Stáhněte si mobilní aplikaci Stáhněte si mobilní aplikaci Stáhněte si mobilní aplikaci
Přejít na:

Kontrolní činnost SZPI

27. 11. 2017
 
Dle Nařízení Rady (ES) č. 510/2006 o ochraně zeměpisných označení a označení původu zemědělských produktů a potravin bylo zapsáno chráněné zeměpisné označení (CHZO) „České pivo“. Při kontrole výrobků s tímto označením bude kontrolována zejména specifikace „Českého piva“, tj. použité suroviny, způsob výroby a výsledný výrobek, způsob kontroly v průběhu výroby, doklady, označování. CHZO České pivo lze použít pro skupiny piv uvedených ve specifikaci.
Nařízení Rady (ES) č. 510/2006 bylo nahrazeno nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012, o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin.
Výrobce, který chce CHZO České pivo používat pro své výrobky, se nikde neregistruje, před uvedením produktu na trh však požádá příslušný inspektorát SZPI o ověření souladu se specifikací. Náklady na ověření souladu se specifikací dle článku 37 odst. 1 nařízení (EU) č. 1151/2012, o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin mohou nést provozovatelé potravinářského podniku. Dle § 16 odst. 8 zákona o potravinách je PPP povinen uhradit náklady vzniklé s ověřením souladu se specifikacemi před uvedením potraviny na trh.
Hranice oblasti produkce Českého piva jsou vymezeny ve specifikaci.
Suroviny:
U všech surovin musí být zajištěna sledovatelnost původu.

1. Sypání na várku

Sypání na várku tvoří slady a škrobnaté a cukernaté suroviny. Hmotnosti a laboratorně zjištěné extraktivnosti jednotlivých surovin se uvádějí do varního listu várky. Z celkové hmotnosti dodaného extraktu na várku tvoří nejméně 80 % extrakt pocházející ze sladů, které byly vyrobeny ze schválených odrůd (tj. prošly národní registraci v České republice pro pěstování a jsou doporučeny pro výrobu Českého piva). Seznam odrůd schválených pro výrobu sladu na produkci Českého piva naleznete zde: http://www.szpi.gov.cz/docDetail.aspx?docid=1014328&docType=ART&nid=11304. Odrůdy musí splňovat parametry uvedené ve specifikaci Českého piva.
Příklady sypání na várku jsou v tabulce č. 1 a č. 2.
Tab. č. 1: Příklad sypání na várku – splněna podmínka pro výrobu Českého piva
sypání
(surovina)
hmotnost
(kg)
extrakt v pův.
(%)
dodaný
extrakt
(kg)
dodaný
extrakt
(%)
slad světlý
4 000
77,8
3 112
86,2
cukr krystal
500
99,8
499
13,8
celkem
 
 
3 611
100,0
Podíl hmotnosti extraktu pocházejícího ze sladu z celkové hmotnosti dodaného extraktu je vyšší než 80 % a je splněna podmínka pro výrobu Českého piva.
Tab. č. 2: Příklad sypání na várku – nesplněna podmínka pro výrobu Českého piva
sypání
(surovina)
hmotnost
(kg)
extrakt v pův.
(%)
dodaný
extrakt
(kg)
dodaný
extrakt
(%)
slad světlý
3 600
77,8
2 800,8
78,4
ječný šrot
400
67,6
270,4
7,6
cukr krystal
500
99,8
499,0
14,0
celkem
 
 
3 570,2
100,0
Podíl hmotnosti extraktu pocházejícího ze sladu z celkové hmotnosti dodaného extraktu je nižší než 80 % a není splněna podmínka pro výrobu Českého piva.

2. Chmelení

Chmelení na várku tvoří chmel a produkty z něj vyrobené. Hmotnosti a laboratorně zjištěné obsahy α-hořkých kyselin chmele a produktů z něj vyrobených se uvádějí do varního listu várky. Z celkové hmotnosti dodaných α-hořkých kyselin na várku tvoří u světlého ležáku nejméně 30% (u ostatních piv 15 %) α-hořké kyseliny pocházející z českého chmele. Jde o schválené odrůdy chmele z oblastí Žatecko, Úštěcko, Tršicko. Odrůdy českého chmele doporučené Výzkumným ústavem pivovarským a sladařským:  Žatecký poloraný červeňák, Sládek, Premiant.
Příklady chmelení na várku jsou v tabulce č. 3 a č. 4.
Tab. č. 3: Příklad chmelení u světlého ležáku – splněna podmínka pro výrobu Českého piva
chmelení
(chmel,
chmelový produkt)
hmotnost
(kg)
α-hořké kyseliny
v pův.
(%)
dodané
α-hořké kyseliny
(kg)
dodané
α-hořké kyseliny
(%)
chmelový extrakt
 1
 100
 1
 38,4
hořký chmel
N. B. *)
 7
 9,6
 0,672
 25,8
jemný aromatický chmel
ŽPČ **)
 30
 3,1
 0,93
 35,8
 celkem
 
