Stáhněte si mobilní aplikaci Stáhněte si mobilní aplikaci Stáhněte si mobilní aplikaci
Přejít na:

Klamání o charakteristice potraviny – „pizza šunková“

25. 08. 2016
 
Dotaz:
Dochází ke klamání spotřebitele v případech, kdy je potravina nazvaná jako „pizza se šunkou“, „šunková pizza“ nebo „pizza šunka“, apod., uváděna do oběhu za následujících (nebo velmi obdobných) okolností?:
  • PIZZA SE ŠUNKOU, 250 g, EURO SHOPPER, HLUBOCE ZMRAZENÝ VÝROBEK. Ve složení je, kromě dalších surovin, uveden salám obsahující SOM 5 % a dále „šunka 0,4 % ....“.
  • ARO pizza šunka 500 g / ARO pizza ham 500 g, Pizza šunková, Hluboce zmrazený výrobek. Ve složení je, kromě dalších surovin, uveden salám obsahující SOM 7 % a dále „šunka 0,2 % ....“.
  • Pizza se šunkou, 500 g, Hluboce zmrazený výrobek, Prodávající: SPAR, ve složení je, kromě dalších surovin, uveden salám obsahující SOM a dále „šunka (0,2 % hm.) ....“.
  • Clever, Pizza šunková, Hluboce zmrazený výrobek, Hmotnost 500 g. Ve složení je, kromě dalších surovin, uveden salám obsahující SOM a dále „šunka 0,2 % ....“, na obale je zobrazen plátek šunky.

Odpověď:
Dle čl. 7 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) č. 1169/2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům (dále jen „Nařízení“) nesmí být informace o potravinách zavádějící, zejména pokud jde o charakteristiky potraviny a zvláště o její povahu, totožnost, vlastnosti, složení, množství, trvanlivost, zemi původu, způsob výroby nebo získání.
Uvedené (a velmi obdobné) případy je třeba posuzovat jako klamání spotřebitele ohledně charakteristiky potraviny resp. jejího složení s ohledem na tyto skutečnosti:
Slova „se šunkou“, „šunková“ nebo „šunka“ jsou součástí názvu potraviny a jsou umístěny v hlavním zorném poli, obecně označovaném jako přední strana balení, odděleně od údajů o složení. Nacházejí se v blízkosti slova „pizza“, se kterým buď sdílí velikost, styl a barevné provedení písma, či mají vlastní charakteristické písmo, jsou zdůrazněny jinou barvou, ohraničeny, atp. Ve všech případech je tento název proveden větším písmem a privilegovaně vůči ostatním údajům na obalu (zejména údajům o složení) a je tak prezentován výrazným a nápadným způsobem. Název potraviny s odkazem na šunku tedy na první pohled upoutá pozornost spotřebitele před ostatními údaji.
Tím je vytvořena představa, že pizza obsahuje šunku v takovém množství, které je podstatné pro její charakteristiku, kvalitu a složení, že šunka je tou složkou, která se projeví v chuti, vůni a konzistenci výrobku, popřípadě ovlivní nutriční hodnotu výrobku, a že je tou složkou, která pizzu odliší od podobných výrobků, které šunku neobsahují.
V obdobných případech se především očekává, že charakter „šunkové pizzy“, „pizzy se šunkou“, atp., bude udávat právě šunka. Pokud by pizza obsahovala alespoň jeden plátek šunky (což s ohledem na charakter šunkové pizzy není předpoklad nijak přehnaný, navíc pokud je plátek šunky v některých shora uvedených případech vyobrazen na obale), přičemž hmotnost takového plátku se může pohybovat mezi 5 g a 45 g, lze dospět k procentuálnímu zastoupení šunky v pizze o hmotnosti 250 g v rozmezí 2 % (plátek o hmotnosti 5 g) až 18 % (plátek o hmotnosti 45 g). Je tedy zřejmé, že je-li podíl šunky v pizze o hmotnosti 250 g 0,2 %, nemůže pizza obsahovat více než 0,5 g šunky (a v případě podílu šunky ve výši 0,4 % se nemůže jednat o více než 1 g šunky na 250 g pizzy). Vzhledem k celkové koncepci hlavního zorného pole obalu těchto potravin a na něm uvedených údajů je obsah šunky v desetinách procent zcela neadekvátní. Takové množství šunky v pizze se nemůže v žádném případě projevit na charakteru výrobku, nemůže být jakkoliv patrné v chuti, vůni nebo konzistenci potraviny, nemůže ovlivnit nutriční hodnotu výrobku, šunka v takovém množství nemůže kvalitativně tuto pizzu odlišit od obdobných výrobků, které šunku neobsahují. Je přitom třeba uvést, že zde uvedené hodnoty vzešly z příkladu obsahu 0,2 % a 0,4 % šunky v pizze o hmotnosti 250 g, přičemž případy uvedené shora ad 3) – 4) jsou v tomto ohledu ještě výraznější, neboť se jedná o pizzy o hmotnosti 500 g s podílem šunky 0,2 % (konkrétní hmotnostní zastoupení šunky je v každém jednotlivém případě nutné individuálně posoudit).
Rovněž samotné pořadí složek v údajích o složení může vypovídat o tom, že je spotřebitel klamán. Vyplývá-li z něj, že zatímco šunky je v šunkové pizze 0,2 %, salámu (tvořeného převážně SOM) je zde více (např. 5 či 7 %), lze mít za to, že se charakter pizzy odvíjí spíše od jiné složky (v tomto případě salámu) než od šunky. Spotřebitel tedy může mít na základě dominantního údaje (případně vyobrazení na obale) důvodně za to, že kupuje „pizzu šunkovou“, ale fakticky se jedná spíše o „pizzu salámovou“.
Nejen pořadí, ale i množství jiných složek může vést k závěru o klamání spotřebitele. Například sůl, která je spíše aditivem pro dotvoření chuti, nikoli nosnou složkou, od níž by se charakter potraviny odvíjel, je ve všech posuzovaných výrobcích zastoupena v množství vyšším, než je obsah šunky (v sestupném výčtu složek je vždy uvedena na přednějším místě). Není rovněž bez významu, že sůl má na rozdíl od šunky velmi výraznou chuť, od čehož se odvíjí i množství, v němž se do potravin přidává. Je-li tedy množství soli v pizze vyšší než množství samotné šunky, potvrzuje to již shora uvedený závěr, že se množství šunky nemůže projevit na charakteru výrobku a především na jeho chuti a vůni. 
Ve shora uvedených a velmi obdobných případech (z hlediska obalu, složení výrobku, poměru jednotlivých složek, atd.) je tedy třeba usuzovat na klamání spotřebitele. Ani splnění povinnosti uvést podíl zdůrazněné složky (šunky) v celkovém výrobku ve smyslu čl. 22 Nařízení nezbavuje provozovatele potravinářského podniku povinnosti neuvádět spotřebitele v omyl. Tímto jednáním se provozovatel potravinářského podniku dopustí správního deliktu podle § 17 odst. 2 písm. b) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, za který mu dle § 17f  písm. d) téhož zákona hrozí pokuta až do výše 50 000 000 Kč.