Stáhněte si mobilní aplikaci Stáhněte si mobilní aplikaci Stáhněte si mobilní aplikaci
Přejít na:

Spotřebitelské dotazy

17. 03. 2015
 

1) Musí být údaje na obale potraviny v českém jazyce?

Na obalech výrobků, které jsou určeny konečnému spotřebiteli v České republice, musí být označení v českém jazyce. Nemusí se překládat obchodní název potraviny, adresa atd. (např. dušená šunka shaved, mint tea, apod.) a údaje, které nelze jednoznačně vyjádřit v českém jazyce. Údaje v českém jazyce stačí např. uvést na štítek, který se nalepí na obal v cizím jazyce. Pokud se setkáte s potravinami, které nejsou označeny v českém jazyce, můžete na nedostatek upozornit prodávajícího nebo můžete také podat podnět ke kontrole. Webový formulář, prostřednictvím kterého můžete zaslat SZPI podnět ke kontrole, naleznete pod tímto odkazem.

2) Je v pořádku, když není na potravinářských výrobcích uveden výrobce?

Všechny potraviny uváděné na trh v rámci EU musí splňovat obecné požadavky na označování dané nařízením (EU) 1169/2011 Další povinné údaje doplňuje zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Podle výše uvedených předpisů musí být výrobce uveden u potravin zabalených bez přítomnosti spotřebitele a dále u nebalených potravin. Nařízení (EU) 1169/2011 u balených potravin nehovoří o výrobci, ale za informace uvedené na obale odpovídá provozovatel potravinářského podniku, pod jehož jménem nebo obchodním názvem je potravina uváděna na trh, tzn. ten kdo je na potravině uveden, ten odpovídá za plnění požadavků potravinového práva – může to být výrobce, dovozce, distributor, obchodní řetězec, který si pro svou privátní značku nechává výrobky vyrobit, atd.
Konkrétně u potravin živočišného původu je však výrobce specifikován pomocí označení zdravotní nezávadnosti (oválné razítko), které obsahuje zkratku státní příslušnosti a registrační číslo specifické pro každý výrobní závod. Závody v ČR lze dohledat např. na webových stránkách Státní veterinární správy ČR (www.svscr.cz) přes odkaz „Schválené subjekty“.

3) Co si mám představit pod pojmem šarže? Proč je tento údaj na výrobcích důležitý?

Šarží se rozumí množství druhově totožných jednotek, které byly vyrobeny za stejných podmínek (ze stejné suroviny, ve stejnou dobu). Označení šarže se u balené potraviny a tabákového výrobku uvádí na obale určeném pro spotřebitele, u nebalené potraviny se šarže uvádí na vnějším obalu, ve kterém je potravina uváděna na trh, zejména na přepravním nebo skupinovém obalu. Není-li to možné, pak je šarže zahrnuta v průvodní dokumentaci, která potravinu doprovází. Šarže nemusí být uvedena např. na obalu menším než 10 cm2, u jednotlivých porcí zmrzlin, u potraviny, které jsou zabaleny v místě prodeje na žádost spotřebitele, atd. Šarže se označuje číselným kódem s písmenem L (např. L27021), ale mnohem častěji se identifikuje dle data minimální trvanlivosti či data použitelnosti potraviny. Tento údaj je důležitý pro zpětné vysledování závadné potraviny či suroviny. Zjistí-li SZPI na trhu závadnou potravinu, vztahuje své zjištění vždy jen ke konkrétním šaržím potraviny.

4) V obchodě jsem zjistil/a, že prodávají prošlé potraviny, jak je to možné?

Záleží na tom, jakým datem je potravina označena. Rozlišujeme totiž mezi označením datem použitelnosti a datem minimální trvanlivosti na obale potravin. Potraviny označené slovy "spotřebujte do" se po uplynutí této doby nesmí prodávat vůbec. Oproti tomu potraviny označené dobou minimální trvanlivosti se prodávat mohou, pokud jsou jako prošlé označeny a jsou umístěny odděleně od ostatních potravin. Označení slovy „akce“ nebo „sleva“ je nedostačující. Samozřejmě takto prodávané potraviny musí být bezpečné. Za bezpečnost ručí prodejce.