 
 2,602
 100,0
 *) Northern Brewer    **) žatecký poloraný červeňák
Podíl hmotnosti α-hořkých kyselin pocházejících z českého chmele (ŽPČ) z celkové hmotnosti dodaných α-hořkých kyselin je vyšší než 30 % a je splněna podmínka pro výrobu Českého piva.
Tab. č. 4: Příklad chmelení u světlého ležáku – nesplněna podmínka pro výrobu Českého piva
chmelení
(chmel,
chmelový produkt)
hmotnost
(kg)
α-hořké kyseliny
v pův.
(%)
dodané
α-hořké kyseliny
(kg)
dodané
α-hořké kyseliny
(%)
chmelový extrakt
 1
 100
 1
 38,9
hořký chmel
Target
 9
 11,2
 1,008
 39,3
aromatický chmel
Sládek 
 10
 5,6
 0,560
 21,8
 celkem
 
 
 2,568
 100,0
Podíl hmotnosti α-hořkých kyselin pocházejících z českého chmele (Sládek) z celkové hmotnosti dodaných α-hořkých kyselin je nižší než 30 % a není splněna podmínka pro výrobu Českého piva.

3. Voda

– z místních zdrojů, s tvrdostí dle specifikace

4. Kvasinky

– pivovarské kvasnice pro spodní kvašení piva

Výroba:

Provozovatel potravinářského podniku musí dodržet klasický způsob výroby piva dle specifikace – tj. dekokční jedno až třírmutový proces rmutování (NELZE použít infuzní způsob rmutování), scezování, chmelovar. Po dokončení chmelovaru proběhne zchlazení na zákvasnou teplotu, provzdušnění a jsou přidány pivovarské kvasnice. Kvašení musí probíhat dvoufázově – fáze kvašení musí být standardně odděleny. Po dokončení druhé fáze kvašení je pivo zfiltrováno a stáčeno. Lze vyrábět i nefiltrovaná piva. Konečné produkty musí splňovat parametry specifikace Českého piva.

Kontrola výroby:

Za dodržení specifikace je zodpovědný provozovatel potravinářského podniku, který si do svých interních „manuálů“ zařadí postup, jakým zajistí dodržení specifikace Českého piva, vč. způsobu kontroly výroby, kontroly hotového piva a četnosti kontrol. Ve specifikaci jsou uvedeny metody, které lze při kontrole výroby použít.

Kontrola dokladů:

Při kontrole specifikace budou zkontrolovány také doklady týkající se výroby Českého piva.
1.      původ surovin – např. dodací listy,
2.      jakostní parametry surovin – např. od dodavatele surovin, laboratorní rozbory,
3.      kontrola průběhu výroby:
  1. varní listy – např. složení sypání a chmelení, teplota a čas rmutování, záznamy o chmelovaru),
  2. protokol o kvašení – např. záznamy o použitých kvasnicích, průběh teploty kvašení,
4.      nastavení kontroly průběhu výroby piva, vč. konečného produktu
  1. nastavení v interních manuálech,
  2. záznamy o provedených kontrolách v průběhu výroby piva,
  3. laboratorní rozbory produktu,
  4. soulad konečného produktu se specifikacemi.

Označování:

Symbol anebo označení „chráněné zeměpisné označení“ je v blízkosti označení „České pivo“ a je na hlavní (břišní, případně zadní) etiketě spotřebitelského balení. Symboly a jim odpovídající označení musí odpovídat symbolům a označením dle prováděcího nařízení Komise (EU) č. 668/2014 v platném znění, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin. Symboly a označení mohou být nahrazeny odpovídajícími výrazy v jiném úředním jazyce Společenství. Překlady zapsaného názvu „České pivo“ (např. „Czech beer“) nelze použít samostatně, ale vždy jen ve spojení se zapsaným názvem „České pivo“.
Specifikace pro CHZO „České pivo“ uvádí, že nemá za cíl zamezit odkazům na výrobu piva v České republice. Tyto odkazy u piv nesplňujících podmínky specifikace pro „České pivo“ by však neměly tvořit součást prodejní značky na hlavní etiketě ani např. obalových a reklamních materiálů, protože zapsané názvy jsou dle čl. 13 nařízení (EU) č. 1151/2012 chráněny proti jakémukoli přímému nebo nepřímému obchodnímu použití zapsaného názvu pro produkty, na které se zápis nevztahuje, jsou-li produkty srovnatelné s produkty zapsanými. Odkazem na výrobu piva se rozumí např. vyrobeno dle české technologie, vyrobeno v České republice, apod.
Pokud inspektor při kontrole zjistí neoprávněné používání označení České pivo na obalových materiálech, reklamních předmětech, apod., předá podnět úřadu, kterému náleží kompetence – např. živnostenskému úřadu v případě reklamy.
 
 
 

Přílohy