Stáhněte si mobilní aplikaci Stáhněte si mobilní aplikaci Stáhněte si mobilní aplikaci
Přejít na:

Chřest

13. 05. 2013
 

Do jarního zeleného jídelníčku zcela určitě patří chřest, kdysi také u nás hojně pěstovaný. Dá se jen těžko uvěřit, že jde o blízkého příbuzného asparágusu, jímž floristé zdobí své kytice.

Chřest je vytrvalá zelenina s mohutnými kořeny, jež raší na jaře mohutnými výhonky zvanými pazochy nebo prýty (obě označení jsou správná). V našich zemích se tradičně pěstoval v okolí moravských Ivančic, kde se rostliny překrývaly speciálními zvony z pálené hlíny, čímž docházelo k bělení pazochů.

Jejich růst je ostatně velmi rychlý - okolo 10 cm za 24 hodin. Proto se musí sklízet každý den, starší pazochy rychle dřevnatí.

Pro chřest platí pouze všeobecná obchodní norma, která stanoví jen minimální požadavky na jakost chřestu. Chřest tak bude muset být uváděn na trh celý, zdravý, čistý, nepoškozený škůdci a bez cizích pachů nebo chuti a za všech okolností musí být v takové podobě, která je vhodná pro lidskou spotřebu. S ohledem na skutečnost, že chřest byl více méně záležitostí příležitostnou nebo sváteční, lze očekávat, že jeho vyšší kvalita bude zaručována pěstiteli nebo prodejci, kteří začnou více využívat možnosti právní ochrany původu nebo značky.

Co se asi nezmění, to bude skutečnost, že podle způsobu pěstování bude dál na trh uváděn chřest bílý, fialový nebo zelený. Chřest bílý je na pěstování nejnáročnější. Musí být pěstován v naprosté tmě, v hrůbcích nakopčené zeminy nebo pod přikrývkou tmavé netkané textilie nebo speciálních fólií. Chřest fialový vzniká již po krátkém osvětlení bílého chřestu (zde stačí skutečně jen jedna hodina). Chřest zelený se pěstuje bez ochrany před světlem, což je sice jednoduché, ale chřestové pazochy pak od bází rychleji dřevnatí.

Úchova chřestu v domácích podmínkách je samozřejmě možná v podmínkách chladničky. Je však nutné mít stále na mysli, že i zde chřest ztrácí svoji čerstvost a stále po sklizni pokračuje jeho dřevnatění. Při přípravě takového chřestu je pak nutné počítat s tím, že minimálně spodní třetina pazochu bude muset z tohoto důvodu být odkrojena.

Chřest se před kuchyňskou úpravou musí oloupat, proto je vhodnější kupovat si silnější pazochy, z nichž je pak poměrně méně odpadu. Kupovat v našich marketech obvyklou „chřestovou slámu“ je spíše k zlosti a málokdo ji koupí více než jednou. Jednak nebývá právě čerstvá a při přípravě vzniká zbytečně mnoho odpadu.

Kdo má možnost vysadit si pár rostlin chřestu, ten neprohloupí. Je to sice běh na trošku delší trať, po vysetí semen se ke sklizni dostaneme nejdříve za tři roky, ale výsledek je zpravidla skvělý. Nejvhodnější je vypěstovat si sazeničky sám, prvním rokem na podzim je rozsadit na menší záhonek a počkat rok, někdy i dva než rostlina vykvete. Samčí rostliny, ty které mají jenom drobné kvítky a netvoří pak bobule se semeny, nemilosrdně odstraňte. Dále se pěstují pouze rostliny samičí, buď na tom samém záhoně, nebo se přesadí na trvalé stanoviště. A pak se zase čeká rok, raději ale dva. Odměnou Vám budou pazochy s běžným průměrem okolo 3 centimetrů v nedostižné čerstvosti a množství. Pro silnou rostlinu není problém během sezóny, která trvá od dubna do poloviny června, vyprodukovat až jeden kilogram pazochů. Takže pro zajištění rodinného chřestového festivalu postačí mít takových rostlin deset.

A co pak s chřestovou úrodou? Na internetu je řada receptů, je-li možné se přiklonit k nějakému pak k zapečenému chřestu, kdy se pazochy uvařené ve slané vodě obalí kvalitní šunkou a posypou strouhaným tvrdým sýrem, velmi dobrá je pro tento účel tuzemská Grand Moravia, a zapečou se. Tím dalším tipem je pak chřestová polévka.

Zkuste dát mladý pazoch ochutnat jen tak čerstvý dětem. Většině bude chutnat, má chuť prakticky stejnou jako mladý zelený hrášek, právě vyloupaný z lusků.


Zpracoval: Ing. Jindřich Pokora