5) Je každá potravina kontrolována před uvedením na trh?

Za bezpečnost a jakost potravin zodpovídá provozovatel potravinářského podniku. Není úkolem SZPI kontrolovat veškerou produkci potravin před uvedením na trh, kontroly probíhají na základě analýzy rizika, tj. soustředí se na nejrizikovější místa na trhu, a to jak u výrobců, dovozců či obchodníků. Pokud máte podezření, že výrobek není nějakým způsobem v pořádku, můžete podat podnět ke kontrole. Webový formulář, prostřednictvím kterého můžete zaslat SZPI podnět ke kontrole, naleznete pod tímto odkazem.

6) Co mám dělat, když si zakoupím závadnou potravinu?

Potraviny lze stejně jako jiné výrobky reklamovat. V případě, že spotřebitel nechce nebo nemůže zjednat nápravu přímo u prodejce, může se obrátit s podnětem ke kontrole k územně příslušnému inspektorátu SZPI podle sídla prodejny. S uplatněním reklamace však není možné se na SZPI obracet. SZPI není totiž oprávněna zasáhnout do občanskoprávního vztahu mezi prodávajícím a kupujícím. Rozhodnout v reklamačním sporu může jedině soud. To znamená, že inspekce nemůže pomoci spotřebiteli při navrácení peněz. Spotřebitel se musí obrátit přímo na prodejce, a pokud se s ním nedohodne, může se obrátit na soud.
PODNĚT lze podat písemně, osobně, telefonicky či e-mailem  (kontakty lze dohledat např. v organizační struktuře na našem webu www.szpi.gov.cz  nebo lze využít formulář pro zaslání podnětu ke kontrole na našem webu z rubriky „Napište nám“. Je důležité uvést přesný název výrobku a výrobce nebo dovozce pokud jsou na obale uvedeni. Je vhodné uvést adresu prodejny, ve které jste výrobek zakoupili, datum použitelnosti nebo datum minimální trvanlivosti (kvůli identifikaci šarže) a popsat nedostatky potraviny.
Stává se, že spotřebitel donese nevyhovující potravinu inspektorům. Vzorek předložený stěžovatelem plní pouze funkci orientační z hlediska zaměření kontroly. Nelze jej použít jako podklad pro zákonná opatření SZPI, protože nebyl úředně odebrán.
Pokud má spotřebitel zájem o posouzení jakosti a zdravotní nezávadnosti předloženého vzorku, lze takové posouzení provést pouze jako rozbor na vyžádání za finanční úhradu. Spotřebitel může využít jakoukoliv akreditovanou laboratoř pro vyšetřování potravin. SZPI rozbory na vyžádání neprovádí. Seznam akreditovaných laboratoří je možné najít např. na stránkách Českého institutu pro akreditaci - www.cia.cz.

7) Na jaký úřad se mám obrátit se stížností na provozovnu rychlého občerstvení?

Dozor nad uváděním pokrmů na trh v zařízeních společného stravování, mezi které patří i poskytování rychlého občerstvení, vykonává Státní zemědělská a potravinářská inspekce a krajské hygienické stanice. V působnosti SZPI jsou rychlá občerstvení provozovaná v maloobchodní síti, „kamenné“ provozovny rychlého občerstvení a rovněž rychlé občerstvení nabízené v rámci farmářských trhů. Krajské hygienické stanice se zaměřují na řetězce rychlého občerstvení (např. KFC apod.) a mobilní stánky nabízející rychlé občerstvení např. v rámci různých kulturních akcí apod. V případě, že si nebudete jisti, na který úřad se se stížností obrátit, kontaktujte kterýkoliv z výše uvedených kompetentních orgánů, které si v rámci spolupráce nepřesně adresované podněty a stížnosti předají k prošetření. Kontakty na jednotlivé KHS, najdete pod tímto odkazem.

8) Chci se k Vaší instituci přihlásit k vykonání senzorických zkoušek. Kde je možné najít termíny těchto zkoušek, jaká je jejich cena?

SZPI již nepořádá senzorické zkoušky pro veřejnost. K vykonání senzorické zkoušky se mohou přihlásit jen zájemci z jiných organizačních složek státu.

 
 
 
 

Přílohy