Potravinová alergie, intolerance a přecitlivělost na potraviny

03. 02. 2012
 

Codex Alimentarius 

V roce 1993 Výbor Codex Alimentarius pro označování (CCFL) vypracoval pracovní dokumentaci na uznávání potencionálních alergenů v potravinách (spolupráce Norska, Finska, Švédska, Islandu, Technického konzultačního střediska FAO (Food Agriculture Organisation) pro potravinové alergie v Římě).
Byl vypracován seznam potravin a složek, které musí být na obale deklarovány VŽDY:
  • obiloviny obsahující gluten - pšenice, žito, ječmen, oves, špalda a jejich hybridi
  • korýši a výrobky z nich
  • vejce a výrobky z vajec
  • ryby a výrobky z ryb
  • burské oříšky, sója a výrobky z nich
  • mléko a mléčné výrobky včetně laktózy
  • ořechy a výrobky z nich
  • oxid siřičitý o koncentraci 10 mg/kg nebo více
Tento seznam byl Komisí Codex Alimentarius (CAC) přijat v červnu 1999 jako konečný text. Další přidávání nebo ubírání látek do seznamu bude provádět Výbor Codex Alimentarius pro označování (CCFL) na základě informací obdržených od JECFA (Joint FAO/WHO Expert Committee on food Additives).
Aby se spotřebitelům poskytla co největší ochrana, je důležité deklarovat více látek na obale. Za tímto účelem bylo v červnu 1999 přijato i tzv. 5% pravidlo namísto dosavadního 25% pravidla).
Pozn.: Codex Alimentarius je mezinárodní a mezivládní orgán, který se podílí na tvorbě norem pro zdravotní nezávadnost potravin a norem pro ochranu spotřebitelů a usnadnění světového obchodu s potravinami. Odkaz na Codex Alimentarius naleznete zde.

Česká republika, Evropská unie

Seznam alergenních složek, které je nezbytné na obale potravin značit,  stanoví příloha č. 1 vyhlášky č. 113/2005 Sb. o způsobu označování potravin a tabákových výrobků, která je harmonizována se směrnicí č. 2000/13/ES o sbližování právních předpisů členských států týkajících se označování potravin, jejich obchodní úpravy a související reklamy:
  • obiloviny obsahující lepek (tj. pšenice, žito, ječmen, oves, pšenice špalda, kamut nebo jejich hybridní odrůdy) a výrobky z nich s výjimkou glukosového   sirupu a dextrosy z pšenice (*), maltodextrinů na bázi pšenice (*), glukosového  sirupu vyrobeného z ječného škrobu a obilovin používaných k výrobě destilátů nebo lihu zemědělského původu pro lihoviny a jiné alkoholické nápoje
  • korýši a výrobky z nich
  • vejce a výrobky z nich
  • ryby a výrobky z nich s výjimkou rybí želatiny používané jako nosič u vitamínových nebo karotenoidních přípravků, rybí želatiny nebo vyziny používané jako čeřidlo při výrobě piva a vína
  • jádra podzemnice olejné (arašídy) a výrobky z nich
  • sójové boby (sója) a výrobky z nich s výjimkou zcela rafinovaného sójového oleje a tuku (*), přírodní směsi tokoferolů (E306), přírodního D-alfatokoferolu, přírodního D-alfa tokoferolacetátu, přírodního D-alfa tokoferolu sukcinitu získaného ze sójových bobů, rostlinného oleje získaného z fytosterolů a esterů fytosterolů ze sójových bobů, rostlinný stanol ester vyrobený ze sterolů z rostlinného oleje ze sójových bobů
  • mléko a výrobky z něj (včetně laktózy)s výjimkou syrovátky používané k výrobě destilátů nebo lihu zemědělského původu pro lihoviny a jiné alkoholické nápoje a lacitolu
  • suché skořápkové plody, tj. mandle (Amygdalus communis L.), lískové ořechy (Corylusavellana), vlašské ořechy (Juglans regia), kešu ořechy (Anacardium   occidentale), pekanové ořechy (Carya illinoiesis (Wangenh.) K. Koch), para ořechy (Bertholletia excelsa), pistácie (Pistacia vera), ořechy makadamie a   queensland (Macadamia ternifolia) a výrobky z nich s výjimkou suchých skořápkových plodů požívaných k výrobě destilátů nebo lihu zemědělského původu pro lihoviny a jiné alkoholické nápoje
  • celer a výrobky z něj
  • hořčice a výrobky z ní
  • sezamová semena (sezam) a výrobky z nich
  • oxid siřičitý a siřičitany v koncentracích vyšších než 10 mg/kg nebo 10 mg/l, vyjádřeno jako SO2
  • vlčí bob (lupina) a výrobky z něj
  • měkkýši a výrobky z nich
(*) včetně výrobků obsahujících tyto složky, pokud zpracování, kterým prošly, nezvyšuje úroveň alergie, kterou Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) stanovil pro příslušný základní produkt. 

Výjimky z označování alergenních složek

Požadavky na označení alergenních složek se nevztahují na:
  • potraviny v obalech s plochou menší než 10 cm2, skleněné, které jsou nesmazatelně označeny a nejsou opatřeny krčkovou nebo rukávovou etiketou
  • nebalené potraviny

Připravované změny v označování alergenních složek

Spotřebitelé s potravinovou alergií nebo intolerancí mají prozatím velmi omezené možnosti výběru vhodných potravin při nákupu nebalených potravin, neboť v místě prodeje nebalených potravin nemusí být deklarováno složení a tedy ani přítomnost alergenních složek. Zlepšení v dané oblasti však přinese nařízení (EU) č. 1169/2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům, podle které již budou mít provozovatelé potravinářských podniků povinnost poskytovat údaje o alergenních složkách také při prodeji nebalených potravin.
Důležitou změnou v oblasti označování alergenních složek bude rovněž nová povinnost odlišit ve složení potraviny alergenní složky od ostatních složek například typem či stylem písma nebo barvou pozadí ve složení potraviny.

Zpracoval: Ing. Kateřina Pavelková – Odbor kontroly, laboratoří a certifikace (ÚI SZPI) a Mgr. Pavla Burešová

 
 

Související dokumenty