, aby umožňoval:
  • snést přepravu a manipulaci,
  • doručení do místa určení v uspokojivém stavu.

Kontrola

Požadavky na jakost produktů je možné nalézt v normách uvedených v příloze I, část A, B nařízení Komise (EU)
č. 543/2011.
Kontrola čerstvého ovoce a zeleniny bude tedy od 22.6.2011 probíhat v souladu s obchodními normami, ať už se jedná o zvláštní obchodní normy nebo o normu všeobecnou.
Změny v právních předpisech a přístup SZPI ke kontrole čerstvého ovoce a zeleniny naleznete v přiložené prezentaci.

Aktualizováno 1. 12. 2011

15. Cross Compliance – kontrola podmíněnosti

Informace o kontrole podmíněnosti platné v České republice od 1. 1. 2009:

Co je to Cross Compliance - kontrola podmíněnosti:

Jedním z hlavních témat současné zemědělské politiky je řešení negativních dopadů zemědělství na krajinu a životní prostředí.Systém kontroly podmíněnosti byl v roce 2003 iniciován reformou Společné zemědělské politiky a stal se klíčovým prvkem k vyjednávání o zachování evropských dotací do zemědělství i v budoucnu.
Od 1. 1. 2009 je v České republice vyplácení přímých podpor a dalších dotací  „podmíněno“ plněním standardů udržování půdy v dobrém zemědělském a environmentálním stavu, dodržováním povinných požadavků v oblasti životního prostředí, veřejného zdraví, zdraví zvířat a rostlin, dobrých životních podmínek zvířat a minimálních požadavků v rámci agroenvironmentálních opatření.
V případě, že žadatel o dotace tyto podmínky nedodrží, může mu být snížena nebo, v nejkrajnějším případě, neposkytnuta výplata vybraných využívaných dotací. Plnění standardů a požadavků je ověřováno kontrolou plnění tzv. kontrolovaných požadavků. Jejich formu a metodu kontroly si každá země EU stanovuje sama, dle národních specifik.
Podrobnější informace najdete na stránce: http://www.mze.cz/cc, případně http://www.mze.cz/cross-compliance