Zpráva o činnosti ČZPI za rok 2002
06. 03. 2003- 2. Organizační struktura a její změny
- 3.1 Zaměření kontroly v roce 2002
- 3.2 Celkové přehledy výsledků kontrol
- 3.3 Výsledky kontroly mikrobiologických požadavků
- 3.4 Výsledky kontroly cizorodých látek
- 3.5 Kontrola označování a jakosti potravin
- 3.6 Kontroly tématické
- 3.7 Kontrola výroby
- 3.8. Kontrola obchodu
- 3.9. Podněty
- 3.10 Sankce
- 4. Laboratorní činnost
- 5. Certifikační činnost
- 6. Informační a komunikační systém
- 7. Vzdělávání zaměstnanců
- 8. Činnost v oblasti legislativy
- 9. Spolupráce s ostatními úřady a institucemi
- 10. Zahraniční vztahy
- 11. Komunikace s veřejností
- 12. Závěr
- 13. Zkratky a vysvětlivky
3. Kontrolní činnost
3.5 Kontrola označování a jakosti potravin
Kontrola jakosti potravin
Jakostí potravin ve smyslu zákona o potravinách se rozumí soubor charakteristických vlastností jednotlivých druhů, skupin a podskupin potravin, jejichž limity jsou stanoveny tímto zákonem a vyhláškami. Stanovené jakostní znaky jsou tedy různé podle toho, o jakou potravinu se jedná.
Pro posouzení, zda skutečně byly dodrženy právními předpisy stanovené nebo i výrobcem či prodejcem deklarované jakostní limity, jsou většinou nezbytné laboratorní rozbory. Tímto způsobem se kontrolují tzv. analytické znaky, tedy - zda potraviny obsahují předepsané nebo deklarované složky nebo látky, zda je obsahují ve stanoveném množství, zda nebyly přidány složky nebo látky nedovolené, jsou-li dodrženy deklarované hmotnosti a objemy a splňují-li potraviny i další požadavky, jako jsou např. odpovídající sušina, kyselost, granulace, obsahy příměsí atd.
V rámci kontroly jakostních analytických požadavků zjistila ČZPI v roce 2002 celkem 862 nevyhovujících vzorků, nejvíce u vína (266 vzorků), brambor (179 vzorků), lihovin (81 vzorek), pekařských výrobků (49 vzorků) a zpracovaného ovoce – zeleniny (33 vzorky).
Při kontrole jakostních ukazatelů se rovněž využívá senzorická analýza, a to pro posouzení senzorických (smyslových) ukazatelů, jako jsou např. konzistence a struktura potraviny, vzhled, charakteristické chuť a vůně, barva apod. Senzorická analýza je využívána hlavně proto, že je touto cestou možné rychle a levně zjistit, zda potraviny nejsou zjevně chemicky, mikrobiologicky nebo jinak narušené. Velmi často se používá jako metoda pro prvotní posouzení jakosti předtím, než se uskuteční odběry vzorků pro laboratorní vyšetření.
V roce 2002 zjistila ČZPI v rámci kontroly jakostních senzorických požadavků celkem 2972 nevyhovujících vzorků, nejvíce u čerstvé zeleniny (966 vzorků), čerstvého ovoce (440 vzorků), vína (391 vzorek), pekařských výrobků (154 vzorky) a výrobků studené kuchyně (139 vzorků).
Kontrola označování potravin
Další oblastí činnosti inspekce je kontrola označování potravin (balených, zabalených i nebalených). Inspektoři kontrolují, zda výrobce nebo prodejce uvádí všechny povinné údaje, zda je uvádí v předepsané formě, jsou-li tyto údaje pravdivé a dodržuje-li povinnosti v souvislosti s daty použitelnosti a daty minimální trvanlivosti. Dále kontrolují, jsou-li údaje vztahující se na potraviny a poskytované spotřebiteli navíc nad stanovený právní rámec, pravdivé.
V rámci kontroly označování zjistili inspektoři ČZPI ve sledovaném období celkem 3589 nevyhovujících vzorků, nejvíce v rámci komodity čerstvá zelenina (počet 613), dále čerstvé ovoce (472), pekařské výrobky (379), lihoviny (341) a maso – masné výrobky (278).
Z předchozího textu vyplývá, že kontrola jakosti a označování z velké části představují navzájem od sebe neoddělitelné činnosti. To jsou především ty případy inspekcí, které jsou zaměřeny na odhalení klamání spotřebitele (tzv. „falšování potravin“). Konkrétní případy takových kontrol jsou uvedeny v kapitole Tématické kontroly.
szpi.gov.cz