Stáhněte si mobilní aplikaci Stáhněte si mobilní aplikaci Stáhněte si mobilní aplikaci
Přejít na:

Nejčastější dotazy

01. 09. 2016
 
Nařízení Evropského parlamentu a rady (ES) č. 178/2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin.
 
Cílem tohoto nařízení je zajistit vysokou úroveň ochrany zdraví a zájmů spotřebitelů. Sjednocuje zásady, povinnosti, opatření a postupy týkající se bezpečnosti potravin a krmiv. Pokud není bezpečné krmivo, nepovažuje se za bezpečnou ani potravina získaná z hospodářských zvířat krmených tímto krmivem.
Naleznete zde kromě jiného definici potraviny, potravinového práva, provozovatele potravinářského podniku (PPP), rizika, nebezpečí, sledovatelnosti či prvovýroby.

Zásada předběžné opatrnosti 

Pokud je po zhodnocení dostupných informací zjištěna možnost škodlivých účinků na zdraví, kdy však přetrvává vědecká nejistota, mohou být přijata předběžná opatření v rámci řízení rizika nezbytná k zajištění vysoké úrovně ochrany zdraví. Znamená to, že pokud bude existovat podezření, že některá potravina, kterou má PPP v držení, není bezpečná, pak musí pozastavit uvádění této potraviny do oběhu do té doby, než bude existovat jistota, že potravina bezpečná je.

Ochrana zájmů spotřebitele 

Cílem je chránit zájmy spotřebitelů a poskytovat spotřebitelům základ, který jim umožní vybírat se znalostí věci potraviny, které konzumují. Cílem je rovněž zabránit
  • podvodným nebo klamavým praktikám
  • falšování potravin
  • jakýmkoli jiným praktikám, které mohou spotřebitele uvést v omyl.

Potravina nesmí být uvedena na trh, není-li bezpečná.

Potravina se nepovažuje za bezpečnou, pokud je škodlivá pro zdraví nebo nevhodná k lidské spotřebě.

Při rozhodování o tom, zda potravina je nebo není bezpečná, se berou v úvahu

  • obvyklé podmínky použití potraviny spotřebitelem
  • obvyklé podmínky použití potraviny v každé fázi výroby, zpracování a distribuce
  • informace poskytnuté spotřebiteli, včetně informací na štítku nebo dalších informací obecně dostupných spotřebiteli o tom, jak zamezit škodlivým účinkům určité potraviny nebo skupiny potravin na zdraví.

Při rozhodování o tom, zda je potravina škodlivá pro zdraví, se berou v úvahu

  • pravděpodobné okamžité nebo krátkodobé nebo dlouhodobé účinky dotyčné potraviny nejen na zdraví osoby, která ji konzumuje, ale také na zdraví dalších generací;
  • pravděpodobné kumulativní toxické účinky;
  • zvláštní zdravotní citlivost určité skupiny spotřebitelů, je-li potravina pro tuto skupinu spotřebitelů určena.

Při rozhodování o tom, zda potravina není vhodná k lidské spotřebě, se bere v úvahu

skutečnost, zda není potravina s ohledem na své zamýšlené použití nepřijatelná pro lidskou spotřebu
  • z důvodu kontaminace cizorodými nebo jinými látkami
  • z důvodu hniloby, kažení nebo rozkladu.

Uvádění spotřebitele v omyl

spotřebitel nesmí být uváděn v omyl
  • označováním, propagací ani obchodní úpravou potravin
  • tvarem, vzhledem nebo balením potravin, použitými obalovými materiály, ani způsobem jejich úpravy
  • místem vystavení
  • informacemi poskytovanými o potravinách jakýmkoliv médiem

Povinnosti PPP 

Provozovatelé potravinářských a krmivářských podniků ve všech fázích výroby, zpracování a distribuce zajistí v podnicích, které řídí, aby potraviny a krmiva splňovaly požadavky potravinového práva, které se týkají jejich činnosti, a kontrolují plnění těchto požadavků.

Odpovědnost PPP

Pokud se provozovatel potravinářského podniku domnívá nebo má důvod se domnívat, že potravina, kterou dovezl, vyprodukoval, zpracoval, vyrobil nebo distribuoval, není bezpečná:
  • neprodleně přistoupí ke stažení dotyčné potraviny z trhu
  • uvědomí o tom příslušné orgány
  • pokud se již produkt mohl dostat ke spotřebiteli, účinně a přesně informuje spotřebitele o důvodu jeho stažení. Je-li to nezbytné, převezme zpět od spotřebitelů již dodané produkty.
Pokud je nebo může být daná potravina škodlivá pro lidské zdraví:
  • informuje příslušné orgány o přijatých opatřeních (jejichž cílem je předejít riziku pro konečného spotřebitele)
  • spolupracuje s příslušnými orgány na řešení nastalé situace.
 
 

Sledovatelnost

Zjednodušeně řečeno musí být známý původ všech složek potravin - kdo, kdy, kde a co do potraviny přidal.

Co?

  • Ve všech fázích výroby, zpracování a distribuce je nutné zajistit sledovatelnost potravin, krmiv, zvířat určených k produkci potravin a jakékoli jiné látky, která je určena k přimísení do potraviny nebo krmiva nebo u níž se předpokládá, že do nich bude přimísena.

Od koho?  (Krok zpět)

  • Provozovatelé potravinářských a krmivářských podniků musí být schopni identifikovat každou osobu, která jim dodala potravinu, krmivo, hospodářské zvíře nebo jakoukoli látku, která je určena k přimísení do potraviny nebo krmiva nebo u níž se předpokládá, že do nich bude přimísena.

Komu? (Krok vpřed)

  • Provozovatelé potravinářských a krmivářských podniků zavedou systémy a postupy umožňující identifikovat podniky, kterým byly dodány jejich výrobky.
Informace, od koho byla a komu byla potravina/krmivo/zvíře/látka dodána, jsou provozovatelé povinni poskytnout na požádání příslušným orgánům.
Potraviny nebo krmivo, které jsou uváděny nebo mohou být uvedeny na trh EU, musí být odpovídajícím způsobem označeny nebo identifikovány pomocí související dokumentace nebo souvisejících údajů podle odpovídajících požadavků stanovených ve specifičtějších předpisech s cílem umožnit jejich sledovatelnost.
 
Dále je v tomto právním předpise definován Evropský úřad pro bezpečnost potravin, jeho úloha a způsob fungování, a Systém včasné výměny informací známý pod názvem RASFF - Rapid Alert System for Food and Feed, česky Systém včasné výměny informací pro potraviny a krmiva. Jedná se o informační systém, ve kterém jsou zapojeny všechny členské země Evropské unie. Slouží k rychlému předávání informací o nebezpečných potravinách a krmivech, které ohrožují zdraví spotřebitele a byly zjištěny v tržní síti v rámci Evropské unie.