Stáhněte si mobilní aplikaci Stáhněte si mobilní aplikaci Stáhněte si mobilní aplikaci
Přejít na:

Označování potravin slovy „BEZ CUKRU“, „BEZ CUKRŮ“, „SUGAR FREE“

02. 09. 2014
 
Dotaz spotřebitele
Na některých potravinách, jako jsou třeba čokolády, sušenky, cukrovinky nebo oplatky, jsou uváděny údaje „BEZ CUKRU“, „SUGAR FREE“ (někdy jen jeden z těchto údajů, někdy oba takové údaje společně) a v mnoha případech jsou ještě doplněny označením „vhodné i pro diabetiky“. Přitom tyto výrobky podle složení obsahují např. mléko (a tedy disacharid laktózu, což je mléčný cukr), u jiných je ve složení uveden ovocný cukr fruktóza (monosacharid). Domnívám se, že je to nesprávné označení a především diabetici mohou být takovým označením klamáni, neboť musí dodržovat dietu.
Stanovisko
Podmínky, za kterých lze použít označení „BEZ CUKRU“, jsou stanoveny v nařízení 1924/2006. Jeho Příloha (výživová tvrzení a podmínky, které se na ně vztahují) stanoví:
„Tvrzení, že se jedná o potravinu bez cukrů, a jakékoli tvrzení, které má pro spotřebitele pravděpodobně stejný význam, lze použít pouze tehdy, neobsahuje-li produkt více než 0,5 g cukrů na 100 g nebo 100 ml.“
Pokud jde o definici pojmu „cukry“, odkazuje se nařízení 1924/2006 v článku 2 odst. 1 c) na směrnici 90/496/EHS. Tato směrnice definuje cukry jako „všechny monosacharidy a disacharidy přítomné v potravině, s výjimkou polyalkoholů“ a v podstatě ve stejném znění je tato definice transponována do české vyhlášky č. 450/2004 Sb.
Označení „BEZ CUKRU“ (v jednotném čísle) považujeme za výživové tvrzení, které má pro spotřebitele pravděpodobně stejný význam jako tvrzení „BEZ CUKRŮ“.
Stejně tak označení „SUGAR FREE“ považujeme za výživové tvrzení, které má pro českého spotřebitele pravděpodobně stejný význam jako tvrzení „BEZ CUKRŮ“. Ačkoliv se jedná o anglickou verzi českého údaje „BEZ CUKRŮ“, dá se předpokládat, že mu průměrně informovaný český spotřebitel dobře rozumí.
Označení (výživové tvrzení) „BEZ CUKRU“, „BEZ CUKRŮ“, „SUGAR FREE“, lze tedy na obale potraviny určeném pro českého spotřebitele uvádět jen tehdy, když jsou u potraviny splněny požadavky na maximální obsah cukrů, jak stanoví nařízení 1924/2006.